potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

sobota, května 22, 2004

Proč české televize nevysílají pro krajany v zahraničí?

A dočká se Česká republika vlastní zpravodajské televize jako Polsko, Maďarsko nebo Slovensko?

Češi žijící v zahraničí nemohou oficiální cestou sledovat žádnou českou televizní stanici. Výjimku tvoří sousední státy, kde je možné programy České televize, Novy a Primy chytit buď prostřednictvím terestrického překryvu v blízkosti společných hranic, nebo v kabelových sítích, v nichž se tyto kanály objevují více méně na černo. Česká republika se tak oproti jiným evropským státům chová ke svým krajanům v zahraničí nadmíru macešsky.

Čtyřicetimilionové Polsko provozuje hned tři televizní stanice určené krajanům v zahraničí. Polská veřejnoprávní televize TVP dokonce musí ze zákona vysílat do zahraničí speciální satelitní kanál TV Polonia, jenž patří od roku 1993 do čtveřice základních programů TVP. K tomu mají Poláci žijící v zahraničí ještě možnost přijímat komerční stanici Polsat2 International (od roku 1997) a nedávno odstartovala vysílání další „krajanská“ televize TVN International (iTVN). Všechny jsou dostupné prostřednictvím satelitu zejména ve Spojených státech, Kanadě, Austrálii a Evropě. Jejich příjem je kódovaný, zájemce si musí zaplatit dekódovací kartu a platit příslušný měsíční poplatek.

Komerční kanály Polonia2 a iTVN dokonce nabízejí společný balík pro příjem zahraničního vysílání. Za měsíční poplatek 14,99 USD (asi 400 Kč) divák v USA nebo Kanadě může přijímat pouze stanici iTVN, za 19,99 USD měsíčně (asi 540 Kč) k ní získá příjem polského zpravodajského kanálu TVN24 a za 29,99 USD měsíčně (asi 810 Kč) ještě Polsat2 International. iTVN, jež zahájila vysílání letos koncem dubna, se v zaváděcí kampani zaměřila na milion Poláků žijících v USA, zejména v Chicagu, New Yorku a New Jersey. Program nabízí hlavně polské zábavné pořady, filmy, seriály a zpravodajství, ale také polskou verzi amerického seriálu Přátelé či filmovou sérii Policejní akademie, pro než stanice nakupuje zvláštní vysílací práva. Zaváděcí kampaň iTVN probíhá v polských periodicích vycházejících v USA a také prostřednictvím plakátů.

Maďarská veřejnoprávní televize MTV provozuje od roku 1992 satelitní a kabelovou stanici Duna TV pro krajany žijící v zahraničí, zejména v sousedních státech jako je Rumunsko, Slovensko nebo Srbsko, kde žije silná maďarská menšina. Kanál je dostupný také na 60 procentech území Maďarska. Jde o plnoformátovou stanici, jejímž cílem je informovat, bavit a vzdělávat krajany v zahraničí. Současná socialistická vláda ji však považuje za příliš nakloněnou opoziční straně Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána, a tak uvažuje o tom, že pro nejsilnější, půlmilionovou maďarskou menšinu v Rumunsku založí zcela nový televizní kanál. Duna TV loni začala šířit svůj signál také do Austrálie.

TV Nova International neodstartovala

Jak v porovnání s těmito zeměmi vychází Česká republika? Češi žijící v zahraničí nemají žádnou možnost oficiální cestou přijímat ani veřejnoprávní Českou televizi. Výjimkou jsou diplomatické mise, kterým Ministerstvo zahraničí zprostředkovalo dekodéry pro satelitní příjem. ČT v minulosti ani dnes neuvažuje o tom, že by tuto situaci nějakým způsobem řešila. Podle generálního ředitele Jiřího Janečka jsou důvodem zejména vysílací práva k nakupovaným pořadům (viz krátký rozhovor v samostatném boxu). K programům ČT se tak mohou dostat pouze Češi žijící na Slovensku, kteří přijímají televizi přes kabelové rozvody od společností sdružených ve Slovenské asociaci kabelových televizí. Tuto skutečnost v minulosti kritizovali někteří senátoři a pozvali si kvůli tomu dokonce tehdejšího ředitele ČT Jiřího Balvína. Podobně jako my je na tom i Slovensko. Za kuriozitu lze považovat žádost někdejšího českého vicepremiéra Egona Lánského, aby na území České republiky začaly pozemně vysílat oba kanály veřejnoprávní Slovenské televize, neboť v Česku žije silná slovenská menšina.

O vysílání pro Čechy v zahraničí v minulosti uvažovala televize Nova. Dokonce získala od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání licenci pro satelitní vysílání programu Nova International ve Spojených státech, Kanadě a západní Evropě (celkem šlo o 15 různých států přesně definovaných v licenci). Nova počítala s tím, že pro krajany bude vytvářet speciální program složený z pořadů vlastní výroby, zpravodajství a programů speciálně nakupovaných pro tento kanál. Podobně jako u polských komerčních kanálů mělo jít o placenou televizi, pro jejíž příjem by si museli diváci pořídit satelitní přijímač a dekódovací kartu. Majitelé Novy však nakonec od svého záměru upustili a licenci Radě vrátili, aniž by zahájili vysílání.

Naopak Prima podle mluvčí Jany Malíkové nikdy o podobném projektu neuvažovala. „Vše souvisí s vysílacími právy, která máme u nakoupených pořadů pouze pro Českou republiku.“ Primu lze naladit v některých kabelových rozvodech na Slovensku, její podíl na trhu se zde pohybuje dokonce okolo čtyř procentních bodů. Řada firem její signál ale šíří načerno bez souhlasu provozovatele. „Blízko za hranicemi díky individuálním anténám mohou vysílání Primy sledovat v polském, rakouském, německém a slovenském příhraničí. Satelitní příjem Primy také využívají některá velvyslanectví v Evropě - na půdě ambasády není s autorskými právy problém, je chápána jako území ČR,“ dodává Malíková.

A co zpravodajská televize?

Podobně jako s vysíláním pro krajany v zahraničí je na tom Česká republika také s projekty vlastní zpravodajské televize. Zatímco v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku v uplynulých třech letech vznikly takto specializované kanály, čeští diváci na podobný televizní program stále ještě čekají. Již od listopadu 2001 přitom na Kavčích horách leží detailní projekt digitálního zpravodajského a publicistického kanálu ČT3. Jeho spuštění však podle Janečka naráží na tři hlavní problémy: nedostatečnou legislativu, neboť zákon o ČT říká, že veřejnoprávní televize provozuje dva celoplošné okruhy, na nedostatek financí (společně s dokumentárním kanálem ČT4 by roční provozní náklady podle Janečka přišly na půl miliardy korun). „Třetím a nejdůležitějším je nedostatek vysílacích kmitočtů. V současné době jsou pro Českou republiku zkoordinovány dvě sady kmitočtů pro pozemní televizní digitální vysílání a třetí by měla být k dispozici v dohledné době. Není však zřejmé, jakým způsobem budou tyto sítě, z nichž na každé lze při dnešním stavu technologií vysílat čtyři až pět televizních programů v dobré kvalitě, obsazeny,“ říká Janeček.

Milan Šmíd z pražské fakulty sociálních věd přitom tvrdí, že roční náklady veřejnoprávního zpravodajského kanálu by nemusely přesáhnout 50 milionů korun. „Stačilo zařídit odbavovací pracoviště, existující příspěvky z ČT1 a ČT2 dát do bloků a dodat jim jinou hlasatelskou ambaláž a nechat je v programu rotovat, jako to dělají jiné stanice.“ Takový kanál by podle Šmída mohl začít vysílat nejprve v kabelových rozvodech a později přejít na pozemní digitální vysílání. Problém je v malé penetraci kabelových sítí a tedy v tom, že by se zpravodajský kanál nedostal ke všem koncesionářům. Šmíd tvrdí, že by takto vzniklá ČT3 mohla lépe využít potenciál regionálních zpravodajů, jejichž příspěvky se „toulají“ v méně sledovaných časech. „Takový kanál by mohl vysílat přímé přenosy z parlamentu, aniž by je musel zaznamenávat a umisťovat do nočních časů. Takový kanál by mohl více využívat nabídky Euronews, ke které se ČT jako člen EBU dostává zdarma,“ míní Šmíd, podle něhož v tomto případě selhali ředitelé ČT, neboť vizi speciálního zpravodajského kanálu zapracoval už Ivo Mathé v roce 1998 do svého projektu, s nímž prohrál výběrové řízení na generálního ředitele ČT a nahradil jej Jakub Puchalský.

S parlamentními přenosy počítá nově vznikající kabelová a satelitní stanice 24.cz, kterou bude provozovat olomoucká společnost Region Media. Projekt vznikl na zakázku kabelové společnosti UPC. Televize by měla zahájit vysílání ještě letos na podzim a její hlavní náplní by měly být přenosy z Poslanecké sněmovny, Senátu a Úřadu vlády. Díky personálnímu propojení se společností Czech Digital Group (většinovým vlastníkem Region Media je šéf jejího představenstva Leoš Pohl) by se měla 24.cz objevit také v chystaném pozemním digitálním multiplexu této firmy. To rovněž potvrdil Martin Dvořák, generální ředitel televize Prima, jejíž majitelé jsou zároveň vlastníky Czech Digital Group. „Mělo by jít o takzvaný T-Government, něco jako je Mlynářův internetový e-Government,“ přiblížil Dvořák plány mediální skupiny GES a kabelové firmy UPC.

Česká televize zatím o speciálním parlamentním kanálu neuvažuje, byť se tato myšlenka objevila v projektech některých kandidátů na generálního ředitele během loňského výběrového řízení. „Už nyní vysíláme přímé přenosy, stává se to zhruba jednou až dvakrát ročně, byť jen při důležitých jednáních. Do budoucna – v souvislosti s digitálním vysíláním - s přímými přenosy počítáme,“ říká generální ředitel ČT Jiří Janeček. Pro ČT by ale mohl být konkurencí soukromý zpravodajský kanál, na jehož projektu už půl druhého roku pracuje skupina lidí okolo Českého rozhlasu. Stanice původně označovaná jako ATV měla začít vysílat již letos v květnu při příležitosti vstupu ČR do Evropské unie, zatím se jí ale nepodařilo sehnat investora a tudíž ani nepožádala o licenci pro satelitní a kabelové vysílání.

Z informací, které jsou o tomto projektu zatím k dispozici, by mělo jít o non-stop vysílající kanál s důrazem na ekonomické zpravodajství, jehož byznys plán počítá s podílem na trhu okolo jednoho procenta. Zpravodajská televize by měla mít okolo 80 zaměstnanců a zabývala by se také výrobou reklamních spotů a dalšími aktivitami. Roční náklady na její provoz by neměly přesáhnout 90 milionů korun (se stejnou částkou operuje i slovenská zpravodajská televize TA3). Mediální odborníci jsou ale k podobným projektům skeptičtí. „Zpravodajské televize nikde na světě nemají podíl přes jedno procento trhu. Ani taková CNN. Jen v době, kdy se děje něco mimořádného, jejich sledovanost dramaticky stoupne, potom ale diváci stejně přepnou na sledovanější kanály a tu událost sledují tam,“ tvrdí senátor a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný. Smysl by podle něj neměla ani společná středoevropská zpravodajská televize. „Takový projekt už tady byl – Středoevropská televize pro 21. století (CET 21). To nemá šanci na úspěch,“ říká Železný.

(Strategie 22, 24.5.2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home