potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

pátek, května 21, 2004

Rádio Černá Hora by chtělo do středních Čech

PRAHA – Východočeské rádio Černá Hora mohou poslouchat obyvatelé pěti krajů: Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého, Olomouckého a částečně i středočeského. Právě zde by chtěla stanice, která vysílá od srpna 1993 dodnes z Trutnova, získat další vysílače. Zatím se jí ale nedaří přesvědčit Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, že je tím pravým kandidátem pro udělení licence. Černá Hora se navíc potýká s mírným, ale dlouhodobým odlivem posluchačů, což je podle jejího majitele Martina Černého obecný problém rádií pro mladé.

Poslechovost Černé Hory v posledních letech mírně klesá, ze 120 na nějakých 100 tisíc posluchačů denně. Čemu to přisuzujete?Ta tendence se projevila u všech rádií pro mladé posluchače. Kdybychom to statisticky porovnali, nebude to zase tak strašné. Obecně by se ale všechna rádia tohoto formátu měla zamyslet nad tím, zda by nebylo dobré hledat nové formy oslovení posluchačů. Určitá krize tu je, ale mladý formát je stále zajímavý a přitažlivý, pořád je nejsilnější a jeho posluchači jsou na rozdíl od rádií pro starší lidi aktivní. Ale stále je co zlepšovat.

Myslíte, že v porovnání s dalšími východočeskými rádii, třeba hradeckým OK, je ten váš pokles srovnatelný?Rádia, která využívají formát typu Blaníku (česká hudba, starší a osvědčené hity, pozn. red.), mají poslechovost vyšší. Jde ale o starší lidi, které zajímají trošku jiné věci než posluchače z cílové skupiny 14 – 29 let, pro kterou hrajeme my. Teď naopak čekám nárůst. Bude zajímavé sledovat, jak se OK vyrovná s příchodem rádia Hey do východních Čech. Rádio Kiss tu zatím nehraje významnou roli, ale je poměrně nové.

Nemá nižší poslechovost vliv na příjmy z prodeje reklamních časů?
Myslím, že nijak zásadně. Posluchačů máme stále téměř nejvíce a reklama u nás funguje. Dobře udělaná kampaň osloví velkou skupinu lidí, takže lokální inzerenti jsou spokojeni. Letos budeme mít soutěž o pobyt na milionářské jachtě a zájezdy na dovolenou, a to je tradičně oblíbené téma. Rádio je sice pořád zatracované médium, ale je rychlé a lidé, kteří jsou na ně zvyklí, ho velice rádi využívají.

Černá Hora pokrývá celkem velké území několika krajů od Liberce přes Hradec Králové až po Králíky. Dá se na tak velké ploše podchytit zájem posluchačů? Jak to třeba děláte s regionálním zpravodajstvím?
Jsme historicky první rádio, které začalo s odpojovaným regionálním vysíláním. Přes veškeré výtky si myslíme, že to stojí za to. Pořád je co zlepšovat. Princip je takový, že chceme lidem přinášet co nejvíce informací, které je zajímají – z místa, kde žijí, a nemusí jít jenom o zpravodajství. V tom jsme důležitější než Impuls, který to nikdy nebude moci splnit a pořád bude mluvit spíš obecně. My vysíláme, co se děje u vás na náměstí. Regionální zprávy odpojujeme na všech pěti vysílačích, i když v létě se ten počet „odpojováků“ snižuje. Redakce máme v Liberci, Ústí nad Labem, Pardubicích a Trutnově.

Neuvažujete o rozšíření pokrytí na jižní část východních Čech a Středočeský kraj? Před pěti lety se Černá Hora neúspěšně ucházela o frekvence v Kutné Hoře a Poděbradech… A co třeba Vysočina?
Na Vysočině hraje kvalitní Rádio Vysočina, takže nemá smysl se tam rozšiřovat. O střední Čechy jsme se pokoušeli už dvakrát, ale Rada udělila kmitočty rádiím Zlatá Praha (dnešní Fajn radio) a Kiss. V začátcích jsme ve středních Čechách vysílali, dokonce jsme měli pobočku v Poděbradech, ale po spuštění silného vysílače Evropy 2 nás jde těžko naladit. Pokrývali jsme Kutnou Horu, Kolín, Poděbrady.

Dalo by se říci, o kolik posluchačů jste po spuštění vysílače Evropy 2 přišli?
Nikdy mě to nenapadlo počítat, a také se měnil průzkum poslechovosti, takže by to bylo těžké zjistit. Tehdy mohlo jít tak o 15 procent posluchačů. Dnes by to bylo určitě daleko méně.

Proč jste před časem převedl vysílací licenci Černé Hory na společnost Radio Černá Hora II., s.r.o.?
Využil jsem nového mediálního zákona, který umožňoval převést licenci z fyzické na právnickou osobu. Licenci jsem dostal jako fyzická osoba v roce 1993, žádal jsem o ni ještě za meziresortní komise pana Mikloška, kdy se ještě o nějakém mediálním zákonu nic nevědělo. Pokud vím, tak všichni už převedli licence na právnické osoby, tak jsem to udělal taky.

Proč je v názvu společnosti římská dvojka?
Protože existovala firma Rádio Černá Hora, s.r.o., která je dnes v likvidaci. Založil jsem ji s jedním společníkem, který přivedl ještě jednoho svého kamaráda, a ti mě chtěli připravit o licenci. Původně jsem ji měl převést na tuhle firmu, která zatím fungovala jako servisní organizace. Jeden z těch společníků se dvakrát ocitl za mřížemi a dnes jsem rád, že to pro rádio skončilo dobře. Je to už dávno, v roce 1994 nebo 1995, byla to divoká zlatokopecká doba. Jsou tací, co ji neustáli – třeba Rádio Styl, a našlo by se jich víc.

Z východočeských rádií je nejúspěšnější hradecké OK, které využívá know-how Blaníku. Podobný styl nyní nahodil pardubický Profil, zapojený do sítě rádií Hey. Do jaké míry to podle vás ovlivní východočeský éter a jak na to bude reagovat Černá Hora?
Hey je velmi ambiciózní. Stávající provozovatelé asi neměli ty možnosti, jaké má Hey. Ale jestli budou úspěšní, to je otázka. Třeba Rádio Kiss ve východních Čechách zatím úspěšné není, a to si myslím, že je kvalitní hráč. Těžko to nějak hodnotit.

Pro Černou Horu to není konkurent?
Ne přímo, protože formátově hraje českou starší hudbu, takže spíš budou konkurovat Rádiu OK. Obecně je ale konkurentem každé rádio. Je jich tu moc, což někdy paradoxně nepřispívá ke zlepšení nabídky, ale k tomu, že některé z nich mohou mít potíže. To se pak projevuje i na programu. Mezi provozovateli a Radou pro rozhlasové a televizní vysílání probíhá dlouholetá diskuse o tom, co je lepší: více nebo méně rádií, a co je vlastně ztrátou.

Majitelé rádií Hey chtějí vytvořit celostátní síť. V současné době ale není dostatek volných frekvencí, a tak obcházejí existující rádia a pokoušejí se je koupit. Nepřišli s podobnou nabídkou do Rádia Černá Hora?
Se skupinou GES (vlastník rádií Hey a televize Prima, pozn. red.) jsme mluvili v souvislosti se Slovenskem, ale to teď není na pořadu dne. Myslím si, že GES se zajímá o kohokoli, kdo by chtěl prodat rádio. Jenže skupin, co by chtěly kupovat, je více. Kdyby to šlo. Nemyslím si, že by byla vůle něco prodat.

Jak jste se vlastně dostal k vysílání na Slovensku? Patří vám tam rádio HIT FM v Partizánském.
Trošku náhodou. Dovedl mě k tomu dnes už nežijící kamarád Rudolf Piverka, tehdejší provozovatel pražského rádia Rokko. Přijel za mnou, jestli bych mu nepomohl rozjet rádio na Slovensku. Pak se stala ta smutná událost a já zjistil, že to rádio musí do 14 dní zahájit vysílání, jinak přijde o licenci. Tak jsme začali vysílat. Rádio přímo využívalo zázemí a know-how Černé Hory, v podstatě to byla taková malá slovenská Černá Hora.

Jakých jste tam dosáhli výsledků?
Velmi dobrých. V určitém okamžiku to bylo nejúspěšnější slovenské rádio. Sice nevysílalo na velké ploše, ale v Partizánském, Topolčanech a Prievidzi mělo 58 tisíc posluchačů. Potom to z nepochopitelných důvodů kleslo na šest tisíc. Vyměnil se společník, a ten měl trošku jiné představy, vliv Černé Hory se zmenšil. Teď jsme ve fázi, kdy se zamýšlíme, jak poslechovost dostat zpátky. Myslím, že teď jsme na dně a už to půjde jenom nahoru.

A jak je to s tím vyjednáváním o prodeji HIT FM mediální skupině GES?
Nejde o první jednání s nimi. Vždycky samozřejmě existuje několik variant včetně prodeje. Myslím, že teď to není reálné. GES má ale velké plány i na Slovensku a pokud by jim to pomohlo, budou chtít HIT FM koupit. Projevili zájem, a to je v tuto chvíli celé. Ostatně, ani jsme si nedávali žádný inzerát, že HIT FM je na prodej. Na druhou stranu, pokud přijde někdo, kdo bude chtít podnikat přímo na místě, bylo by to rozumnější. Já to mám daleko, a fyzická přítomnost je vždycky důležitá.

(Krajské noviny Pardubice, květen 2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home