potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

středa, června 30, 2004

Rukojmí městské dopravy

Pražský dopravní podnik s přicházejícím létem tradičně nechal rozkopal ulice. Proč se tramvajové tratě opravují v době vrcholící turistické sezóny a jakým způsobem dopravní podnik vybírá místa, která se na mnoho týdnů stanou pro cestující opravdovým peklem?

Po mnoha letech se dopravnímu podniku podařilo naplánovat dlouhodobou výluku Chotkovy ulice, po které jezdí tramvaje od stanice metra Malostranská k Pražskému hradu. Situace tu je už natolik špatná, že při průjezdu tímto úsekem musejí tramvaje zpomalovat, a v oblouku si navzájem dávat přednost. Celkem logický důvod pro rozsáhlou rekonstrukci. Proč ji ale dopraváci naplánovali na celý červenec a srpen, kdy k Pražskému hradu proudí davy turistů? Nedal se najít nějaký vhodnější termín?

Když jsem s touto otázkou vyrukoval na mluvčí Dopravního podniku hl. m. Prahy Michaelu Kuchařovou, odkázala mě na odbor dopravy pražského magistrátu. "My o termínech výluk nerozhodujeme, pouze je navrhujeme. Schvaluje je magistrát.“ Což je pravda, ale původní návrh přichází od dopraváků. Ti argumentují příhodným počasím a menší zatížeností dopravy o prázdninách. Jenže školáky v Praze nahradí tisíce cizinců a těm se těžko vysvětluje, že kvůli opravě několika stovek metrů kolejí bude hlavní tah z centra na Hradčany uzavřen na celé dva měsíce.

KOORDINACE? CO TO JE?

„Pro turisty to je samozřejmě nepříjemné, ale na druhou stranu si mohou kamkoli dojít pěšky. Horší to je s lidmi, kteří pravidelně jezdí do práce,“ řekla mi mluvčí Kuchařová, když jsem se dostavil na sjednanou schůzku do centrály Dopravního podniku hl. m. Prahy ve Vysočanech. Zúčastnil se jí také výrobní náměstek Jiří Bezdíček, který má opravy tramvajových tratí přímo na starosti. „Opravujeme proto, že provozem tramvají dochází k opotřebování tratí. Souvisí to jednoznačně s bezpečností a plynulostí tramvajového provozu. Osobně jsem zažil „slavnou“ nehodu na Letné a můžu vám říci, že to nebyla pěkná podívaná.“

Nehoda na Letné je černou můrou pražského dopravního podniku. Sedmnáctého února 1982 přehlédl řidič tramvaje číslo 26 jedoucí od Letné ke Špejcharu výhybku nastavenou do smyčky a v plné rychlosti na ni najel. Tramvaj vykolejila, srazila se s protijedoucím automobilem, porazila sloup osvětlení a skončila na boku. Bilance: šest mrtvých na místě, sedmý zemřel po převozu do nemocnice. Čtrnáct cestujících bylo těžce zraněno, dalších 43 lidí lehce. Nejmladší oběti bylo teprve šest let. I když se zpočátku spekulovalo o špatném technickém stavu trati a zejména výhybky, z policejního vyšetřování vyplynulo, že jediným viníkem nehody byl řidič tramvaje, a ten byl za to posléze také odsouzen.

Problém s opotřebovanými výhybkami stojí i za výlukou na Výtoni, naplánovanou od začátku července do konce srpna. Tedy ve stejnou dobu jako uzavírka na Hradčanech. Opravdu to nejde jinak?

„V Praze je 300 kilometrů jednokolejných tratí, při předpokladu jejich třicetileté životnosti a zajištění jejich pravidelné obnovy, musíme ročně opravit minimálně pět kilometrů tratě ročně. A to nemluvím o výhybkách,“ řekl mi pan Bezdíček. Jak se ale jednotlivé výluky koordinují? Může si dopravní podnik dovolit několik oprav najednou? A kdo rozhoduje o tom, co ještě je a co už není únosné? Na to jsem se pro změnu zeptal Miroslava Rajcharta, vedoucího oddělení silničního správního úřadu Odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy. Odpověď byla překvapující.

„Ze zákona o tom nerozhoduje nikdo. Koordinace byla věc, na kterou jsme měli svého času celé oddělení na Ústavu dopravního inženýrství, které vyřizovalo veškeré požadavky síťařů, stavbařů a dalších firem. Toto oddělení bylo v rámci boje s plánovaným hospodářstvím po roce 1990 zrušeno. Pak se chvíli nedělo nic a teď kompetentním lidem pomalu dochází, že je třeba s tím něco dělat.“ Později mi pan Rajchart telefonoval a chtěl své vyjádření zmínit. O koordinaci výluk prý rozhoduje městská rada na základě podkladů od odboru dopravy. A nejen to. Ke každé konkrétní výluce se vyjadřují radnice jednotlivých městských částí, vodohospodáři, energetici a spousty dalších firem, takže jediná stavba potřebuje odhadem až sto různých razítek.

Ne vždy je ale dopravní podnik tím, kdo přichází s požadavkem na uzavírky. Když se nedávno opravovala tramvajová trať na Národní třídě, dopraváci se pouze „svezli“ s plánovanými výkopy Vodovodů a kanalizací. „Často nám pak volali rozčílení cestující, že se naši dělníci ve výkopech flákají a my jsme jim marně vysvětlovali, že ti pánové nemají s dopravním podnikem nic společného,“ líčila mi mluvčí Kuchařová.

NEŠLO BY TO RYCHLEJI?

Někteří kritici Dopravního podniku ale tvrdí, že za častými opravami jsou i nevhodné a zastaralé technologie. Ekonom Michal Novák, který třetím rokem spravuje portál www.prazskadoprava.wz.cz, o problematiku tramvajové dopravy se zajímá od dětství, udržuje čilé kontakty s lidmi z Dopravního podniku hl.m. Prahy i s dalšími fandy městské dopravy, mi řekl: „Životnost svršku tramvajových tratí s použitou technologií BKV (panely, na kterých jsou vedeny koleje, pozn. JP) je sice uváděna na 30 let, ale tento údaj platí pro tratě jednak s menším zatížením, než s jakým se v Praze setkáváme, a jednak se vztahuje k maximální rychlosti provozu tramvají 35 km/h. Při silnějším zatížení a rychlostech 30-60 km/h je logicky životnost BKV panelů výrazně kratší, v řádu několika let.“ Panely pod tíhou tramvají praskají a postupně se propadají do vozovky.

Takzvaná békávéčka k nám přišla z Maďarska koncem sedmdesátých let a podle Bezdíčka zachránila v některých místech tramvajovou dopravu. „Tenkrát se uvažovalo o tom, že se třeba na Vinohradech tramvaje úplně zruší a zůstane tam jen metro a autobusy. Zásadně ale nemohu souhlasit s laickým tvrzením, že dopravní podnik používá zastaralé technologie. Obdobné postupy se používají ve velkých městech celé Evropy a tato velká města si také najímají pro opravu tratí řadu firem se kterými spolupracujeme i my.“

Podle Miroslava Rajcherta z magistrátního odboru dopravy se „békávéčka“ používají už jen výjimečně (podle Michala Nováka jsou ale na 60 procentech tratí), protože se přežila. Peněž sice dopravní podnik nemá nazbyt, ale do nových technologií se mu vyplatí investovat. Nešlo by ale ušetřit na délce oprav? „V Brně opravy srovnatelných tratí trvají až o polovinu kratší dobu. Co se v Praze opravuje týden, je v německých městech záležitostí víkendu,“ upozorňuje Michal Novák. Podle Michaely Kuchařové nelze generalizovat. „Záleží případ od případu.“ Délka opravy často protáhne také proto, že statní společnosti, které vedou v místech výluky kabely, plyn nebo vodovody, se snaží se využít rozkopaných ulic k souběžným opravám.

KUDY, KUDY, CESTIČKA?

Ovšem nejzásadnějším problémem pro cestující je způsob, jakým dopravní podnik informuje o výlukách. Podle Michaely Kuchařové se situace po předloňských povodních rapidně zlepšila, byť sama uznává, že zavedený systém ještě má určité mouchy.

„Pro náhradní trasy používáme žlutou barvu na jízdních řádech a cedulích tramvají, takže cestující hned ví, že něco není v pořádku. Problém nastává ve chvíli, kdy se třeba mění trasa už dříve odkloněné linky, protože podle vyhlášky musíme nový jízdní řád vylepit den předem. Na to jsem se jednou sama nachytala, ale s tím těžko můžeme něco udělat. Proto se snažíme využívat všechny dostupné cesty, aby se informace o změnách v dopravě k cestujícím dostaly,“ přiznává Kuchařová.

A bude hůř. Kromě zmíněné Chotkovy ulice a vltavského nábřeží dopravní podnik chystá několik krátkodobých výluk v Kobylisích, které souvisí se zprovozněním nové části metra na trase C z Nádraží Holešovice do Ládví. Pokračovat se bude i příští rok, a znovu především v letních měsících. Pražáci i přespolní se můžou „těšit“ na generální opravu tramvajové křižovatky na Palmovce, trasy z Balabenky do Hloubětína, křižovatky Ohrada na Žižkově, úseku z Dejvické na Divokou Šárku a z Dělnické na Palmovku, či od střešovické vozovny na Petřiny. Tak to alespoň navrhuje Dopravní podnik. Uvidíme, co z toho schválí magistrát. Ale zdá se, že i v příštích letech zůstaneme přes léto bezbranným rukojmím městské dopravy.

(REFLEX 27, 1.7.2004)

Nejsilnější polskou mediální značkou je TVN

Rzeczpospolita (jp)

Polský deník Rzeczpospolita zveřejnil výsledky průzkumu agentur Ernst&Young a AC Nielsen nejdražších a nejsilnějších polských značek za uplynulý rok. V oblasti médií s přehledem zvítězila komerční televize TVN, která se podle podílu na trhu okolo 15 procentních bodů zařazuje na třetí místo za dva kanály veřejnoprávní Polské televize a komerční stanici Polsat. Tyto dvě televize se ale podle listu netěší tak dobrému renomé jako TVN ovládaná finanční skupinou ITI Group. „Nikdo neočekával, že televize založená koncem roku 1997 dosáhne v tak krátké době revolučního výsledku na polském mediálním trhu,“ píše Rzeczpospolita a analyzuje, že za úspěchem TVN stojí její tematické kanály – zpravodajský TVN 24, filmový TVN 7, motoristický TVN Turbo a meteorologický TVN Meteo (v létě k nim přibude kanál TVN Styl pro ženy). Deník dodává, že úspěch TVN lze i vzhledem k podobnému zaměření přirovnat k německé skupině RTL Group.

V průzkumu Rzeczpospolity se z mediálních značek za TVN umístila veřejnoprávní televize TVP a nejposlouchanější polské rádio RMF FM. „Kvalitní atraktivní firmy jsou základem silného kapitálového trhu. Záleží nám na tom, aby veřejně známé společnosti měly kvalitní značky, protože tím mohou přitáhnout zájem zahraničních investorů, a to by zase mohlo pomoci rozvoji trhu,“ řekl listu manažer Wiesław Rozłucki. Cena 150 nejdražších polských značek se podle odhadu Rzeczpospolity pohybuje okolo 22,6 miliardy zlotých. Nejdražší a nejuznávanější polskou značku vůbec mají Polské telekomunikace. Její cena se odhaduje na 3,8 miliardy zlotých.

(Médiaportál.sk, 30.6.2004)

Polská TVN spojí zpravodajství s TVN 24

Medialink.pl (jp)

Po televizi Polsat oznámila i druhá největší polská komerční televize TVN, že připravuje pozvolné sloučení svého zpravodajství s vlastní zpravodajskou stanicí TVN 24. Podobně jako Polsat k němu má dojít již od září, kdy začnou obě televize z portfolia TVN využívat stejné zpravodajské studio. Hlavní zpravodajská relace plnoformátové stanice TVN Fakt a zpravodajské bloky TVN 24 se začínají vizuálně přibližovat již nyní. Změna se dotkne hlavně Faktu, který letos na jaře opustil populární moderátor Tomasz Lis (odešel do Polsatu). Podle serveru Medialink však není jisté, zda nezůstane jen u siláckých slov, jak je u televizních společností obvyklé. „Není rovněž jasné, zda dojde k nějakým personálním změnám,“ dodává s tím, že několik redaktorů Faktu údajně uvažuje o odchodu do hlavní zpravodajské relace Deník na televizi Polsat.

(Médiaportál.sk, 30.6.2004)

Další pornokanál nezískal licenci v Polsku

Wirtualnemedia.pl (jp)

Polská Rada pro rozhlas a televizi zamítla další žádost o licenci na erotický televizní kanál. Po stanici Playboy, kterou chtěl zprovoznit majitel nejsledovanější polské komerční televize Polsat, tentokrát radní odmítli udělit povolení k vysílání pornografickému kanálu XXL, o které žádala satelitní platforma Cyfra+. Firma Radu informovala, že by pouze přebírala signál distribuovaný z Francie, který by byl kódovaný, mládeži nepřístupný a zaměřený na otevřené erotické scény a pornografii. Radní ale takový požadavek odmítli, přičemž se odvolali na evropskou úmluvu Televize bez hranic z roku 1989 a direktivu EU z roku 1997, podle kterých je translace pornografických kanálů nepřípustná. Rada také prohlásila, že se obrátí na francouzského regulátora CSA (Conseil Superieur d'Audiovisuel) s žádostí, aby zabránil šíření signálu programu XXL mimo území Francie. Zástupci společnosti Cyfra+ uvedli, že na své žádosti o licenci pro pornografický kanál trvají.

(Médiaportál.sk, 30.6.2004)

úterý, června 29, 2004

Portál Onet.pl bojuje s pedofily

Medialink.pl (jp)

Během uplynulého měsíce si polští uživatelé internetu vyhledali 18 tisíc stran s pedofilním obsahem. Vyplývá to ze speciálního průzkumu, který společně s Nadací Kidprotect provedl největší polský internetový portál Onet.pl. Nadace Kidprotect požádala o spolupráci několik portálů a webových vyhledávačů, vyhověl jí ale pouze Onet.pl. „V naší zemi se na internetu pohybují miliony lidí. Pokud se jeden z tisíce uživatelů zaměřuje na pedofilní stránky, je možné ho identifikovat podle četnosti jeho návštěv. Tím můžeme opravdu pomoci v boji s pedofilií,“ prohlásil Marek Jerzy Minakowski, odpovědný za sekce vyhledávače a katalogu Onet.pl. Z analýzy vyhledávaných slov vyplynulo, že 4,1 procenta dotazů na erotické adresy mělo pedofilní obsah. Z celkové sumy dotazů bez tematického rozlišení jde o 0,45 procenta.

„Co jsme zjistili, je znepokojující. Až 18 tisíc dotazů se týká pedofilních stran a dětské pornografie. Dokazuje to vzrůstající zájem o tyto materiály v Polsku,“ prohlásil ředitel Nadace Kidprotect Jakub Śpiewak. Laxní přístup k tomuto problému by podle něj mohl vést doslova k pohromě. Výsledek průzkumu poukazuje také na bezcharakternost lidí, kteří vyhledávají tyto stránky. Od 1. května letošního roku je v Polsku zakázáno produkovat a pořizovat dětskou pornografii, ale také ji přechovávat nebo vyhledávat. „Mnoho lidí stále věří v anonymitu internetu, ale neuvědomují si, že uživatel po sobě zanechává stopy umožňující jeho identifikaci,“ upozorňuje Marek Jerzy Minakowski z portálu Onet.pl.

(Médiaportál.sk, 30.6.2004)

Polská televize požádala o licenci pro kanál "Kultura"

Wirtualnemedia.pl (jp)

Na polskou Radu pro rozhlas a televizi dorazila žádost veřejnoprávní televize TVP o licenci pro nový tematický kanál „Kultura“. Dopis s žádostí zaslal 28. června přímo generální ředitel TVP Jan Dworak. „Žádost obsahuje programovou koncepci plánovaného kanálu, obšírnou informace o financování – byznys plán, a také technologickou stránku. Součástí žádosti jsou také teze na téma produkce a postprodukce,“ sdělil mluvčí TVP Jarosław J. Szczepański. Rada má na rozhodování o licenci několik měsíců. Televize deklarovala úmysl zahájit vysílání kanálu TVP Kultura od ledna příštího roku.

Projekt počítá s vysíláním 12 hodin denně v pracovní dny a 18 hodin denně o víkendu. Jednotlivé dny se program zaměří na speciální témata: pondělí na literaturu, úterý na divadlo, středa polské tvorbě z let 1989 až 2004, čtvrtek filmu, pátek hudbě, sobota polským tradicím a folklóru a neděle diskusím s tvůrci. Polovinu programu TVP Kultura mají tvořit pořady z archivu Polské televize, vlastní tvorba zabere asi 15 procent vysílacího času. Chystaný kanál plánuje výměny pořadů s podobně profilovanými televizemi, např. francouzsko-německým Arte, ruským kanálem Kultura, ale i British Film Institute. Nový veřejnoprávní kanál by měl být dostupný přes satelit a v kabelových rozvodech. Později se má objevit v nabídce digitálního multiplexu Polské televize.

(Médiaportál.sk, 30.6.2004)

Kontrola účetnictví polské vysílací rady

Medialink.pl (jp)

Polský Nejvyšší kontrolní úřad ukončil kontrolu účetnictví Rady pro rozhlas a televizi, kterou si vyžádali poslanci Sejmu. Kontrolní zpráva je pro Radu celkem pozitivní: šetření prokázalo nejasnosti pouze u výdajů ve výši 745 tisíc zlotých, což je přibližně 3,6 procenta ročního rozpočtu Rady. Podle deníku Gazeta Wyborcza tyto položky souvisí s podezřením z porušení zákona. „Výsledek kontroly poukazuje na nutnost dohledu nad využíváním peněz z veřejných rozpočtů,“ napsal ve své zprávě Nejvyšší kontrolní úřad.

(Médiaportál.sk, 30.6.2004)

"Elvis radio" se zaměří na hity Elvise Presleyho

RMF FM (jp)

Speciální rádio zaměřené na hity Elvise Presleyho vznikne ve Spojených státech. Stanice „Elvis Radio“ zahájí vysílání 2. července živým vysíláním z Memphis. Slavnostní inaugurace rádia proběhne o dva dny později u příležitosti padesátého výročí vydání prvního singlu Elvise Presleyho „That’s All Right”. Zakladatelé stanice se neobávají, že by neobvyklý profil rádia byl pro posluchače příliš monotónní. Má tomu napomoci vysílání méně známých hitů Elvise Presleyho, písní z B stran singlů, nahrávek koncertů, filmových scének a různých rarit z jeho repertoáru, které se objevily ve vysílání jiných rozhlasových stanic. Zvláštností je, že Elvis radio nebude vysílat reklamu. Vdova po Presleym Priscilla prohlásila, že Elvis by byl na vznik takového rádia velmi pyšný.

(Médiaportál.sk, 30.6.2004)

Dvě polské televize spojí hlavní zpravodajství

Medialink.pl (jp)

Pravděpodobně od září bude nejsledovanější polská komerční televize Polsat a další komerční stanice TV4 vysílat společnou hlavní zpravodajskou relaci s názvem Deník. Doposud Polsat vysílal vlastní pořad Informace, zatímco TV4 ve stejnou dobu zařazovala Deník. Obě televize mají stejného vlastníka, který by chtěl novým přístupem lépe konkurovat zpravodajským relacím Wiadomości na veřejnoprávní Polské televizi a Fakt na komerční stanici TVN. Změnu zpravodajství Polsatu má na starost bývalá hvězda televize TVN Tomasz Lis, jenž bude od podzimu také připravovat nový publicistický pořad na této stanici.

(Médiaportál.sk, 30.6.2004)

pondělí, června 28, 2004

ČT bude dále konkurovat Sedmičce na Nově

Mediaportál (jp)

Česká televize se rozhodla natrvalo přesunout nedělní diskusní pořad Otázky Václava Moravce z večerního času od 21:35 na pravé poledne. Sdělil to dnes tiskový mluvčí ČT Martin Krafl s tím, že televize tak reaguje na příznivý divácký ohlas o uplynulé neděli. Česká televize totiž mimořádně odvysílala Otázky Václava Moravce od 12 hodin proti hlavnímu diskusnímu pořadu TV Nova Sedmička a získala více diváků. „Vzhledem k příznivému diváckému ohlasu na tuto změnu bude tento přesun od 4. července t.r. trvalý.“ ČT podle Krafla naplnila během vládní krize svou úlohu, ke které směřují moderní elektronické sdělovací prostředky: informovat o důležitých událostech pokud možno v době, kdy se dějí, případně s minimální prodlevou, a zprostředkovat divákům v nejvhodnější době co nejširší rozsah názorů a postojů osobností, jejichž rozhodnutí zásadně ovlivňují život společnosti i každého občana.

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

Sky Digital nabídne reklamní kanál

Satkurier.pl (jp)

Britská společnost Zip TV, zaměřená na interaktivní reklamu, vytvoří speciální televizní kanál věnovaný tomuto oboru. Dostupný by měl být již od července v britské satelitní platformě Sky Digital. Konsorcium Zip TV je největší reklamní společností ve Velké Británii: mezi jeho klienty patří například Honda, COI Communications, Procter & Gamble, BT a Unilever. Vytvořením speciálního televizního kanálu chce firma posílit svoji pozici lídra v oboru televizních interaktivních reklam. Podle Zip TV nastal pro vznik takové televize ten pravý okamžik.

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

Polský bulvár Super Express propouští

Medialink.pl (jp)

Vydavatelství Media Express, majitel polského bulvárního deníku Super Express, zahájil rozsáhlé propouštění, které se dotkne 98 osob. Celý proces potrvá od června do konce srpna a souvisí se špatnými hospodářskými výsledky novin po loňském nástupu konkurenčního listu Fakt na polský trh. Snižování stavů se týká jak redaktorů, tak fotoreportérů, administrativy a zaměstnanců z oddělení inzerce a marketingu. Lidé, kterých se má propouštění týkat, se o něm dozvědí v nejbližších dnech. Někteří z nich dostanou nabídku jiné práce. Konkurenční deník Fakt, který vydává německý koncern Axel Springer, již loni na podzim předstihl do té doby jediný polský tabloid Super Express v počtu prodaných výtisků, minulý měsíc jej ale dohnal i v tržbách z prodeje inzerce.

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

Majitelé Gazety Wyborczy koupili další rádio

Medialink.pl (jp)

Polský mediální koncern Agora, vlastník nejčtenějšího seriózního listu Gazeta Wyborcza, koupil za 49 tisíc zlotých (asi 400 tisíc Sk) podíl ve společnosti Tres, která provozuje lokální Radio Pabianice. Celkově Agora získala 48,52 procenta v licencované společnosti a stejné procento hlasovacích práv na valných hromadách společnosti. „Jde o dlouhodobou investici, financovali jsme ji z vlastních zdrojů,“ uvedla v tiskovém prohlášení Agora, která kromě Gazety Wyborczy (založené v roce 1989) vlastní také bezplatný deník Metro, 29 regionálních rozhlasových stanic, multiregionální rádio TOK FM, 16 magazínů (13 měsíčníků, dva čtvrtletníky a jeden ročník), internetový portál Gazeta.pl, katalog firem Aaaby.pl a reklamní společnost Art Marketing Syndicate S.A. (AMS) zaměřenou na outdoor.

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

Premier League jako placený televizní kanál

Satkurier.pl (jp)

Francouzská satelitní společnost TPS zprovozní 14. srpna nový placený televizní kanál Premier League TV, za jehož příjem si bude účtovat poplatek šest euro měsíčně. Do konce září jej ale bude možné sledovat v rámci zaváděcí kampaně zdarma. TPS chce vysílat čtyři až pět zápasů anglické fotbalové ligy každý víkend. Firma zaplatila za vysílací práva Premier League 25 milionů euro s tím, že ji bude vysílat především na stanici Canal+. Speciální kanál Premier League bude vysílat ze satelitu Hot Bird -13E a v kabelových sítích. Klientům TPS firma hodlá nabídnout zvýhodněné předplatné čtyři eura měsíčně po celou sezónu 2004/05.

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

V Bagdádu vysílá první komerční televize

Satkurier.pl (jp)

V irácké metropoli zahájila vysílání první komerční televize po loňském pádu vlády Saddáma Husajna. Stanice Al-Sharqiya, dostupná na satelitech Nilesat - 7W a Arabsat 2D - 26E, vysílá zpravodajství, dokumentární filmy, politické diskuse a naučné pořady. Al-Sharqiya má být distribuována do 90 zemí světa a podle jejího ředitele Alla Al-Dahana v ní pracuje 100 lidí. Stanice má dvě redakce: v Bagdádu a Dubaji. Ve střední Evropě je možné Al-Sharqiyu sledovat ze satelitu Nilesat - 7W z 11,747H (SR=27500, FEC=3/4) nebo Arabsat 2D z 11,661V (SR=27500, FEC=3/4).

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

TV.gusto pro německé kuchtíky

Satkurier.pl (jp)

Německý televizní trh na podzim obohatí nový specializovaný televizní kanál o vaření – TV.gusto. Stanici bude možné sledovat prostřednictvím satelitu z Astry nebo v kabelových rozvodech po celém Německu od 1. září (podle serveru Satkurier.pl se však start televize může opozdit). Obsahově se TV.gusto zaměří na tematiku spojenou v kuchyní, kempováním, prostíráním, apod. Televize bude také radit majitelům restaurací a pohostinství. Majitelé zpočátku počítají s osmi hodinami premiérového vysílání denně. Projekt se inspiroval od podobně zaměřené britské veřejnoprávní stanice BBC Food.

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

Digitální televize přes mobil? Na podzim 2005

Satkurier.pl (jp)

Na podzim 2005 plánuje Japonsko spuštění příjmu pozemní digitální televize prostřednictvím mobilního telefonu. Pro sledování televizního signálu v DVB-T bude nutné pořídit si speciální přístroj nejnovější generace. V současné době již probíhá testovací provoz této technologie ve formátu MPEG LA. Ještě v letošním roce pak japonské společnosti zahájí masovou výrobu mobilních telefonů s možností příjmu digitální televize. Vše ale nasvědčuje tomu, že zpočátku tyto přístroje nebudou moci přijímat DVB-T, neboť k tomu bude potřeba upravit digitální signál do správného formátu. Podobnou technologickou novinku připravují také v Jižní Koreji.

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

SBS Broadcasting založí druhou televizi v Belgii

Satkurier.pl (jp)

Mediální koncern SBS Broadcasting, který před lety jednal o převzetí skupiny CME včetně české komerční televize Nova, oznámil úmysl založit druhý televizní kanál v Belgii. Stanice, jejíž název ještě není známý, by měla existovat vedle populární televize VT4. Její start SBS plánuje ještě v letošním roce. Cílovou skupinou nového kanálu mají být mladí diváci ve věku od 20 do 49 let, přičemž program by měl být dostupný prostřednictvím kabelových rozvodů. Televize VT4, patřící rovněž společnosti SBS Broadcasting, je od března 2002 nejsledovanější stanicí v zemi. Popularitu si získala především díky soutěžím a reality show Pevnost Boyard, Expedice Robinson nebo Hledá se SuperStar. SBS nedávno odkoupila od svého partnera, společnosti TV2, 49-procentní podíl v nejsledovanější norské komerční televizi TV Norge (dosahuje 20-procentního podílu na trhu). Kromě toho SBS patří také švédský Kanal 5, holandská TV2 a maďarská TV2.

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

Britská ITV plánuje dva nové televizní kanály

Satkurier.pl (jp)

Britská komerční televize ITV plánuje na podzim letošního roku zprovoznění třetího kanálu. Po ITV1 a ITV2 by se měla stanice ITV3 zaměřit na diváky starší 35 let. Kromě toho existuje projekt dětského programu ITV Kids. Firma by takto chtěla v následujících třech letech vydělat 150 milionů liber. Hovoří se také o možném vstupu ITV do pozemní digitální sítě Freeview. ITV oznámila své plány v době, kdy rostou její zisky z prodeje reklamních časů. V prvním pololetí letošního roku zaznamenaly dvě stanice ITV meziroční nárůst reklamních příjmů o 4,9 procenta. Zisk z placených kanálů se přiblížil 100 milionům liber ročně. Firma plánuje, že v následujícím období nakoupí pro kanál ITV2 práva na sportovní přenosy a populární americké filmy a seriály. Společně s počáteční investicí do ITV3 by jí to mělo přijít na 36 milionů liber.

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

Polední diskuse na ČT porazila Sedmičku na Nově

České televizi se tuto neděli poprvé po několika letech podařilo v přímém souboji hlavních diskusních pořadů porazit komerční televizi Nova. Stalo se tak díky mimořádnému vydání Otázek Václava Moravce, které ČT zařadila na svůj první program již ve 12:00 místo tradičního vysílacího času ve 21:35. Hosty diskuse bylu nový úřadující předseda ČSSD a zřejmě budoucí český premiér Stanislav Gross a předseda nejsilnější opoziční strany ODS Mirek Topolánek. Otázky Václava Moravce sledovalo 8,5 procenta všech televizních diváků starších 15 let (722 tisíc) a 35 procent těch, kteří měli zapnutý televizor. Hosty Sedmičky na Nově byl středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) a poslanec Zdeněk Koudelka (ČSSD), který měl nahradit odstupujícího ministra spravedlnosti Karla Čermánka ze vládě premiéra Vladimíra Špidly. Sedmičku sledovalo 6,5 procenta diváků starších 15 let (553 tisíc) a 27 procent těch, co zrovna sledovali televizi. Sledovanost hodinové Sedmičky stoupla poté, co ve 12:50 skončily na ČT 1 Otázky Václava Moravce.

(Médiaportál.sk, 28.6.2004)

pátek, června 25, 2004

Etické zásady polské Rady pro vysílání

Wirtualnemedia.pl (jp)

Polská Rada pro rozhlas a televizi přijala na svém čtvrtečním zasedání text etických zásad, který je závazný pro všechny členy tohoto státního regulačního orgánu. Devět zásad vypracovalo oddělení strategie a analýz pod vedením Karla Jakubowicze. Zde je jejich úplné znění:

1. Zásada primárního zájmu veřejnosti – veškeré snahy a rozhodování Rady a jejích členů jsou motivovány zájmem veřejnosti.

2. Zásada apolitičnosti – členové vysílací Rady, nehledě na své sympatie, se nesmí angažovat v politice, ani prosazovat při hlasování zájmy politických stran.

3. Zásada objektivity – vysílací Rada a její členové zachovávají svou nezávislost na orgánech vlády, regionálních a městských zastupitelích a jiných zainteresovaných stranách.

4. Zásada zřetelnosti a odpovědnosti – vysílací Rada a její členové rozhodují takovým způsobem, aby se nemuseli zprošťovat právní a morální odpovědnosti za své činy.

5. Zásada kolegiálnosti – vysílací Rada vydává kolektivní rozhodnutí podle ustanovení zákona. Členové Rady mají právo na prezentaci vlastních názorů pod vlastním jménem.

6. Zásada průhlednosti – vysílací Rada postupuje v souladu s veřejně přístupným plánem práce, pevně stanoveným harmonogramem, zveřejňuje všechna správní rozhodnutí a podává o nich veškeré informace.

7. Zásada konzultace se zainteresovanými stranami – vysílací Rada dochází ke svým rozhodnutím na základě širokých konzultací se všemi zainteresovanými stranami.

8. Zásada vystříhání se konfliktu zájmů – členové vysílací Rady nepodnikají žádné kroky, které by mohly vyvolat podezření ze střetu zájmů a ohrozit zásadu jednání v zájmu veřejnosti a objektivity.

9. Zásada vysokých profesionálních standardů – vysílací Rada a její členové podnikají veškeré své kroky a rozhodování na základě vědomostí o meritu věci a po kompletní analýze mediálního trhu – jak jí k tomu zavazují etické zásady Státní rady pro rozhlas a televizi.

(Médiaportál.sk, 25.6.2004)

Józef Oleksy žaluje polský Newsweek

Medialink.pl (jp)

Maršálek polského Sejmu Józef Oleksy zažaloval polskou mutaci zpravodajského týdeníku Newsweek kvůli článku, který zpochybňuje jeho lustrační osvědčení. Newsweek napsal, že dokument neobsahuje informace o Oleksyho spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou PRL. Oleksy se prostřednictvím svých právníků obrátil na prokuraturu, která nyní případ prošetřuje. Ta má měsíc na to, aby rozhodla, zda autora článku a vydavatele Newsweeku obviní z trestného činu pomluvy veřejného činitele. Za takový prohřešek hrozí v Polsku až pět let vězení.

(Médiaportál.sk, 25.6.2004)

Čínská CCTV rozšíří vysílání do zahraničí

Medialink.pl (jp)

Ještě v letošním roce chce čínská státní televize CCTV zprovoznit čtyři nové kanály určené pro vysílání do zahraničí. Jedna stanice by měla vysílat zpravodajství a publicistiku v angličtině, další kanály budou ve francouzské a španělské jazykové verzi. Již nyní lze v Evropě sledovat čínské kanály CCTV4 a CCTV9, jež vysílají čínsky a anglicky; kanál CCTV9 nedávno uzavřel dohodu o celosvětovém marketingovém zastupování se společností Zone Vision. Vznik nových satelitních kanálů by měl v konečném důsledku vést k lepší informovanosti Západu o Číně a motivovat zahraniční investory k expanzi na místní trhy.

(Médiaportál.sk, 25.6.2004)

Monacká princezna porazila německý bulvár

Wirtualnemedia.pl (jp)

Dcera monackého knížete Reinera III vyhrála u Evropského soudu pro lidská práva spor s několika německými časopisy o právo na soukromí. Výrok soudu lze považovat za precendens, jenž bude mít vliv na ochranu soukromí veřejně známých lidí. Princezna Karolina von Hannover od roku 1990 usiluje o zákaz publikace fotografií z jejího soukromého života. Snímky postupně publikovaly německé bulvární časopisy Bunte, Freizeit Revue a Neue Post. Úlovky německých paparazziů zobrazují princeznu Karolinu s rodinou a jejími dětmi.

Německé soudy veškeré princezniny žádosti zamítly s tím, že jde o veřejně známou osobu, a tudíž musí tolerovat zájem médií o její soukromí. Princezna se poté obrátila na soud ve Štrasburgu. Evropský soud pro lidská práva svůj výrok opřel o osmý článek evropské Ústavy, který přiznává právo na soukromý život. „Není sporu, že snímky byly pořízeny z úkrytu, ukazují soukromý život, a tudíž došlo k narušení práva na soukromí,“ konstatoval soud. „Uvedené snímky nelze považovat za informační materiál, protože byly publikovány pouze za účelem dosažení vyššího zisku z prodeje časopisů.“ Obě strany se nyní mají dohodnout na výši odškodného.

(Médiaportál.sk, 25.6.2004)

čtvrtek, června 24, 2004

BBC chce konkurovat Al-Džazíře

Medialink.pl (jp)

Britská veřejnoprávní televize BBC připravuje projekt vlastní televizní stanice v arabštině, která by přímo konkurovala katarské zpravodajské televizi Al-Džazíra. Vysílání se má zaměřit na diváky na Blízkém Východě, přičemž redakce by využívala zázemí a korespondenty BBC World Service. Podle deníku Financial Times by se roční rozpočet nové televize pohyboval okolo 42 milionů euro a kanál by měl plnit podobné poslání jako Američany založená a financovaná televize Al-Hurrá. Vůči populární Al-Džazíře mají Američané i Britové výhrady kvůli prostoru, který dává ve vysílání arabským teroristům. Na Blízkém východě si ale tento kanál nadále udržuje pozici lídra, na kterého se mírně dotahuje dubajská stanice Al-Arabíja.

Al-Džazíra už nevysílá pouze na jednom kanálu, v posledních letech se zaměřila na tematické stanice, takže již existuje Al-Džazíra 2, Al-Džazíra Sport, Al-Džazíra Documentary a Al-Džazíra Children. V loňském roce stanice oznámila úmysl expandovat do Evropy a Spojených států se zpravodajským servisem v angličtině. Americká vláda ale vyzvala kabelové operátory a satelitní společnosti, aby její signál přestaly šířit, protože Al-Džazíra podle nich podporuje teroristy.

(Médiaportál.sk, 24.6.2004)

Expanze tematických kanálů Discovery

Medialink.pl (jp)

Společnost Discovery Communications zveřejnila plán expanze s tematickými televizními kanály Discovery mimo území Spojených států. Firma má zájem především o Evropu, kde by chtěla do jednoho roku získat 54 milionu nových předplatitelů. Na starém kontinentu zatím vysílá dokumentární Discovery Channel, který je dostupný také v kabelových rozvodech v České republice a na Slovensku. Nově by se v Evropě měly objevit stanice Discovery Health, Discovery Travel&Adventure a Discovery Home&Leisure. První jmenovaný se zabývá zdravotní tematikou a největší úspěch slaví v USA, Kanadě a Velké Británii. Discovery Travel&Adventure o cestování je dostupný prostřednictvím satelitu i ve střední Evropě, Discovery Home&Leisure zaměřený na kutily, domácí práce a volný čas zatím evropští diváci neměli možnost sledovat. Dawn McCall, ředitel společnosti Discovery Networks International připustil, že by firma mohla skoupit lokální televizní kanály a předělat je na stanice Discovery.

(Médiaportál.sk, 24.6.2004)

První byznys kanál v Pákistánu

Medialink.pl (jp)

Televizní diváci v Pákistánu budou moci v blízké době sledovat první satelitní kanál věnovaný pouze obchodu a ekonomice. Televize Business Plus má vysílat pro celou střední Asii a Blízký Východ. Vysílání zahájí první červencový týden. Stanici spustí společnost Total Media Ltd., která patří hlavnímu pákistánskému telekomunikačnímu operátorovi WorldCall Telecommunications Group Ltd. Ten plánuje zprovoznit ještě další dva až tři tematické kanály. Business Plus bude vysílat přes satelit PakSat 1 - 38E, kde lze sledovat i další pákistánské televizní stanice VU1, VU2 a TV Mashraq.

(Médiaportál.sk, 24.6.2004)

Propad akcií změnil plány rádia RMF FM

Medialink.pl (jp)

Nejposlouchanější polské rádio RMF FM muselo změnit plány na vytvoření dvou regionálních sítí – RMF Maxxx a RMF Classic. Jejich vznik chtěla firma Broker FM financovat z prodeje akcií po vstupu na burzu, výnos 103 milionů zlotých však nesplnil očekávání. Viceprezident firmy Marek Dworak pro deník Rzeczpospolita prohlásil, že vývoj dvou rozhlasových sítí nyní bude spíše otázkou evoluce než revoluce. „Budeme je muset financovat z jiných zdrojů,“ připustil. RMF FM je s podílem na trhu okolo 25 procent nejúspěšnější rozhlasovou stanicí v Polsku. Dworak na nedávné tiskové konferenci ve Varšavě prohlásil, že firma uvažuje o expanzi na Slovensko a Ukrajinu. „Chtěli bychom skoupit menší rádia tak, abychom dosáhli alespoň desetiprocentního podílu na trhu,“ dodal.

(Médiaportál.sk, 24.6.2004)

Polsat odmítá omezení EU ve vysílání reklamy

Wirtualnemedia.pl (jp)

Zrušení historicky nejvyšší pokuty od Státní Rady pro rozhlas a televizi se u obchodního soudu ve Varšavě domáhá komerční televize Polsat. Stanice má podle rozhodnutí Rady zaplatit 1,2 milionu zlotých za porušení novely mediálního zákona, která upravuje podmínky přerušování pořadů v komerčních televizích reklamními bloky. Novela platí od 1. května letošního roku a zakazuje přerušit pořad dříve než za 45 minut, zatímco předchozí zákon umožňoval přerušení už po dvacáté minutě. Podle šetření Rady televize porušovala zákon hned v prvních dvou týdnech jeho platnosti a přivydělala si tak 15 milionů zlotých. Polsat se odvolává na prohlášení polské vysílací rady z 6. července 2000, podle kterého lze filmy přerušovat reklamou každých 20 minut. Právní oddělení Rady podle deníku Gazeta Wyborcza ale tvrdí, že toto ustanovení přestalo platit dnem účinnosti novely mediálního zákona.

(Médiaportál.sk, 24.6.2004)

Novinářská škatulata

Časté přechody novinářů z redakce do redakce jsou už koloritem české mediální scény. Internetový server Mediář dokonce kvůli novinářským přestupům založil nepravidelnou rubriku. Občas se to tak sejde, že v krátkém časovém úseku změní zaměstnání několik známých tváří.

Ze zahraniční redakce České televize odchází k 31. červenci bývalý zpravodaj v Rusku Martin Dorazín. Podle vlastních slov zamíří do Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu, kde pracoval už v letech 1992 až 1998 (předtím dva roky na stanici Československo Čs. rozhlasu). „Od příštího roku bych měl pracovat ve Varšavě, kde končí současný zpravodaj ČRo Pavel Novák,“ říká. Ředitel Radiožurnálu Alexandr Pícha ale tvrdí, že o varšavském zpravodaji ještě není definitivně rozhodnuto. „Zatím probíhá výběrové řízení. Jasno bych chtěl mít do konce června.“ Jistá je ale výměna zpravodaje Radiožurnálu v Rusku: Petra Voldána od září vystřídá Petr Vavrouška. „Už dostal jmenovačku. Petru Voldánovi končilo standardní funkční období dva plus dva roky,“ potvrdil Pícha. Odchod z ČT plánuje také bývalý zpravodaj v Berlíně Petr Buchta.

Do ekonomické redakce Lidových novin od května nastoupil bývalý šéfredaktor neslavně proslulého deníku Impuls Zdeněk Fekar. Stalo se tak déle než rok poté, co vydavatel Ivan Kaufmann deník zastavil. Fekar poté s dalšími kolegy založil odbory a válčil s Kaufmannem o odstupné. Byl to velice zajímavý zvrat ve vztazích těchto dvou mužů, protože Fekar, který před nástupem do Impulsu pracoval v ekonomickém týdeníku Euro, psal články ve prospěch Kaufmannovy distribuční společnosti Mediaprint&Kapa. Jednalo se tehdy o spor Mediaprintu a další distribuční společnosti PNS, takže Fekarův náhlý odchod do vysoké funkce v deníku Impuls nebyl ničím překvapivým. V redakci LN se Fekar zabývá především reklamním trhem, a jeho nástup je pro ekonomický sešit listu příjemným osvěžením. Zvláště v situaci, kdy z LN odešla řada lidí do týdeníku Nedělní svět vydavatele Sebastiana Pawlowského (vlastní také Týden a Instinkt).

Fekar dříve také pracoval v týdeníku Strategie, jehož osud je po nedávném prohlášení vydavatelství Sanoma Magazines Praha ve hvězdách. Sanoma, která vydává především vysokonákladové společenské a ženské časopisů, se totiž po mnohaletém rozmýšlení rozhodla zbavit skupiny specializovaných titulů, jenž nezapadají do jejího portfolia. Kromě Strategie jde o několik zdravotnických časopisů. Mezi zájemci o koupi celého balíku tematických titulů je i společnost Economia, která vydává pro Strategii jediný konkurenční časopis na trhu – Marketing&Media. Jeho šéfredaktor Daniel Koppl prý reagoval stylově: otevřel šampaňské.

(REFLEX 26, 24.6.2004)

Lukašenko TV

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko přišel na nápad,jak propagovat svoji zemi v zahraničí. U příležitosti šedesátého výročí Velkého vítězství nad nacismem hodlá zprovoznit novou televizní stanici Belarus TV (v originále „Беларусь ТВ“), která bude vysílat pro diváky mimo území Běloruska, především pak v členských zemích Evropské unie. Televize prý odstartuje do konce letošního nebo začátkem příštího roku, přičemž hlavní dozor nad projektem si ponechal sám prezident Lukašenko.

Přísně kontrolovaná televize má vysílat zpravodajství a dokumentární filmy o Bělorusku, což by v konečném důsledku mělo přispět k většímu turistickému ruchu v zemi (?). Na novináře, kteří budou pracovat v Belarus TV, chce Lukašenko klást ty největší nároky – především tedy politické… Redaktoři musí být správně „uvědomělí“, aby do éteru nepouštěli špatné zprávy. Docela zajímavý projekt: jako satirický kanál by ho mohly do své nabídky zařadit také české kabelovky. Která bude první?

(REFLEX 26, 24.6.2004)

Dámy měly více diváků. Zatím.

Diváci Novy si ho pamatují z kdysi populárního talk show Áčko. Pracoval na Českém rozhlasu 1 – Radiožurnálu, kdysi se pokoušel uspět v konkurzu na moderátora Nedělní partie na Primě. Od poloviny května je MARTIN VESELOVSKÝ (31) novým moderátorem diskusního pořadu Sedmička na televizi Nova.

Jakým způsobem jste se dozvěděl, že jste ve hře o místo moderátora Sedmičky?
Ozvali se mi z Novy asi tři týdny před mým prvním vysíláním a řekli mi, že jsem se ocitl v nějakém jejich užším výběru a mám přijít na kamerové zkoušky. Ty probíhaly v týdnu před výměnou moderátora. Během velice krátké doby, asi dvou dnů po kamerovkách, mi zavolali, že se rozhodli pro mě.

Takže výběr moderátora začal v době, kdy za odcházející Janu Bobošíkovou narychlo zaskakovala Michaela Jílková?
Přesně tak.

Víte, koho dalšího kromě vás Nova oslovila?
Ano, ale vůči těm lidem by nebylo solidní zveřejnit jejich jména. Pracují v médiích a asi by jim to nepomohlo.

Na jak dlouho máte podepsanou smlouvu?
Na rok, jako externista.

Jaké požadavky na vás Nova kladla v porovnání s předchozími moderátorkami Sedmičky? Máte se nějak odlišit třeba stylem vedení diskuse?
Nerad bych se vymezoval vůči mým předchůdkyním. Rozhodne zazněl požadavek, aby nový moderátor splňoval veškerá novinářská kritéria, tedy vyváženost, objektivitu a aby ten pořad byl živý. Úplně nejvíce po mě vedení Novy chtělo vyváženost, což je neustálý po1žadavek, kterým bude Sedmička poměřovaná i nadále. A samozřejmě sledovaností.

Víte, kolik diváků vás sleduje v porovnání se Sedmičkami, které moderovaly Jana Bobošíková a Michaela Jílková?
Pohybuje se to těsně pod jedním milionem diváků. To je trošku méně, než měla Míša Jílková. V této chvíli nedokážu vůbec hodnotit, kvůli čemu to je – jestli jsem mírnější, horší, nebo je to tím, že po několika moderátorkách přišel moderátor. Ale asi je brzo na nějaké hlubší hodnocení.

Existuje nějaký dlouhodobý požadavek Novy ohledně sledovanosti Sedmičky?
Nevím, nebo alespoň se ke mně nedostal. Samozřejmě jde o komerční televizi, takže kdyby sledovanost klesala pod nějakou hranici, o které v tuto chvíli nic nevím, asi by se to muselo řešit.

Vladimír Železný o vašem angažmá v Nově prohlásil: „Dnes budou v Sedmičce moderátoři méně naléhaví, pokud možno bez barvy a bez zápachu, aby se tento pořad mohl proměnit v milou selanku, jakým je pořad Volejte Nově.“
Doufám, že nejsem bez barvy a bez zápachu. Cesty, jakými lze z hosta dostat nějakou informaci, jsou různé. Jednou z nich je skvělá připravenost a trvání na zodpovězení otázky nějakým asertivním způsobem. Divák v tu chvíli nemůže mít přece dojem, že moderátor je bezbarvý.

Železný tvrdí, že ho Nova měla pozvat do předvolební Sedmičky, později termín změnila a nakonec jeho vystoupení úplně zrušila. Kdo rozhoduje o výběru hostů do Sedmičky?
Účast Vladimíra Železného se začala domlouvat ještě před mým nástupem do Novy, čili to je krok předchozí dramaturgie. Všechny Sedmičky, které jsem zatím moderoval, byly předvolební, a z celkem logického důvodu se jich účastnili jenom lidé z parlamentních stran. To je odpověď na to, proč tam nebyl Železný. Není důvod v tom hledat něco víc. Ve výběru hostů mám poradní hlas, asi tak pětinový.

Jak výběr probíhá?
Požadavek vychází z redakce zpravodajství. Protože se v Sedmičce objevují z drtivé většiny politické špičky parlamentních stran, existuje striktní požadavek na vyváženost. Někteří novináři vždycky po roce poměřují účast zástupců jednotlivých stran až téměř číselnými hodnotami, takže se snažíme kopírovat rozložení sil v parlamentu, ve vládní koalici a podobně. Výběr samozřejmě probíhá hlavně podle témat, která nabízí ten který týden.

A ta vybíráte jak?
Každý večer po zprávách, kdy je jasné, že se ten den už nic zásadního nestane, se s šéfredaktorem zpravodajství Martinem Ondráčkem po telefonu domlouváme, které z témat dne by mělo padnout v Sedmičce. Podle toho pak rozhodujeme, jestli k němu použijeme spot ze zpráv, nebo se pro Sedmičku natočí něco extra. Řekl bych, že témata volíme půl na půl já a Martin Ondráček.

Můžete sám prosadit nějakého hosta do Sedmičky?
Ano. Konkrétně obsazení poslední Sedmičky před parlamentními prázdninami se mi nezamlouvalo, takže do ní pravděpodobně budou pozvaní jiní hosté. Pokud je dobře podloženo argumenty, proč toho kterého člověka pozvat nebo nepozvat, dá se prosadit spousta věcí.

Jakým způsobem probíhá hodnocení odvysílaných Sedmiček? Zasahuje do něj i management Novy?
Určitě, protože Sedmička je pro vedení Novy velmi prestižní pořad, zprostředkovává kontakt s vrcholnou politikou. Z toho důvodu je hodnocena spoustou lidí, ale velká většina těch hodnocení se ke mně nedostane. Pro mě je důležitý názor Martina Ondráčka jako bezprostředního nadřízeného, ale k němu se určitě dostanou i další hodnocení.

Probíhají i nějaké porady celého redakčního týmu Sedmičky?
V tuto chvíli to řešíme jenom spolu, ale jinak mám k ruce další dva lidi, dramaturga Stanislava Kněnického a rešeršistku Evu Hrabalovou. Také oni mají určitý poradní hlas.

Radí vám i někteří lidé mimo Novu?
Stále ještě pracuji v Českém rozhlase, kde kolegové kvitují všechno, co se povede nebo nezdaří. Ve chvíli, kdy jsem měl radost z toho, že Robert Kolář oznámil v mé první Sedmičce odchod z Unie svobody, mi páni publicisté z Radiožurnálu naservírovali, na co všechno jsem se měl ještě dozeptat a že jsem tu informaci v podstatě vůbec nevytěžil. V této rovině rozhlas funguje jako taková zpětná vazba.

Na Nově jste působil už před lety jako moderátor Áčka. Proč televize tento pořad zrušila? Tým Áčka prý potom chodil po ostatních televizích a nabízel jim společný projekt.
To není tak úplně pravda. Vím, že se to objevilo v novinách, ale za sebe musím říct, že jsem žádné televize neobcházel. Zúčastnil jsem se pilotního natáčení pořadu Dotazník na ČT, což měl být pořad o komunální politice. Docela zajímavý nápad, ale přišel v nevhodnou dobu, kdy se měnili ředitelé a šéfové publicistiky, takže se neuskutečnil. Myslím, že formát Áčka se vyčerpal a Nově se nabízela celá řada jiných pořadů, které by v daném čase dosahovaly daleko vyšší sledovanosti. Bylo to celkem logické, protože v době, kdy běželo Áčko, docházelo k velkému propadu sledovanosti.

Co si myslíte diskusních pořadech na konkurenčních televizích – Nedělní partii na Primě a Otázkách Václava Moravce na ČT?
Otázky Václava Moravce jsou naprosto jiný formát než Sedmička, takže se těžko dají porovnávat. Je to model, kdy si moderátor zve více hostů a ve finále to možná vede k větší informovanosti diváků, protože se v něm objevují i různí odborníci. Sedmička je veskrze politickou debatou. Ovšem vysílací čas Otázek je úplně šílený. Prima má Nedělní partii nastavenou podobně jako Sedmičku. Někdy se podaří, jindy ne, ale to je asi případ každé takové diskuse.

(REFLEX 26, 24.6.2004)

Práskni se a zaplať

Česká televize se letos poprvé rozhodla plošně vybírat poplatky za veřejné projekce přenosů Mistrovství Evropy ve fotbale. Na tom by ještě nebylo nic špatného, za vysílací práva k Euru konec konců zaplatila desítky milionů korun, ovšem způsob, jakým tato huráakce vznikla a probíhá, trošku připomíná Kocourkov.

Začalo to nesmělou výzvou v médiích. Pokud chystáte veřejné projekce fotbalových přenosů, musíte s námi sepsat smlouvu a zaplatit za každý zápas paušál vypočítaný podle charakteru akce a počtu účastníků. A stručný dodatek: televize do terénu vyšle své lidi, kteří provedou namátkové kontroly a pokud chytí někoho, kdo neplatí a nebude chtít zaplatit ani po upozornění, toho ČT zažaluje.

Televize ovšem neupřesnila, čím myslí onu „veřejnou projekci“. Je rozdíl mezi napráskaným sportbarem s velkou upoutávkou na vývěsním štítu a malou hospůdkou, kde se nad přenosnou televizí sejde pár kamarádů. V tiskové zprávě ČT ovšem stojí pouze toto: „Podle platného autorského zákona je každý oprávněn bezúplatně užít vysílání pro svoji osobní potřebu. Jakmile ale hodlá dále vysílání sdělovat veřejnosti například na veřejných projekcích, musí k tomu obdržet souhlas provozovatele vysílání.“

PLATÍ SE I ZA SATELIT

Jakmile Euro v Portugalsku začalo, ČT svůj nátlak na pohostinství, sportbary a restaurace přitvrdila vysíláním spotů, v nichž jejich majitele přímo vyzývá, aby se udali a zaplatili příslušný poplatek. Nevysvětluje ale už, koho přesně se toto opatření týká. A to dokonce ani na svých internetových stránkách, kde ovšem nechybí vzor licenční smlouvy, v němž se mimo jiné píše: „V případě prodlení Nabyvatele s úhradou částky uvedené v čl. 3.1 bude Poskytovatel oprávněn požadovat po Nabyvateli zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,03% z dlužné částky za každý den prodlení.“ A že placením za veřejné projekce hospodský rozhodně nepřichází o povinnost platit také ochranným svazům autorským – OSA a Intergram.

A to hostinským právě vadí. Kromě koncesionářských poplatků a plateb ochranným svazům jim náhle přibyla další „desátka“. Není divu, že řada z nich na otázky novinářů odpovídala, že místo ČT naladí nějaký zahraniční satelitní program, a tím se povinnosti platit za veřejnou produkci vyhnou. Jenže chyba lávky! Zahraniční televize za přenosy také zaplatily a uplatňují na veřejné produkce úplně stejné požadavky jako ČT.

„Otázka přeladění na jiné kanály svědčí o české vykutálenosti. Asi si lze stěží představit, že by zahraniční vysílatel uplatnil své nároky u osoby, která vysílání bez oprávnění užila. Podle závěrečných ustanovení autorského zákona to však není zcela vyloučeno, a sice za předpokladu existence mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,“ řekla mi právnička Helena Chaloupková, která se specializuje na mediální legislativu.

Mimochodem: řada zahraničních kanálů, a speciálně těch sportovních, má v České republice vlastní obchodní a marketingové zastoupení, takže když chce třeba nějaký sportbar lákat návštěvníky na veřejnou projekci Eurosportu a nemá s ním uzavřenou smlouvu, docela riskuje. Proč? Vysílací práva se totiž nakupují už s položkou „public screening“, která představuje veškeré veřejné projekce. Je logické, že se televize snaží za takové projekce část nákladů na nákup práv získat zpět. „Jakákoli veřejná projekce programu, který v ČR zastupujeme, je podmíněna písemným souhlasem vysílatele dané stanice. Nelze tedy pouze přeladit na jiný program. V praxi to znamená, že dlouhodobá veřejná projekce je zpoplatněna dle sazebníku jednotlivých stanic, krátkodobá veřejná projekce (vysílání na náměstí) je většinou barterována proti reklamnímu plnění,“ říká Alena Blahovcová, šéfka české pobočky společnosti Zone Vision, která v Česku zastupuje Eurosport, ale také třeba CNN nebo MTV. Pro přesnost je třeba dodat, že Eurosport přenosy z Eura nevysílá.

TAKŽE KOLIK?

Jak vlastně Česká televize vypočítává, kolik jí má hostinský zaplatit, a kterých zařízení se tohle opatření týká? Zeptal jsem se obchodního ředitele ČT Martina Švehly. „Platbu požadujeme tam, kde je evidentní, že to promítání slouží nějakému dalšímu obchodnímu účelu. Cenu stanovujeme podle způsobu jeho využití. Jestliže se jedná o hromadnou akci na náměstí, kde jsou další reklamní poutače a celé to slouží k nějaké prezentaci dalších subjektů, pak účtujeme poplatek v řádu desítek tisíc korun.“ Třeba na Staroměstském náměstí přijde projekce jednoho zápasu na 50 tisíc korun. Naopak ve sportbarech nebo restauracích televize podle Švehly vybírá několik stokorun.

Ovšem pozor! Výběr se týká jen těch zařízení, která na veřejnou produkci zvou na vývěsních štítech nebo tabulích, a je zřejmé, že chtějí na vyšším počtu hostů vydělat – ať už na konzumaci, nebo dalších marketingových akcích. „Pokud je to záležitost, že se sejdou známí nebo kamarádi, nebo jsme tu měli dotazy z ambasád v zahraničí, kde mají signál k dispozici, pozvou hosty a pustí jim tam zápas, tak těm samozřejmě nic neúčtujeme a žádnou smlouvu neuzavíráme, netrváme na tom,“ řekl mi Martin Švehla. To samé se týká i hospod, kde sice za normálního provozu běží televize, ale na vysílání Euro nijakým způsobem neupozorňují. „Pokud nejsme schopni prokázat, že to je skutečně veřejná projekce toho našeho konkrétního signálu, tak samozřejmě nebudeme nic vymáhat ani podnikat žádné kontroly,“ říká Švehla. „U malých hospod by se nám to ani nevyplatilo.“

Á propos – kontroly. To je kapitola sama pro sebe. Když jsem se tiskového mluvčího ČT Martina Krafla ptal, kdo za televizi (a z jaké pozice) kontroluje hostinské, odpověděl mi: „A z čeho usuzujete, že ty kontroly dělají zaměstnanci ČT?“ Z čehož jsem si vyvodil – a později mi to potvrdil i obchodní ředitel Švehla – že si ČT najímá na práskání neplatičů externí firmu. Jakou, to televize nechce prozradit. A pochopitelně ani způsob, jakým kontroly probíhají. „Jsou namátkové. Uvědomujeme si, že Euro teprve začíná, takže se spíš díváme po veřejných prostorách nebo větších zařízeních. Tam si potom ověřujeme, jestli ten subjekt má nebo nemá s námi uzavřenou smlouvu. Pokud by neměl, tak ho vyzveme, aby tak dodatečně učinil.“ To je jediné, co byl Martin Švehla ochotný říci. Tedy kromě toho, že smlouvu s ČT už podepsaly desítky firem (přesněji řečeno padesát).

ANI KRUHY ZADARMO

Minulé úterý hrál na Euru poprvé český tým (s Lotyšskem, vyhrál 2:1). Byl jsem zrovna v České Třebové. Poblíž nádraží stála malá tabule s upozorněním na projekci v blízké hospodě. Sedělo tam tak padesát fanoušků, hostinský promítal fotbal na velké plátno. Objednal jsem si pivo a mezi řečí trošku zalhal:
„Známý má hospodu, a přišli za ním z České televize, že chtějí zaplatit za fotbal.“
Tady prej byli taky, ale já byl zrovna pryč. Oni obcházeli všechny hospody ve městě.“
Trošku mě to překvapilo. A zřejmě i Martina Švehlu, když jsem mu na Kavčích horách tuhle příhodu vyprávěl. Jisté je, že ČT se chystá stejné požadavky uplatňovat i při letních olympijských hrách v Athénách. Jenom se možná změní ceník a způsob vypočítávání poplatků. Takže pozor na práskače!

(REFLEX 26, 24.6.2004)

Slovenská realita: kněz s vypalovačkou

Není to tak dávno, co televize Nova odvysílala reportáž ze Slovenska, kde katoličtí faráři prodávali načerno pořízené videonahrávky a DVD kontroverzního amerického filmu Umučení Krista režiséra Mela Gibsona. Na některých farách a církevních školách dokonce probíhaly neplacené veřejné produkce. To všechno je ale nic proti nápadu podnikatele Petra Gabury ze západoslovenského městečka Svätý Jur.

Gaburymu patří místní Svätojurská televízia. Právě ta odvysílala film Umučení Krista den po jeho slovenské velikonoční premiéře, aniž by se obtěžovala s vyřizováním vysílacích práv. Když na to upozornil nejčtenější společenský týdeník Plus 7 dní, Gabury nabídl řediteli distribuční firmy Tatrafilm Ivanu Sollárovi „odškodné“ deset tisíc slovenských korun. Prý to odpovídá počtu kabelových přípojek, přes kterou je možné místní televizi sledovat. Časopis neuvádí, jak se Sollár tvářil, nicméně slovenská mediální rada na jeho žádost zahájila se Svätojurskou televizí správní řízení. Gaburymu, někdejšímu členu vedení vládního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), tak hrozí minimálně dvě pokuty: jedna od distributora (a producenta) filmu, druhá vysílací rady…

Trošku to připomíná husarský kousek nejmenované srbské komerční televize, která si v kině pořídila tajný záznam filmu Pán prstenů: Dvě věže a pak jej – v příšerné kvalitě – zařadila do svého programu. Také jí se partyzánské vysílání nevyplatilo, mediální rada jí udělila poměrně vysokou pokutu. Obvyklý postup je přitom následující: film se nejprve objeví v kinech, rok od premiéry na DVD a VHS, za další rok na placených televizních kanálech a teprve tři roky po premiéře na nekódovaných televizích.

„Ročně máme v kinech přibližně čtyřicet filmů a kdyby nám každý dělal takové starosti jako Umučení Krista, tak bychom to mohli zabalit,“ postěžoval si šéf Tatrafilmu Ivan Sollár. Taky vás napadá, na kolika českých farách mají vypalovačky?

(REFLEX 26, 24.6.2004)

Antimonopolní úřad prošetří deník Fakt

Medialink.pl (jp)

Polský antimonopolní úřad hodlá prověřit postup německého tiskového koncernu Axel Springer při uvedení bulvárního deníku Fakt na místní trh. Zajímá ho zejména, zda nízká zaváděcí cena, kterou Fakt nasadil, mohla pokrýt náklady na výrobu deníku. Někteří mediální analytici totiž naznačili, že cena jeden zlotý (asi 8 Kč nebo 10 Sk) výrobním nákladům neodpovídá a Fakt se tak pokusil vytlačit z trhu konkurenci. Za tak nízkou cenu se v Polsku totiž neprodává žádný jiný deník. Úřad podle deníku Gazeta Wyborcza zahájí šetření začátkem července, přičemž se zaměří na snižující se náklad dalšího bulvárního deníku Super Express. Jeho vydavatel, společnost Media Express, tvrdí, že postup Faktu jim způsobil milionové ztráty.

V polovině dubna Media Express zažalovala Axel Springer kvůli nekalé soutěži. Před antimonopolním úřadem nyní stojí rozhodnutí, zda posuzovat postavená deníku Fakt jako dominantní vzhledem k celém tiskovému trhu v Polsku, nebo pouze v segmentu tabloidů, kde mu konkuruje pouze Super Express. V počtu prodaných výtisků Fakt převahuje Super Express zhruba dvojnásobně, jeho náklad se pohybuje nad hranicí 550 tisíc výtisků (Super Express prodává přibližně 230 tisíc výtisků denně). V příjmech z prodeje inzerce ale Fakt dosud za Super Expressem zaostává, i když v květnu se oba listy dramaticky přiblížily: Fakt vydělal 8,03 milionu zlotých, Super Express o 75 tisíc zlotých méně. Ještě v lednu přitom Fakt vydělal pouhých 2,5 milionu zlotých a Super Express 7,3 milionu.

„Jsme rádi, že antimonopolní úřad zahájil šetření. Nebudeme ale nic komentovat, protože čekáme na sdělení úřadu, jaký zvolí postup,“ řekla deníku Gazeta Wyborcza mluvčí společnosti Media Express Grażyna Bukowská. Zástupci koncernu Axel Springer rovněž odmítli postup antimonopolního úřadu komentovat. Sdělili pouze, že vyčkají na oficiální vyjádření.

(Médiaportál.sk, 24.6.2004)

Rvačka zvýšila zájem o Big Brother

Media&Marketing Polska (jp)

Nedávná rvačka účastníků britské řady světově známé reality show Big Brother, kvůli které digitální kanál E4 patřící komerční televizi Channel 4 musel přerušit vysílání, zvýšila zájem o internetové stránky této soutěže. Díky kontroverznímu dílu se stránky věnované reality show dostaly mezi dvacet nejnavštěvovanějších webů v Británii. Průměrná doba strávená na stránkách stoupla z 10 minut a 18 sekund na 12 minut a 24 sekund, a v celkovém pořadí se stránky umístili na 17. místě v celostátním žebříčku návštěvnosti. Rvačku před televizními kamerami vyvolal opilý účastník soutěže, který polil vínem jednu soutěžící a hrozil, že jí zabije. Televize poté program na hodinu přerušila.

(Médiaportál.sk, 24.6.2004)

středa, června 23, 2004

Naomi hvězdou nové reality show

Media&Marketing Polska (jp)

Supermodelka Naomi Campbell bude ústřední postavou nové americké reality show, v níž vystoupí jako učitelka studentů modelingu a moderní vizáže. Soutěž inspirovaná programem "Jamie's Kitchen" britské komerční stanice Channel 4 odstartuje letos na podzim. Na začátku si Naomi vybere na nejprestižnějších školách modelingu v USA deset studentů, kteří později pod jejím vedením budou soutěžit o co nejprofesionálnější výkon v oblasti vizáže. Hosty pořadu „Mail on Sunday“ budou také nejbližší známí Naomi Campbell, například Donatella Versace či Valentino. Sama modelka předpokládá, že po úspěchu v USA by se reality show mohla objevit i na britských ostrovech. V Británii se Naomi „proslavila“ svým sporem s bulvárním deníkem Daily Mirror, který bez jejího souhlasu zveřejnil tajně pořízené záběry z Klubu anonymních narkomanů, v němž se léčila z drogové závislosti.

(Médiaportál.sk, 24.6.2004)

Nová konkurence pro polský Newsweek

Wirtualnemedia.pl (jp)

Bývalý šéf polské pobočky vydavatelství Hachette Filipachci Jan Dybczyński připravuje projekt nového společensko-politického týdeníku, který by měl přímo konkurovat zavedeným zpravodajským titulům, jakými jsou Newsweek Polska, Polityka, Wprost nebo Przekrój. Nový časopis „Ozon“ bude vydávat Dybczyńského společnost Ozon Media a jeho šéfredaktorem bude Dariusz Rosiak, bývalý redaktor BBC, který působil také jako zástupce šéfredaktora v polském Newsweeku a týdeníku Forum.

(Mediaportál.sk, 23.6.2004)

úterý, června 22, 2004

Kdo nahradí šéfku programu České televize?

Generální ředitel České televize Jiří Janeček se chystá odvolat šéfku programu Markétu Luhanovou. Nezávisle na sobě to uvedl český deník Právo a týdeník Respekt s tím, že na uvolněné místo má nastoupit bývalá programová ředitelka komerční televize Prima Jana Kasalová. Ta však na dotaz Mediaportálu uvedla, že ji nikdo s nabídkou na tento post neoslovil. Respekt přitom napsal, že se Kasalová minulý týden přišla do Poslanecké sněmovny neformálně představit člence mediální komise Evě Novákové (ČSSD) s tím, že se velmi pravděpodobně stane novou programovou ředitelkou ČT.

Mluvčí ČT Martin Krafl nechtěl případnou změnu v managementu ČT komentovat, předseda Rady ČT Jan Mrzena by ji podle svých slov uvítal. Právo uvádí, že k výměně šéfky programu by mělo dojít do konce července a kromě Kasalové má být další adeptkou Eva Vrtíšková, bývalá vedoucí analytického oddělení České nezávislé televizní společnosti, někdejší servisní organizace TV Nova. Současná programová ředitelka ČT Markéta Luhanová Respektu řekla, že jí Janeček o žádné chystané změně neinformoval.

(Mediaportál.sk, 23.6.2004)

DVB-T v Polsku: televize chtějí pokrýt 50 měst

Medialink.pl (jp)

Zástupci tří největších televizí v Polsku, veřejnoprávní TVP, komerční TVN a Polsatu, zaslali dopis Státní radě pro rozhlas a televizi, v němž žádají, aby umožnila zahájení pozemního digitálního vysílání v padesáti největších městech v zemi. Pokud by se podařilo zprovoznit dva nebo tři první multiplexy DVB-T, umožnilo by to vysílání 16 až 17 televizních kanálů. Poláci se totiž domnívají, že do jednoho multiplexu zkonvertují pět až šest televizních stanic, zatímco v České republice nebo na Slovensku se počítá jenom se čtyřmi.

Polské televize mají podle svého vyjádření dost nekonkrétních příprav zákona o pozemním digitálním vysílání. Polský Newsweek uvedl, že prohlášení tří televizí může přispět k urychlení přípravy nové mediální legislativy. „Situace dozrála takovému řešení. Rozvoj digitální televize ve Velké Británii, Finsku a Německu ukazuje, že jde o nezvratný proces,“ řekl týdeníku Marek Hołyński, zástupce ředitele veřejnoprávní TVP. Komerční televize TVN a Polsat už začaly vytvářet speciální tematické kanály, s nimiž by rády vstoupily do digitálních multiplexů.

(Mediaportál.sk, 23.6.2004)

Poláci natáčí reality show v Malajsii

Wirtualnemedia.pl (jp)

Od poloviny září bude polská komerční televize TVN vysílat novou reality show „Expedice Robinson“, která se celá bude odehrávat na dvou exotických místech v Malajsii. Aby TVN pokryla vysoké náklady na produkci pořadu, natáčela soutěž společně s televizemi z Řecka a Švédska. V pořadu vystupuje 18 soutěžících, kteří mají za úkol žít dva měsíce jako trosečníci na ostrově. Účastníci se rozdělí na dvě skupiny, které spolu soupeří v různých dovednostech. Mezi účastníky by se měla objevit Miss Polska, známý byznysmen nebo horník. Skupina, která při plnění úkolu neuspěje, musí mezi sebou vybrat jednoho účastníka, který soutěž opustí. Pokud počet členů skupiny klesne na polovinu, hraje se o osud celé družiny. Ve finále se utká sedm nejúspěšnějších soutěžících základního kola a vítěz získá peněžní odměnu. Reality show „Expedice Robinson“ vznikla ve Švédsku, kde už úspěšně proběhlo několik řad této soutěže. Vysokou sledovanost měl Robinson také ve Spojených státech a Dánsku.

(Mediaportál.sk, 23.6.2004)

Kulturní kanál Polské televize

Medialink.pl (jp)

Polská veřejnoprávní televize TVP začala pracovat na projektu speciálního kulturního programu podobného francouzsko-německému televiznímu kanálu Arte. Má jít o první z mnoha tematických kanálů, které TVP zavede v souvislosti s přechodem na pozemní digitální vysílání. Koordinátorem projektu je Jacek Weksler, který v minulosti dohlížel například na výrobu divadelních pořadů Teatr Telewizji. Dopředu lze předpokládat, že část programu nové stanice budou tvořit pořady převzaté z Arte, s níž TVP již několik let úspěšně spolupracuje, dále pak řada materiálů z rozsáhlého archivu TVP, dokumenty a vzdělávací pořady. Polská televize už v minulosti spustila jeden tematický kanál věnovaný hudbě. Stanice s názvem Tylko Muzyka ale vydržela jen několik měsíců – na satelitu si nezískala dostatek diváků. Nyní TVP plánuje kromě kulturního kanálu zprovoznit ještě vlastní zpravodajskou televizi, která by konkurovala komerční stanici TVN 24. Kulturní kanál TVP má být do zahájení digitálního vysílání dostupný pouze v kabelových rozvodech a na satelitu.

(Mediaportál.sk, 23.6.2004)

neděle, června 20, 2004

Marketing&Media expanduje na Slovensko

Týdeník Marketing&Media (M&M) o reklamě, médiích a marketingu chystá expanzi na Slovensko. Pod stejným názvem zde na podzim začne vycházet měsíčník, který by měl přímo konkurovat slovenské Stratégii (ta má na rozdíl od české Strategie rovněž měsíční periodicitu). Vydavatelem slovenského M&M bude společnost Economia, které patří také Hospodářské noviny, týdeník Ekonom nebo internetový server iHNed.cz. Na Slovensku má Economia dceřinnou společnost Ecopress, pod kterou spadají např. Hospodárske noviny a zpravodajský týdeník Formát.

Redakci slovenského M&M povede Bohuslav Bohuněk, dosavadní zástupce šéfredaktora českého M&M. Měsíčník by měl zpočátku sídlit v Praze. Společnost Economia je jedním z vážných zájemců o specializované tituly vydavatelství Sanoma Magazines Praha, mezi které patří také česká Strategie. Samoma nedávno oznámila úmysl zbavit se těchto titulů, přičemž oslovila několik potenciálních kupců. Prodej se ovšem netýká slovenské Stratégie.

(Mediaportál.sk, 20.6.2004)

sobota, června 19, 2004

Britové přerušili Big Brother kvůli rvačce

Media&Marketing Polska (jp)

Britská komerční televize Channel 4 musela přerušit vysílání reality show Big Brother poté, co se její účastníci poprali. Jeden ze soutěžících vylil víno na dívku a křičel, že ji zabije. Poté jej ostatní účastníci zavřeli do samostatného pokoje a vysílání bylo přerušeno. Pořad běžel na digitálním kanálu E4 patřící pod Channel 4. Zatím není jasné, jak se tento incident projeví v hlasování diváků o tom, kdo ze soutěže vypadne.

(Mediaportál.sk, 19.6.2004)

Daily Mail nekoupí Daily Telegraph

Media&Marketing Polska (jp)

Tiskový koncern The Daily Mail & General Trust (DMGT) odstoupil od myšlenky koupit britský nedělník „The Sunday Telegraph“ a týdeník „The Spectator“. Nejpravděpodobnějším kupcem tak zůstávají bratři Barclayové. Důvodem fiaska jednání mezi DMGT a společností The Daily Telegraph bylo upozornění britského antimonopolního úřadu, že by transakci stornoval, protože by výrazně ovlivnila konkurenční prostředí na britském tiskovém trhu. Dohoda s bratry Barclayovými je na spadnutí; obchod by měl být uzavřel už tento týden.

(Mediaportál.sk, 19.6.2004)

Polská "Cestománie"

Media&Marketing Polska (jp)

Polská komerční televize TVN připravuje na podzim nový cestopisný pořad podobný Cestománii na České televizi. „Martinina Mise“ bude diváky provázet aktraktivními a exotickými zeměmi světa, přiblíží jejich kulturu a životní styl místních obyvatel. Pořadem bude provázet známá moderátorka Martyna Wojciechowská. První díly budou věnované Grenadě, Indonésii, Etiopii, Mongolsku nebo Argentině.

(Mediaportál.sk, 19.6.2004)

pátek, června 18, 2004

HBO bude od září ve Slovinsku

Medialink.pl (jp)

Prémiový filmový kanál HBO chystá expanzi do Slovinska. Na tamním trhu se objeví v září a zpočátku bude vysílat pouze od 14:00 do 02:00 hod. Podobně jako v dalších evropských verzích HBO, bude i slovinská nabízet nejlepší filmové snímky od společností MGM, Paramount Pictures, Warner Brothers, Disney a Sony Pictures Entertainment. Ve vysílání se také mají objevit slovinské verze původních filmů a seriálů z produkce HBO, jako je Sex ve městě nebo Bratrstvo neohrožených. HBO v současné době vysílá v padesáti zemích světa pro 18 milionů domácností. Po spuštění slovinské verze chce HBO expandovat i do sousedního Chorvatska.

(Mediaportál.sk, 18.6.2004)

Reality show vybere herce do filmu

Medialink.pl (jp)

Akční televizní kanál AXN vysílá od tohoto týdne reality show Příští akční hrdina (Next Action Star), v níž soutěží sedm dívek a sedm mladých mužů o možnost zahrát si v novém filmu režiséra Joela Silvera s názvem Hit Me. Podle polského serveru Medialink jde zřejmě o nejkontroverznější filmový casting v historii. Účastníci před televizního kamerami zkoušejí svou jazykovou dikci, různé scény (včetně milostných) a kaskadérských kousků. Po každém dílu soutěž opouští dva lidé – jedna dívka a jeden muž. Reality show odstartovala souběžně ve Spojených státech i ve všech zemích, kde vysílá kabelový a satelitní kanál AXN. Mezi nimi je i Česká republika a Slovensko.

(Mediaportál.sk, 18.6.2004)

Polská UPC propustila regionální ředitele

Medialink.pl (jp)

Největší polská kabelová společnost UPC dokončila rozsáhlou reorganizaci, která spočívala ve zrušení řady regionálních poboček a propuštění jejich šéfů. Práce regionálních ředitelů přešla na jednotlivé úseky firmy ve varšavské centrále. „V nové organizační struktuře firmy už není pro regionální ředitele místo,“ prohlásila mluvčí UPC Dorota Zawadzká. Jak dále dodala, všechny regionální správy technické podpory nyní spadají přímo pod technického ředitele polské UPC. „Jednotlivá regionální klientská centra zase padají pod jednoho ředitele klientských center. Zároveň ale vznikla nové pozice ředitele pro investice,“ řekla mluvčí. Někteří regionální ředitelé dostali nabídku zůstat ve firmě na jiné pozici, ostatní museli UPC opustit. Podobnou reorganizací v minulosti pošla také česká a slovenská UPC.

(Mediaportál.sk, 18.6.2004)

Policie musí zaplatit za zveřejnění dopisu sebevraha

Wirtualnemedia.pl (jp)

Odškodné 30 tisíc zlotých (asi 240 tisíc Kč) musí zaplatit krakovská policie za to, že jedna její příslušnice zveřejnila v měsíčníku "Zły" plné znění dopisu sebevraha, jehož případ vyšetřovala. Peníze podle rozhodnutí soudu náleží matce zemřelého. Policistka spolupracovala s časopisem od konce 90. let. Prodávala mu tajné informace a údaje o drastických sebevraždách. Podle soudu si tak vydělala devět tisíc zlotých. Minulý rok se policistka ocitla kvůli stejnému případu za mřížemi a policie s ní po více než čtyřech letech rozvázala pracovní poměr. Odškodné matce sebevraha má zaplatit také vydavatelka již zaniklého měsíčníku "Zły" Małgorzata Daniszewska. Soud je vyměřil na 20 tisíc zlotých. Vzhledem k tomu, že nejde o ojedinělý případ, nelze vyloučit další žaloby.

(Mediaportál.sk, 18.6.2004)

Americká rádia bojkotují některé zpěváky

Wirtualnemedia.pl (jp)

Někteří američtí vojáci country jako Willie Nelson, Dixie Chicks nebo Charlie Daniels, kteří se ve svých písních vyslovují proti válce v Iráku, mají problémy s rozhlasovými stanicemi v USA. Ty odmítají vysílat jejich protiválečné songy. Rádia specializovaná na country hudbu preferují písně plné patriotismu a oslavující hrdinství amerických vojáků ve válce v Iráku. Takovým zpěvákem je například Toby Keith. Společnost Bullseye Marketing provedla průzkum posluchačů 32 rozhlasových stanic zaměřených na country, z něhož ale vyplynulo, že většina z nich odsuzuje přítomnost amerických vojsk v Iráku a nechce poslouchat písně, které oslavují válku.

(Mediaportál.sk, 18.6.2004)

Kabelovky řeší problém s autorskými právy

Wirtualnemedia.pl (jp)

Polské kabelové společnosti se obrátily na Komisi pro autorská práva, která spadá pod ministerstvo kultury, s žádostí o určení pravidel pro přebírání zahraničních televizních kanálů a zejména vysílání zahraničních filmů na těchto programech. Firmy vedou spor o vysoké poplatky, které po nich požadují autorské svazy, a chtěly by určit jasná pravidla za co, kdy a komu platit. „Výzva komisi je už hotová. Domáháme se sepsání generální dohody, která by se týkala retranslace programů v kabelových rozvodech a autorských práv,“ prohlásil Józef Kot z asociace polských kabelových společností. Platby za autorská díla od kabelovek požaduje šest různých asociací, včetně Sdružení polských filmařů nebo Svazu producentů audiovize. Kabeloví operátoři se domnívají, že to je příliš. Podle Tomasze Węgrzyńského z dozorčí rady kabelové společnosti Vectra padne autorským svazům až deset procent všech příjmů firmy. Komise pro autorská práva je státním orgánem, který má řešit spory mezi autorskými svazy a médii, například rozhoduje o výši poplatků. Generální dohodu s autorskými svazy mají uzavřeny kabelové společnosti ve většině zemí EU.

(Mediaportál.sk, 18.6.2004)

Německé televize odvysílají olympiádu nekódovaně

Medialink.pl (jp)

Německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF budou vysílat všechny přenosy z letních olympijských her v Athénách nekódovaně a nevynechají žádnou z disciplín. Kromě hlavních dvou stanic se mohou přenosy objevit také na tematických kanálech Eins Festival, Eins Muxx, ZDF Doku-Kanal a ZDF Theaterkanal. Německé televize odvysílají 1 400 hodin přímých přenosů a prostřednictvím satelitu je budou moci nekódovaně přijímat diváci v celé Evropě. Podobně se ARD a ZDF zachovaly i v případě probíhajícího Mistrovství Evropy ve fotbale Euro 2004 v Postugalsku.

(Mediaportál.sk, 18.6.2004)

čtvrtek, června 17, 2004

Praha bude mít zpravodajské rádio

mediaportál (jp)

Český rozhlasový magnát Michel Fleischmann získal od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání licenci pro zpravodajské rádio v Praze. Stanice Inforádio má vysílat na frekvenci 89,0 FM s výkonem pouhých 150 W (pokrývá část centra města ohraničenou Vinohrady a Žižkovem) a jejím provozovatelem bude společnost Max Loyd patřící Fleischmannově manželce, bývalé poslankyni a televizní moderátorce Kateřině Lojdové. Fleischmann, který je prezidentem celoplošného komerčního rádia Frekvence 1, celoplošné sítě rádií Evropa 2 a reklamní sítě Regie Radio Music, žádal o licenci pro zpravodajské rádio již šestkrát, pokaždé neúspěšně.

(Mediaportál.sk, 17.6.2004)

Česká parlamentní televize dostala licenci

mediaportál (jp)

Česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila na svém středečním zasedání licenci satelitnímu kanálu 24.cz zaměřenému na parlamentní vysílání. Provozovatelem televize bude olomoucká společnost Region Media majoritně vlastněná ostravským podnikatelem Leošem Pohlem. Ten je zároveň předsedou představenstva společnosti Czech Digital Group, která provozuje experimentální digitální multiplex v Praze a je stoprocentním vlastníkem firmy Slovak Digital Group, která se uchází o licenci pro experimentální digitální vysílání na Slovensku. Kanál 24.cz vznikl jako zakázka kabelové společnosti UPC Česká republika a hodlá zahájit vysílání už letos 28. října.

(Mediaportál.sk, 17.6.2004)

středa, června 16, 2004

Česká televize to platí!

„Jestli to dopadne tak dobře jako s hokejovým šampionátem, zveme vás všechny společně s Arbomédií na bowling. A to si nedělám legraci, myslím to naprosto vážně,“ odpověděl na tiskovce k chystaným přenosům z Mistrovství Evropy ve fotbale v Portugalsku šéfredaktor sportovní redakce České televize Ota Černý na dotaz, jaké očekává zisky z prodeje reklamních časů a sponzoringu.

Oto, bereme Tě za slovo a už se moc těšíme!

(REFLEX 25, 17.6.2004)

Přijde ČT o monopol na velké akce?

Evropská komise připravila direktivu, podle níž by televizní stanice, která zakoupí vysílací práva na významnou sportovní událost (olympiádu, mistrovství světa a Evropy ve fotbale), měla část přenosů poskytnout i konkurenčním televizím.

Jinými slovy, evropští úředníci by rádi zrušili monopol (převážně) veřejnoprávních televizí na sportovní přenosy. Direktiva, o niž se nyní s Evropskou unií pře Evropská vysílací unie (EBU), sdružující evropské veřejnoprávní vysílatele, mohla ovlivnit už fotbalové Euro 2004 v Portugalsku. Nebýt právníků EBU, musely by všechny evropské televize, jež zakoupily práva na přenosy z Eura, nabídnout konkurenčním televizím za tzv. férovou cenu (suma, u níž by byla určena maximální výška) k odvysílání čtyři zápasy –- dva ze základních kol a dva ze čtvrtfinále. Jakým způsobem by probíhal jejich výběr a zda by veřejnoprávní stanice nemohly konkurenci sabotovat nabídkou nejméně atraktivních zápasů, není jasné.

POLÁCI JSOU PŘIPRAVENI

Případ koncem května otevřel polský deník Gazeta Wyborcza, podle kterého se Polská televize připravuje na eventuální změny v programovém schématu zapříčiněné prodejem části práv komerčním stanicím TVN a Polsat. „Jestli nám to Evropská unie nakáže, uděláme to,“ řekl listu šéf sportovní redakce Polské televize Janusz Basałaj. Kromě čtyř zápasů Eura 2004 by mělo jít o přenosy šesti disciplín z letních olympijských her v Athénách. Basałajův podřízený Zygmunt Lenkiewicz však prohlásil, že televize zatím konkurenci žádnou nabídku neučinila, protože trvá spor právníků EBU s Evropskou komisí. Zástupci komerčních televizí TVN a Polsat zase naznačili, že by se v případě prosazení direktivy o přenosy podělili rovným dílem.

EBU nakupuje vysílací práva pro evropské veřejnoprávní televize hromadně a poté je rozprodává jednotlivým stanicím. Kupujícím nemusejí být nutně televize veřejné služby, ale pokud o ně mají zájem, EBU je upřednostní. Naopak pokud veřejnoprávní televize zájem neprojeví, EBU se obrací na komerční stanice. Tak tomu mohlo být v případě mistrovství Evropy ve fotbale u našich východních sousedů. Veřejnoprávní Slovenská televize odmítla nabídku EBU na odkoupení kompletních práv, protože se jí zdála příliš drahá. „Před čtyřmi lety vyšla na osm miliónů korun, letos po nás EBU chtěla 30 miliónů,“ prohlásil ředitel STV Richard Rybníček. Asociace později cenu snížila na 22 miliónů, ale ani za tu STV práva nekoupila a na řadu přišla jednání komerční Markízou. Nakonec ale EBU přistoupila na požadavek STV a cenu snížila na požadovanou úroveň, takže Slováci mohou sledovat kompletní Euro na druhém kanálu veřejnoprávní televize.

Komerčním televizím se přitom vysílání kompletních šampionátů nebo olympiád nevyplatí, protože na to jednak nemají prostor ve vysílacím schématu, a navíc naprostá většina přenosů, s výjimkou zápasů domácí reprezentace, čtvrtfinále a finále, má mizivou sledovanost. Naopak veřejnoprávní televize mohou mimořádným sportovním událostem krátkodobě vymezit celý jeden vysílací okruh, a tudíž využít kompletní nakoupená práva (pravda, komerční televize se mohou o práva podělit prostřednictím tzv. sublicence, ale i tak by některé méně atraktivní přenosy neodvysílaly). „Česká televize se snaží s ostatními televizemi na českém území při podobně velkých událostech spolupracovat a vždy se s nimi dokázala dohodnout na oboustranně výhodné spolupráci, a to i při respektování tendence, kterou zaznamenáváme v rozhodovací praxi evropských institucí,“ říká právník ČT Martin Elger a dodává: „Nepředpokládám, že bychom si s takovou situací neuměli poradit.“

DOJDE I NA DOMÁCÍ SPORTY?

Úspěchy ČT při vysílání hokejových šampionátů, přenosů z olympiády či mistrovství světa a Evropy ve fotbale nedávaly spát exřediteli Novy Vladimíru Železnému. Ten si nejednou v pořadu Volejte řediteli povzdechl, že práva na tyto sportovní události mají „propachtovány“ veřejnoprávní televize skrze svou asociaci EBU. „My se k nim nedostaneme, my je nemůžeme nakoupit. Říkám to s lítostí, protože bychom tak jistě rádi učinili, a velmi se těšíme na kroky Asociace komerčních televizí, které už si v Bruselu u příslušných pánů úředníků v bruselské centrále Evropské unie stěžovaly u antimonopolního oddělení na to, že tento okruh televizních programů je vlastně monopolně uchvácen jedním typem televize,“ prohlásil Železný ve své sobotní půlhodince 17. září 1994, tedy sedm měsíců po zahájení vysílání Novy.

Nově se později podařilo opakovaně získat práva na odvysílání hokejového šampionátu a zápasy fotbalové reprezentace na území České republiky. Od diváků se ale dočkala spíše kritiky kvůli nekvalitním komentátorům. Prima zase získala a každoročně znovu nakupuje práva na přenosy závodů formule 1 a mistrovství světa silničních motocyklů. Tradičně největšímu zájmu diváků se ale těší fotbal, takže je logické, že s blížícím se Eurem 2004 tlaky komerčních televizí na Evropskou komisi ohledně plánované direktivy zesílily.

Evropská unie přitom už jednou sportovní přenosy „zachránila“, když svou direktivou nakázala, aby majitelé práv v jednotlivých zemích umožnili vysílání zápasů národních týmů, čtvrtfinálových a finálových zápasů ve volně přístupných, neplacených televizích. Tehdy šlo o to, zabránit německému mediálnímu magnátu Leovi Kirchovi, aby skoupil práva na fotbalová mistrovství a přenosy zařadil pouze na placené televizní kanály Premiere.
Demonopolizace sportovních přenosů podle nové direktivy EU by přinesla jeden základní problém: jak chtějí evropští úředníci zajistit, aby komerční televize odvysílaly přenosy opravdu všech zápasů, i těch méně atraktivních? A jak donutí veřejnoprávní televize, aby svým konkurentům nabídly z balíku přenosů ty, u kterých lze dopředu očekávat velký zájem diváků?

Podle právníka Martina Elgera z ČT by mohla mnohem zajímavější situace nastat v případě, že by se stejná soutěžní pravidla začala aplikovat na domácí sportovní soutěže. O fotbalovou první ligu se nyní dělí Nova s Primou, hokejovou extraligu má ve své režii pouze ČT. Pro příští rok by chtěla domácí hokej Prima. A je tu znovu stejný problém: odvysílala by tolik přenosů jako ČT, která může hokeji vyčlenit atraktivní vysílací časy na druhém programu? A pokud ne, kdo na tom nejvíce prodělá? Že by divák?

(REFLEX 25, 17.6.2004)

Vyfotím se s Julianem

Popularita deseti finalistů pořadu Česko hledá SuperStar, byť sedm z nich již ze soutěže vypadlo, nepolevuje. Zvlášť v regionech, odkud pocházejí. Pardubák Julian Záhorovský opustil SuperStar před měsícem, ani to však pardubického primátora Jiřího Stříteského (ODS) neodradilo od setkání s ním (za přítomnosti novinářů a zvlášť fotografů). Julian si z radnice odnesl vysvědčení za skvělou reprezentaci města perníku. Na tom by ještě nebylo nic špatného, pokud by pan primátor na podzim nekandidoval do Senátu.

Když už jsme u Pardubic, tisková tajemnice krajského hejtmana Romana Línka se zase pokoušela do zpravodajství TV Nova prosadit informaci o chystané schůzce hejtmana s Julianem. Náramně se divila, že to Novu nezajímá. Inu, nezajímá. Nově stačí koláče sledovanosti a co nejvíce hlasujících diváků. Na nějaké schůzce s hejtmanem by asi těžko vydělala. A mediálně podporovat pardubického hejtmana, to by bylo pod její úroveň. Na to budou časem jiné, menší televize.

(REFLEX 25, 17.6.2004)

Moravec on-line

Moderátor českého vysílání BBC Václav Moravec, kterého znají také diváci České televize z nedělního diskusního pořadu Otázky Václava Moravce, připravuje vlastní internetový server o médiích. Stránky Svět médií si Moravec zaregistroval 21. května, není na nich ale zatím žádný obsah. O svém projektu se moderátor zmínil v rozhovoru pro páteční magazín Lidových novin, když na otázku redaktorky Lenky Nejezchlebové, jak si představuje svoji další kariéru, odpověděl: „Kdybyste se mě zeptala, jaký život by se mi líbil, řekl bych život soukromého učence... Měl bych svého mecenáše, seděl bych v Orlických horách a četl knížky a psal na svou nově zaregistrovanou doménu www.svetmedii.cz. Teď na to nemám čas a internet zatím člověka neuživí.“

Moravcovi právě končí půlroční kontrakt s Českou televizí a jedná o nové smlouvě, která by platila od září. Šéfredaktor publicistiky ČT Jiří Vondráček už naznačil, že pokud by televize Moravcovi nabídla novou smlouvu, jeho diskusní pořad by se musel změnit. V současné době totiž nepřitahuje velký zájem diváků a s jeho podobou není spokojen ani sám moderátor (viz rozhovor v Reflexu 10/04).

(REFLEX 25, 17.6.2004)

Srdeční záležitost

Jako ředitel Novy se novinářům spíše stranil. Že jste s ním četli v poslední době až příliš mnoho rozhovorů? Inu, musí se snažit. Nemá už po ruce každosobotní polední kazatelnu na nejsledovanější televizi v zemi a kandidoval do Evropského parlamentu. Rétoricky stále zdatný, přesvědčivý a stále dobře lavírující na hranici pravdy a nepravdy. VLADIMÍR ŽELEZNÝ (59).

Na to, že se chystá uzavření vašich trestních kauz, jste celkem klidný. Můžete stručně popsat, jak se to vyvíjí?
Jedna kauza už dospěla do fáze obžaloby. To je ta známá věc s Čechoameričanem Georgem Novotným, který mi měl dovážet neproclené obrazy a já jsem prý měl vědět, že je neproclívá. Druhá se týká poškozování věřitele a dodnes leží bez výsledku na státním zastupitelství. Třetí kauza je o údajném daňovém úniku, kterého jsem se měl dopustit při koupi podílů CET 21. Mně jako kupujícímu byla vyměřena daň! Finanční úřad už uznal svoji chybu a vrátil mi 20 milionů korun. A na to se nabalují další kuriozity jako prohlášení pana soudce Pašky o tom, že se zasadí o to, aby soud skočil den před volbami do Evropského parlamentu.

Na to se chci právě zeptat. Několikrát jste naznačil, že vás někdo chce před volbami poškodit.
Ale pan Paška přeci potvrdil, že to souvisí s volbami. Také řekl, že soud tu kauzu stihne za čtyři dny, čímž jasně naznačil, že nepřipustí naše svědky, kterých je celá řada. Nejvíce mě ovšem překvapilo jeho prohlášení, že člověk, který spáchal trestný čin, přeci nemůže sedět v Evropském parlamentu. Tak za prvé může, od toho tam je institut imunity, byť velmi omezený. Mnohem důležitější je ale skutečnost, že on už měsíc a půl před soudem věděl, že jsem ten trestný čin spáchal.

Myslíte, že je někým instruován?
Před rokem vrchní státní zástupkyně Marie Benešová prohlásila, že kauzy doktora Železného přímo sleduje vláda. A že v tomto smyslu jí dodává přes ministra spravedlnosti nějaké dokumenty. Umíte si představit jinou demokratickou zemi v Evropě, kde vláda selektivně dohlíží na nějaký případ?

Ale divíte se tomu? Ve vztahu k arbitráži, za kterou český stát zaplatil deset miliard korun, a u jejíhož začátku stál váš rozchod s americkým investorem Novy, je to celkem pochopitelné.
Ano, to je přesně ono. Tu arbitráž jsme prohráli právě proto, že na základě toho měl být Železný odsouzen. Jeden úředník na ministerstvu udělal úplně na začátku hrubou chybu, když se domníval, že pokud budu odsouzen nebo trestně stíhán, Nova přijde o licenci. Nepřečetl si ale zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, že pokud licenci drží společnost a ne fyzická osoba, a její spoluvlastník je odsouzen, nic se neděje. Vláda nyní selektivně vybírá tyto kauzy proto, že Železný byl v Nově a zapříčinil arbitráž. Nikdy jsem přitom nebyl účastníkem řízení.

Ale vy jste způsobil rozchod s Američany.
Ano, ale to nebylo předmětem arbitráže. Tím bylo údajné spiknutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání s Železným, nikoli obchodní spor Železného s CME.

Kdo by mohl mít zájem dostat Železného za mříže?
Určitě lidé okolo Ronalda Laudera. Je to vendeta, která potrvá asi až do smrti. Důvod je velmi prostý: odmítl jsem mu prodat svůj podíl v Nově.

Proč by měl mít Lauder zájem na tom, abyste skončil ve vězení, když už inkasoval deset miliard korun od českého státu za vyhranou arbitráž?
Také se divím, protože takové peníze by v životě podnikáním v České republice nevydělal. Jde o mimořádně velký příjem, který zachránil CME před bankrotem kvůli úpisu dluhopisů. Zřejmě je to zájem lidí okolo něj, kteří to berou jako vendetu. To je jedna možnost. Tou druhou jsou politické kruhy, které velmi žárlivě sledují každého nového potenciálního politika vstupujícího na trh.

Můžete ty kruhy definovat?
Budu velmi zdrženlivý. Je to ale sociálnědemokratická vláda, která si žádá speciální dohled nad kauzami doktora Železného. Už jsem kvůli tomu poslal dopis panu ministru spravedlnosti.

Čili jinými slovy tvrdíte, že se vás stát chtěl za deset miliard korun zbavit?
To by byla malá cena. Neříkal bych ale stát, spíše některé politické kruhy.

Vrchní soud nedávno rozhodl o tom, že vám nepatří 60 procent společnosti CET 21, která je držitelem licence pro vysílání Novy. Věc se vrací s Městskému soudu. Co byste dělal, kdyby vaše vlastnictví Novy potvrdil?
Jednou z možností je převod podílu na jinou společnost a prodej. Nebo se dohodneme s PPF, že podíl postoupím přímo jim za nějaké vyrovnání. Třetí varianta je, že se nedohodnu s nikým a vrátím se do Novy. V tom okamžiku bych vymáhal zisk, který bude za tu dobu čítat určitě mnoho miliard korun a který by byl náhradou škody – kromě jiných škod, které mi vznikají.

Například?
Třeba ze smlouvy o koupi servisní organizace Česká produkční 2000.

Ta ale podle PPF už neplatí.
To je předmětem soudního sporu. My se domníváme, že platí, protože to vyplývá z toho, jak byla uzavřena. Existovaly dvě varianty: buď koupíte velmi levně 60 procent servisní organizace…

Co to znamená „velmi levně“?
Dvě stě tisíc korun, možná půl milionu. V podstatě jde o cenu základního jmění v době založení společnosti. Buď jsem mohl takto levně získat 60 procent České produkční, ale v tom případě bych to rozhodnutí musel učinit ve lhůtě 15 dnů od podepsání smlouvy. Ale pak tam je tam druhá varianta, podle které jste si mohl počkat na úpis nových akcií a potom jste mohl koupit stoprocentní podíl, ale už za 200 milionů korun. Zvolil jsem druhou variantu. Teď o tom má rozhodnout soud.

Jednáte se zástupci PPF?
Probíhají jakási technicko-právní jednání. Říkám jim tak schválně, protože vůbec nejednají o meritu, co se prodává a za kolik. Jedná se o pojistkách, jak udělat případný konstrukt smlouvy, aby bylo zjevné, že jsem opravdu něco měl a kupující měl jistotu, že to opravdu kupuje. Jednání probíhají ve velmi svízelné situaci, protože můj společník se v okamžiku, kdy se PPF vbourala do Novy, dopustil dle mého názoru ne příliš čestného kroku a poskytl panu Kellnerovi mimořádné hodnoty, které měl předat mě. Tím mu vylepšil vyjednávací pozici – nechci říci přímo k vydírání, ale velmi brutálnímu vyjednávání.

O jaké mimořádné hodnoty jde?
Jsou to mimořádné hodnoty mého srdce. V poměru k hodnotám, o které se hraje v Nově, a to jsou desítky miliard, jsou to zcela zanedbatelné částky. Nicméně mně na nich hodně záleží. Celý ten boj je o vykrvácení srdce. O tom, jestli zůstanete tvrdý a půjdete za vidinou návratu do Novy, anebo jim ji necháte a oni přijdou o jiné věci. To je celý problém, a proto to také tak dlouho trvá.

Jde o vinařství Tanzberg, které vám už nepatří, a na kterém jste si dost zakládal?
Třeba. Je toho víc.

Naznačil jste, že proběhla nějaká jednání o prodeji vašeho údajného podílu v Nově.
Jednal jsem se dvěma zahraničními investory. Oba jsou mimořádně opatrní a obezřetní, oba samozřejmě čekají na doběh nějakých právních kroků a vyjasnění alespoň nějakých elementárních jistot. Nicméně minimálně jeden z nich byl ochoten jít do jistého rizika, ovšem při velmi nízké ceně.

To znamená kolik?
Neřeknu vám to ani řádově, ale v procentech ceny, o které si myslím, že by mohla přicházet v úvahu. Klesá to přibližně na 25 až 28 procent očekávané sumy. V tom případě byl zájemce ochoten tuto částku obětovat, kdyby neuspěl u odvolacího soudu o vlastnictví majoritního podílu CET 21.

Toho zájemce asi nerozkryjete.
Ne, to určitě ne.

Prozradíte alespoň zemi, odkud pochází?
Jde o nadnárodní instituce, o prodeji Novy jsem s nimi jednal u vícekrát. Jediné, co vám k tomu mohu prozradit, že jednání s tím jedním vážným zájemcem probíhala v Paříži.

Je ale Nova za současné situace prodatelná? Vlastnické spory přeci znemožňují její eventuální zhodnocení jak vám, tak skupině PPF.
Je prodatelná jako celý komplex rizik. Prodal bych ji, a celý ten souboj by vedl místo mě někdo jiný. Ten by se také potom domáhal náhrady škody. Hlavní výnos z Novy je totiž to, co si nyní nechává PPF. Ale jsou tam i další výnosy. Za nejnebezpečnější a zároveň velmi problematický považuji způsob, jakým PPF a jí spřízněné subjekty nakládají s reklamou v Nově. Všechny ty eBanky, Home Credity, Česká pojišťovna, které náhle dramatickým způsobem pětinásobně zvýšily svoji expozici na obrazovce televize Nova oproti konkurenci. Tím se měl podle mého názoru už dávno zabývat antimonopolní úřad. Samozřejmě by jim nic nebránilo v tom, aby si reklamní čas řádně nakupovali, a oni to tak možná dělají, ale pouhým navýšením ceny za servis – protože tatáž skupina ovládá současně servisní organizaci – si tyto peníze zase odčerpáte zpátky a dostáváte neuvěřitelný prostor na obrazovce. Korunní měla reklamu každý den. Minerálka!

No, vy jste ji míval taky pravidelně na stolku ve Volejte řediteli.
Měl jsem ji tam, protože mám pankreatitidu a je to jedna ze dvou minerálek na českém území, která přichází v úvahu.

Zajímavé zdůvodnění.
Ona má opravdu složení, které nedráždí. Ale to je jiná věc. Reklama od PPF, pokud nebyla zaplacena a peníze nezůstaly v Nově, stála podle mých výpočtů přibližně 840 milionů korun. Pokud by tedy docházelo k tomu mechanismu, o němž se domnívám, že tam funguje.

Setkáváte s bývalými partnery z Novy? S Jiřím Šmejcem sedíte ve správní radě Nadace Nova.
Viděl jsem se s ním k mé velké nelibosti na zasedání správní rady. Je to bohulibá činnost, takže tam musíte překousnout úplně všechno, protože jde o postižené, zejména osoby s mentálním postižením a je nutné nějakým korektním způsobem rozhodnout.

Jak se vám líbí nová grafika Novy?
Je banální, z hlediska svého podání velmi zmatená. Kombinuje prvky, které nepatří k výbavě Novy, k tomu, jak byla definována. Ale i kdyby patřily, jsou kombinovány zase s jinými prvky, které jsou s nimi v kontradikci. Zejména mě ohromuje ten komunistický průlet ve znělce Televizních novin. Budovatelský nálet včetně atomových elektráren – to je něco tak cizího charakteru Novy, že se až otřásám, kdykoli to vidím. Za chybu považuji také to, že se nerozvíjela dál stejná hudební motivace, která prodělala za deset let ohromný vývoj a posilovala grafickou stránku Novy. To, co se tam ozývá teď, je slabý odvar.

Přitom autorkou nové grafiky je stále Kateřina McCarry, která v Nově úspěšně působila už za vašeho vedení.
Jistě. Kateřina byla mimořádně schopná, i organizačně. Vždycky to byl explozivní gejzír nápadů, ale z těch nápadů bylo zapotřebí velmi korigovat a velmi opatrně vybírat. Ona je velmi dobrá. Není to o tom, že by ta grafika byla technologicky nebo kompozičně. Je špatná koncepčně. Ale to by bylo na dlouhý seminář.

Kritizoval jste také některé programové škobrty současného vedení Novy. Proč myslíte, že k nim dochází? Vždyť v managementu sedí tatáž Libuše Šmuclerová.
Ptáte se mě na věci, které si ani já neumím pořádně vysvětlit. I já jsem zaskočen tím, jak lze, možná z liknavosti nebo menšího zaujetí, odstoupit od nějakých velmi elementárních zásad, které jsme si vštípili už v roce 1994 a 1995. Mohu vám jenom říci, že mít v určitém okamžiku v ruce Primu nebo Českou televizi, smáznout Novu by byla hračka. Je pro mě jenom nepochopitelné, že to ani jeden z těchto subjektů neudělal. Prima i ČT samozřejmě rostou, ale Nova se jim v určitém okamžiku obnažila jako rytíř bez brnění. Stačilo přijít a píchnout.

Pokládáte Zunu, Šmuclerovou a další, co se přidali na stranu PPF, za zrádce?
Libuška Šmuclerová byla vždycky o malinko více ctižádostivá než talentovaná. A to vede samozřejmě k určité úzkosti v okamžiku personálních změn. Neznám výkon Pavla Zuny jako programového ředitele a jeho konkrétní úkony v této funkci. Jenom mě zamrzelo, že po mém odchodu docela hlupácky, aniž cokoli tušil o pozadí, prohlásil, že PPF přeci za mě něco zaplatila, a tak bych se o Novu už neměl starat. Mrzelo mě, že takto servilně plácnul větu, kterou potřebovala PPF slyšet. Líba Šmuclerová takto „povívala“ už v době Rozehnalovské krize.

Nešli ale jenom za vítězem, podobně jako v srpnu 1999, kdy jste spustil vysílání Novy z Barrandova bez Američanů?
Ano, šli za tím, o kom tušili, že by mohl vyhrát. Tehdy to tak všichni neudělali. Spousta z nich udělala chybu a přišla o tuto atraktivní práci, včetně Jana Vávry. Teď šli za tím, koho dočasně považují za vítěze.

Co se vám vybaví, když řeknu jméno Rozehnal?
(dlouhá pomlka) Mladá generace. Bez standardů. Bez etických standardů.

Víte, co nechápu? Teď sedíme v Galerii v Dlouhé, kterou provozuje Nadační fond Galerie a jejím zřizovatelem je právě Aleš Rozehnal. Nebo to už neplatí?
Jediným a konečným úkonem zřizovatele je něco ustavit. Od toho momentu už zřizovatel nemůže nic s tou věcí dělat.

Už s ním nemáte žádné kontakty?
Ne. Kdysi jsem ho označil za nejgeniálnějšího právníka ve střední Evropě. Od nás z Novy odešla celá řada lidí, a přitom to nebylo vidět. Rozcházeli jsme se v klidu, oni byli zajištění, a to i přes to, že někdy odcházeli po úkonech, které byly daleko za čárou korektnosti. Rozehnala jsem chválil stejně jako Šmejce a později PPF, poté, co se vbourali do Novy a stali se našimi partnery. Víte, že jsem je popisoval jako nejskvělejší firmu na celém světě.

Není to trochu schizofrenní? Jeden týden tvrdíte, že PPF chce Novu podříznout, a druhý ji vychvalujete do nebes.
Byl jsem překvapený jejich dělností, s jakou přistoupili k řešení problémů. Co se dělo mezitím mezi nimi a některými mými partnery, jsem samozřejmě nemohl tušit – včetně schůzky v Katalánsku na ranči pana Kellnera a co se tam dohodlo. A že do toho spadnou věci mého srdce a že už v té době je můj partner předal panu Kellnerovi.

Mezi lidmi, co se zabývají médii, se proslýchá, že chystáte nějaký televizní projekt ve Zlíně.
Také jsem to už zaslechl. Za prvé nevím, proč by to mělo být ve Zlíně. Teď mě pozvali na festival dětských filmů ve Zlíně, takže už vidím, jak se vyrojí další spekulace, že tam jedu dělat tu televizi. Dostalo se to ke mně už dvakrát, jednou to dokonce problesklo někde v novinách. Nevidím důvod zakládat další televizi v okamžiku, kdy bojuji o Novu a jsem skálopevně přesvědčen, že mi patří. Navíc nevím, na jakých frekvencích bych asi měl vysílat.

Nicméně vaše žena v únoru pro Magazín MF Dnes prohlásila: Podílím se společně se svým mužem na přípravě zajímavého projektu v mediální oblasti. Do tří měsíců by se o tom mohla veřejnost dozvědět. O co tedy jde?
Není to televize, rádio ani tisk. Je to úplně nové médium. Ostatně, jeho zárodky se už začínají objevovat.

Takže kromě Novy neplánujete žádný návrat do televizního podnikání?
Zatím neplánuji, ani se nevyskytla žádná nabídka.

Ani v souvislosti s chystanou digitalizací?
Digitalizace je hodně daleko.

Myslíte? Máte doma set-top-box?
Co to je?

Krabička na příjem digitálního signálu.
Ne. Mám satelit, který je digitální a má asi 285 kanálů. Brouzdání mezi těmito kanály a sledování, jak si vedou různé kompetitivní skupiny vůči sobě, je velmi zajímavé a poučné. Myslím, že televize nyní celosvětově prodělává velmi zajímavý krok nahoru. Už pominulo takové to vzedmutí po zavedení reality show a začíná se objevovat něco úplně nového. Je zajímavé to sledovat.

Zjišťoval jste si před volbami, jak je to s poslaneckou imunitou v Evropském parlamentu?
Je jenom dočasná po dobu poslancování. Kdybych se třeba vzdal mandátu, okamžitě by pokračovalo stíhání, jinak by se obnovilo po uplynutí pěti let. V Evropském parlamentu se trestní kauzy imunitou pouze přerušují, u nás se imunita uděluje doživotně.

Už máte spočítáno, na jak dlouho byste mohl jít do vězení?
Věřte nebo ne, ale opravdu se touto otázkou nezabývám.

(REFLEX 25, 17.6.2004)