potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

pátek, července 30, 2004

Česká televize uvede reality show Největší Čech

Hned dvě české televize připravují na letošní podzim uvedení vlastních reality show. Zatímco TV Nova již nyní láká diváky k účasti na pořadu Milionový pár inspirovaném americkými reality show Joe Millionaire (Joe milionář), The Bachelor (Starý mládenec) a Cupid (Amor), Česká televize si zatím zaregistrovala ochranné známky k reality show Největší Čech. Podle mluvčího ČT Martina Krafla jde o vlastní formát, jenž bude provázet vysílání veřejnoprávní televize i po celý příští rok. „ČT samozřejmě nemůže poté, co poslanci a senátoři neschválili zvýšení poplatků, sedět s rukama v klíně a čekat, co bude dál. Vedle hledání úspor a zvyšování výnosů se snažíme připravovat pro diváky maximálně zajímavý program,“ vysvětluje Krafl, podle něhož televize nemusí kvůli úsporám rušit žádný ze svých pořadů.

„V první polovině srpna představíme změny, které pro diváky chystáme na podzim tohoto roku. Chceme diváky překvapit - mezi novinkami se skutečně objeví reality show "Největší Čech", s kterou souvisí zaregistrování ochranných známek (kromě samotného názvu pořadu jde také o známku „Vyberte největší osobnost Čech, Moravy a Slezska“ – pozn. aut.). Projekt odstartujeme v říjnu a na obrazovce ČT se s ním diváci budou setkávat i v průběhu roku 2005,“ uvedl Krafl s tím, že další informace zatím není možné uvést, protože projekt je ve fázi příprav.

Televize Nova odstartuje svoji reality show Milionový pár 16. září ve 20 hodin. Třináctidílný pořad, v němž se utká 12 mužů a 12 dívek vybraných prostřednictvím castingů (proběhnou od 21. do 23. srpna), bude vysílat každý čtvrtek až do konce roku. Podstatou soutěže je získat vyřazovací metodou pár, který v případě sňatku získá od televize výhru milion korun. Před každým dílem Nova losem rozdělí soutěžící do párů, které budou v přímém přenosu plnit různé úkoly. Po každém přenosu pak diváci svými hlasy rozhodnou, který muž a která dívka ze hry vypadnou. Soutěžící budou celých 13 týdnů trávit společně v „Penzionu Osamělých srdcí“, který budou moci opustit pouze dva dny v týdnu. Soutěže, jejíž dramaturgyní je bývalá moderátorka erotického pořadu Peříčko Soňa Polonyiová, se mohou zúčastnit mladí lidé ve věku od 21 do 35 s čistým trestním rejstříkem. Televize také trvá na jejich heterosexuální orientaci.

(Médiaportál.sk, 30.7.2004)

čtvrtek, července 29, 2004

Televize prodlužuje filmy kvůli reklamním blokům

Wirtualnemedia.pl (jp)

Obejít unijní předpisy o reklamních limitech a přerušování pořadů reklamními bloky se podařilo polské komerční televizi Polsat. Ta již v červnu čelila kritice polské Rady pro rozhlas a televizi kvůli příliš častému přerušování pořadů reklamními bloky. Podle novely mediálního zákona, jež začala platit dnem vstupe země do Evropské unie, tedy 1. května, polské televize nemohou přerušovat reklamou pořady kratší 45 minut. Dva reklamní bloky mohou přerušit pouze pořad o stopáži minimálně 90 minut. Polsat proto nyní některé zahraniční filmy uměle „prodlužuje“, aby během nich mohl odvysílat dva reklamní bloky místo jednoho.

Nápad se nikterak nelíbí vysílací radě, jejíž předsedkyně Danuta Waniek již zaslala televizi dopis, v němž žádá, aby od těchto praktik ustoupila. Konkrétně pak zmiňuje případy z 12. a 13. července, kdy Polsat uměle prodloužil stopáž filmů z 88 minut a 40 sekund, resp. 88 minut a 10 sekund na více než 90 minut tím, že po odvysílání reklamního bloku zopakoval část předchozího děje. Konkrétně šlo o snímky Patriot a Farciarz Gilmore. „Domníváme se, že provozovatel díky tomu odvysílal více reklamních bloků, než připouští zákon,“ sdělila mluvčí rady Dorota Jasłowska. Pokud bude Polsat v porušování zákona pokračovat, hrozí mu vysoká pokuta, dodala. Za dřívější prohřešky proti novele mediálního zákona Rada udělila Polsatu nejvyšší pokutu ve své historii: 1,2 milionu zlotých.

(Médiaportál.sk, 30.7.2004)

TVN Meteo rozšiřuje programový záběr

Medialink.pl (jp)

Polská komerční televize TVN Meteo, zaměřená na předpověď počasí, rozšířila svůj záběr o nabídku turistických zájezdů, dovolených a last minute. Každé ráno se také v jejím vysílání objevují pořady určené pro ženy, především o cvičení – ranní gymnastice či plavání. Televize také chystá zařazení speciálních pořadů o zdraví a ženských chorobách, čímž by alespoň částečně konkurovala plánovanému kabelovému kanálu o zdraví, který chystá spustit konkurenční stanice Polsat. TVN Meteo vysílá prostřednictvím kabelových rozvodů a satelitu v celém Polsku. Jejím provozovatelem je finanční skupina ITI Group, jíž patří také druhá nejsledovanější polská komerční televize TVN a několik dalších tematických kanálů.

(Médiaportál.sk, 30.7.2004)

V Británii vznikne první čistě reklamní kanál

Wirtualnemedia.pl (jp)

Počátkem září začne v Británii vysílat televizní kanál zaměřený na reklamu a reklamní branži. Program stanice Advert Channel budou tvořit pořady o reklamě, její historii a o tom, jak reklama vzniká. Pro milovníky tohoto oboru producenti připravují ukázky lživých reklam, zesměšňující reklamy a spotů, které lidi dovádí k šílenství. Stanice bude vysílat 24 hodin denně a kromě klasického programu počítá také s reklamními bloky. Placená reklama zabere maximálně devět minut z každé hodiny. Advert Channel bude součástí programové nabídky satelitní platformy Sky Digital. Zahájení vysílání je plánované na 5. září.

(Médiaportál.sk, 30.7.2004)

To je vražda, napsali

„Kvůli Berkovi měl být zavražděn redaktor ČT,“ hlásal minulou středu na své titulní straně deník Právo. Mělo jít o Jiřího Hynka, někdejšího reportéra pořadu Fakta, který se tou dobou povaloval někde na pláži v Itálii – na předem plánované dovolené. Podle Práva se ale skrýval před nájemnými vrahy, jimž kdosi za Hynkovu likvidaci nabídl milión korun.

Článek redaktora Pavla Blažka začíná takto: „Podle informací Práva nabídli zatím nezveřejnění zadavatelé jeden milión korun nájemnému vrahovi za zabití redaktora České televize Jiřího Hynka. Měl to být trest za jeho práci na kauze zločinného spolčení okolo skupiny soudce Jiřího Berky. Ohrožený televizní reportér opustil minulý týden své pražské bydliště a skrývá se na neznámém místě.“

PŘÍPAD BERKA

Jiří Berka je konkurzním soudcem v Ústí nad Labem. Loni v dubnu jej Policie obvinila ze zneužívání pravomoci veřejného činitele kvůli podivnému konkurznímu řízení Union banky. Letos v únoru Berkovi přibyla další obvinění kvůli podezřelým konkurzům několika severočeských firem a zločinného spolčení s lidmi z podsvětí. Na všech těchto kauzách Hynek pracoval jako reportér. Koncem června mu policisté sdělili, že podle jejich zjištění chce jeden z podnikatelů zmíněný v reportáži najmout za milion korun lidi, kteří ho měli fyzicky napadnout a zastrašit. Konkrétně mělo jít o „zápasníky, kteří se bijí bez pravidel v železných klecích a jsou schopní všeho“.

Hynek poté zmizel – nebylo to ale takové zmizení jako loni v říjnu, kdy mu skupina jiných podnikatelů otevřeně vyhrožovala zmrzačením a policie jej po několik dní ukrývala na neznámém místě poblíž Prahy. Prostě odjel na plánovanou dovolenou. Nejdřív na Moravu a potom do Itálie. Tam mu minulé úterý zavolal redaktor Práva Pavel Blažek a oznámil mu, že ví o milionu složeném na jeho hlavu. „Prý získal informaci, že má dojít k nájemné vraždě novináře, a že tím novinářem mám být já. Věděl také, že to chystají lidé okolo Berky a má to být trest za způsob, jak o jejich případech informuji. Řekl jsem mu, že nevím, jestli to má být vražda, ale že je to něco v té souvislosti. Nechtěl jsem přímo mluvit o napadení… To jsem ještě netušil, že ty informace pustí,“ vysvětluje Hynek.

Blažek je pustil ve středu ráno. V jeho verzi se mělo jednat o plánovanou vraždu, i když žádný z oslovených policistů ani mluvčí státního zastupitelství Právu tuto informaci nepotvrdil. Novinář se opíral o jediný citovaný zdroj, a tím byl sám reportér Hynek. Právu měl říci, že jej koncem června jistá osoba varovala před najatými lidmi: „Řekla mi, že jsem ohrožen na životě (…) Pod záminkou dovolené jsem nyní mimo Prahu.“

Hynek ale tvrdí, že nic takového Blažkovi neříkal. Informaci o plánované vraždě popřel také mluvčí ČT Martin Krafl, který sice ve speciální tiskové zprávě potvrdil „zvýšený zájem určitých osob“ o redaktora Jiřího Hynka, tomu ale podle něj nemělo být nikdy vyhrožováno smrtí. Televize se pak odmítla po dobu vyšetřování k případu dále vyjadřovat.

„ZDROJE JSOU“

Hynek skutečně ode dne, kdy článek o „vraždě“ vyšel, o případu mlčel. Jednak to bylo přání policie, ale také důrazný požadavek ČT, která si od první chvíle, kdy se zpráva o „chystané vraždě“ objevila v monitoringu ČTK, lámala hlavu nad tím, zda a jak tuto zprávu odehrát ve svém vysílání. V Událostech se nakonec jenom objevilo krátké vysvětlení, že Právo přestřelilo. S tím se ale deník odmítl smířit a na druhý den vydal doslovný přepis tří telefonátů mezi autorem článku Pavlem Blažkem a reportérem Hynkem, který měl dokázat, že Právo nelhalo. Ani z toho však jednoznačně nevyplývá, že by Hynek s Blažkem hovořil o vraždě.

Podle Hyna jsou navíc tyto přepisy neúplné. „Panu Blažkovi jsem ještě večer před vydáním prvního článku volal, a on mi ho četl do telefonu jako autorizaci. Hned po prvním odstavci jsem mu řekl, že o žádné připravované vraždě nevím. To se ale v těch přepisech bohužel neobjevilo,“ tvrdí reportér. „Zamluvil to. Žil jsem v domnění, že to bere na vědomí. Navíc mi pořád tvrdil, že má svoje zdroje.“

Pavel Blažek se o svém sólokaprovi příliš bavit nechce: „Přepisy, které jsme zveřejnili, byly kompletní. K žádné autorizaci nedošlo.“ Byl tedy toto hlavní důkaz a zdroj k tvrzení Práva o chystané vraždě, když policisté citovaní v článku žádnou takovou informaci nepotvrdili? „To nekomentuji. Pokud nemáte další otázky, nebudu se vám zpovídat ze svých informačních zdrojů, nejsem zaměstnancem Reflexu,“ říká Blažek a zavěšuje telefon.

O případ údajné nájemné vraždy reportéra Hynka se ve stejnou dobu jako Právo začala zajímat také televize Nova. Od tématu ale upustila, když jí nejmenovaný zástupce redakce zpravodajství ČT sdělil, že jde pravděpodobně o „další Hynkovu invektivu“. Jiří Hynek se totiž podle svých kolegů rád vidí v médiích. Ostatně, skandálu s deníkem Právo se dalo lehce předejít, kdyby rozhovor s jeho redaktorem odmítl. Proč to Hynek neudělal? „Pan Blažek mi předestřel informace s vraždou, tak jsem mu chtěl vysvětlit, že to zase až tak není.“

Vysvětlení se zřejmě minulo účinkem, nebo se prostě nehodilo do konceptu trháku na titulní stranu. Ještě večer před vydáním článku Blažek poslal Hynkovi esemesku: „MEL BYSTE NYNI BYT TYDEN PRO VSECHNY NEDOSTUPNY. PB“. Jak dlouho po takovém novinářském šlendriánu by měl být nedostupný pan Blažek?

(REFLEX 31, 29.7.2004)

Vzkaz chmatákovi,

který mi ukradl ze zamčené skříňky na koupališti Petynka v Praze 6 tašku s veškerými doklady a čerstvě koupenou Kilometrickou bankou Českých drah: To bylo překvapení, že v peněžence nebyla ani vindra, co? Kreditku jsem stačil včas zablokovat a novou občanku budu mít protekčně už za týden. Ale ty dvě hodiny čekání na policajty a další hodinu strávenou na služebně se senilním nadstrážmistrem a Přemkem Podlahou z Receptáře Ti nedaruju!

(REFLEX 31, 29.7.2004)

Boj o knoflík na ovladači

Jak se na sledovanosti televize Nova projeví skutečnost, že po přechodu na digitální vysílání zmizí její výhoda „prvního kanálu“ na ovladačích většiny českých televizorů? Česká televize chce pro své programy lepší pozice v chystaných multiplexech.

Výhodné postavení získala Nova hned na začátku svého vysílání před deseti lety. Společně se sadou nejkvalitnějších vysílačů, jež zdědila po federálním programu F 1, totiž získala i „první knoflík“ na většině českých televizorů; ty byly přednastavené právě na program F 1 a po zapnutí přístroje se na obrazovce automaticky objevila Nova.

Situace po přechodu na digitální vysílání bude poněkud jiná. Jde o to, jaká televize se při automatickém hledání objeví jako první a jak provozovatelé multiplexů, do kterých se standardně vejdou čtyři televizní kanály, nastaví službu elektronického programového průvodce (EPG), což bude povinná součást každého multiplexu. Prakticky jde o televizní program překlopený na televizní obrazovku. Divák si ho vyvolá pomocí dálkového ovladače a lehce zjistí, co která stanice právě vysílá, aniž by musel přepínat. EPG mu také umožní přečíst si krátkou noticku ke každému pořadu. Jenže která televize bude automaticky v EPG na prvním místě, a jaké z toho pro ní plynou výhody?

„Ovlivnit, aby daný program byl na prvním místě v seznamu, lze málo. Například přiřazením nižších čísel při konfiguraci multiplexu nebo snad tak, aby název stanice začínal AAA (viz AAA Auto) nebo prodávat přednastavené přijímače, ale je to podle mne marná práce,“ míní Jiří Rajdus ze společnosti Czech Digital Group ovládané majiteli televize Prima.

Pořadí televizních stanic v programovém průvodci si totiž divák bude moci změnit podle vlastního gusta, pokud ovšem dokáže pracovat se set-top-boxem, přístrojem na příjem digitálního signálu. Podle technického ředitele Primy Tomáše Vlčka si navíc v první fázi nebudou set-top-boxy kupovat lidé, kteří by si nedokázali automatické pořadí stanic změnit.

Také expert TV Nova Václav Udatný míní, že se řazení jednotlivých stanic při automatické volbě přeceňuje. „Divák si vybírá podle programové nabídky, nikoli podle naprogramované pozice.“ Nejspravedlivější by podle něj ale bylo, kdyby majitelé multiplexů při automatické volbě dali na první místo nejsledovanější televizi. V případě multiplexu, který bude obsahovat Novu, tedy ji. „Je to obvyklá praktika evropských tištěných médií a bude záležet jenom na provozovateli multiplexu, zda ji akceptuje.“ S tím ovšem nesouhlasí mluvčí České televize Martin Krafl, podle něhož výhodnější pozice v programovém průvodci zajistí televizní stanici vyšší sledovanost.

„Bylo by logické, kdyby v budoucích multiplexech získaly veřejnoprávní kanály "psychologicky výhodné" pořadí, zejména proto, že komerčních kanálů bude v budoucnu velké množství a veřejnoprávní kanály jsou dnes televizemi se specifickým postavením,“ říká mluvčí ČT. Jenže kdo o tom rozhodne? Na umístění elektronického programového průvodce do každého multiplexu má dohlížet Český telekomunikační úřad. Zákon ale neříká nic o automaticky volitelných pozicích jednotlivých televizních stanic. Že by další televizní spor na obzoru?

(REFLEX 31, 29.7.2004)

Shrek nevystřídá Večerníčka

Slovenská televize se odhodlala k velmi riskantnímu kroku: skoro po třiceti letech pozmění znělku Večerníčku, v níž pohádkový dědeček rozsvěcí hvězdy nad svojí chaloupkou. Poprvé se na obrazovce objevila v roce 1977 a čeští diváci si ji mohou pamatovat ještě z doby federální Československé televize, kdy se – podobně jako moderátoři federálního Deníku/Denníku – střídala s dodnes stále aktuálním českým Večerníčkem.

Podle marketingového šéfa STV Branislava Zahradníka nepůjde o nijak drastickou změnu. „V žádném případě se nestane, že by dědečka vystřídal například Shrek.“ I tak si televize koleduje o malér, protože když na začátku letošního roku nahradila úterní večerníčky losováním sportky, zvedla se taková vlna protestů, že se sám generální ředitel Richard Rybníček musel ve vysílání omlouvat a program uvést do původní podoby.

Český Večerníček s novinovou čepicí obšťastňuje dětské diváky už od roku 1968. Znělka se za osmatřicet let nijak výrazně nezměnila, pokud ovšem nepočítáme přechod na barevné vysílání v sedmdesátých letech a proměnu fontu nápisu Večerníček, jež se zobrazuje na závěr znělky v logu České televize. Vzkaz na Kavčí hory: Není také čas na změnu?

(REFLEX 31, 29.7.2004)

Konec Zelených andělů

Český rozhlas se rozhodl po letech přejmenovat své dopravní zpravodaje. Místo Zelených andělů se od července na Radiožurnálu hlásí „Kryštofové“ a Zelenou vlnu nahradil „Kryštof – Zelená vlna“. Proč takové změny? „Český rozhlas už nepoužívá pro dobrovolné dopravní zpravodaje označení Zelení andělé, protože si komerční firma zaregistrovala pro své účely označení Zelený anděl,“ vysvětluje na webu ČRo ředitel Radiožurnálu Alexander Pícha. Tou firmou je Ústřední automotoklub.

Proč si rozhlas zvolil pro označení dopravního zpravodajství název loňských policejních akcí proti neposlušným motoristům? Pícha tvrdí, že nezištnou službu dobrovolných zpravodajů řidičům symbolizuje svatý Kryštof, který podle legendy ze třetího století převáděl cestovatele přes nebezpečná místa – tedy že s akcí Kryštof nemá nový název nic společného. Inu, má i nemá. I ministerstvo vnitra se totiž loni nechalo inspirovat svatým Kryštofem. Podaří se, aby si veřejnost pod název Kryštof představovala spíše dopravní zpravodajství ČRo než monstrakce budoucího premiéra Grosse?

(REFLEX 31, 29.7.2004)

pondělí, července 26, 2004

Zátah na neplatiče koncesionářských poplatků

Wirtualnemedia.pl (jp)

Neplatiči koncesionářských poplatků v Polsku mají namále. Podle deníku Życie Warszawy totiž veřejnoprávní rozhlas a televize připravují společně s poštou namátkové kontroly, při kterých by pošťáci mohli udělovat pokuty za nepřihlášené přístroje. „Brzy začnou kontroly lidí, kteří neplatí koncesionářské poplatky. Budou je provádět kontroloři Polské pošty, kteří – pokud budou vpuštěni do bytu – budou moci udělit pokutu,“ napsal list.

Kontroloři začnou pracovat v srpnu a kromě domácností se zaměří také na firmy, u nichž je platební morálka na velmi nízké úrovni. Poplatky se totiž týkají jak fyzických osob, tak společností a státních institucí. Polská pošta a ministerstvo infrastruktury varovaly, že kontroly se nezaměří pouze na Varšavu. Po firmách a úřadech přijdou na řadu privátní byty. Podle pošty se kontrol ujmou pracovníci místních poboček. Pokud narazí na nezaregistrovaný televizor nebo rádio, vydají příkaz k jeho registraci a uloží pokutu. Tu bude muset dlužník uhradit do dvou týdnů, jinak se věcí začnou zabývat exekutoři.

Měsíční poplatek za Polskou televizi je 15,40 zlotých (110 Kč), pokuta za nepřihlášený přístroj bude třicetinásobek této částky – 462 zlotých (3 300 Kč), uvádí Życie Warszawy. „Občan nemá povinnost pustit do svého bytu poštovní kontrolory. V tomto ohledu se vůbec nic nezměnilo,“ řekla listu mluvčí polské Rady pro rozhlas a televizi Dorota Jaslowska.

(Médiaportál.sk, 26.7.2004)

"Nová" Polská televize: více zpráv a nové tváře

Wirtualnemedia.pl (jp)

Polská veřejnoprávní televize, respektive její nejsledovanější kanál TVP1, od září rozšíří počet zpravodajských relací a zruší některé publicistické pořady. Tiskové agentuře PAP to řekl nový ředitel programu Maciej Grzywaczewski, jehož generální ředitel Jan Dworak jmenoval do funkce teprve přede dvěma týdny. Nově se například ve vysílání objeví zpravodajská relace Monitor Wiadomości jako doplňující pořad k hlavním večerním zprávám Wiadomości. TVP1 ji bude vysílat každý den okolo 23. hodiny. Četnější bude také zpravodajství během dne – podle zdroje z oddělení programu, který cituje PAP, půjde o krátké flešové zpravodajské bloky v přesně stanovených časech.

Krátké zprávy, upoutávky k filmům a dalším pořadům zaberou vysílací čas, který nyní televize nechávala programovým hlasatelům. Těch se chce TVP1 zbavit, protože ruší dynamiku pořadu a jejich prezentace na obrazovce je zastaralá. Grzywaczewski však odmítl dřívější informace tisku, že televize hlasatele propustí: „Nemám žádné informace o tom, že by se pro ně v TVP1 nenašla práce.“ Podle ředitele rozhodně nejde o snižování stavů, ale spíš reorganizaci. Mnozí hlasatelé už dříve souběžně moderovali některé publicistické pořady, a k podobné práci chce Grzywaczewski nyní využít i jejich kolegy.

Změny od podzimu čekají také hlavní zpravodajskou relaci Wiadomości. Již příští týden by mohlo dojít ke změně šéfredaktora tohoto pořadu. Nyní je vedením Wiadomoścí pověřena Lena Bretes, kterou dosadil zástupce generálního ředitele TVP Ryszard Pacławski. Podle Grzywaczewského musí „novou kvalitu přinést nová tvář“. Sám má už vhodného kandidáta, ale jeho jméno dosud tají. Neuvedl ani, zda do týmu Wiadomoścí počítá se současnou šéfkou Bretes. Ředitel TVP1 rovněž potvrdil, že redakci posílí další novináři. Má jít například o Przemysława Orcholského, kterému polský syndikát novinářů loni udělil titul Hyena roku za nejhoršího novináře, nebo Mariusze Rudnika a Sławomira Jeneralského, kteří budou zároveň pracovat pro Televizní zpravodajskou agenturu spojenou s TVP. Na otázku, proč se novými tvářemi Wiadomoścí mají stát právě tito novináři, Grzywaczewski řekl, že usiluje o změnu tváře TVP. Ředitel rovněž vyloučil změny na postech moderátorů hlavní zpravodajské relace.

Maciej Grzywaczewski také potvrdil, že z vysílání TVP1 zmizí pořady "Gość polityczny" (Politický host), "Tygodnik polityczny Jedynki" (Politický týdeník Jedničky) a "Woronicza 17". Nově se má objevit každodenní publicistický pořad populární televizní moderátorky Moniky Olejnik, a v jednání se vznik dalšího pořadu, kterým by měl provázet další známý moderátor Jacek Żakowski. Beze změn by měl zůstat pondělní pořad Teatr Telewizji věnovaný divadlu a také pravidelné vysílání celovečerních filmů, které TVP1 nasazuje každý den do prime time od 20 hodin. Změny, které Grzywaczewski plánuje od podzimního programového schématu, musí ještě schválit vedení TVP. Jeho jednání by mělo proběhnout již toto úterý.

(Médiaportál.sk, 26.7.2004)

Reportér ČT Jiří Hynek kritizuje deník Právo

Reportér České televize Jiří Hynek, který se měl stát podle deníku Právo obětí nájemné vraždy, viní tento deník z manipulace. Podle Hynka noviny zkreslily citaci, ve které se vyjadřuje k údajné hrozbě ze strany severočeského podsvětí. Nejmenovaný podnikatel spřízněný s ústeckým soudcem Jiřím Berkou si měl podle redaktora Práva Pavla Blažka objednat za milion korun Hynkovu fyzickou likvidaci. Hynek ale tvrdí, že podle policie měly být peníze použity pouze k fyzickému útoku a zastrašení, aby se přestal věnovat kauze soudce Berky obviněného ze zločinného spolčování se severočeským podsvětím.

Proti materiálu Práva, který deník vydal minulou středu na své titulní straně, protestovala také Česká televize. Deník se ale hájí tím, že informaci o chystané vraždě mu řekl přímo televizní reportér a na nátlak ostatních médií vydal přepis telefonických rozhovorů mezi svým redaktorem Pavlem Blažkem a reportérem Jiřím Hynkem. Z nich ale jednoznačně nevyplývá, že by Hynek potvrzoval informaci o chystané vraždě. Zveřejněné přepisy navíc nebyly podle Hynka úplné. „Chyběla tam autorizace, kde říkám, že o vraždě nevím,“ tvrdí. Informaci o chystané vraždě jinak deníku nikdo konkrétní nepotvrdil, i když zástupce šéfredaktora Robert Dengler tvrdí, že ji mají ověřenou z důvěryhodných zdrojů.

Jiří Hynek se měl stát terčem útoku již loni v říjnu, kdy jej chtěla nechat zmrzačit jistá skupina severočeských podnikatelů. Tehdy jej policie ukryla na neznámém místě poblíž Prahy a útočníky včetně objednatelů útoku pozatýkala. Případem soudce Berky obviněného ze zneužívání pravomoci veřejného činitele se Hynek zabývá již od loňského dubna a podle svých slov se mu bude věnovat i v nejbližších dnech. „Mám další informace a chtěl bych v něm pokračovat, protože si myslím, že když se důsledně prověří některé informace, tak vyplynou na povrch další provázanosti do Policie, státní správy a justice, které v tom případu jsou. Během prázdnin bych chtěl ještě něco stihnout,“ uvedl reportér.

(Médiaportál.sk, 26.7.2004)

Polská televize propustí hlasatele

Medialink.pl (jp)

Slovenskou televizí se zřejmě nechala inspirovat polská veřejnoprávní stanice TVP, jejíž první kanál hodlá postupně propustit všechny programové hlasatele. „Jednotka“ je s více než dvacetiprocentním podílem na trhu vůbec nejsledovanější polskou televizí a do jejího čela nedávno nastoupil nový ředitel Maciej Grzywaczewski. Podle něho se zrušení hlasatelů pozitivně projeví na inovaci programu a jeho lepší dynamičnosti. Situace se nejvíce dotkne těch hlasatelů, kteří kromě této funkce v televizi nemají žádnou jinou práci. Naopak ti, co kromě uvádění pořadů některé také sami moderují, v televizi s největší pravděpodobností zůstanou, uvedl nejčtenější polský deník Fakt.

(Médiaportál.sk, 26.7.2004)

Newsweek Polska vede aspoň ve čtenosti

Wirtualnemedia.pl (jp)

Polská verze amerického zpravodajského týdeníku Newsweek znovu dobývá pozice na trhu. Poté, co jej v polovině letošního roku předběhly v prodeji časopisy Polityka a Wprost, zaznamenal polský Newsweek alespoň úspěch ve čtenosti. Podle nejnovějších údajů společnosti PBC se totiž za první pololetí letošního roku stal nejčtenějším společensko-kulturním týdeníkem. V průměru Newsweek za prvních šest měsíců četlo 2,6 milionu čtenářů, což je 8,64 procenta populace. Druhý Wprost četlo pravidelně 7,94 procenta Poláků a teprve na třetím je Polytika, jež je podle auditovaných výsledků prodeje nejúspěšnějším zpravodajským týdeníkem v zemi. V průměru ji ale čte „pouze“ 1,8 milionu Poláků. Následuje časopis Angora s 1,7 miliony čtenářů a další zpravodajský týdeník Przekrój s 0,8 milionu čtenářů. Vydavatelem polské verze Newsweeku je německý mediální koncern Axel Springer, jež v Polsku vlastní také nejprodávanější bulvární list Fakt.

(Médiaportál.sk, 26.7.2004)

Axel Springer je ve ztrátě kvůli deníku Fakt

Medialink.pl (jp)

Polská pobočka německého mediálního koncernu Axel Springer ukončila loňský rok ztrátou 42 milionů zlotých. Ještě v dubnu přitom firma informovala o tom, že ztráta nepřesáhne 30 milionů a že veškeré ztráty pokryje zisky z předchozích let. Z březnového raportu pro Obchodní registr vyplývá, že jenom za první tři měsíce letošního roku dosáhla ztráta Axel Springer Polska částky 42,27 milionu zlotých, zatímco za stejné období loňského roku to bylo pouze 0,5 milionu zlotých. Červená čísla v hospodaření firma vysvětluje náklady spojenými se zavedením nového deníku Fakt, který začal vycházet teprve loni v říjnu a po dvou měsících se stal nejprodávanějším listem v zemi. Konkurence Fakt obvinila z nasazování dumpingových cen, neboť na stánku stojí pouhý jeden zlotý, což podle ní neodpovídá ani výrobním nákladům. Vznik Faktu naopak meziročně zvýšil příjmy vydavatelství o 11 procent na 287,91 milionů zlotých. Zvýšil se také počet prodaných výtisků všech titulů, jež Axel Springer vydává v Polsku. Kromě Faktu a motoristických titulů jde například o místní mutaci zpravodajského týdeníku Newsweek. Firma nedávno dementovala informace o tom, že by ji měl opustit generální ředitel Wiesław Podkański.

(Médiaportál.sk, 26.7.2004)

pátek, července 23, 2004

Reality TV dobývá indický trh

Wirtualnemedia.pl (jp)

Kabelový a satelitní kanál Reality TV rozšířil své vysílání do Indie, Nepálu, Bhútánu, Pákistánu, Bangladéše, na Srí Lanku a Maledivy. Diváci v těchto zemích jej mohou naladit prostřednictvím satelitní digitální platformy DISHTV, informovala společnost Zone Vision, která zajišťuje pro Reality TV marketingovou podporu po celém světě. Firma podepsala tříletou smlouvu se společností ASC Enterprises Limited. „Neustálý rozvoj kabelové a satelitní infrastruktury v Indii nás přesvědčuje o tom, že tento trh bude z globálního hlediska velmi důležitý,“ prohlásil zástupce Zone Vision Kamlesh Patel. ASC zařadila program Reality TV do nabídky Basic Plus, kterou odebírá 100 tisíc předplatitelů v celém regionu. „Chceme, aby se DISHTV stala největším distributorem televizních kanálů v této části světa. Abychom toho dosáhli, musíme nabízet nejsledovanější televizní stanice, které jsou dostupné pro tento trh,“ říká šéf ASC Punit Goenk, podle něhož je Reality TV pro programovou nabídku DISHTV „naprosto nezbytný“.

(Médiaportál.sk, 23.7.2004)

Polská Biznes TV chce jedno procento trhu

Wirtualnemedia.pl (jp)

Jednoprocentní podíl na trhu by chtěla získat první business televize v Polsku, stanice Biznes TV. Tohoto výsledku by měla dosáhnout přibližně do tří až pěti let od zahájení vysílání, tvrdí její zakladatel, podnikatel a vysokoškolský pedagog Piotr Chomczyński. Biznes TV odstartuje již 1. září ze studia v Poznani, kde také tento týden uspořádal její provozovatel, společnost Media Biznes, první tiskovou konferenci. „Chceme vytvářet dobrou atmosféru okolo byznysu,“ charakterizoval Chomczyński základní poslání Biznes TV, jež získala licenci pro vysílání teprve tento čtvrtek. Stanice bude vysílat prostřednictvím satelitu a v kabelových rozvodech po celém Polsku a kromě Poznaně zřídí vlastní studio také ve Varšavě.

„Náš program bude dostupný ve všech satelitních platformách a v kabelových sítích. Ve chvíli zahájení vysílání budeme dostupní v 1,5 milionu domácnostech,“ tvrdí ředitel Media Biznes Piotr Barełkowski. Program bude podobný televizím Bloomberg nebo CNBC, přičemž Biznes TV chce zpočátku vysílat každý den od 7 do 23 hodin. „Je to můj první obchod spojený s médii, ale jsem klidný,“ řekl agentuře PAP Piotr Chomczyński, jenž je zároveň vlastníkem a prezidentem Molecular Research Center Inc. v Cincinnati ve státě Ohio v USA a světovým expertem na biotechnologii, molekulární biologii a farmacii. Biznes TV bude zaměstnávat 400 lidí, s dalšími dvěma sty bude spolupracovat. Majitelé do ní dosud investovali 2,5 milionu zlotých, přičemž roční výnos by se měl už v prvních letech pohybovat v řádu několika milionů zlotých.

(Médiaportál.sk, 23.7.2004)

čtvrtek, července 22, 2004

Porazí Joe milionář Hříšné lidi města pražského?

Televize Nova se rozhodla nasadit americkou reality show Joe milionář přímo proti populárnímu seriálu České televize Hříšní lidé města pražského, jenž v neděli dopoledne dosahuje nejvyšší sledovanosti ze všech českých televizních stanic. Nova vysílá Joea milionáře od července. Nejde však o českou mutaci známé reality, nýbrž původní americkou řadu předabovanou do češtiny. Stanice ji původně vysílala v neděli od 9:40 hod., od srpna ale tento pořad nasadí do zajímavějšího času od 11:10 hod. V tu dobu dosahuje první program České televize, na kterém běží Hříšní lidé města pražského, zhruba desetiprocentního podílu na trhu. To znamená, že každý díl tohoto seriálu sleduje přibližně 850 tisíc diváků. Hned po něm obě televize vysílají svoje hlavní diskusní pořady – na ČT 1 běží Otázky Václava Moravce a na Nově Sedmička.

(Médiaportál.sk, 23.7.2004)

Změní Polsko tiskový zákon?

Wirtualnemedia.pl (jp)

Polská populistická strana Sebeobrana prosazuje změnu tiskového zákona, která spočívá ve zkrácení lhůt, ve kterých musí soud rozhodnout o oprávněnosti stěžovatele v případě požadavku uveřejnění tiskové opravy nebo omluvy. Podle návrhu, jenž ve čtvrtek projednala kulturní komise a komise pro lidská práva polského Sejmu, by soud první instance musel takové případy rozhodnout ve lhůtě do sedmi dnů od podání podnětu, v případě odvolání by měl na řešení případu dva týdny. Autoři novely tvrdí, že v žádném případě nechtějí narušit svobodu slova ani práci novinářů, ale na druhou stranu by rádi zamezili jejího zneužívání, aby se z médií nestaly prostředky politických sporů. Novela tiskového zákona by podle Sebeobrany umožnila skutečnou obranu lidské důstojnosti, která je podobně jako svoboda slova zanesena přímo v Ústavě.

(Médiaportál.sk, 23.7.2004)

Gayové budou randit na MTV

Wirtualnemedia.pl (jp)

Hudební kanál MTV Polska se rozhodl „přitvrdit“. V pravidelném pondělním seriálu Dismissed o randění ukáže milostné setkání tří gayů. Díl vyvolal ve světě vlnu kontroverze pro svou otevřenost. „Jde o určitou lekci tolerance pro naše diváky. V díle, který odvysíláme 26. června, nevystoupí smíšený pár, ale tři mladíci. Jejich úkolem bude během jediného dne vyřadit „nejslabšího“ tak, aby zbyl pár,“ přiblížila producentka Karina Łudź. Představitelé speciálního dílu Eldon, Derek a Michael nevázaně baví a nevyhnou se ani nejintimnějším tématům. Na otázku, kdy se poprvé miloval, jeden z nich odpovídá: „Byl jsem tehdy na škole na internátu, a tam byli všichni gayové – prožili jsme jednu velkou orgii v lese.“ Marketingový ředitel MTV Polska Iza Miejluk nevidí na homosexuálně laděném dílu seriálu Dismissed nic neobvyklého. „Je to bezvadný pořad o randění. Gayové chodí taky randit, takže nevidím nic špatného na tom, že to MTV ukáže. Neříkáme, že homosexualita je zvrácenost.“

(Médiaportál.sk, 23.7.2004)

Čtvrtá řada polské SuperStar

Wirtualnemedia.pl (jp)

Po téměř roční přestávce připravuje polská komerční televize Polsat již čtvrtou řadu populární soutěže Idol, známou také pod názvem Hledá se SuperStar. Podle producenty Katarzyny Szałańské nedávno začaly první castingy se zájemci z menších měst, u nichž ještě neasistuje televizní kamera. V tuto chvíli probíhají v polských Beskydech a Podkarpatí. Od 28. července do 4. srpna se přesunou do dolnoslezského vojvodství a od 9. srpna do západomořského vojvodství. Přibližně od 16. srpna začnou castingy na území lodžského vojvodství. Na přelomu září a října začne hledání talentů ve velkých městech, a u těch již nebudou chybět ani kameramani. Podrobnosti o tom, jak výběr bude probíhat a na co se zaměří, ale producentka ještě nezná. „Ještě jsme se definitivně nerozhodli. První informace bychom mohli podat začátkem září,“ míní Szałańská. Ve vysílání Polsatu se čtvrtá řada SupeStar objeví na jaře příštího roku.

(Médiaportál.sk, 22.7.2004)

Kdo to, proboha, kupuje?

Řeč je o týdeníku Mladá fronta PLUS, jehož prodaný náklad se podle nezávislého auditora tisku ABC ČR v dubnu vyšplhal na 43 tisíc výtisků a ještě v květnu se držel nad 37 tisíci výtisky. Pro vydavatele zavedených společenských titulů je takový úspěch záhadou.

Pokud by platila auditovaná čísla, prodával by časopis MF PLUS přibližně o deset tisíc výtisků více než týdeník Instinkt a o patnáct tisíc méně než Reflex. Pro jeho vydavatele, akciovou společnost Mladá fronta, by to byla více než dobrá zpráva. Zvláště když MF PLUS vznikla teprve loni v listopadu a za necelý rok existence stačila už třikrát vyměnit šéfredaktora. Ten současný, David Černý, v květnu nahradil na hodinu propuštěného Patrika Kaizra, někdejšího televizního vzbouřence z Kavčích hor (momentálně je jedním ze dvou zástupců šéfredaktora Večerníku Praha, „výkladní skříně“ vydavatelství Vltava-Labe-Press). Předtím redakci vedl Bohumil Vaněk-Úvalský.

Černý dříve působil jako šéfredaktor magazínu Quo, editor tematických příloh Lidových novin a provedl redesign Víkendu MF Dnes. Do MF PLUS nastoupil letos v lednu jako editor a na žádost vydavatele připravil návrh nového designu a obsahových změn časopisu, k nimž došlo v červnu. Další mírné změny mají proběhnout na podzim, kdy se chystají zasáhnout do svého layoutu také Instinkt a Reflex. Dá se očekávat, že všechny tři týdeníky zároveň vyrukují s reklamní kampaní. Instinkt společně s Reflexem a Mladým světem považuje Černý za svoji hlavní konkurenci. V čem spatřuje výhody MF PLUS?

„Určitě je to dobrá cena (pod dvacet korun) a logo Mladé fronty.“ Stejné logo používal do roku 1990 svazácký deník Mladá fronta, a kvůli němu (a části názvu týdeníku) se nyní s vydavatelem MF PLUS soudí majitel Mladé fronty DNES, společnost Mafra. I když by dalo říci, že zloděj křičí chyťte „zloděje“, protože Mafra sice převzala název Mladá fronta od někdejšího deníku Socialistického svazu mládeže, který začátkem devadesátých let divoce zprivatizovali tehdejší redaktoři (a převzali kmen předplatitelů), ale k jeho historii se už dnes nehlásí.

MF PLUS cílí hlavně na mladé čtenáře a speciálně na ženy, protože ty podle Černého nejčastěji kupují časopisy. Obsahově nechce jít příliš do bulváru, i když má samostatnou vnitřní přílohu Celebrity. „Když píšeme o SuperStar, nesnažíme se o drby typu jakého má Sámer Issa psa, ale seznámíme čtenáře s tím, že pořad vymyslel Simon Fuller, jaký z toho má zisk a proč má takový úspěch.“ Na druhou stranu dlouhé uzávěrky týdeníku neumožňují psát příliš zpravodajsky, takže když padla vláda, místo aktuální reportáže zařadil zevrubný materiál o budoucím premiérovi Stanislavu Grossovi.

Černý tuto strategii shrnuje do jediné věty: dodat čtenáři podklady k tomu, aby se o nějakém tématu mohl pobavit v hospodě. „Je to jako když hledáte nějakou informaci na internetu, ale my to uděláme za vás.“ Nakolik se taková metoda osvědčí u čtenáře, ukáží už podzimní výsledky prodeje časopisů. Jisté je, že z inzertního hlediska je týdeník MF PLUS zatím velmi slabým produktem a pokud se to v dohledné době nezmění, nezbude vydavateli než se zamyslet nad tím, jak dlouho si ještě bude moci tak drahý špás dovolit.

(REFLEX 30, 22.7.2004)

Etika není právo

Stížnost šumperského podnikatele Miroslava Vinklera na deník Právo za zveřejnění fotografií vraždy Američana Nicka Berga v Iráku, o které jsme psali v Reflexu 23/04, dorazila k Etické komisi Syndikátu novinářů. Šéfredaktor Zdeněk Porybný se jí ale odmítl zpovídat, protože by tím podle něho došlo k porušení práva na svobodu slova. „Nikde v zákoně se nevyskytuje jako garant těchto práv Komise pro etiku při Syndikátu novinářů, ale vždy jen nezávislý soud,“ napsal Porybný šéfce komise Barboře Osvaldové.

Pokud by pan Vinkler a jeho právní zástupce dosáhli pravomocného rozhodnutí v neprospěch vydavatele Práva, redakce by podle Porybného podnikla žádoucí kroky k nápravě. Co na to etická komise? Podle jejího rozhodnutí z minulého týdne Právo neporušilo žádný konkrétní paragraf Etického kodexu. Protože však šlo o veřejnou vraždu, lze prý hovořit o porušení obecně etických principů. „Každý novinář a médium by mělo zvážit, zda publikováním podobných snímků nepomáhá záměrům teroristů a zda se proto neomezit pouze na slovní popis,“ stojí v zápisu z jednání. A pan Vinkler? Se soudem prý počítá. Pokud neuspěje v Česku, hodlá celou věc dotáhnout až do Štrasburku.

(REFLEX 30, 22.7.2004)

Aktivní léto s Českou televizí

Letní slogany televizí mohou mít různou podobu. Nova přes léto recykluje SuperStar, tudíž láká na Superléto. Prima pokračuje ve vysílání telenovely Rodinná pouta a dokonce divákům nadělila dvojitý nášup v podobě jejích nedělněpoledních repríz, takže nabízí Nespoutané léto. Jak si ale vysvětlit letní motto z Kavčích hor – Aktivní léto s Českou televizí? Notabene když podle všech sociologických výzkumů je sledování televize nejčastějším způsobem PASIVNÍHO trávení volného času?

(REFLEX 30, 22.7.2004)

Se sitcomem do EU

Rumunská vláda chce udělat všechno pro to, aby Bukurešť společně se Sofií mohla v roce 2007 vstoupit do Evropské unie. Brusel však považuje Rumunsko stále za divoký Balkán. Může za to špatný obraz země v zahraničí, na kterém se podílejí cizí média, jak tvrdí Rumuni?

„Jde o stereotyp, který vychází ze starých informací a předešlých dojmů,“ postěžoval si minulý týden v rozhovoru pro server Eupolitix rumunský velvyslanec při EU Lazar Comanescu. Televizní stanice podle něho používají ilustrační záběry staré deset, patnáct let, na jejichž základě si lidé vytváří mylný dojem o zaostalosti jeho země. Nic na tom, že Rumunsko zatím splnilo pouze šest kapitol přístupových jednání s EU a vláda nedávno zveřejnila seznam 39 oblastí, v nichž stát ještě zaostává – včetně dosud nezreformovaného soudního systému a boje proti všudypřítomné korupci.

Rumunsko se ale nemůže vymlouvat jenom na staré televizní záběry a „nepřející“ Brusel. Premiér Nastase, jež je zároveň předsedou postkomunistické Sociálnědemokratické strany (PSD), například nedávno přinutil pětici ministrů k demisi jenom proto, aby se mohli plně soustředit na kampaň PSD před nadcházejícími parlamentními a prezidentskými volbami naplánovanými na letošní listopad. Horkým kandidátem na hlavu státu je právě Nastase, i když jeho popularita po debaklu postkomunistů v červnových komunálních volbách povážlivě klesla.

Země se potýká se stále větší zadlužeností, která již dosáhla čtyřiceti procent hrubého domácího produktu. Vláda přitom není ochotna přikročit před dvojími zásadními volbami k potřebným reformám. Na ně čeká těžký průmysl, velké státní firmy a zemědělství, jež sice zaměstnává až čtyřicet procent lidí v produktivním věku, na rumunské ekonomice se podílí ale pouze dvaceti procenty.

A právě na zemědělce vláda zaměřila svoji kampaň na podporu vstupu země do EU. Rumunská veřejnoprávní televize začala minulou neděli vysílat dvanáctidílný sitcom Cesta do Evropy. V jednom díle například skupinka zemědělců v hospodě s příznačným názvem Evropa přemítá nad tím, zda po vstupu do EU zanikne jejich oblíbená domácí slivovice. Vysvětlení jim nabídne hlavní hrdina seriálu, postava nazvaná Profesor. Proč vláda zvolila právě cestu televizního seriálu? Na to je jednoduchá odpověď: podle výsledků rozsáhlého průzkumu je televize pro vesničany nejdůležitějším a mnohdy jediným zdrojem informací.

„Samotné čtení unijních předpisů je nezáživné, je potřeba ho pro lidi zpracovat jako zábavný pořad,“ vysvětluje scénárista Mihai Alecsandrescu, který v seriálu hraje rolníka-euroskeptika. Zemědělci se z televize například dozvědí, že podle předpisů EU by měly vinné etikety obsahovat informace o oblasti a vinici, z níž víno pochází. Jindy se sitcom zabývá otázkou humánního zabíjení domácích zvířat. Producent Gabriel Girgiu neskrývá přesvědčení, že pořad dosáhne velké sledovanosti. Zda však splní zadání - přesvědčit zemědělce o potřebnosti vstupu Rumunska do EU – si už tak jistý není. Že by přesvědčil alespoň Brusel?

(REFLEX 30, 22.7.2004)

středa, července 21, 2004

Hvězdné války III. jako seriál na Cartoon Network

Wirtualnemedia.pl (jp)

Od března příštího roku nabídne satelitní a kabelový kanál Cartoon Network miniseriál Hvězdné války: Klony útočí. Půjde o krátké dvanáctiminutové epizody, které dějově naváží na zatím poslední zfilmovanou Epizodu II. V podstatě tak půjde o animovaný „předfilm“ k Epizodě III, která se má objevit v kinech již v květnu 2005. Koproducentem seriálu bude autor filmové ságy George Lucas, respektive jeho společností Lucasfilm Ltd.

Seriál začíná v samém závěru epizody Klony útočí, kdy se Republika dostává do války s Impériem. Objeví se v něm i nová postava Generála Grievouse, velitele separatistických vojsk, jež vznikne právě v Epizodě III. První díl seriálu odvysílá televize 21. března 2005, animátorem celé řady bude Genndy Tartakovsky. Minisérie se prostřednictvím Cartoon Network dostane ke 160 milionům diváků ve 145 zemích světa. Majitelem stanice je společnost Turner Broadcasting System Europe Limited, která je součástí Time Warner.

(Médiaportál.sk, 21.7.2004)

Spor o parlamentní přenosy v Polské televizi

Medialink.pl (jp)

Někteří poslanci polského Sejmu usilují o to, aby veřejnoprávní Polská televize (TVP) vysílala přímé přenosy z jednání parlamentních komisí, a nikoli plenárních zasedání celé parlamentní komory. V současné době TVP živě přenáší veškerá jednání Sejmu, jež se uskuteční do 16. hodiny; poté již televize pořizuje pouze záznam. „Plenární zasedání jsou do značné míry jen divadlo. Opravdová práce probíhá v komisích,“ tvrdí poslanec vládní SDPL Tomasz Nałęcz, podle něhož někteří zákonodárci využívají možnosti vystoupit před kamerami k čisté demagogii. Podle Andrzeje Czaplińského, ředitele kanálu TVP 3, jež zajišťuje parlamentní vysílání, by ale přenosy z jednání jednotlivých komisí způsobily televizi technické problémy. „Také bychom se dostávali do sporů, která jednání vysílat a která ne. Jaká komise je důležitá pro diváka?“ ptá se Czapliński. Poslanec Nałęcz míní, že výběr by měl zůstat na úvaze samotných redaktorů. Maršálek Sejmu Józef Oleksy již před časem nabádal TVP, aby zřídila speciální parlamentní kanál, který by přenášel jednání všech orgánů Sejmu. Na potřebě takového programu se shoduje polská pravice i levice. Podle Oleksyho by tak měli i píšící novináři možnost sledovat práci parlamentu a nesoustředit se pouze na skandály a události, které nemají pro čtenáře a diváky žádnou informační hodnotu.

(Médiaportál.sk, 21.7.2004)

Sledovanost hudebních kanálů v Polsku roste

Wirtualnemedia.pl (jp)

Polské hudební kanály MTV Polska a Viva zaznamenaly v prvním pololetí letošního roku zvýšený zájem diváků. Podle výsledků sledovanosti zveřejněných agenturou AGB Polska tyto dvě nejznámější polské hudební stanice meziročně zvýšily podíl na trhu přibližně o jednu desetinu procentního bodu. MTV Polska zaznamenala největší sledovanost v uplynulých třech měsících, kdy probíhala kontroverzní reklamní kampaň „MTV – všechno je to naše vina“. Největší nárůst, až o 84 procent, stanice vykázala u divácké skupiny mladých ve věku od 13 do 24 let. Každou minutu MTV sledovalo v průměru 23 tisíc diváků, přičemž mezi nejžádanější pořady patřily Jackass, Dirty Sanchez, I bet you will, Novomanželé, MTV Wkurza, Wild Boyz, Happy Tree Friends, ale také polský seriál Přítelkyně, Polska Lista, MTV Total, nebo Weekend specjalny z Lepperem. Britský kanál MTV a německá Viva vysílají v Polsku vlastní jazykové verze. Oba kanály nedávno získaly společného majitele, firmu Viacom.

(Médiaportál.sk, 21.7.2004)

Nejslabší článek se vrací na polskou TVN

Medialink.pl (jp)

Vysoká sledovanost přesvědčila vedení polské komerční televize TVN o zařazení druhé řady kontroverzního soutěžního pořadu Nejslabší článek (v České republice známý pod názvem Nejslabší! Máte padáka! na TV Nova) do podzimního programového schématu. Pořad si získal pravidelný okruh asi dvou milionů diváků. Televize nyní očekává, že nová moderátorka Kazimiera Szczuka přiláká k obrazovkám ještě více Poláků. TVN se nedávno rozhodla po několika letech stáhnout z vysílání populární soutěžní pořad Chcete být milionářem?, neboť jeho sledovanost nedosahovala předpokládaných výsledků. Místo něj se chce programové oddělení zaměřit na formáty reality show. Česká TV Nova zase naopak nezakoupila práva pro druhou řadu Nejslabšího článku, neboť sledovanost této soutěže upadala.

(Médiaportál.sk, 21.7.2004)

Bude Polská televize "Kultura" sídlit v Krakově?

Wirtualnemedia.pl (jp)

„Podpoříme projekt kanálu Kultura materiálně i finančně, ale jen pokud jeho redakce bude sídlit v Krakově.“ Takovou podmínku vznesl maršálek krakovského vojvodství Janusz Sepioł při setkání s generálním ředitelem Polské televize Janem Dworakem, vicepremiérem Jerzym Hausnerem, ministrem kultury Waldemarem Dąbrowskim a zmocněncem ředitele Polské televize pro nový kanál „Kultura“ Jackem Wekslerem nad projektem této stanice. „Pokud zde televize sídlit nebude, nelze očekávat ani žádnou pomoc,“ dodal maršálek s tím, že mu jde především o tom, aby ve městě sídlilo ředitelství programu, které bude rozhodovat o nákupu, výměně a výrobě pořadů.

Polská televize zatím počítala s tím, že by nový kanál sídlil ve Varšavě. Jako alternativa se nabízel právě Krakov a ještě Vratislav. Televize proto vede jednání se zástupci všech tří měst a místních vlád. „Popravdě řečeno, není důležité, kde bude sídlo ředitelství tohoto kanálu,“ prohlásil šéf TVP Jan Dworak. „Nevylučuji, že půjde o takový druh produkce, který bude koordinovaný jako zvláštní oddíl TVP, a v každé oblasti bude fungovat odděleně.“ Podle ministra kultury Waldemara Dąbrowského, jenž považuje vznik programu TVP Kultura za jednu ze svých priorit, je nejvážnějším kandidátem na sídlo stanice Varšava. „Kulturní kanál TVP je velmi potřebný. Zkušenosti z Ruska, Francie a Německa svědčí o tom, že to je neobyčejně účinný způsob, jak společnost informovat o kulturním dění.“ Speciální kanál Polské televize by podle ministra plnil funkci nejvyšší kulturní instituce v zemi.

Vláda v Krakově a Malopolském vojvodství nespatřuje v možnosti zřídit sídlo kanálu TVP Kultura právě v tomto městě pouze budoucí prestiž, jde jí také o nové pracovní příležitosti. Krakovské regionální studio TVP a také lokální stanice v Łęgu by mohla pokrýt veškerou vlastní produkci nové stanice. Kanál Kultura má zahájit vysílání začátkem příštího roku. Polská televize již požádala Radu pro rozhlas a televizi o udělení příslušné licence pro vysílání prostřednictvím satelitu a v kabelových rozvodech. Časem by se TVP Kultura měla objevit v jednom z budoucích digitálních multiplexů DVB-T. Projekt počítá s tím, že stanice bude vysílat 12 hodin denně přes všední dny a 18 hodin denně o víkendu, přičemž každý den by se televize zaměřila na nějakou oblast kultury.

(Médiaportál.sk, 21.7.2004)

úterý, července 20, 2004

Média na pozadí irácké krize

Novináři se stávají rukojmím válečné propagandy

Válečné konflikty přináší řadu paradoxů. Zvláště pak role médií dostává poněkud na frak – novináři se na jednu stranu snaží přinášet objektivní a vyvážené informace, ale na druhou se, často ne vlastní vinou, stávají rukojmím oficiální válečné propagandy.


V případě iráckého válečného konfliktu tento paradox dospěl do extrémní fáze: americká administrativa často kritizovala média, která se snažila zprostředkovat pohled druhé strany (věrných Saddáma Husajna, iráckých teroristů, Al-Kajdy), ovšem sama také šířila pouze informace, které se jí výslovně hodily „do krámu“. Američané prohlásili arabské zpravodajské televize Al-Džazíra a Al-Arabíja za zaujaté a protiamerické, protože vysílaly vzkazy Al-Kajdy a ukazovaly záběry zajatých amerických vojáků. Americká vláda tyto záběry prohlásila za neetické a odporující Ženevské konvenci. Po zajetí Saddáma Husajna se ale americké televize dopustily téhož: svět obletěly záběry zarostlého, zpustlého Husajna, kterému lékař prohlíží ústa. Oč byly tyto záběry etičtější v porovnání se záznamy zajatých amerických vojáků?

Jestliže Američané označili arabské televizní stanice za neobjektivní, pak totéž se dá říci o zcela účelové televizi Al-Hurrá, kterou Spojené státy vybudovaly na území Iráku, aby jejím prostřednictvím šířily vlastní propagandu. Jde o opačný extrém: v této televizi nikdy nedostane prostor druhá strana. Byť jde o příznivce padlého diktátora, jimž není nic cizí, svět a zejména Iráčané by měli znát jejich názor. Al-Hurrá tak nechtěně přispívá k soudržnosti teroristických skupin a udržuje už tak dost vyhrocenou situaci v zemi, která se po pádu Saddáma Husajna a i přes účast koaličních sil nachází na pokraji chaosu.

Naprosto příznačný je pak postup George W. Bushe před blížícími se prezidentskými volbami v USA. Válka v Iráku a poválečný vývoj v zemi se neubírá tím směrem, jaký Bushova vláda předpokládala. Svrhnutí Saddáma Husajna či dokonce jeho zajetí mělo Bushovi pomoci v předvolebním boji s Demokraty. Situace, jaká nastala po oficiálním ukončení operace v Iráku, však Bushovi nepomohla. Naopak. Vždyť po ukončení války padlo v Iráku několikanásobně více amerických vojáků, než při samotné vojenské operaci! A reakce George W. Bushe? Přísný zákaz zobrazování rakví s ostatky vojáků, které pravidelně přiváží obrovské vojenské letouny na utajenou základnu v USA.

Zveřejnění snímků, o které se přičinil neústupný internetový fanda a posléze většina amerických médií, Bushovi v předvolebním klání uškodila. Ukázala také, že republikánskému prezidentovi jde více o znovuzvolení než o veřejný hold padlým Američanům – těm Američanům, kteří mu měli v Iráku vybojovat druhý mandát.
Bez viny nejsou ani sama média. Během iráckého konfliktu došlo k estapádě porušování základních pravidel novinářské etiky. Ať už jde o publikování naprosto smyšlených informací, upřednostňování jedné strany sporu nebo zveřejňování drastických záběrů obětí teroristických útoků. Například New York Times se rok po zahájení protihusajnovské operace omluvil čtenářům, že je mystifikoval v otázce zbraní hromadného ničení, které měl mít Irák k dispozici. Chemické a biologické zbraně přitom byly hlavním argumentem Američanů pro nutnost vojenského zásahu proti Saddámu Husajnovi. Do vzniku tohoto textu se však v Iráku podařilo objevit pouze několik hlavic se smrtelným plynem sarin, jenž před lety použila japonská sekta Óm-Šin-Rikjó pro útok v tokijském metru, a o jejichž použitelnosti by se dalo pochybovat.

Rozsáhlou diskusi o etice médií rozpoutaly případy dvou vražd: polského novináře Waldemara Milewicze a amerického občana Nicholase Berga, který se přijel do Iráku podílet na obnově země. Milewicz pracoval jako válečný zpravodaj polské veřejnoprávní televize TVP a do Iráku přicestoval společně s kameramanem a kolegou alžírského původu, který mu pomáhal jako tlumočník. Při přesunu z polské vojenské základny Babylon do jihoiráckého města Nadžáf na ně zahájili palbu neznámí útočníci. Milewicz zemřel přímo na zadním sedadle automobilu, jeho alžírský kolega při vystupování z vozu. Útočníky se nepodařilo dopadnout. Na místo krátce poté dorazil fotograf francouzské tiskové agentury AFP a pořídil několik snímků obětí. Ty se na druhý den objevily na titulní straně polského bulvárního deníku Super Express, což vyvolalo mezi polskými novináři ostré protesty. Snímky měly k dispozici všechny redakce polských deníků, použil je však jen Super Express, kterému od loňského podzimu konkuruje nový bulvár Fakt a Super Expressu se nedaří s ním držet krok.

Američana Nicholase Berga unesli iráčtí separatisté v době, kdy média zveřejnila otřesné fotografie z mučení iráckých vězňů ve věznici Abú Ghraíb, na němž se mělo podílet několik amerických vojáků (později se objevily zprávy, že ponižování vězňů bylo oficiální vojenskou taktikou posvěcenou americkým ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem). Video s jeho vraždou zveřejnili teroristé na internetu. Snímky zachycující, jak jeden ze zamaskovaných mužů Bergovi usekl hlavu a poté ji ukázal na kameru, obletěly celý svět. Tedy alespoň neoficiálně, protože málokterá redakce si dovolila tyto fotografie zveřejnit. V České republice tak učinil deník Právo na své titulní straně. Vysloužil si tak kritiku nejen od čtenářů a kolegů novinářů, ale také od několika vlastních redaktorů. Případem useklé hlavy na titulní straně se nyní bude zabývat Etická komise Syndikátu novinářů.

(KonecKonců 5, červenec 2004)

pondělí, července 19, 2004

Hrdina Hvězdných válek připravuje reality show

Wirtualnemedia.pl (jp)

Představitel Anakina Skywalkera v Hvězdných válkách II: Klony útočí, kanadský herec Hayden Christensen se chystá společně se svým bratrem Tovem Christensenem a dokumentaristou R. J. Cutlerem produkovat novou televizní reality show pod názvem "Masterpiece". V podstatě má jít o kroniku mladého umělce, jehož přáním je udělat velkou kariéru. Producenti už začali hledat vhodného adepta, který sehrál hlavní roli. Pořad se objeví ve vysílání kabelové televize FX a jde o první projekt, v němž Hayden Christensen bude vystupovat jako herec, nýbrž se zhostí role producenta. Jeho bratr Tove Christensen se už v minulosti podílel na realizaci dramatu „Pravá strana“, v němž si Hayden zahrál hlavní roli. Oba bratři se také objevili v reality show "Eco-Challenge Fiji Islands" producenta Marka Burnetta.

(Médiaportál.sk, 20.7.2004)

Korejská Arirang TV dobývá střední Evropu

Satkurier.pl (jp)

Jihokorejská televizní stanice Arirang TV, jež vysílá v anglické a jihokorejské verzi, je od 19. července dostupná v 29 městech na Slovensku, kde existuje kabelová síť společnosti UPC Slovensko. Již od začátku června přitom UPC zařadila Arirang TV do své nabídky v Bratislavě. Slovensko je už čtvrtou zemí ve střední a východní Evropě, kde se kabelové společnosti rozhodly – především na základě zájmu manažerů korejských firem, které zřizují v Evropě své pobočky – o tento kanál rozšířit svoji programovou nabídku. Stanici lze naladit v některých sítích také v Polsku, Bulharsku a Litvě. Arirang TV vznikla v roce 1997 v jihokorejském Soulu jako jediný místní kanál, jež vysílá i pro zahraniční diváky v angličtině. Od roku 1999 je její signál dostupný také v zemích střední a východní Asie, před čtyřmi lety kanál expandoval mimo asijský kontinent.

(Médiaportál.sk, 20.7.2004)

Exploze specializovaných televizí v Polsku

Wirtualnemedia.pl (jp)

Polský televizní trh zažije v letošním a příštím roce nebývalý nárůst počtu původních tematických televizních kanálů. Již 1. srpna odstartuje nový projekt finanční skupiny ITI Group, majitele druhé nejsledovanější komerční televize TVN – kanál pro ženy s názvem TVN Styl (do portfolia TVN již patří zpravodajská TVN 24, filmová TVN Sedm, motoristická TVN Turbo a TVN Meteo o počasí). Na ženy se má zaměřit také stanice Polsat – Zdrowie i Uroda konkurenční televize Polsat, jež má zahájit vysílání ještě během letošního léta. Na podzim plánuje start soutěžní kanál TV Fortuna, za nímž stojí podnikatel a moderátor někdejší polské verze pořadu Kolo štěstí Wojciech Pijanowski. Na přelomu roku se na polském trhu objeví další prémiový kanál z produkce HBO. Stanice Cinemax se zaměří na klubové a festivalové filmy.

Podle serveru Wirtualnemedia.pl čeká polskou Radu pro rozhlas a televizi v nejbližší době projednávání dalších čtyř žádostí o licenci pro televizní vysílání prostřednictvím kabelových rozvodů a na satelitu. Jde o vůbec první ekonomický kanál v zemi TV Biznes provozovaný společností Media Biznes, ekonomicko-zpravodajskou stanici Moja Telewizja firmy Media Ekspert a dva placené vzdělávací kanály Edusat Bis a Edusat Bis-2, o jejichž vysílání usiluje Fond inovace vzdělávání. Pozadu nechce zůstat ani veřejnoprávní Polská televize, která jedná o licenci pro specializovaný kanál TVP Kultura. Zatím v rovině spekulací se pohybují údajné plány finanční skupiny ITI na vlastní fotbalový a ekonomický kanál a představy televize Polsat o vzniku nové zpravodajské televize, která by konkurovala zavedenému kanálu TVN 24.

(Médiaportál.sk, 20.7.2004)

Janeček: problémem digitalizace je její financování

Generální ředitel České televize Jiří Janeček považuje za největší problém přechodu na pozemní digitální vysílání (DVB-T) jeho finanční zabezpečení. Od podzimu 2003 se ale přípravy na digitalizaci výrazně zrychlily, píše Janeček v otevřeném dopise na internetových stránkách ČT, v němž rekapituluje první rok působení ve funkci šéfa české veřejnoprávní televize. Zmiňuje také, že od začátku letošního roku začali provozovatelé celoplošného televizního vysílání v České republice své kroky v případě přechodu na DVB-T koordinovat. „21. května 2004 ustavili generální ředitelé České televize, TV Nova a Prima TV společnou pracovní skupinu, jejímž úkolem je připravovat stanoviska k legislativním a technickým normám v oblasti DVB-T v České republice. Společně hledáme takový postup, který by umožnil rychlý a efektivní přechod k pozemnímu digitálnímu televiznímu vysílání programově, technicky a ekonomicky schůdnou cestou. Přitom chceme respektovat oprávněné zájmy televizních diváků i provozovatelů televizního vysílání, zdůraznit úlohu regionálního vysílání a otevírat prostor k využití technologických inovací včetně televize s vysokým rozlišením (HDTV),“ píše Janeček, podle něhož digitalizace přináší ČT perspektivu rychlého rozvoje služeb a v dohledné době i rozšíření programové nabídky v souladu s praxí obvyklou u evropských televizních stanic veřejné služby. Již v roce 2001 televize oznámila úmysl zřídit dva nové digitální kanály: zpravodajský ČT 3 a vzdělávací ČT 4. Jejich zprovoznění ale brání také současný zákon o ČT, podle něhož veřejnoprávní televize vysílá pouze na dvou celoplošných kanálech.

(Médiaportál.sk, 20.7.2004)

Digitalizace v Polsku pohledem vysílací rady

www.krrit.gov.pl (jp)

Polská Rada pro rozhlas a televizi vyzývá ve své výroční zprávě k otevřené diskusi nad způsobem, jakým v zemi zavést pozemní digitální vysílání (DVB-T). V Polsku zatím existují dva experimentální multiplexy, které šíří programy čtyř nejsledovanějších televizních stanic: veřejnoprávních kanálů TVP1, TVP2 a komerčních stanic TVN a Polsat. První multiplex provozuje na třech vysílačích ve Varšavě (kanál 48), Vratislavi (kanál 28) a sporadicky v Lodži (kanál 40) největší polský telekomunikační operátor TP Emitel. V lednu 2004 se k němu přidala společnost INFO-TV-FM s experimentálním multiplexem v Leżajsku na 37. kanále. Tato firma také zkouší v DVB-T distribuovat také rozhlasové programy a doprovodné služby.

V roce 2003 vypracoval Úřad pro regulaci telekomunikací a pošty dokument „Analýza možných variant zavedení DVB-T v Polsku“, z něhož mj. vyplývá, že v současné době je možné sestavit dvě celoplošné sítě DVB-T z kanálů 21 až 60, které by nenarušily nynější analogové vysílání. Další síť se nabízí u kanálů od 60 výše. Dvě neúplné sítě lze sestavit ze slabších vysílačů a kanálů 21 až 60, aniž by došlo k narušení analogového vysílání, a dvě celoplošné sítě by bylo možné postavit na základě vysílačů, které nyní k analogovému vysílání využívají první dva programy veřejnoprávní Polské televize. Dokument zároveň obsahuje dvě varianty zavádění DVB-T: postupnou, kdy by vedle sebe po nějakou dobu existovalo digitální i analogové vysílání, a skokovou, při níž by došlo k současnému vypnutí všech analogových vysílačů a jejich převedení do systému DVB-T.

Úřad upozorňuje, že urychlené vypnutí analogových vysílačů v řádu několika měsíců úspěšně praktikují spolkové země v Německu. Zároveň ale nabádá k diskusi, neboť přechod od analogového k digitálnímu televiznímu vysílání zasáhne celou polskou společnost. Analýza dále uvádí, že v Evropě jednotlivé státy postupují podle dvou různých variant. Buď vypnutí analogového vysílání podmiňují dostatečným zavedením set-top-boxů a digitálních televizorů v domácnostech a bohatší programovou nabídkou, nebo požadují, aby příjem DVB-T měly absolutně všechny domácnosti – i za cenu toho, že sociálně slabším rodinám stát uhradí část nebo kompletní cenu zařízení pro nerušený příjem televizního signálu.

Podle polské vysílací rady je nutné odstartovat diskusi nad programovým obsazením jednotlivých multiplexů. Radní se například ptají, zda by v multiplexech měly vysílat stejné televizní kanály, které jsou nyní dostupné v analogu, a zda v DVB-T umožnit šíření pouze neplaceným televizím, nebo i kódovaným placeným kanálům. Záleží také na součinnosti všech státních orgánů, které mají co dočinění k zavádění pozemního digitálního vysílání. Podobnou diskusi chce prostřednictvím ankety na svých internetových stránkách www.rrtv.cz rozproudit také česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

(Médiaportál.sk, 19.7.2004)

Největší polské rádio uvažuje o televizi

Wirtualnemedia.pl (jp)

Společnost Broker FM, která provozuje nejúspěšnější polskou rozhlasovou stanici RMF FM, uvažuje o tom, že by zprovoznila vlastní televizní kanál. „Letos se nám to ještě nepodaří, ale v příštím roce bychom o tom chtěli vážně uvažovat,“ prohlásil ředitel Broker FM Stanislaw Tyczyński. Jak dále dodal, firma by zřejmě podobně jako kabelový a satelitní kanál MTV Polska nečekala na udělení licence od polské Rady pro rozhlas a televizi, ale mohla by oprávnění k vysílání získat v zahraničí, například v Lucembursku, a odtud pouze distribuovat televizní signál na území Polska.

Broker FM provozuje kromě rádia RMF FM, jehož podíl na trhu se pohybuje okolo 25 procent, také stanici RMF Classic zaměřenou na vážnou hudbu a lokální krakovské rádio pro mladé RMF Maxxx. Pro Classic FM firma v červenci získala licence na vysílání v Gdaňsku a Wroclavi, přičemž doposud bylo možné toto rádio naladit pouze ve Varšavě, Krakově a Štětínu. Nedávným vstupem na burzu získal Broker FM přibližně 103 milionů zlotých (společnost ale očekávala zisk 148 mln. Zlotých), které chce věnovat na budování sítě rádií RMF Maxxx a další rozšíření pokrytí stanice RMF Classic. Jenom do projektu vybudování sítě rádií RMF Maxxx chce provozovatel investovat od čtyř do 40 milionů zlotých. Zástupce ředitele Broker FM Marek Dworak proto nevyloučil, že si firma vezme úvěr u některých bank.

(Médiaportál.sk, 19.7.2004)

Polský rozhlas posílí náboženské vysílání

Medialink.pl (jp)

Veřejnoprávní Polský rozhlas podepsal 14. července smlouvu s Polskou ekumenickou radou církví o zvýšení podílu náboženského vysílání. Rozhlas se v dokumentu zavázal, že zprostředkuje přenosy bohoslužeb z kostelů, které patří církvím sdruženým v Radě. Kromě toho každý týden odvysílá pořad z cyklu „Kostely v Polsku a ve světě“ a „Pět minut nad Biblí“. Přenosy z bohoslužeb bude možné poslouchat každou neděli na prvním okruhu Polského rozhlasu a na dlouhých vlnách od 8:00 do 9:00 a reprízu tentýž den od 17 do 18 hodin. Ve všední dny je rozhlas zařadí na druhý okruh mezi 16. a 20. hodinou. „Přenášení těchto bohoslužeb plní společenskou funkci, nikoli jen religiózní,“ prohlásil polský arcibiskup Jeremiasz, který ve smlouvě zastupuje polské církve. „Náboženství a přenosy bohoslužeb vždycky měly ve vysílání Polského rozhlasu své místo. Podepsáním této dohody naše programové oddělení garantuje posluchačům, že tomu tak bude i nadále,“ vysvětlil ředitel rozhlasu Andrzej Siezieniewski, podle něhož tak toto veřejnoprávní médium plní určitou misijní roli. Od ledna příštího roku Polský rozhlas vybuduje speciální redakci religiózního vysílání jako producentskou jednotku, která bude mít přímo na starost produkci těchto přenosů, ale také vysílání pro další, menšinová náboženství.

(Médiaportál.sk, 19.7.2004)

sobota, července 17, 2004

Zelená vlna Radiožurnálu? Ne, Kryštof

Český rozhlas přejmenoval dopravní zpravodaje stanice Radiožurnál ze Zelených andělů na Kryštofy. Změna, ke které došlo od poloviny července, souvisí podle ředitele Radiožurnálu Alexandra Píchy se skutečností, že patentový úřad schválil registraci ochranné známky Zelení andělé pro soukromou společnost Ústřední automotoklub. Rozhlas zároveň požádal Úřad průmyslového vlastnictví o registraci ochranných známek Kryštof – Dopravní zpravodaj Českého rozhlasu a Kryštof – Zelená vlna. Název Kryštof loni využívalo Ministerstvo vnitra a Policie ČR pro policejní akce, které měly eliminovat počet dopravních přestupků na českých silnicích. Podle Píchy se ale rozhlas při výběru nového názvu pro své dopravní zpravodaje inspiroval jinde. „Jejich nezištnou službu řidičům symbolizuje svatý Kryštof, který podle legendy ze třetího století převáděl cestovatele přes nebezpečná místa.“ Dopravní zpravodajové ČRo telefonují na bezplatnou linku 800 124 000 a sdělují informace o haváriích, nebezpečných situacích, o dopravních kalamitách a další důležité zprávy, které pak přebírá Radiožurnál a další stanice ČRo. Rozhlas tyto informace bezplatně předává také partnerským organizacím, s nimiž spolupracuje na dopravním zpravodajství.

(Médiaportál.sk, 17.7.2004)

čtvrtek, července 15, 2004

Al-Džazíra zveřejnila svůj etický kodex

Wirtualnemedia.pl (jp)

Katarská zpravodajská televize Al-Džazíra sepsala vlastní etický kodex, který má upevnit zásady objektivního přístupu při zveřejňování informací v jejím servisu. Známý arabský televizní kanál se tak brání nařčení, že nadržuje jedné ze stran války proti terorismu a zároveň chce při vysílání drastických záběrů brát na zřetel jak na návyky televizních diváků ze západního světa, tak z arabských zemí.

Al-Džazíra se v dokumentu zavazuje, že divákům bude předkládat věrný obraz reality opřený o fakta, výrazně oddělí zpravodajské materiály od komentářů a analýz a vyvaruje se veškerých spekulací či propagandy. Kodex byl zveřejněn na závěr dvoudenní konferenci o médiích, která se uskutečnila v Kataru, a má tak předejít další kritice Spojených států. USA tvrdí, že Al-Džazíra poskytuje neúměrně velký prostor islamistickým teroristům a příliš často zveřejňuje brutální záběry civilních obětí a poprav unesených spojeneckých vojáků. Americká vláda dokonce doporučila satelitním společnostem, aby přestaly šířit signál katarské televize na území USA.

(Médiaportál.sk, 16.7.2004)

Polská televize přerušila vysílání v Austrálii

Wirtualnemedia.pl (jp)

Mezinárodní servis polské veřejnoprávní televize TVP přerušil vysílání pro polskou menšinu v Austrálii. K odpojení signálu došlo 7. července z důvodu krachu distribuční společnosti TARBS World TV. Stanice TV Polonia už podle mluvčího TVP Jarosława Szczepańského podnikla veškeré kroky směřující k vyjasnění situace a její nápravě. Jakmile se Polské televizi podaří najít nového distributora signálu, obnoví vysílání. Podle Szczepańského ale zatím není možné říci konkrétní termín nápravy. „TV Polonia dělá vše pro to, aby se její program dostal k Polákům žijícím v Austrálii co nejdříve,“ prohlásil mluvčí. TVP je jediná z polských televizí, která šíří svůj signál na australský kontinent. Komerční televize TVN a Polsat nabízí komerční vysílání pro Poláky žijící v zahraničí pouze na území Spojených států a Kanady.

(Médiaportál.sk, 16.7.2004)

Meteo TV zkušebně vysílá v síti Karneval

Kabelová televize Meteo TV zaměřená na zprávy o počasí zahájila zkušební vysílání v části sítě druhého největšího kabelového operátora v České republice, společnosti Karneval. Podle marketingového ředitele firmy Dušana Jelínka se program stanice objevuje v rámci Promo kanálu především u zákazníků v Praze, středních a severních Čechách. „Se samostatným vysíláním kanálu Meteo TV počítáme od letošního podzimu. Zatím probíhají jednání se společností Meteopress. Kanály tohoto typu jsou v zahraničí velmi oblíbené, takže o ni máme zájem,“ prohlásil Jelínek. Meteo TV musela zahájit vysílání do konce června, jinak by přišla o licenci. Mediální zákon totiž provozovateli nařizuje zahájit vysílání nejpozději do jednoho roku od udělení licence. Společnost Meteopress získala oprávnění k provozování stanice Meteo TV loni v červnu. Podle Pavla Baráka z oddělení komunikace Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání firma oznámila, že zahájila vysílání již 1. června. Její licence se vztahuje na sedm různých kabelových sítí, kromě Karnevalu mj. také na UPC.

(Médiaportál.sk, 16.7.2004)

Polským deníkům rostou tržby z inzerce

Wirtualnemedia.pl (jp)

Nejčtenější polský seriózní list Gazeta Wyborcza dosáhl v prvním pololetí letošního roku historicky nejvyšších tržeb z prodeje inzerce: 350 milionů zlotých (2,8 mld. Kč). Oznámil to jeho majitel, společnost Agora. Tržby překonaly o 4,9 procenta výsledek za první pololetí loňského roku. Ještě větší nárůst zaznamenal druhý nejúspěšnější seriózní deník Rzeczpospolita, jehož tržby za první pololetí meziročně vzrostly o 24 procent na 73,7 milionu zlotých. Bulvární deník Super Express zaznamenal meziroční nárůst o 12,5 procenta na 48,4 milionu zlotých a regionální Dziennik Bałtycki o 8,7 procenta na 30,1 milionu zlotých.

Páté místo v celkových příjmech za první pololetí 2004 připadá bulvárnímu deníku Fakt (28,7 milionu zlotých), který začal vycházet teprve loni v říjnu, a tak jeho výsledek nelze konfrontovat s loňskými tržbami. Słowo Polskie Gazeta Wrocławska, jež vzniklo začátkem letošního roku spojením tří dolnoslezských deníků, dosáhlo inzertních tržeb 20,6 milionu zlotých. Vůbec největší meziroční nárůst zaznamenal regionální titul Kurier Lubelski (o 60,7 procenta na 5,2 milionu zlotých).

(Médiaportál.sk, 16.7.2004)

středa, července 14, 2004

Hledá se PornoStar

Přesně pod tímhle názvem vyšel letos na Apríla vtípek na zpravodajském serveru iDNES. Jeho redaktoři si vymysleli, že televize Nova připravuje společně s Dolly Buster speciální vydání soutěže Česko hledá SuperStar, ovšem zaměřené na něco jiného než na zpěv…

Co čert nechtěl, iDNES uhodil hřebíček na hlavičku: dva měsíce po jejich mystifikaci spatřil světlo světa projekt Porn Idol, nebo chcete-li Hledá se PornoStar. Původní název SuperStar zní Pop Idol. Pornografická podoba soutěže vzniká v Norsku – a to je další zajímavá náhoda. Nor Kurt Nilsen se totiž loni v prosinci stal první celosvětovou SuperStar. Populární tlouštík s chybějícím zubem (tak si ho pamatují diváci z fotografií, které obletěly svět) má s lechtivou verzí soutěže pramálo společného. Vlastně jen podobu názvu. Nehledě na to, že PornoStar se nezaměří na jedinou zemi, ani na hledání světového porn idola, nýbrž na Skandinávii.

Porn Idol připravuje norský pornoherec Thomas Ricco a od začátku června už probíhají castingy s prvními zájemci. Ti se mohou hlásit prostřednictvím formuláře na internetové stránce www.pornidol.no. Producent na ně klade poněkud jiné nároky než v klasické SuperStar. Při základních vyřazovacích kolech v Oslu, Stockholmu a Kodani rozhoduje hlavně dobrý zjev, šarm a charisma soutěžících, výsledky „speciálního testu“ a celkový dojem na porotu. Ta vybere deset finalistů, pět může a pět žen, mezi nimiž už rozhodnou sami diváci.

V první fázi soutěže půjde o to předvést co nejlepší orgasmus. Videa s finalisty budou mít diváci volně k dispozici na internetu a každý týden svými hlasy rozhodnou o tom, jaký soutěžící vypadne (stejně jako u normální SuperStar). V samotném závěru hry, kdy zbudou už poslední čtyři soutěžící, producent přitvrdí: dvě ženy a dva muži, kandidáti na PornoStar, budou muset před kamerami souložit s profesionálními pornoherci. A co za to? I v tom se PornoStar podobá klasické SuperStar. Pornohvězda získá smlouvu na natočení vlastního filmu a honorář 25 tisíc euro (asi 200 tisíc norských korun). Zkrátka nepřijde ani devět zbylých finalistů – i na ně se může usmát štěstí v podobě smlouvy na pornofilm.

Zdá se vám to neskutečné? Tvůrci světové supermánie Simonu Fullerovi to zřejmě nebude milé, ale pornoherec Thomas Ricco tvrdí, že je na případné soudní popotahovačky připraven. Kromě Fullera by jej mohla zažalovat také norská komerční televize TV2, jež koupila licenci na SuperStar a vysílá ji pod globální značkou Pop Idol. „Můj Idol není o zpěvu. Existuje také American Porn Star, a ten není považován za nelegální,“ hájí se Ricco. Jenže ve Spojených státech je populární soutěž amatérských zpěváků známá pod názvem American Idol a nikoli jako SuperStar. Vyjde Riccovi jeho odvážný projekt? A která televize se k němu přidá?

(REFLEX 29, 15.7.2004)

Nedělní řež se nekoná

Noviny Nedělní svět existují už dva měsíce. Na stáncích se doplňují s bulvárním Nedělním Bleskem. Podařilo se jejich vydavateli dosáhnout pomyslné mety, kterou si vytyčil před zahájením vydávání a opravdu si tyto dva tituly konkurují?

První číslo Nedělního světa nechal vydavatel Sebastian Pawlowski začátkem května vytisknout v nákladu půl milionu výtisků a zdarma rozdat ve všech velkých městech. Od druhého čísla byl nový nedělník za peníze – výtisk za 12 Kč, přesně jako u Nedělního Blesku. Podařilo se mu oslovit čtenáře?

„Docela to funguje. Nedělnímu Blesku jsme sebrali asi 25 tisíc výtisků. Prodáváme okolo 45 tisíc výtisků, více než polovinu v Praze,“ říká mediální ředitel společnosti Mediacop Dalibor Balšínek, který zároveň vede redakce zbývajících dvou titulů vydavatelství Mediacop: Týdne a Instinktu. Šéf Nedělního Blesku Martin Švehlák mu ale oponuje: „Nezdá se mi, že by nám vzali tolik čtenářů.“ Vzhledem k tomu, že Nedělní svět zatím svůj prodaný náklad neověřuje u nezávislého auditora, je potřeba brát Balšínkovo tvrzení s rezervou. „V auditu ještě ani nemůžeme být, výsledky prodeje týdeníků mívají tříměsíční zpoždění. Počítáme ale s tím, že na podzim bychom se v něm měli objevit,“ slibuje Balšínek.

I kdyby však platila čísla, která uvádí šéfredaktor Týdne, neznamenal by Nedělní svět pro Nedělní Blesk (vydávaný stejnou společností jako Reflex) žádnou velkou konkurenci. Nedělní Blesk totiž v průměru prodává 350 tisíc výtisků. Ostatně, obsahově ani cílením na čtenáře se oba týdeníky prakticky nepřekrývají, což je podle šéfredaktora Nedělního světa Ondřeje Neumanna patrné na první pohled. „O přímé konkurenci nemůže být řeči. Že jsme Nedělnímu Blesku odebrali pár desítek tisíc lidí, kteří si ho kupovali jen proto, že nic jiného nebylo, je věc jiná.“

Největší problém pro oba nedělníky je distribuce. Nedělní Blesk využívá sítě takzvaných rodinných firem, díky níž se dostane na přibližně devět tisíc prodejních míst v celé republice. Nedělní svět, jehož vydavatel je zároveň akcionářem distribuční společnosti Mediaprint&Kapa, má zhruba třetinový dosah. „Proto bychom mohli v některých případech dál používat slogan Jediné nedělní noviny,“ říká Martin Švehlák. Místo toho se Nedělní Blesk označuje za „jediné, co se dá v neděli číst“. Nedělní svět zase vyrukoval se sloganem „jedinečné nedělní noviny“.

Jakého prodaného nákladu by oba nedělníky chtěly dosáhnout? Nedělní Blesk už letošní plán překročil: obchodní oddělení Ringieru mu stanovilo hranici 340 až 350 tisíc výtisků. „Předminulý týden jsme dokonce prodali 365 tisíc výtisků,“ říká Švehlák, podle něhož je další růst omezen technickými možnostmi tiskárny. Oproti tomu Nedělní svět si žádnou pomyslnou metu nestanovuje. Zřejmě proto, aby se neopakovalo faux pas s týdeníkem Instinkt, u něhož Balšínek předpokládal brzké dosažení hranice osmdesáti tisíc výtisků, zatímco dosud prodává okolo třiceti.

Podle Balšínka by bylo dobré, kdyby se prodaný náklad Nedělního světa koncem letošního roku pohyboval okolo 50 tisíc výtisků. „Pokud ho udržíme, bude to úspěch. Jako titul, který není vysloveně bulvární a buduje si nějakou image, by to bylo ideální.“ Vydavatel prý sází na ekonomicky silnou a loajální skupinu čtenářů, u níž může očekávat vysoké tržby z inzerce. Jako jediný seriózní nedělník má prakticky bezkonkurenční postavení. Kdy to dojde vydavatelům klasických novin, kteří už léta uvažují o nedělních vydáních?

(REFLEX 29, 15.7.2004)

Němci jsou největší...

Společnost Secure Computing zveřejnila seznam sta zemí světa s největším počtem pornografických webů. Celkem 46 milionů serverů s choulostivým obsahem rozdělila podle národních internetových domén, ale vynechala přitom koncovky „us“, „com“ a „net“. Jako největší čuňata z průzkumu vyšli Němci s více než deseti miliony pornowebů. Celá Evropa jich registruje 28 milionů. Škoda, že v projektu nefigurují Spojené státy. Secure Computing asi ví, proč.

(REFLEX 29, 15.7.2004)

Hejtman se kamer Novy nebojí

Že to zní legračně? Možná ano, ale takhle zněl titulek regulérní zprávy východočeské přílohy Mladé fronty Dnes před mimořádným vysíláním diskusního pořadu Sedmička na Nově, v němž vystoupilo historicky nejvíce hostů. Mezi pěti pozvanými byl i místopředseda KDU-ČSL a hejtman Pardubického kraje Roman Línek. Zkratka (pm) jej dopředu zpovídala z pocitů před „mediální prezentací“ v nejsledovanější televizi v zemi a zrekapitulovala jeho dřívější vystoupení na televizních obrazovkách.

Po nedělní Sedmičce následovaly dva dny volna, takže až ve středu (!) vyšel v pardubické příloze MF Dnes další článek, tentokrát s titulkem Hejtman na Nově: hlavně neurazit. Na rozdíl od prvního je podepsaný plným jménem. Autorem je Jan Vávra (snad ne bývalý šéf ČNTS?), a materiál získal opět prestižní místo na dolní části titulní strany přílohy. Zpravodajský text končí konstatováním: „Svůj cíl před objektivy kamer na Nově pardubický hejtman splnil. Svůj názor vyjádřil a nikoho neurazil.“ Pěkné, že?

(REFLEX 29, 15.7.2004)

Had na sedm

Personální otázky teď nejsou na pořadu dne, nejdřív musíme vyřešit program. Šéf lidovců Miroslav Kalousek připomíná při odpovědích na otázky, zda přijme post v chystané vládě Stanislava Grosse, zadrhlý vinyl. Nevím jak u vás, ale ve mně to vyvolává pocit, že jde o nekřesťanskou vyčuranost: proč se špinit s vládou ČSSD, když předčasné volby, případně ty řádné za dva roky vyhraje ODS a kdo jiný by s nimi šel do koalice než hadi lidovci?

(REFLEX 29, 15.7.2004)

Šedivé už není panelové čtení

Vždycky mě tak trošku překvapí nápady některých vydavatelů, zvláště co se týká různých speciálně zaměřených časopisů přesně cílených na nějakou úzkou, ale jasně definovanou skupinu čtenářů. Jako bývalý nájemník panelové garsoniery v Praze na Střížkově jsem zpozorněl, když se v mém oblíbeném rádiu objevila reklama na dvouměsíčník Panel Plus o bydlení v paneláku. Končila sloganem: „Šedivé už není panelové čtení.“ Přišlo mi to trochu laciné, odfláknuté a hlavně jednoduché.

Když jsem se ale trochu více zamyslel nad beznadějí vlastníků panelových bytů, kterému jsem po dva roky přihlížel (nezapomenutelné jsou chvilky strávené na toaletě zabudované v umakartovém jádru, kdy soused nad vámi spláchne a zní to jako Niagarské vodopády) či dokonce přímo prožíval (jestlipak ještě žije ten notorický alkoholik odvedle, který si ve tři hodiny ráno pouštěl na plné pecky televizi, stěhoval nábytek a nijak nereagoval na bušení, zvonění či kopání do dveří?), přijde mi tenhle nápad celkem sympatický.

V panelácích prý žijí čtyři miliony lidí, tj. 40 procent obyvatel České republiky. To je dost silná skupina na to, aby udržela při životě jeden časopis. Zvláště pokud jde o zoufalce, kterým nezbývá jiná naděje, než že svůj životní prostor alespoň trošku zkrášlí. Tedy pokud jim panelák nespadne na hlavu.

(REFLEX 29, 15.7.2004)

pondělí, července 12, 2004

Rada pro vysílání vypsala konkurz za šéfa Úřadu

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího svého úřadu. Zájemci, kteří musí mít ukončené vysokoškolské vzdělání a minimálně tři roky praxe při řízení nějaké instituce nebo firmy, se mohou písemně hlásit do 29. září na adresu Rady. Součástí přihlášky musí být strukturovaný životopis, reference, úvaha o koncepci činnosti Úřadu Rady v rozsahu do tří normostran, osvědčení o kvalifikaci, lustrační osvědčení a výpis z rejstříku trestů ne starší tří měsíců.

Rada se rozhodla vypsat konkurz poté, co na jaře odhlasovala, že zkrátí funkční období současného vedoucího svého úřadu Miloslava Kučery do 15. ledna příštího roku. Kučeru, bývalého poslance vládní ČSSD (za opoziční smlouvy Zemanovy vlády s Klausovou ODS), do funkce zvolila Rada za minulého složení, kterou parlament odvolal loni v dubnu na základě prohrané mezinárodní arbitráže o ochranu investic společnosti CME do televize Nova. Kučera se může podle radních konkurzu rovněž zúčastnit, jeho případné šance jsou ale vzhledem k rozložení sil v Radě mizivé.

(Médiaportál.sk, 13.7.2004)

neděle, července 11, 2004

Deník Rzeczpospolita změní šéfredaktora

Wirtualnemedia.pl (jp)

Polský deník Rzeczpospolita chystá změnu šéfredaktora. Po necelých čtyřech letech redakci opustí Maciej Łukasiewicz, který podle listu Gazeta Wyborcza hodlá odejít k 1. září letošního roku ze zdravotních důvodů. Nejvážnějším kandidátem na jeho pozici je Grzegorz Gauden, ředitel vydavatelství Presspublica, které vlastní Rzeczpospolitu. „Maciej Łukasiewicz se rozhodl na svoji funkci rezignovat, ale redakci povede do doby, než vydavatelství přijme jeho výpověď,“ prohlásil Gauden, který nepopřel, že je jedním z nejvážnějších kandidátů na uvolněný post šéfredaktora. „O tom, kdo bude nástupcem Macieje Łukasiewicze, je ale zatím předčasné hovořit. Firma zatím rozhoduje o způsobu, jakým vybere nového šéfredaktora.“ Gauden vede vydavatelství od roku 1999, Rzeczpospolita vychází s různými přestávkami již od roku 1920 a v současné době je druhým nejprodávanějším celostátním listem v Polsku (průměrný prodaný náklad 260 tisíc výtisků, 700 tisíc čtenářů). Společnost Presspublica vlastní z 51 procent firma Presspublica Holding Norway ovládaná holdingem Orkla Media a z 49 procent vydavatelství Rzeczpospolita.

(Médiaportál.sk, 12.7.2004)

Polsat finišuje s polskou verzí Faktoru strachu

Medialink.pl (jp)

Komerční televize Polsat ukončuje přípravy natáčení polské verze kontroverzní americké reality show Fear Factor (Faktor strachu). Licenci k tomuto formátu získal Polsat od produkční společnosti Endemol – Neovision, která vlastní práva také k nejznámější reality show Big Brother. Polská stanice bude pořad vysílat pod názvem Faktor strachu – Neohrožení a provázet jím bude bývalý šéf polské speciální armádní jednotky Grom Roman Polko. „Přijal jsem nabídku provázet polskou verzí Faktoru strachu, protože tento pořad umožní setkání různých lidí z celého Polska, kteří se pokusí překonat jisté bariéry a své obavy. Mně samotnému je takové překonávání vlastních slabin blízké a vím, jak pozitivní vliv bude mít toto zjištění na život soutěžících – především to, jak si s nimi mohou poradit,“ prohlásil Polko, kterého ke sledování americké verze Faktoru strachu přivedly jeho vlastní děti, jimž se prý soutěž velmi líbila. „Myslím si, že Faktor strachu má velmi pozitivní vliv, poněvadž jeho největším přínosem je ukazovat hranice lidských možností a to, jak silná může být lidská psychika.“

(Médiaportál.sk, 12.7.2004)

První program Polské televize má konečně ředitele

Wirtualnemedia.pl (jp)

Kontroverzní konkurz na ředitele prvního programu veřejnoprávní Polské televize (TVP) definitivně skončil. Šéf TVP Jan Dworak se rozhodl na základě doporučení výběrové komise jmenovat šéfem kanálu TVP 1 padesátiletého Macieje Grzywaczewského, zástupce ředitele Fondu Cetrum Solidarity a člena programové rady Rádia Gdaňsk. Zároveň Dworak oznámil jména dvou jeho zástupců: Doroty Warakomské, která bude mít na starost zpravodajství a publicistiku, a Piotra Dejmeka, odpovědného za zbytek programu (dokumenty, film, divadlo). Výběr nového ředitele TVP 1 provázely informace o sporech mezi šéfem televize Janem Dworakem a jeho podřízenými. Výběrová komise se dlouho nemohla shodnout na jménu jediného kandidáta a jmenování nového šéfa TVP 1 se neúměrně protahovalo. První program Polské televize je přitom s podílem okolo 25 procent nejsledovanější televizní stanicí v zemi.

(Médiaportál.sk, 12.7.2004)

pátek, července 09, 2004

Economia potvrdila zájem o týdeník Strategie

Vydavatelství Economia, pod které spadá deník Hospodářské noviny, ale také týdeník Marketing&Media zaměřený na oblast médií, reklamy a marketingu, potvrdilo zájem o koupi divize specializovaných titulů vydavatelství Sanoma Magazines Praha. Mezi ně patří kromě zdravotnických časopisů také týdeník Strategie, jediná konkurence Marketingu&Media. „Rozhodli jsme se, že do toho přece jen s nějakou indikativní nabídkou půjdeme,“ sdělil generální ředitel Economie Michal Klíma s tím, že nabídka je ale zatím jen předběžná. Pokud by se firmě podařilo B2B tituly od Samomy Magazines Praha získat, s největší pravděpodobností by to znamenalo změnu periodicity a možná i zaměření časopisu Strategie. Hovoří se například o tom, že by Strategie vycházela jako měsíčník, zatímco Marketing&Media (který také uvažuje o expanzi na Slovensko) by si ponechal týdenní periodicitu. Klíma takové úvahy nepopírá. „To víte, dva stejné týdeníky bychom asi nevydávali a zastavovat bychom ji taky nechtěli... Ale je to předčasné,“ uvedl. Mezi zájemci o specializované tituly Sanomy mají být další velké vydavatelské domy, například Mladá fronta. Rozhodnutí prodat celou divizi B2B titulů sdělil generální ředitel Sanomy Petr Rasocha začátkem června.

(Médiaportál.sk, 9.7.2004)

České BBC se prodej zahraničních divizí netýká

Česká pobočka britské rozhlasové stanice BBC se nemusí obávat, že by se jí dotklo plánované rozprodávání některých divizí britské veřejnoprávní BBC. Podle moderátora Václava Moravce byla česká sekce BBC zařazena mezi tři prioritní jazyky v rámci Evropy a jako taková zůstane zachována. „Považujeme to za velký úspěch,“ prohlásil Moravec, který kromě BBC pracuje také pro Českou televizi jako moderátor hlavní nedělní diskuse Otázky Václava Moravce. Podle serveru Medialink.pl by se prodej měl týkat komerčně laděné divize BBC Worldwide, ale například také polské rozhlasové pobočky BBC. V rámci BBC Worldwide fungují televizní stanice BBC Prime a BBC America.

(Médiaportál.sk, 9.7.2004)

Rumuni natočili sitcom o Evropské unii

Wirtualnemedia.pl (jp)

Rumunská veřejnoprávní televize začne tuto neděli vysílat sitcom, který má zemědělcům přiblížit podmínky, za jakých země za tři roky vstoupí do Evropské unie. Pořad s názvem „Cesta do Evropy“ bude mít dvanáct pokračování a na jeho vzniku se podíleli experti na legislativu EU a problematiku přístupu nových zemí do Unie. V jednom dílu například zemědělci sedící v hospodě s příznačným názvem „Evropa“ přemýšlí, zda po vstupu do Unie zanikne jejich oblíbená domácí slivovice. Jejich otázky zodpoví Profesor, hlavní postava seriálu, který poučuje místní o výhodách vstupu země do EU. „Vycházíme z výsledků ankety, podle které je televize pro vesničany nejdůležitějším zdrojem informací,“ vysvětlil producent sitcomu Gabriel Giurgiu, který očekává vysokou sledovanost, ale není si jistý, zda pořad splní zadání: přesvědčit zemědělce o potřebě vstupu Rumunska do Evropské unie. „Samotné čtení unijních předpisů je nezáživné, je potřeba ho pro lidi zpracovat jako zábavný pořad,“ prohlásil scénárista Mihai Alecsandrescu, který v seriálu hraje rolníka-euroskeptika. V jednom z dílů se vesničané učí, jak připravovat víno podle předpisů EU – tedy že na lahvích musí být etiketa s informacemi, z jaké oblasti víno pochází, a také z které vinice. Další díl se zabývá otázkou humánního způsobu zabíjení chovných zvířat. Odhaduje se, že v zemědělství pracuje až 40 procent obyvatel z dvaadvacetimilionového Rumunska, které je jedním z nejchudších států Evropy.

(Médiaportál.sk, 9.7.2004)

V Londýně začne vysílat metropolitní televize

Wirtualnemedia.pl (jp)

V polovině července začne v britské metropoli vysílat nová televizní stanice London TV zaměřená na zahraniční turisty, atraktivní místa ve městě a kulturní akce spojené s historií i současností Londýna. Zpočátku bude možné nový kanál sledovat pouze prostřednictvím digitální platformy Sky, později také v kabelových rozvodech velkých londýnských hotelů. Provozovatel stanice, turistická agentura Visit London, by ráda zprostředkovala vysílání London TV také na palubách letadel mířících do Velké Británie.

(Médiaportál.sk, 9.7.2004)

Ředitel Polské televize vyvracel fámy o konfliktech

Wirtualnemedia.pl (jp)

Generální ředitel polské veřejnoprávní televize TVP Jan Dworak odmítl během setkání se členy Rady pro rozhlas a televizi tvrzení Polského syndikátu novinářů, že se dostal do konfliktu se svými podřízenými kvůli jmenování nového ředitele programu TVP1. Setkání, které iniciovala sama Rada, se uskutečnilo především kvůli plánu TVP na spuštění interaktivní televize, žádosti o licenci na kanál Kultura a chystanému spuštění prvních digitálních multiplexů. O urychlené řešení přechodu na pozemní digitální vysílání požádaly Radu a další státní úřady tři největší polské televize: kromě TVP také Polsat a TVN. Rada ředitele Polské televize informovala, že se obrátila na Úřad pro regulaci telekomunikací a pošty s žádostí o poskytnutí aktuálních plánů vysílacích sítí DVB-T.

Ohledně údajného konfliktu okolo jmenování nového ředitele stanice TVP1 Dworak uvedl, že se do žádného sporu nedostal a že volba šéfa prvního programu je věcí výběrové komise. „Je to jedna ze tří současných priorit – výběr ředitele regionální TVP3, výběr ředitele TVP1 a strategie firmy.“ Prodlužující se konkurz na šéfa TVP1 Dworak odůvodnil důležitostí této funkce a úvahám, které jsou s personální změnou spojeny. Na dotaz ministra Juliusze Brauna, kdy by mohl být konkurz ukončen, ředitel Dworak odpověděl, že v průběhu týdne. TVP1 je nejsledovanějším kanálem veřejnoprávní Polské televize a s podílem okolo 25 procent jde také o vůbec nejsledovanější televizi v Polsku.

(Médiaportál.sk, 9.7.2004)

Polskou televizi lze sledovat přes mobil

Ctime.pl (jp)

Polská veřejnoprávní televize TVP umožňuje sledovat vybrané pořady přes mobilní síť Plus GSM. Prostřednictvím mobilu je možné vyhledávat tiskové materiály o filmech, ale také zpravodajství připravované redakcí TVP a krátká videa. Služba je podobná WAPu, pouze s tím rozdílem, že využívá operační systém Symbian kompatibilní například s přístroji Nokia 6600 nebo 7650. Televize umožní prostřednictvím speciální SMS zaslání konfigurace, která automaticky připraví telefon k příjmu této služby. V hlavním menu přístroje se poté objeví zvláštní odkaz s logem TVP. Krátce poté dojde k synchronizace programu se serverem TVP. Službu bude možné odebírat už při rychlosti připojení 160 kb/s. Mobilní operátor už připravil speciální ceník za objem stažených dat.

(Médiaportál.sk, 9.7.2004)

Poláci sledují nejradši fotbal

Medialink.pl (jp)

Polovina Poláků dává při sportovních přenosech přednost fotbalu. Vyplývá to ze šetření Omnimas, zveřejněné společností TNS OBOP. Na druhém místě jsou skoky na lyžích, které vyhledává 41 procent respondentů. Každý třetí dotázaný rád sleduje krasobruslení a 29 procent vyhledává boxerské zápasy. Mezi méně vyhledávanými sporty jsou lehká atletika nebo závody Formule 1. Každý desátý Polák v televizi vyhledává přenosy soutěží v tanci a moderní gymnastiku. Fotbal mají nejradši muži, zatímco krasobruslení mají jako sport číslo jedna ženy. Při sledování skoků na lyžích se zájem mužů i žen vyrovnává. Box v televizi sledují zejména lidé se základním vzděláním, volejbal a basketbal zase mladší diváci ve věku od 15 do 19 let. Vysokoškoláci jsou nejsilnější diváckou skupinou při přenosech lehkoatletických disciplín.

(Médiaportál.sk, 9.7.2004)

čtvrtek, července 08, 2004

ČT podle Železného

Poplatky, reklama, přezaměstnanost. Nekonečný kolovrátek sporů o Českou televizi se opět zadrhnul v Poslanecké sněmovně. Jedno je jisté: tato vláda už ČT nepomůže ani k vyšším koncesionářským poplatkům, ani nevyřeší dilema, jak naložit s reklamou v jejím vysílání.

Jak by situaci na Kavčích horách řešil Vladimír Železný, jsem se zeptal v rozhovoru, který vyšel v Reflexu 25. Pasáže týkající se České televize se nakonec do zveřejněného interview nevešly, v souvislosti s přetrvávajícími problémy okolo financování této veřejnoprávní instituce ale není na škodu se k nim vrátit.

Železný se před dvanácti lety (tedy před svým vstupem do projektu TV Nova) zúčastnil výběrového řízení na generálního ředitele ČT a o jeden hlas prohrál s tehdy prozatímním šéfem televize Ivem Mathé. Mluvil by ve svém sobotním one-man-show Volejte řediteli o ČT jinak, kdyby souboj s Mathém dopadl jinak a milé „Dobrou chuť, pokud zrovna obědváte“ by k divákům doléhalo z programu ČT 1 místo Novy?

„Ani ne. Českou televizi bych hájil zuřivě, ale pravděpodobně už přes polovinu celého komplexu budov by využívaly jiné televize nebo jiné podnikatelské subjekty a počet zaměstnanců by byl úplně jiný,“ řekl mi Železný, který si nemůže vynachválit „svého dobrého žáka“ Richarda Rybníčka, t.č. generálního ředitele Slovenské „veřejnoprávně-komerční“ televize. Už koncem devadesátých let Železný na jednom zasedání parlamentní mediální komise s velkou dávkou nadsázky navrhl, aby se nezvyšovaly koncesionářské poplatky z 50 na 75 korun měsíčně, ale naopak snížily o šest až osm korun a ČT přešla formou manažerské smlouvy se státem pod tehdejší konglomerát firem okolo Novy – CET 21 a ČNTS.

Manažerská smlouva by Nově umožnila fakticky vést management ČT včetně finančních toků a organizační struktury. „Pokud by nám parlament nabídl takovou smlouvu, garantovali bychom zachování všech pořadů beze změny jejich charakteru, kvality, počtu střihů, apod. Jediné, co bychom za to chtěli, by byl ten „vývar“ - zisk, který bychom si odváděli ve formě platby za plnění manažerské smlouvy.“ Jistě, je to pošetilé a Železnému se tehdy poslanci právem vysmáli. V zahraničí ale na podobném principu veřejnoprávní televize fungují. Ne že by je stát přímo nabízel komerční konkurenci, ale formou manažerské smlouvy v řadě zemí úspěšně vyřešili problém kdo komu za co odpovídá.

S Železným ale lze souhlasit v jednom: „ČT je bumbrlíček, kde můžete říci libovolnou částku, kterou potřebuje ke své existenci, a on ho spotřebuje. Lidé v ČT si třeba sami stanovují počet dekorací. Pokud jich uděláte zbytečně dvakrát tolik, divák to nepozná, ale stojí to o milion víc.“ Podle Železného by ČT bylo možné provozovat za podstatně nižších nákladů, ale mělo by to jeden vážný sociální dopad: „Všichni ti, co tam vyrábějí takzvané vážné kvalitní pořady, nechávají si za to dávat ještě vážnější peníze, by samozřejmě utrpěli. A znamenal by to samozřejmě velmi dramatické sáhnutí do počtu zaměstnanců.“ Že by inspirace pro Jiřího Janečka?

(REFLEX 28, 8.7.2004)

Moravec vs. divák

Nebudu to zastírat, vítězství České televize nad Novou během mimořádného vysílání Otázek Václava Moravce s úřadujícím předsedou ČSSD Stanislavem Grossem a šéfem ODS Mirkem Topolánkem mě potěšilo. Ne nějak škodolibě, ale po letech nováckého protiprogramování a přeplácení úspěšných formátů ČT si Nova jeden takový políček zasloužila. Ovšem rozhodnutí ČT přesunout Otázky nastálo na nedělní poledne přímo proti Sedmičce na Nově mě už tak netěší.

Ne že bych byl proti tvrdému konkurenčnímu boji televizí, byť by si komerční a veřejnoprávní stanice konkurovat spíše neměly, ale z prostého pohledu diváka mě tenhle krok České televize jasně poškozuje. Buď uvidím Otázky Václava Moravce nebo Sedmičku. Jistě, mohl bych si jeden z těchto pořadů nahrát a později se na něj podívat, případně si přehrát Sedmičku na internetu, ale to už není ono. Jestliže televize dávají své hlavní diskusní pořady v přímém přenosu, chci je vidět okamžitě, bez jakéhokoli zpoždění. Kavčí hory mi to znemožňují.

(REFLEX 28, 8.7.2004)