potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

sobota, srpna 07, 2004

O tom, jak se dělají housky a píší články

Se zájmem jsem si přečetl reakci paní ředitelky Voleské na můj materiál o České Třebové v týdeníku Reflex. Rád bych čtenáře Českotřebovského zpravodaje seznámil s mým pohledem na věc, protože tvrzení ze srpnového čísla zpravodaje je značně jednostranné.

Zejména mne překvapil způsob, jakým paní ředitelka popisuje vznik mého článku. Pominu-li skutečnost, že je značně neslušné hodnotit něčí práci předtím, než vznikne konečný produkt, v tomto případě materiál do rubriky Genius loci v Reflexu, zarazil mne zejména postup paní Voleské při autorizaci článku.

Už v Třebové jsem se s paní ředitelkou dohodl, že jí materiál před vydáním zašlu k autorizaci. Jednak z důvodu odstranění případných faktografických chyb (k čemuž došlo), a také proto, že jsem ji několikrát citoval, aniž bych si pořizoval nahrávku (jak správně paní Voleská podotýká – to je ale čistě moje věc), a tudíž jsem chtěl mít její slova potvrzena, aby nedošlo k dezinterpretaci.

Velmi mne překvapilo, že paní Voleská přeposlala článek určený k autorizaci jejích výroků českotřebovské radnici, která neměla s materiálem co dočinění . Takový postup je nehorázný a zavání praktikami minulého režimu, kdy novinové články schvalovaly orgány komunistické strany. Ale budiž. Ještě předtím, než mi paní ředitelka sdělila své výhrady, které jsem do článku zapracoval, kontaktoval mne místostarosta České Třebové a sdělil mi, že je s materiálem spokojen.

Krátce po vydání článku v Reflexu mi telefonovala redaktorka Orlických novin Šárka Mikulecká s prosbou o komentář, proč jsem si do rubriky Genius loci vybral právě Českou Třebovou a k čemu jsem při vzniku materiálu dospěl. Paní Mikulecká mi telefonovala sama o své vůli a ze zájmu o článek v Reflexu, nikoli kvůli negativním reakcím obyvatel České Třebové, jak se snažíte tvrdit v srpnovém Zpravodaji. Domnívám se, že by příště bylo vhodné zeptat se přímo u zdroje, než se dopustíte podobných spekulací (mimochodem, je to jedno ze základních novinářských pravidel).

Jediný, kdo na vznikající článek Reflexu reagoval negativně, byl pan Martin Šebela, s nímž jsem v Třebové diskutoval o prvním starostovi města panu Rybičkovi. Důvodem byl způsob, jakým jsem popsal okolnosti naší schůzky a na němž jsem chtěl přiblížil Třebovou jako klasické maloměsto (nikoli však pejorativně!). Nakonec jsem kritizované části článku sám o vlastní vůli vypustil a pan Šebela se po jeho vydání už neozval, stejně jako nikdo z nespokojenců, kteří podle Zpravodaje kvůli mému článku v Reflexu „nemohli spát“.

Na závěr bych jen dodal, že jsem naprosto nepochopil důvod, proč paní ředitelka Voleská na vašich stránkách rozsáhle kritizovala způsob mé práce, aby došla k závěru, že článek, který v Reflexu vyšel, byl veskrze v pořádku. Je to stejné, jako by peskovala pekaře za neforemné hroudy těsta, z nichž má vzniknout pecen chleba, aby posléze konstatovala, že bochník, který vylezl z pece, se přeci jenom dá jíst. Nevím jak Vy, ale já v tom spatřuji pouze snahu poškodit novináře, aniž by měl možnost na tyto absurdní výtky reagovat.

(zasláno jako reakce do zářijového Českotřebovského zpravodaje)

Další komentáře k článku Genius loci Česká Třebová (REFLEX 28/04):

Milan Mikolecký: Genius loci: Česká Třebová
Jana Voleská: Genius loci Česká Třebová - postřehy o tom, jak článek v Reflexu vznikal
Milan Mikolecký: Co o hledání genia loci České Třebové píší Orlické noviny
Jaroslav Rybka: O hledání genia loci České Třebové

0 Comments:

Okomentovat

<< Home