potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

sobota, srpna 21, 2004

Zachrání Grossova vláda ČSSD?

Do parlamentních voleb zbývají dva roky, socialisté prý chtějí vyhrát

Marketingová vláda – tak prý označuje nový český premiér Stanislav Gross svůj kabinet složený ze sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Navenek nedošlo téměř k žádné změně, je to „Špidlova vláda bez Špidly“, ovšem s jedním velkým úkolem: zachránit ČSSD od historického propadu v parlamentních volbách, které proběhnou za dva roky. Při dnešních preferencích by totiž socialisté nejen že nevyhráli, ale měli by problém vůbec se dostat do Poslanecké sněmovny. Z více než třiceti procent v roce 2002 jejich volební potenciál klesl na méně než třetinu. Ve volbách do Evropského parlamentu, které odstartovaly pád Vladimíra Špidly, ČSSD získala dokonce jen osm procent a skončila až pátá za ODS, komunisty, lidovci a neparlamentním Sdružením nezávislých kandidátů – Evropských demokratů zastupovaným exministrem zahraničí Josefem Zieliencem a bývalým pražským primátorem Janem Kaslem.

Grossova vláda nastupuje za velmi nepříznivé situace. Kosmetické změny spočívající ve výměně několika ministrů nesklidily úspěch u voličů: podle průzkumů veřejného mínění 57 procent Čechů novému premiérovi a jeho týmu nedůvěřuje. Bude mu důvěřovat sněmovna s křehkou koaliční převahou jednoho hlasu – a ještě k tomu hlasu přeběhlíka od ODS Petra Kota, „proslaveného“ alkoholickými dýchánky na půdě parlamentu v době schvalování Špidlových reforem? Podle Ústavy má vláda získat důvěru třicet dní od jmenování prezidentem. Čas tedy běží do konce srpna. Někteří sociální demokraté přitom už před slavnostním aktem na Pražském hradě tvrdili, že vládu za současného složení nepodpoří. Nelíbí se jim, že strana nezískala některé silové resorty, zejména pak ministerstvo zahraničí, které nadále povede místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.

Další kritiku uvnitř ČSSD vyvolalo zachování tří ministerských postů pro skomírající Unii svobody (US-DEU). Strana, jejíž preference se dlouhodobě pohybují okolo jediného procenta a ve volbách do Evropského parlamentu nezískala jediný mandát, si sice nepodržela post ministra pro místní rozvoj, na kterém trval její předseda a dosavadní šéf resortu Pavel Němec, na druhou stranu ale obsadila dvě důležitější ministerstva: obrany a spravedlnosti. K tomu jí zůstává post ministra informatiky, který je důležitý kvůli chystané privatizaci Českého Telecomu a České pošty, ale také kvůli blížící se digitalizaci televizního vysílání. Jinými slovy, krachující US-DEU, která nemůže počítat s tím, že by ve volbách 2006 překročila pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory parlamentu, může dva roky „vegetovat“ na výsluní, aniž by za ní stála nějaká voličská základna.

Pravdou je, že při skládání vlády bylo nutné přihlížet nikoli k současným volebním preferencím, ale k výsledkům parlamentních voleb z června 2002, kdy US-DEU v koalici s lidovci získala 14 procent hlasů (později se toto uskupení rozpadlo právě kvůli snižujícím se preferencím US-DEU). Unie na tom logicky vydělala, a nebyla sama. Značnou roztrpčenost některých sociálních demokratů způsobili také lidovci, kteří jako jediní v evropských volbách získali stejné, ne-li větší procento hlasů jako v parlamentních volbách přede dvěma lety. Tím si logicky podrželi tři ministerstva, mezi nimi i hodně diskutovaný resort zahraničí. Odbojným socialistům se ale nelíbí, že do vlády ani tentokrát nevstoupil lidovecký předseda Miroslav Kalousek. Z jeho strany je tato taktika logická: pravděpodobným vítězem příštích voleb bude ODS a té nezbude nic jiného než jít do koalice s lidovci. Pokud by se jejich předseda zdiskreditoval účastí ve vládě Stanislava Grosse, nemohl by počítat s ministerským postem v kabinetu Mirka Topolánka (nebo jiného premiéra za ODS, do voleb ještě proběhne kongres strany, na kterém delegáti vyberou nové vedení).

Kalousek celou věc zakamufloval tak, že se vládní odpovědnosti nezříká, ale pokud by musel do kabinetu vstoupit, pak prý jedině na pozici ministra financí. To si ale chtěla podržet ČSSD (ministrem je nadále Bohuslav Sobotka), takže z Kalouskovy účasti ve vládě rychle sešlo. Není divu: manévrovací možnosti Stanislava Grosse vůči lidovcům nejsou příliš velké – už vzhledem k tomu, že pokud by se měla nová vláda sestavovat podle výsledků voleb do Evropského parlamentu, premiérem by musel být Kalousek, nikoli Gross (lidovci získali více hlasů než sociální demokraté). Tento argument při jednáních o sestavování nové vlády použil také šéf unionistů Pavel Němec, aby odvrátil hrozbu ztráty některých ministerských postů.

Minimální změny v nové české vládě ostře kritizuje prezident Václav Klaus. Tomu se také nelíbí, že opoziční ODS nevyužila vládní krize k vyvolání předčasných voleb. V nich by původně Klausova strana (prezident zůstává jejím čestným předsedou) přesvědčivě vyhrála. Nyní však ODS čekají dva roky opatrného našlapování okolo Grossova kabinetu, protože jakákoli konfrontace s ČSSD by se mohla nepříznivě projevit na jejích preferencích. Premiér Stanislav Gross dokonce tvrdí, že by chtěl se sociálními demokraty příští volby vyhrát. Čím ale chce přesvědčit voliče znechucené předchozími dvěma roky křehké koalice, aniž by se snižoval k prvoplánovitým mediálním efektům?

(Mosty, srpen 2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home