potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

úterý, září 14, 2004

Dočkáme se ČT 3 a Novy Sport?

Český telekomunikační úřad udělil první tři vysílací pásma pro provozování digitální televize. České radiokomunikace, Czech Digital Group a Český Telecom, jejichž signál zpočátku pokryje jen velká města, nyní čekají, jak se k digitalizaci postaví Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Zatímco ČTÚ uděluje licence pro telekomunikační sítě,v tomto případě pro soubor vysílačů, na kterých budou vysílat jednotlivé digitální multiplexy (datové toky, do kterých se vejdou čtyři televizní programy a doplňkové služby), Radě připadne rozhodování o programových licencích – tedy o tom, jaké televizní kanály se v multiplexech objeví. Vztahy mezi ČTÚ a Radou jsou přitom několik let nahnuté, a vzájemná averze se promítla i do procesu zavádění pozemního digitálního vysílání (DVB-T).

Místopředseda Rady Jiří Šenkýř dokonce tvrdí, že úřad přidělil multiplexy nezákonně. „Vydávání oprávnění k provozování digitálních sítí je bez našeho souhlasu v rozporu s platnými zákony. Připravíme právní kroky ke zjednání nápravy, neboť stávající stav snižuje právní jistotu provozovatelů a ve svých důsledcích může zbrzdit proces digitalizace,“ shodla se Rada na svém červencovém zasedání. Podle radních by totiž mělo dojít k udělení programových licencí jednotlivým stanicím, a teprve poté by ČTÚ měl udělit oprávnění k provozování multiplexů.

Spory mohou digitalizaci oddálit

S vydáváním programových licencí chce Rada začít už letos v říjnu. Podle Šenkýře ale bude postupovat velmi opatrně, aby jich neudělila více, než kolik programů bude technicky možné zařadit do existujících multiplexů. Jeden multiplex se rovná datovému toku o objemu okolo 16 Mb/s. Jeden televizní program zabere přibližně 2,5 až 3 Mb/s, přenos rozhlasového vysílání si oproti tomu vyžádá desetkrát menší objem dat. Do multiplexu by se tak mohly vejít čtyři televizní programy a osm rozhlasových stanic.

Šenkýř v rozhovoru pro týdeník Strategie uvedl, že Rada udělí pro první tři multiplexy licence na zhruba deset televizních programů. Radní by přitom chtěli určovat programovou skladbu multiplexů. To ovšem odmítá předseda ČTÚ David Stádník, podle něhož by šlo o nesystémový a protikonkurenční krok:. „Rada by se měla zabývat pouze obsahem programů.“ Oba regulační orgány se rozcházejí také v názoru, zda současné celoplošné komerční televize Nova a Prima mohou na základě již vydaných licencí zahájit pozemní digitální vysílání, nebo zda si budou muset zažádat o nové povolení. Úřad ve shodě s oběma televizemi tvrdí, že jejich licence prodloužené do roku 2017 a 2018 nenesou podrobnou technickou specifikaci, a tudíž by se na ně mělo nahlížet jako na oprávnění k pozemnímu digitálními vysílání. Není v nich totiž řečeno, zda se týkají pozemního analogového (tedy současného) vysílání nebo pozemního digitálního vysílání – hovoří pouze o pozemním (terestrickém) šíření signálu.

„Nova i Prima mají celoplošné licence a změna by nastala pouze v technickém prostředku,“ míní Stádník. Podle Šenkýře by se ale jednalo o pirátské vysílání. „V digitálních multiplexech mohou vysílat pouze ty televize, jež na to mají licenci. Ty vydáme až na základě řízení, které plánujeme na říjen tohoto roku,“ uvedl místopředseda Rady pro Strategii. Samy televize zatím čekají, jak se oba regulační orgány dohodnou. Na jejich součinnosti totiž záleží, kdy a jak budou moci první tři digitální multiplexy zahájit vysílání. Ministr informatiky Vladimír Mlynář již na jaře naznačil, že by se tak mělo stát ještě do konce letošního roku. Provozovatelé televizí by ale nejradši počkali na přijetí legislativy, která by určila jasná pravidla hry.

Zpravodajský a vzdělávací kanál ČT

Přesto už jednotlivé televize pracují na projektech nových digitálních kanálů. Nejdále je zatím veřejnoprávní Česká televize. Již od roku 2001 existuje na Kavčích horách podrobný plán zpravodajského kanálu ČT 3 a vzdělávacího programu ČT 4. Někdejší ředitel ČT Jiří Balvín počítal s jejich spuštěním v září 2003, legislativní průtahy okolo digitalizace jej ale donutily plán změnit. Mezitím televize začala uvažovat také o speciálním kanálu ČT Sport, o němž však nové vedení ČT včele s Jiřím Janečkem již nehovoří. Nová programová ředitelka ČT Eva Vrtišková, která do funkce nastoupila teprve letos v červenci, označila přechod na pozemní digitální vysílání jako jednu ze svých priorit. V rozhovoru pro týdeník Reflex uvedla, že jako nejschůdnější se jí zatím jeví cesta zpravodajského kanálu.

Česká televize se ale potýká s finančními problémy a vznik dvou nových kanálů jí znemožňuje také současný zákon o ČT, podle něhož veřejnoprávní televize vysílá pouze na dvou celoplošných okruzích. Základní programovou osu ČT 3 mají tvořit půlhodinové zpravodajské bloky, podobně jako u slovenské zpravodajské televize TA 3. Doplní je také publicistické pořady, diskuse a v případě mimořádných událostí také časově neomezené přímé přenosy. Televize nepočítá s tím, že by ČT 3 vysílala stejné zpravodajské relace jako nynější ČT 1. Na zpravodajském kanále se tedy neobjeví Události ani Události, komentáře a odlišní budou také moderátoři. Program ČT 4 bude produkovat vlastní dokumentární a vzdělávací pořady a vysílat zahraniční pořady z produkce BBC, Arte a podobných světově proslulých televizních kanálů.

Mluvčí ČT Martin Krafl však upozorňuje, že veškeré úvahy o digitálních kanálech jsou zatím předčasné. „Žádný multiplex v České republice zatím totiž neexistuje, a to ani v našem právním řádu, ani fakticky. ČTÚ pouze vydal provozní povolení telekomunikačním operátorům na tři sítě zkoordinovaných kmitočtů pro DVB-T. Další slovo však bude mít Rada, která musí přidělit příslušné kmitočty jednotlivým vysílatelům,“ vysvětluje Krafl, podle něhož jde teprve o začátek procesu, který bude velmi složitý. „Kolem udělení kmitočtů pro DVB-T vysílatelům existuje řada sporných technických, právních a ekonomických otázek, na něž je třeba najít odpověď dříve, než se ČT rozhodne pro konkrétního provozovatele multiplexu, do kterého zařadí své programy. To se samozřejmě netýká jenom ČT, ale všech provozovatelů pozemního televizního vysílání v České republice.“

Nova chce filmový a sportovní kanál

Televize Nova patřila dlouhou dobu k výrazným odpůrcům digitalizace. Zejména její bývalý ředitel Vladimír Železný opakovaně upozorňoval na technickou a finanční náročnost přechodu na DVB-T a komplikace, které provázely tento proces v zahraničí. Po loňském odvolání Železného z funkce a posílení pozice finanční skupiny PPF ve firmách spojených s Novou se přístup televize k digitalizaci změnil. „Pokud bychom dostali nabídku o rozšíření na dva, případně tři programy, tak dnes už jsme připraveni technicky nabídnout našim divákům rozšířené vysílání. Znamenalo by to pouze marginální nárůst variabilních nákladů,“ prohlásil v únoru pro rozhlasovou stanici BBC Železného nástupce Petr Dvořák. Podle jeho slov by mohlo jít o filmový a sportovní kanál.

Pro filmový kanál by Nova mohla využít rozsáhlou knihovnu jak na Barrandově, tak v Měšťanské besedě, kde od roku 1999 zůstala celá řada filmů a seriálů z doby, kdy pro Novu program zajišťovala Česká nezávislá televizní společnost. U sportovního kanálu by Nova mohla využít vysílací práva pro český fotbal. Televize totiž pravidelně nakupuje od marketingové společnosti Českomoravského fotbalového svazu práva nejen pro první fotbalovou Gambrinus ligu, ale také pro druhou ligu, přátelské zápasy a utkání reprezentace na území České republiky. Jelikož je nemůže všechna využít, část prodává ve formě sublicencí televizi Prima. Fotbalové přenosy společně s několika dalšími vybranými sporty, především hokejem a lehkou atletikou, by mohly bez problémů naplnit program celého jednoho televizního kanálu. Petr Dvořák je ale v tomto ohledu skeptický. „Je otázka, jestli bychom v této oblasti chtěli soupeřit s ČT, která má ke sportovním přenosům poměrně dobrý vztah a přístup.“ Problémem je také nízká kvalita sportovních komentátorů na Nově.

Výhoda Primy: vlastní multiplex

V mnohem lepší pozici je televize Prima. Její dceřinná společnost Czech Digital Group je držitelem licence pro provozování jednoho ze tří prvních multiplexů, konkrétně sítě B. V Praze tato firma již druhým rokem provozuje experimentální multiplex, v jehož rámci šíří signál obou programů ČT, Novy, Primy a TV Praha. Podle ředitele Primy Martina Dvořáka existují v podstatě tři směry, kterými se mohou komerční vysílatelé při uvažování o specializovaných kanálech v digitálních multiplexech ubírat. „Jedná se o zpravodajské, filmové a sportovně zaměřené kanály. V těchto intencích se vyvíjejí také naše úvahy.“ Majitelům Primy patří také metropolitní televize TV Praha a TV Hradec Králové, které by měly v budoucnu utvořit celoplošnou digitální síť regionálních stanic. Dvořák již dříve naznačil, že firma uvažuje o jejich přejmenování a používání jednotného názvu. „O sjednocení názvu uvažujeme nadále, uvádět však v tuto chvíli konkrétní návrhy je velmi předčasné. Jedná se o dlouhodobou záležitost, jejíž řešení není otázkou budoucnosti v řádech týdnů či měsíců,“ říká šéf Primy, ke které částečně patří také placený kabelový a satelitní kanál Galaxie sport. Jemu však v zařazení do jednoho ze tří prvních digitálních multiplexů brání skutečnost, že nikdo dosud nevyřešil otázku kódovaných a tedy placených digitálních programů. Ministr informatiky Vladimír Mlynář ale upřednostňuje, aby zpočátku byly všechny televizní kanály v DVB-T nekódované. V tom případě by mezi nimi Galaxie sport chyběla.

Mezi zájemci o programové pozice v prvních multiplexech jsou i některé kabelové televizní kanály a také úplně nové stanice, které ještě ani nezahájily vysílání. V prvním případě jde o hudební kanál Óčko, zařazený do experimentálního digitálního multiplexu Českých radiokomunikací v Praze, v tom druhém například o parlamentní televizi 24 CZ, jež zahájí vysílání letos v říjnu a speciální kanál Meteo TV o počasí, který v červnu zahájil zkušební vysílání v části sítě kabelové společnosti Karneval. O pozici placeného digitálního kanálu projevila zájem hudební televize MTV. Pokud by platila slova místopředsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Jiřího Šenkýře o deseti programových pozicích v prvních multiplexech, kromě stávajících celoplošných televizí by se rozhodovalo o licencích pro šest nových televizních programů.

První tři multiplexy jsou však jen dočasným řešením. Předseda ČTÚ David Stádník v nedávném rozhovoru pro DV Magazine upřesnil, že po roce 2006, kdy začne postupné odpojování analogových vysílačů v České republice, vznikne šest nových multiplexů, které pokrytí celé území státu. Provozovatelé současných tří multiplexů, které existují vedle fungující analogové sítě, dostanou nové, kvalitnější kmitočtové příděly. Termín ukončení analogového vysílání v Česku ještě nebyl stanoven, vládní koncepce přechodu na pozemní digitální vysílání ale počítá s rokem 2012. Podle Stádníka by však bylo možné analogové vysílače vypnout již v roce 2008. Česká televize, Nova a Prima nyní zpracovávají společné stanovisko, podle něhož by měly všechny tři televize vypnout analogové vysílače najednou a společně také zahájit digitální vysílání. Podobně jako v Německu by se přitom postupovalo po regionech. Jako první by na řadu přišla Praha, Brno a Ostrava, poté severní Čechy a další oblasti. Vše ale záleží na zájmu diváků a vybavení domácností digitálnímu přijímači nebo set-top-boxy pro příjem DVB-T.

(DV Magazine 3/04, září 2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home