potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

čtvrtek, září 23, 2004

Puma v systému

Na Valašsku se od začátku srpna prohání neznámá šelma. Řada svědků ji identifikovala jako pumu americkou, predátora, který by za určitých podmínek mohl zaútočit i na člověka. Nastal ping-pong mezi úřady: vyhlásit stav ohrožení? Povolit odstřel nebo se pokusit šelmu odchytit živou? A kdo takovou akci zaplatí?

Poprvé se zvíře podobné pumě objevilo 4. srpna na Juříčkově mlýnu poblíž obce Leskovec na Vsetínsku. Následovala Valašská Polanka, Kateřinice, Oznice, Jablůnka, Perná, Jasenice, Petřkovice a Brňov. To všechno jsou vesnice do deseti kilometrů od Vsetína nebo Valašského Meziříčí. Svědci zvíře popisovali jako velkou šelmu s prohnutým hřbetem, kulatou hlavou a dlouhým, tlustým ocasem. Popis se lišil u barvy srsti: někteří lidé hovořili o tmavé až zcela černé, jiní o hobrové až béžové. Naopak společným rysem bylo nápadné chování zvířete, které nebylo nijak plaché.

ILEGÁLNÍ UPRCHLÍK

Puma americká, Puma concolor, zvaná též horský lev nebo kuguár, žije v horských lesech a savanách severní i jižní Ameriky. Je největším zástupcem podčeledi malých kočkovitých šelem: měří téměř tři metry, váží od 60 (samice) do 100 kilogramů (samec). Ve volné přírodě nejčastěji loví jeleny a ovce, nepohrdne ale ani králíky a hraboši. Aktivní je převážně v noci; setkání s ní proto bývá celkem vzácné. V současné době je zejména v USA považovaná za nežádaného predátora. Loví se pomocí dobře vycvičených psů a jde většinou o velmi náročný lov.

Tolik krátký souhrn informací, které lze o pumě sehnat na internetu. Pro myslivce na Valašsku jsou ale naprosto bezcenné, protože nemají tu čest s divokým zvířetem, ale šelmou odchovanou v zajetí, která se zřejmě nikdy nenaučila lovit a vyhledává přítomnost člověka (ve Valašské Polance prošla kolem chataře ve vzdálenosti dvanácti metrů, v Perné u Valašského Meziříčí seděla dvacet minut před chalupou a nereagovala ani na tleskání rukou a házení kamenů). Bez znalosti jejích návyků, o nichž může vědět jenom chovatel, kterému utekla, se může po Beskydech pohybovat i několik měsíců a díky příznivým podmínkám i přezimovat.

Chov pumy v České republice sice podléhá registraci a kontrole státní veterinární správy, různí zbohatlíci ji ale chovají načerno místo hlídacích psů nebo jen tak „na okrasu“. Takový člověk logicky útěk šelmy nenahlásí, protože by musel její odchyt zaplatit a zároveň by mu hrozila poměrně vysoká pokuta za nelegální chov a stíhání za obecné ohrožení obyvatel. Mimochodem, na území Severomoravského, Zlínského a Olomouckého kraje, jejichž hranice se sbíhají poblíž Valašského Meziříčí, nikdo oprávnění k chovu pumy nemá.

A CO TEĎ MÁME DĚLAT?

Milan Orálek je jednatelem Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Zabývá se ochranou velkých šelem v Beskydech, před čtyřmi lety například pomáhal odchytit polodivokého medvěda, který ničil na Valašsku králíkárny a včelí úly. Mluvil jsem s ním v době, kdy se puma už týden neobjevila, ale média pokračovala v denodenní masáži o nebezpečném dravci, který si nedovolí na dospělého člověka, ale dítě je pro něj snadnou kořistí.

„Problém je v tom, že vesnice na Valašsku jsou rozlezlé do kopců, je tu hodně samot. Jakmile se objevily zprávy o pumě, lidé dostali strach. Starosta Valašské Polanky se mě třeba nedávno ptal, co má dělat s paní, která žije sama a kvůli pumě se zabarikádovala v baráku. Z těch samot chodí děti každý den samy do školy. A co teď s tím? Nemáme sice stopu, ale svědectví jsou natolik věrohodná, že tu něco opravdu je,“ líčí Orálek. Označení „něco“ sedí. Svědci nejen že zvíře popisují tu jako tmavé, jindy zase světlé, domnělou pumu ale zatím nikdo nevyfotografoval a nenašla se nejen její stopa, ale ani trus či zbytky potravy. Přesto někteří místní novináři dokázali vyprodukovat zprávy o dvou pumách, jedné tmavé a druhé světlé, které dokonce tvoří párek!

Docela dobrá taškařice, nebýt hodnověrných svědectví a napadeného hříběte z Jasnice u Valašského Meziříčí. Chatař z Valašské Polanky se po setkání s šelmou zašel podívat do zoologické zahrady a definitivně potvrdil, že se jednalo o pumu. Zvíře mělo v noci na 7. září napadnout ročního hřebce na pastvině u Jasnice. Veterinář, který asistoval u jeho ošetřování, ale útok kočkovité šelmy vyloučil. Dvě hluboké rány po obou stranách nozder podle něj nepochází od zubů, maximálně tak od drápů nebo drátěné ohrady. Ochranáři se kloní k možnosti, že šlo skutečně o pumu, která se buď bránila, nebo se pokoušela lovit, ale neměla k tomu potřebné zkušenosti.

Do incidentu v Jasenici neměli myslivci v okolí Valašského Meziříčí povolení neznámou šelmu odstřelit. Zatímco městský úřad ve Vsetíně takové povolení vydal už začátkem září, úředníkům v Meziříčí trvalo ještě další týden, než zveřejnili roztodivné prohlášení, podle kterého český zákon sice pumu nezná, ale lze ji považovat za zdivočelou kočku, a tedy za škodnou. „My jsme se ten týden nerozmýšleli, prostě nebylo v naší kompetenci vydat povolení k odstřelu. Neumožňuje to zákon o myslivosti ani zákon o ochraně přírody a krajiny. Spíš jsme se snažili najít s Krajským úřadem nějaký legislativní rámec pro to, abychom to nějakým způsobem ošetřili a mohli zorganizovat její zneškodnění,“ řekl mi vedoucí referátu životního prostředí valašskomeziříčského městského úřadu Rostislav Frydrych, když se ho zeptal, co tedy ten týden dělali, když věděli, že se šelma delší dobu pohybuje ve vedlejším okrese.

OBECNĚ OHROŽENÍ MYSLIVCI

Zatímco odbor „legislativně ošetřoval“, myslivci šelmu obklíčili v kukuřičném poli asi pět kilometrů od města a sháněli se po povolení k odstřelu. Než se ale dovolali na patřičná místa, puma utekla. „Nikdy jsem nezažil tak negativní ohlas veřejnosti vůči úředníkům státní správy jako v tomto případě. Všichni říkají, že to je banda idiotů,“ rozčiluje se ochranář Orálek. Pan Frydrych informaci o obklíčené pumě zpochybňuje. Pokud by ji ale myslivci přeci jenom měli na mušce, mohli podle něj střílet, protože šelma způsobovala obecné ohrožení. Ovšem nebylo by to s požehnáním radnice: „Pokud by na základě našeho povolení došlo při akci ke zranění nebo usmrcení myslivce a jeho příbuzní by podali stížnost, proč byl vystaven takovému ohrožení, zjistilo by se, že akce neměla oporu v zákoně.“

Ještě že máme tak starostlivé úředníky. V sousedním Vsetíně povolení vydali ve stavu legislativní nouze, aniž by se obraceli na kraj a mudrovali nad zákonem (ale také jim to trvalo skoro dva týdny od chvíle, kdy se šelma poprvé objevila). Ono je totiž těžké lidem na vesnici vysvětlovat, že puma, která jim běhá po lese, legislativně neexistuje. Potíž je v tom, že ať radnice povolení vydá či ne, neznamená to automaticky, že se myslivci vrhnou do lesů a nevrátí se dřív, než pumu odstřelí. Na Valašsku žádné takové preventivní akce neprobíhají. Čeká se na svědectví, a teprve potom vyráží skupinka dobrovolníků na místo, aby zjistila, že zvíře mezitím dávno uprchlo. A Policie? Ta je ještě svázanější: dokud puma nezpůsobí škodu nebo někoho nenapadne, nemůže dělat prakticky nic.

„Jednou z možností by mohl být policejní vrtulník s termovizí. Okresní náčelník Policie nám ale řekl, že do takové akce půjdou jenom ve chvíli, kdy jim dáme jasné stanovisko, že puma je nebezpečná a že něco udělá,“ říká Milan Orálek. „My jsme ale občanské sdružení, žádné takové stanovisko dát nemůžeme, to leží na referátu životního prostředí. Takže čekáme, až puma někoho zabije.“ Šéf referátu Frydrych si myslí, že řada je na Policii, ale slibuje, že podnět pro takovou akci podá. „Ale ten podnět by měl vzejít od lidí, kteří tu šelmu viděli, protože Policie nebude sama od sebe provádět denodenně takovou akci.“

Vrtulník s termovizí je zřejmě opravdu jedinou možností, protože členitý terén Beskyd téměř vylučuje jakoukoli pozemní akci. Leda že by stát najal profesionálního střelce nebo povolal psovody se speciálně vycvičenými psy, ale takové Policie nemá. Jenže: kdo to zaplatí? „Nevím o nikom, kdo by řekl, že za peníze daňových poplatníků tu pumu chytí. Naši zastupitelé by se ptali, proč má město Vsetín investovat do obcí, kterých se to týká a proč se ty obce nedohodnou samy,“ řekl mi šéf vsetínského referátu životního prostředí Jiří Trezner. „V naší republice se na nic podobného nepamatuje. Bylo by velice príma, kdyby se někdo touto problematikou začal zabývat. Protože jestli se tady objevila puma, není problém, aby se příště třeba na Klatovsku objevil jaguár. Těch možností je v tuto chvíli u nás bezpočet.“ Slyší to někdo?

(REFLEX 39, 23.9.2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home