potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

čtvrtek, října 14, 2004

Kam s tym nádrem?

Brněnské hlavní nádraží se bude stěhovat. Ačkoli se tři čtvrtiny voličů, jež se zúčastnily sobotního referenda o budoucnosti železničního uzlu Brno, vyslovily pro modernizaci stávající budovy, nízká volební účast znamená, že jejich rozhodnutí není pro brněnský magistrát závazné. Mají ale obyčejní lidé formou přímé demokracie rozhodovat o desetimiliardových investicích? Nesvěřili tuto odpovědnost v komunálních volbách politikům, kteří je zastupují na radnici?

Problém s polohou brněnského nádraží je starý bezmála osmdesát let. Odpůrci jeho současného umístění argumentují technickou zastaralostí, nevýhodným nastavením kolejí v oblouku (prý to v budoucnu zbrzdí rychlovlaky) a zbytečným upozaděním jižního města, kde v současné době vyrůstá megalomanské obchodní centrum Galerie Vaňkovka a počítá se s výstavbou nové moderní čtvrti Trnitá. Zastánci nynější polohy vyzdvihují jeho příhodné umístění v centru města a kritizují zbytečné vícenáklady na stavbu nové budovy, přemístění kolejiště a vytvoření nové dopravní infrastruktury.

NÁDRAŽÍ NEDÁME

Pomiňme diskusi o tom, která varianta je pro Brňany správná. Ostatně, na tom se neshodují ani odborníci. Město už od roku 1992 prosazuje variantu s odsunutým nádražím. Přede dvěma lety ji podpořila také vláda Miloše Zemana a jakás takás podpora je patrná i ze strany současného kabinetu (zejména od ministra dopravy, lidovce Milana Šimonovského, což je logické: KDU-ČSL tvoří s ODS na brněnské radnici koalici). Řeč je o tom, zda by zastupitelé neměli tak razantní zásah do podoby města konzultovat s občany formou obecního referenda, tak jak si to v Brně vydupali odpůrci odsunu nádraží, a když už, zda mají právo využívat veřejných financí k podpoře jedné ze dvou nabízených variant.

„My zastupitelskou demokracii respektujeme. Konec konců i Zelení jsou její součástí, v Brně jsou opozicí, řekl bych naprosto nejtvrdší, nejkonstruktivnější v téhle věci. Referendum chápeme jako nástroj korekce. Tak jako máme Senát, aby vracel zákony poslancům, měli by mít také občané šanci korigovat rozhodnutí magistrátu,“ řekl mi Svatopluk Bartík, koordinátor neformální občanské koalice Nádraží v centru (www.nadrazivcentru.cz), již tvoří na dvacet občanských sdružení a politických stran včetně Strany zelených, místní organizace ČSSD Brno-střed II. či Hnutí Duha. Koalice letos v březnu sepsala petici a sesbírala 25 tisíc podpisů potřebných pro konání referenda.

Město referendum sice vypsalo, proti návrhu organizátorů je ale nespojilo s listopadovými krajskými volbami, čímž podle Bartíka výrazně snížilo šanci na jeho úspěch. Podle zákona by totiž jeho výsledek byl pro magistrát závazný pouze v při padesátiprocentní a vyšší volební účasti. Zda by se podařilo kvótu splnit při souběžných krajských volbách, je ovšem diskutabilní: posledních voleb do místních zastupitelstev se v Brně zúčastnilo 34 procent oprávněných voličů… Na druhou stranu jde o výrazně komunální téma, jež se dotýká řady občanů, takže pokud by město informaci o referendu pořádně komunikovalo, účast by byla mohla být o poznání vyšší.

PRACHY JSOU KRÁSNÁ VĚC

Nedá se říci, že by brněnský magistrát komunikaci s občany úplně ignoroval. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že se referendum o přesunu nádraží uskuteční, město najalo PR agenturu, která měla Brňany přesvědčit o správnosti jeho rozhodnutí postavit nové nádraží. Nikoli tedy na to, aby informovala o konání referenda a výhodách či nevýhodách obou variant (tuto skutečnost kritizovala i Rada pro reklamu, na kterou se obrátila koalice Nádraží v centru). Zastupitelé agentuře odklepli dva miliony korun, za které vznikly internetové stránky pro odsun nádraží (www.zeleznicni-uzel-brno.cz) a proběhlo několik besed výhradně se zastánci této varianty.

„Smlouva je na dvacet měsíců a platí od 15. dubna. Město nám peníze vyplácí v paušálních poplatcích vždy jednou za měsíc. Není to tedy tak, že by nám je zaplatilo najednou. Může se klidně stát, že s námi nebude spokojeno a ukončí spolupráci dříve,“ řekla mi zástupkyně agentury Mgr. Regina Balounová a jedním dechem dodala: „Máte pravdu, že nám bylo vyčítáno, že kampaň je poněkud jednostranná, ale zástupci iniciativ, které protestují proti přesunu nádraží, měli přístup na besedy a mohli vystoupit v rámci diskuse.“

Mgr. Balounová chce městu doporučit, aby po dvaceti měsících podepsalo s její agenturou další smlouvu, protože problematiku přesunu nádraží „je potřeba dále komunikovat“. Šlo by o dobrý džob: vždyť samotná stavba nového nádraží by měla trvat deset až patnáct let. Agentura Marco však není jediným, kdo se na sporu o polohu nádraží slušně nabalil. Další dva miliony město nasypalo do akciové společnosti Jižní město, která staví poblíž lokality určené pro nové nádraží obchodní centrum Galerie Vaňkovka. Za tyto peníze firma zprovoznila na dnešním nádraží informační kancelář, kde vám od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00 ochotně vysvětlí, proč je přesun výhodnější.

ZA VŠÍM HLEDEJ POLITIKU?

Úplně čistí ale nejsou ani iniciátoři referenda. Za variantou odsunu stojí vedení města složené ze zástupců ODS a lidovců, terčem kritiky se však stala pouze ODS včele s (ex)primátorem Petrem Duchoněm. Zastánci města v tom vidí jasnou logiku: Strana zelených, jež sehrála při organizování referenda klíčovou roli, utvořila s lidovci v několika krajích společnou kandidátku pro nadcházející volby a nechce si je rozkmotřit. Svatopluk Bartík k tomu říká: „ODS nejvíc řve. Lidovci jasně řekli, že došlo k politické dohodě a že to nebudou z technického hlediska obhajovat. Na druhou stranu nikdy neříkali lidem, že o tom nemají co rozhodovat a že to je věc politiků, které si zvolili na čtyři roky a teď mají držet zobáky. Sice nesouhlasím s jejich názorem na polohu nádraží, ale jednají korektně. Pokud by se tak chovala i ODS, přijala referendum jako fakt a nedělala totální obstrukce, bylo by to jiné.“

V ulicích Brna se před referendem objevily například plakáty „Proti ODSunu“ s upraveným logem ODS, na kterém modrý pták odnáší pytel s penězi, nebo nálepky s konstatováním, že každý, kdo se referenda nezúčastní, je odsouzen k pokutě 100 tisíc korun z rozpočtu města na práci stavebních firem, které se budou podílet na projektu nového nádraží. Zástupci koalice Nádraží v centru se k nim sice nehlásí, nikdo jim ale tenhle škraloup už neodpáře.

„Co budete dělat, když se referenda nezúčastní padesát procent voličů?“ zeptal jsem se Svatopluka Bartíka asi pět hodin před uzavřením volebních místností, kdy objížděl ve staré Škodě Forman s megafonem na střeše brněnská nákupní centra a vyzýval lidi, aby přišli hlasovat. „Pro nás je úspěch už to, že se referendum vůbec koná, že se lidé o tento problém zajímají, píší do novin a baví se o tom v hospodě nebo doma u televize. Teď bude záležet na politicích, ať už to dopadne jak chce.“

DUCHOŇ ŘÍKÁ NE

V brněnském referendu nakonec hlasovalo necelých 80 tisíc voličů (24,9 procenta). Tři čtvrtiny z nich se vyslovily pro zachování nádraží v centru města, ale protože volební účast nedosáhla padesáti procent, není jeho výsledek pro zastupitele závazný. Hlasovat přišel i zarytý odpůrce referenda, primátor a čerstvý europoslanec za ODS Petr Duchoň. Proti variantě s nádražím v centru. Novinářům před volební místností řekl, že ať hlasování dopadne jakkoli, město k jeho výsledku bude přihlížet „v každém případě“. Když jsem se ho zeptal, zda-li varianta s odsunutým nádražím přeci jenom nebude dražší, odpověděl: „Neutrácet v tomto případě znamená neutrácet peníze, které by do města mohly přijít odjinud. Jinými slovy, odpůrci odsunu nádraží chtějí vyvolat situaci, kdy peníze od EU pro tento stát budou utraceny jinde.“ Teď jde jenom o to, komu ty prachy dáte, pane primátore.

(REFLEX 42, 14.10.2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home