potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

úterý, října 05, 2004

Čím se řídí média při volbách?

Majitelé novin, rádií a televizí mohou dostat pokutu za porušení volebního zákona

PRAHA – Říjnové a listopadové volby do krajských zastupitelstev a Senátu citelně zasáhnou do práce novinářů. Zejména regionální noviny, rádia a televize během předvolební kampaně a často i samotných voleb podléhají nátlaku jednotlivých kandidátů a politických stran. Přitom se vystavují riziku sankcí, které vyplývají z porušení volebního zákona. Jaká nebezpečí v této souvislosti číhají na vydavatele novin a provozovatele elektronických médií?

Tři volební zákony

Na média se během voleb vztahují tři zákony: zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Podle nich by se redakce měly tři dny před zahájením voleb a během jejich průběhu vystříhat zveřejňování jakýchkoli výsledků předvolebních průzkumů. Toto omezení se týká jak tradičních médií, tak internetu. „Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech, politických stranách, politických hnutích nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje,“ upozorňuje expertka na mediální právo Helena Chaloupková. Zajímavé je, že tato podmínka chybí v zákonu o volbách do zastupitelstev obcí. V případě zveřejnění nepravdivé informace by se ale kandidát mohl soudit kvůli pomluvě.

Volební zákony pamatují také na členy okrskových volebních komisí. Ti nesmějí novinářům poskytovat žádné informace o průběhu voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Zákaz se podle Chaloupkové nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali. „Tato úprava je stejná pro všechny typy voleb v České republice,“ dodává právnička. Při volbách do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu mají kandidující politické strany, hnutí a koalice, jejichž kandidátka byla řádně zaregistrována, vyhrazen prostor pro předvolební spoty ve vysílání České televize a Českého rozhlasu. Celkem jde o 14 hodin v každém z těchto veřejnoprávních médií, přičemž spoty je možné vysílat v době od šestnáctého po druhý den před začátkem samotných voleb. Čtrnáctihodinový prostor si všechny strany, hnutí a koalice rozdělí rovným dílem. „Termíny vysílacích časů se určují losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany, politická hnutí a koalice,“ upozorňuje Chaloupková.

Pokuta až půl milionu

Jak je to se sankcemi za porušení volebního zákona? Fyzické osobě, která zveřejní v době mezi třetím dnem před volbami a koncem hlasování výsledky předvolebních a volebních průzkumů, hrozí pokuta až 30 tisíc korun. Ukládá ji příslušný krajský úřad podle místa trvalého bydliště osoby, která zákon porušila. „Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která při provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo při vydávání tisku v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky (stejně tak do Evropského parlamentu a zastupitelstev obcí) a končící ukončením hlasování na území České republiky zveřejní předvolební a volební průzkumy. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,“ varuje Helena Chaloupková. Pokutu opět ukládá krajský úřad podle sídla právnické osoby, tedy vydavatelství nebo provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání. „Řízení o uložení pokuty musí být pravomocně ukončeno do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti a způsobu protiprávního jednání,“ dodává právnička.

Že zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů může zamotat preferencemi politických stran i konečným výsledkem voleb, dokazuje případ z let 1997 a 1998. Tehdy to vypadalo, že se do Poslanecké sněmovny probojuje strana Důchodců pro životní jistoty (DŽJ). V říjnu 1997 jí agentura Sofres-Factum přisoudila přízeň 4,5 procenta voličů (pro vstup do sněmovny stačí překročit pětiprocentní hranici). Nejprve si tohoto výsledku nikdo nevšímal, ale když se v březnu 1998 preference strany zvýšily o desetinu procenta na 4,6 procenta. Před červnovými volbami se dokonce pohybovaly okolo deseti procent. Šéf agentury Jan Herzman to přisoudil mediální bouři, která se kolem DŽJ strhla ve chvíli, kdy s nimi sociální demokracie začala počítat do příští vlády. Konkurenční výzkumná agentura Stem přisuzovala Důchodcům jednoprocentní preference, poněvadž její pracovníci při dotazování respondentů nedávali možnost vybrat si z několika politických stran, ale lidé si museli na svoji oblíbenou stranu vzpomenout. Poté, co se o DŽJ začalo psát ve všech novinách, stouply preference strany ve výzkumech Stem na čtyři procenta. Mediální boom ale odezněl ještě před volbami a DŽJ se nakonec do parlamentu nedostala.

Co stranická média?

Zatímco během senátních voleb a voleb do krajských zastupitelstev politické strany směřují svůj zájem hlavně na regionální média, při volbách do Poslanecké sněmovny se snaží dostat hlavně do celoplošných televizí. V této souvislosti může už při příštích parlamentních volbách za dva roky dojít k zajímavé situaci: poslanci si totiž koncem září odhlasovali novelu zákona o politických stranách, která jim umožňuje podnikat v rozhlasovém a televizním vysílání. Podle mediálního zákona by sice takové stranické rádio nebo televize měly dodržovat pravidla objektivity a nestrannosti ve zpravodajství a publicistice, k lepšímu obrazu strany ale nemusí přispět jenom časté zmínky ve zpravodajství, ale i způsob podávání zpráv.

Ukázkovým příkladem do detailů promyšlené manipulace ve zpravodajství mohla být slovenská komerční televize Markíza, jejíž bývalý ředitel a spolumajitel Pavol Rusko založil stranu Aliance nového občana (ANO) a úspěšně s ní předloni kandidoval do parlamentu. ANO se později podílela na sestavování nové slovenské vlády a Rusko se stal ministrem hospodářství. Markíza se prakticky vyhýbá negativním informacím jak o něm, tak o ANO. Naopak její protivníci dostávají od zpravodajství nejsledovanější slovenské televize „zabrat“. Podobnou metodou Markíza už před šesti lety pomohla do parlamentu dnes už neexistující Straně občanského porozumění a později jejímu předsedovi Rudolfu Schusterovi k vítězství v první přímé volbě prezidenta.

(Krajské noviny Pardubice, 6.10.2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home