potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

čtvrtek, října 07, 2004

Regionům chybí prestiž

Regionální deníky Bohemia a Moravia mají od srpna novou šéfredaktorku. Bývalá redaktorka Rádia Svobodná Evropa LÍDA RAKUŠANOVÁ (57) slibuje, že zlepší komunikaci mezi více než šedesáti novinovými tituly vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP), zvýší jejich prestiž a zapracuje na vzdělanosti regionálních novinářů.

Vaše nové působiště mnoho lidí překvapilo. Je logickým vyústěním dřívější autorské spolupráce s Deníky Bohemia a Moravia, nebo spíše důsledkem změn ve vedení VLP, ke kterým nedávno došlo?
Je to spíš pokračování spolupráce, během níž jsem v letech 2000 a 2001 začala pro deníky Bohemia a Moravia psát centrálně distribuované komentáře. Už před rokem se mnou VLP uzavřelo smlouvu, která se týkala nejen mé autorské účasti, ale také poradenství a vzniku nové strategické koncepce. Začalo to jakýmsi soustavnějším hodnocením, hledáním slabých míst a možnostmi, jak některé věci zlepšit. Řada těchto projektů probíhala pod povrchem, nebyly vidět, ale spolupracovala jsem na nich s krajskými šéfredaktory v regionech a to logicky vyústilo v mé jmenování do této funkce.

Kde byla ta slabá místa?
Regionální tisk má obrovské možnosti a ne všechny zatím dokázalo VLP využít k tomu, aby získalo daleko větší váhu, než má nyní. Jde hlavně o zlepšení vzájemné komunikace. Není to nic nového, ty plány existovaly už dříve, mluvilo se o nich, dokonce už byly snahy je uskutečnit, ale vždycky to na něčem selhalo. Doufám, že se mi je podaří dotáhnout do konce.

Můžete tedy říci, s jakými představami jste převzala redakci?
Centrální redakce by měla ulehčit práci regionům a obohatit jejich vlastní zpravodajství o prvotřídní zprávy z domova, světa a ekonomiky. Počítáme s tím, že se regionální tisk bude dále diferencovat, že se zde bude prohlubovat regionální identita. Česká republika je stále do značné míry centralistickým státem, ale to se v souvislosti se vstupem do Evropské unie změní. Těžiště normálního, každodenního života v regionech dostane jiné proporce a tím posílí i regionální média. Už dnes je po patrné v silných regionech jako jsou například jižní nebo západní Čechy.

Práce v regionálních novinách se u nás nepovažuje za příliš prestižní, novináři ji často berou jako poslední štaci. Čím to je?
Je to naprosto nesmyslné a nespravedlivé. Mé zkušenosti ze světa jsou takové, že naopak regionální tisk je považován za médium s jasnou budoucností. Čtenáře budou vždycky zajímat spíše události z jejich okolí než to, co se stalo na druhém konci světa. Většina českých celostátních deníků, ať už jde o Mladou frontu Dnes nebo Právo, to pochopily a snaží si vybudovat v regionech silné pozice. V porovnání s nimi jsme ve výhodném postavení.

Nešlape vám ale na paty MF Dnes, která postupovala obráceně – od centra postupně vybudovala silné regionální pobočky a věnovala jim samostatné sešity ve svém vydání?
Jistě, ale v porovnání s ní máme náskok. Stačí se podívat na výzkumy Mediaprojektu právě již ve zmiňovaných jižních nebo západních Čechách, kde je naše čtenost téměř třikrát vyšší než MF Dnes. Navíc u nás ten systém vznikl zezdola, Deníky Bohemia a Moravia jsou daleko více srostlé s regionem než MFD, která začala svoje pobočky zřizovat shora, z jednoho centra. Na druhou stranu je ale pravda, že naše deníky jsou tak trochu v nevýhodě, a slýchám to často z krajských i lokálních redakcí, z hlediska jakési prestiže. Když si naše redakce vyučí nějakého dobrého člověka, stane se z něj dobrý novinář na regionální úrovni, v mžiku ho přeberou celostátní média. Jsme takovým novinářským učilištěm, a to nás mrzí.

Čím to je? Konkurence nabízí lepší podmínky, větší peníze?
Asi to nebude jen kvůli penězům. Lidé zřejmě mají pocit, že pracovat pro regionální noviny není tak prestižní jako dopisovat pro celostátní noviny. Měli bychom proti tomu okamžitě něco dělat. Vydavatelství si to uvědomuje a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně chystá docela velkorysý projekt Institutu regionální žurnalistiky. Ten by měl od příštího školního roku pomáhat shromažďovat určitý rezervoár mladých píšících lidí z regionů, kterým by umožnil spolupráci s místními novinami. Druhým záměrem je možnost distančního, či spíše soustavného doplňovacího vzdělávání novinářů, kteří už působí v titulech VLP. Tím bychom chtěli tyto lidi motivovat, ukázat jim, že mají v domovských novinách perspektivu.

Zaznamenal jsem, že něco podobného rozjel váš mateřský pasovský tiskový koncern už v Polsku.
Ano, je to model okopírovaný přímo z Pasova, kde podobný projekt probíhá ve spolupráci s pasovskou univerzitou. Osvědčilo se to a má to velmi dobrou pověst. Také ve VLP už byly určité snahy o jakési vnitropodnikové kurzy. Na tyto aktivity by měl navázat chystaný Institut.

Nepodepsal se na té nižší prestiži deníků Bohemia a Moravia způsob, jakým VLP postupovalo při skupování jednotlivých regionálních titulů? Řada propuštěných novinářů mu vyčítala, že redakce obsazuje mladými a nezkušenými redaktory, kteří ho přijdou levněji.
Ony ty krajské a lokální deníky často moc velkou prestiž neměly, většinou to byly hlásné trouby minulého režimu. Jejich úroveň byla rozdílná podle toho, kdo je momentálně vedl. Musím ale souhlasit s tím, že VLP si při skupování titulů možná nepočínala zrovna nejefektivněji. Probíhalo to pod vedením jednoho šikovného a velmi obratného jednatele v Pasově, pana Hirtreitera, který kupoval, kupoval, ale moc nekonsolidoval. Dokázal vyhmátnout, co všechno je k mání, ale už jaksi neměl čas se zabývat tím, co se potom v koupených titulech děje. Pasovské vydavatelství začínalo jako provinční podnik a nemělo zřejmě dost lidí, kteří by v druhém sledu dohlíželi na vývoj nakoupených titulů. Pan Hirtreiter nechal tuto práci na českých ředitelích a ti, když dostali za úkol snižovat náklady, si asi v té divoké fázi ranných devadesátých letech představovali snahu ušetřit tak, že propustí lidi, kteří stáli nejvíce peněz a místo nic naberou mladé, nezkušené a levnější redaktory. Ale dokážu si představit, že v řadě těch redakcí bylo plno starých struktur, o které nebylo co stát a jejich propuštění není třeba litovat.

Jak se vypořádáváte s některými nekalými inzertními praktikami, jako je prorůstání PR do obsahu novin nebo psané inzeráty zalomené jako redakční texty? Právě kvůli nim jsou deníky Bohemia a Moravia často kritizované.
Nedomnívám se, že se jedná o nějaký ojedinělý případ na novinovém trhu. Přesto jsme ale vypracovali vnitřní kodex, který zakazuje neoznačovat placenou reklamu. Občas se ještě někde v regionech stane, že se objeví inzerát zalomený do redakční strany, který připomíná článek, ale to jsou jednotlivé případy založené na neznalosti rozhodnutí nového představenstva. Takové praktiky nás poškozují a snažíme se jich proto vyvarovat.

Deníkům Bohemia se také vyčítá, že jde vlastně o tytéž noviny, které mají jenom jiné názvy a pár pozměněných stran. Do jaké míry se na obsahu jednotlivých titulů podílí vámi řízená centrální redakce VLP?
Každý den nabízíme regionům hlavní zprávu na titulní stranu. Většinou jde o vnitropolitické téma, občas zahraniční. Redakce ho mohou, ale nemusí využít. Dále připravujeme stranu s vnitropolitickým zpravodajstvím, stranu s tématem dne, mozaikovou stranu z příspěvků z regionů, ekonomiku, svět a kulturu. Celý plášť tedy tvoří průměrně šest stran z celkového počtu dvaatřiceti, což myslím není žádná unifikace. Existují ještě servisní strany, u kterých se nyní vede velká debata, zda by si je neměly připravovat samy kraje. Podobně asi dopadne kultura, kde budeme zřejmě připravovat už jen jedno top téma denně aktuální pro celou zemi, třeba o televizní nebo filmové tvorbě, různé recenze a podobně. Záměrně se budeme vyhýbat článkům o koncertech v Praze a podobných akcích, které čtenářům v regionech nic neřeknou. Ostatně, vlastní kulturní stránku má každý region.

Celostátní strany se graficky lámou všechny v Praze?
Ano, pro všech šedesát titulů je připravujeme u nás v centrální redakci, což je vzhledem k různým podobám layoutu zejména u moravských titulů problém. Stojí nás to spoustu úsilí a někdy je to i na úkor aktuálnosti. To nesmíme dopustit a proto pracujeme na nové koncepci, která by to měla změnit.

Novou koncepci má mít také Večerník Praha, který poněkud vyčnívá z řady deníků Bohemia. Údajně se má ještě víc přiklonit k bulváru.
Tak on se posouvá směrem k metropolitnímu bulváru už teď, je to patrné z jeho titulní strany, ze způsobu psaní i titulků. Obě redakce, Večerník Praha a centrální redakce Deníků Bohemia a Moravia, se proto už před časem oddělily. Nadále spolu úzce spolupracujeme, ale pokud si navzájem přebíráme materiály, upravujeme je, aby odpovídaly stylu jednotlivých titulů.

Co si obecně myslíte o trendu bulvarizace českých novin?
Je to trend, který se netýká jenom České republiky. Noviny se všude na světě snaží o větší atraktivitu, což není v žádném případě jednoduché. Napsat materiál na deset stran dokáže každý s prominutím blbec, ale shrnout to samé do několika řádků a napsat to tak, aby to čtenáře oslovilo, to už je umění. Nenazývala bych to ale přímo bulvárem. I my chceme psát čtivěji a zajímavěji.


Lída Rakušanová se narodila v roce 1947 v Českých Budějovicích. Během studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy emigrovala do Paříže a poté do Spolkové republiky Německo. Zde od roku 1974 spolupracovala a poté přímo pracovala v české sekci Rádia Svobodná Evropa. Po listopadu 1989 se vrátila do Prahy, odkud dopisovala pro řadu německých novin. V roce 1997 získala cenu česko-německého porozumění. Je vdaná, má jednu dceru.

(REFLEX 41, 7.10.2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home