potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

čtvrtek, listopadu 18, 2004

Redakce posilují zastoupení v Bruselu

Veřejnoprávní rozhlas a televize uvažují o rozšíření počtu zpravodajů při EU

PRAHA – Vstup České republiky do Evropské unie donutil redakce tuzemských médií přehodnotit priority v zahraničním zpravodajství. Zatímco ještě přede dvěma lety měla stálého zpravodaje v Bruselu pouze veřejnoprávní média – Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, nyní o zřízení podobného postu uvažují také komerční média.

Chronologicky nejdéle funguje v Bruselu pobočka agentury ČTK. Vznikla ještě před rokem 1989 a po listopadových událostech se na tomto postu vystřídali celkem čtyři lidé. „Od roku 1998 má četka v Bruselu kromě stálého zpravodaje i tzv. stážistu. Tedy zpravodaje, který je tam vysílán na dobu kratší než rok. Za těch sedm let se jich vystřídalo deset,“ říká šéfredaktor agentury Petr Holubec. Začátkem letošního roku ČTK posílila pobočku o druhého stálého zpravodaje. Tito lidé zpravodajsky pokrývají také země Beneluxu a ve zpravodajství ze Štrasburku se podle potřeby střídají s pařížským zpravodajem ČTK. Přístupové rozhovory a vstup do EU výrazně zvýšily produkci vlastních materiálů agentury z centrály unie a Severoatlantické aliance. „Od roku 1997 se postupně zvýšil počet autorských materiálů na více než dvojnásobek, letos to bude zhruba trojnásobek,“ uvádí Holubec.

Nova a Prima chtějí spolupracovníky

Česká televize zřídila stálý zpravodajský post v Bruselu na podzim 1992. Zatím se zde vystřídali dva novináři: Pavel Bouda a Jiří František Potužník. Bouda strávil v Bruselu deset let a televize se jej poměrně komplikovaně snažila donutit k vystřídání. „Zpravodajové jsou obvykle vysíláni na čtyři roky, dnes už je tato doba víceméně pravidlem pro všechny, ale lze ji podle potřeby a situace zkrátit či prodloužit. Ale čtyři roky jsou základním východiskem,“ říká ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal. Potužník zde působí od roku 2002 a dispozici má také vyslaného kameramana.

Bruselský zpravodaj ČT patřil vždycky k nejvytíženějším. „Vzhledem k zahraničně-politickým zájmům ČR od počátku 90. let byly v ohnisku zájmu vždy NATO a EU a otázky předvstupové byly u obou těchto organizací vnímány stejně intenzivně jako události po vstupu. Agenda se však stále rozšiřuje,“ upozorňuje Šámal. Televize rozšířila počet relací a má zájem o častější zpravodajské výstupy. „Množí se počet reportáží a přímých vstupů včetně telefonických. Bruselský zpravodaj samozřejmě spolupracuje i s redakcí aktuální publicistiky, pole jeho působnosti nejnověji rozšířil i obnovený a inovovaný pořad U nás v Evropě,“ dodává šéf zpravodajství ČT. Proto televize uvažuje o tom, že v polovině příštího roku rozšíří počet bruselských zpravodajů na dva. Podle Šámala ale záleží na finanční situaci redakce zpravodajství. „Bruselský zpravodaj má na starosti nejen značně rozšířenou euroagendu, ale i dění v západní Evropě jako takové. Kritické situace řešíme vysíláním mimořádných posil, ale to není systémové řešení a proto se posílení bruselského postu jeví jako nezbytnost.“

Zvláštní zpravodaje do Bruselu vysílají čas od času také komerční televize. I jim se to ale zdá nesystémové. „Chtěli bychom tam mít svého člověka. Neznamená to ovšem, že vezmu někoho z Prahy a ubytuji ho v Bruselu. Spíš hledáme novináře, který tam už působí a mohl by občas přispívat do Televizních novin,“ říká šéfredaktor zpravodajství TV Nova Martin Ondráček. Podobné řešení chystá také televize Prima. „O postu neuvažujeme, budeme to řešit navýšením zahraničního rozpočtu na více cest do Bruselu, spoluprací s evropskými novináři akreditovanými v Bruselu a podobně,“ přiblížil šéf zpravodajství Jiří Závozda. Spolupracovníka v Bruselu chce získat také komerční Rádio Impuls. „Jednáme o externí spolupráci s člověkem, který v Bruselu pracuje a žije. Vyslání vlastního zpravodaje v nejbližší době nepředpokládáme,“ uvedl programový ředitel Jiří Kőrber.

Pozadu nejsou ani české noviny

Český rozhlas má v Bruselu zpravodaje od listopadu 1998. Čtyři a půl roku jím byl Martin Fridrich, loni v dubnu ho vystřídala Pavla Kvapilová. „Martin pak zůstal v Bruselu jako zpravodaj Hospodářských novin,“ říká vedoucí zahraniční redakce Radiožurnálu Jiří Hošek. Kromě pravidelných zpravodajských vstupů má bruselský zpravodaj na starosti také obsah pravidelného čtvrtečního pořadu Studio Evropa. „Vysíláme ho od roku 1998 a věnuje se nejen Evropské unii, ale také NATO,“ přiblížil Hošek, podle něhož Radiožurnál podobně jako ČT uvažuje o zvýšení počtu stálých zpravodajů v Bruselu na dva. „Zatím tam máme jednoho stálého zpravodaje a pokud se děje něco mimořádného, například zasedá Evropský parlament ve Štrasburku a zároveň třeba Mezinárodní soudní tribunál v Haagu, vysíláme zvláštního reportéra z Prahy.“

Vstup do unie donutil investovat do zahraničního zpravodaje v Bruselu také vydavatele českých novin. Kromě již zmíněných Hospodářských novin, které nedávno převzaly v Bonnu mezinárodní cenu za variabilitu zpravodajství a rozsáhlé pokrytí událostí v EU, má vlastního člověka při Evropské unii MF Dnes a podobnou funkci zřídily také Lidové noviny. Pro ty od září z Bruselu denně dopisuje bývalá redaktorka týdeníku Respekt Kateřina Šafaříková. „Uvažovali jsme o tom dlouho, ale věděli jsme, že po vstupu do EU už tam někoho poslat musíme, protože se tam rozhoduje o věcech, které jsou pro nás příliš důležité,“ vysvětlil zástupce šéfredaktora LN Jaroslav Plesl.

(Evropské noviny, 18.11.2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home