potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

pondělí, listopadu 29, 2004

RRTV by chtěla začít udělovat licence pro T-DAB

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání by ráda co nejdříve vypsala výběrové řízení na licence pro digitální rozhlasové vysílání v systému T-DAB. Na sobotní konferenci serveru Česká média o přechodu na digitální vysílání v Českém Krumlově to prohlásil místopředseda Rady Jiří Šenkýř. "Rada by velice ráda vypsala licenční řízení na T-DAB. Každý den vyhlížíme pošťáka, jestli nám nenese dopis od Českého telekomunikačního úřadu o tom, že kmitočty pro T-DAB jsou připraveny a že můžeme vypsat licenční řízení," uvedl Šenkýř.

Ačkoli ČTÚ již registruje několik žádostí telekomunikačních společností o přidělení vysílací sítě T-DAB, rozhodnutí podle předsedy úřadu Davida Stádníka blokuje problém s 12. televizním kanálem v severních Čechách, na němž analogově vysílá televize Nova který má Česká republika přidělen pro digitální rozhlasové vysílání v systému T-DAB. "Bohužel se nepodařilo najít nový kmitočet pro Novu v Ústí nad Labem, kde stále vysílá na 12. kanálu, a také v Domažlicích a na Vysočině. Tím je částečně blokován start digitálního rozhlasu. Ten budeme moci spustit až po přechodu na pozemní digitální televizní vysílání DVB-T," dodal Stádník.

Digitální rozhlas je závislý na DVB-T

Předseda ČTÚ míní, že pro co nejrychlejší spuštění digitálního vysílání v systému T-DAB by bylo ideální "již zítra" spustit televizní vysílání DVB-T v Ústí nad Labem. "Nemám s tím žádný problém, naopak to považuji za nejschůdnější cestu, jak se k tomu dostat," prohlásil Stádník. Současné analogové televize podle něj mohou okamžitě přejít na digitál, neboť RRTV jejich licence označila za technologicky neutrální. Problémem je ale nedostatečná informovanost veřejnosti o nutnosti pořídit si set-top-boxy a právní nejistota komerčních provozovatelů vyvolaná snahou poslance Petra Plevy (ODS) o legislativní odložení ostrého startu digitalizace o dva roky.

Plevovi se podařilo mezi pozměňovací návrhy k zákonu o biocidních přípravcích vsunout ustanovení, podle něhož by licence pro pozemní digitální televizní vysílání vydané nynější RRTV (tendr Rada vypsala 3. listopadu, žádosti přijímá do 21. prosince a rozhodnout o licencích chce v únoru nebo březnu) platily pouze po přechodnou dobu dvou let. Toto rozhodnutí by se stalo platným po uveřejnění ve Sbírce zákonů, ačkoli výše zmíněná legislativní úprava s digitalizací médií nijak nesouvisí. Držitelé licencí by tak neměli jistotu, že licenci po dvou letech znovu obhájí a budou moci pokračovat ve vysílání. Za takové situace se provozovatelé odmítají řízení zúčastnit.

Podle Plevova stranického kolegy a předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého je ale oddálení ostrého startu digitálního vysílání nutné, protože neexistuje právní rámec pro digitalizaci. "Podle zásady na hrubý pytel hrubá záplata, Pleva prosazuje novelu zákona, aby licence DVB-T platily pouze na přechodné dva roky, než začne platit právní rámec k digitalizaci. Záleží na tom, jak se dohodnou regulační orgány," uvedl Tlustý na víkendovém semináři v Českém Krumlově.

Nový experiment T-DAB v Praze?

Digitální rozhlas v systému T-DAB by přesto mohl začít vysílat již v příštím roce. ČTÚ obdržel několik žádostí o licence k experimentálnímu vysílání na 12. kanále v Praze. Ten je vyčleněn pro T-DAB v celé České republice. V Čechách má jít o blok 12C, na Moravě 12D. Předseda ČTÚ David Stádník míní, že jeho úřad společně s vysílací Radou udělaly pro digitalizaci televizního i rozhlasového vysílání vše, co jim umožňují současné zákony. "Naprosto ale selhávají ti, co mají dávat pravidla - ministerstvo informatiky a kultury. Ta by měla určit strategii," míní Stádník.

Krátkodobé zkušební vysílání T-DAB proběhlo v Praze již dvakrát. V listopadu 2001 a květnu 2003 je na žižkovském vysílači odzkoušely České radiokomunikace. Nejnovější žádost o experimentální licenci však počítá s delším vysíláním, podobně jako u zkušebních multiplexů pro digitální televizi. Český rozhlas by v rámci experimentu chtěl vysílat tři nové stanice: zpravodajský D-Žurnál, hudební D-dur (zaměřený na vážnou hudbu) a ČRo 4 pro mladé, zvaný Alternativa. Mezi dalšími uvažovanými okruhy je veřejnoprávní stanice zaměřená na sportovní přenosy.

Provozovatelé komerčních rádií jsou ale k digitálnímu vysílání v systému T-DAB skeptičtí. Nelíbí se jim, že by měli hrát "druhé housle" vedle veřejnoprávních médií, která se staví do role hybatele digitalizace. "Chceme, aby stávající vysílatelé měli usnadněný přístup do digitalizace. Nechceme být pouhými dodavateli programu, kteří nemají nad digitalizací žádnou kontrolu. Nechceme pomáhat veřejnoprávnímu sektoru v projektu digitalizace, když ten si na ni nemusí vydělat. Chceme rovné podmínky," prohlásil například prezident rádií Frekvence 1 a Evropa 2 Michel Fleischmann.

Veřejnoprávní sektor podle Fleischmanna nevytváří poptávku: "To dělá privátní sektor. Bez nás to nepůjde. Zatím nám ale bylo sděleno, ať se přihlásíme do licenčního řízení a získáme licence, jinak že nám vezmou to, co už máme." Fleischmann upozorňuje na velkou nákladnost a právní nejistotu provozovatelů. "Je otázka, zda se budou provozovatelé hrnout do toho, aby za takové situace investovali velké prostředky do digitalizace," uvedl šéf Frekvence 1 a Evropy 2, podle něhož se v České republice zatím vede filosofická debata, zatímco v rámci Evropské unie se už hledá kompromisní řešení. "EU chápe, že nemůže vytahovat více peněz z kapes koncesionářů," prohlásil Fleischmann v narážce na myšlenku, že by hlavními hybateli digitalizace v tuzemsku měla být Česká televize a Český rozhlas, přičemž parlament by jim na to přispěl buď zvýšením koncesionářských poplatků, nebo účelovou dotací ze státního rozpočtu.

"Věřím tomu, že Rada to myslí velice dobře. Možná ale bude nový mediální zákon, nevíme, jak dopadne zákon o elektronických komunikacích a jsme trošku na vodě. Pokud to bude podle stávajícího zákona, pak tu mohou vysílat pouze dvě celoplošná rádia a dvě celoplošné televize," upozornil Fleischmann. "Když se zúčastníme licenčního řízení na DVB-T, nevím, co dostaneme za licenci. Dostaneme kmitočty, které ale budou přiděleny někomu jinému. A my se s nimi budeme bavit, co s tím budeme dělat. Taky nám to znemožňuje spolupracovat s naším dlouholetým spolupracovníkem, Českými radiokomunikacemi. A bude ten zákon za dva roky stejný?" ptá se Fleischmann.

Jak motivovat posluchače k nákupu přijímačů?

Určitou nesystémovost v současných představách o přechodu na pozemní digitální vysílání spatřuje také ředitel ČRo 1 - Radiožurnálu Alexandr Pícha. "Příkladem zbytečně vyhozených peněz je souběžné analogové a digitální vysílání. Nešlo by to udělat jako v Německu, že se po určitých regionech k určitému datu všichni dohodnou k vypnutí analogu a zapnutí digitálu?" ptá se Pícha. T-DAB by podle něj měl nabídnout zcela nové stanice, které by motivovaly posluchače k nákupu digitálních rozhlasových přijímačů. V sousedním Německu sice už rozhlas přes T-DAB vysílá, ale nabízí většinou stejné stanice jako v pásmu VKV.

Určitý problém je také v tom, že na rozdíl od DVB-T není pro zavádění T-DAB nutné vypínat současné pásmo VKV. "Odezva posluchačů není taková, protože nebudou postaveni před nutnost pořídit si nové přijímače a tudíž ani jejich cena není příznivá," upozornil předseda ČTÚ David Stádník. Vysílatelé podle Píchy vědí o výhodách digitalizace, trh digitálního vysílání však nelze rozhýbat bez získání masy posluchačů a důvěry inzerentů. Michel Fleischmann ale upozorňuje, že nelze očekávat nějak rapidní růst reklamního trhu a tudíž není jasné, z čeho budou provozovatelé digitální vysílání financovat: "Když je to postaveno tak, že máme vyrábět a máme to zaplatit a není koncový uživatel, z čeho to zaplatíme? Z půjček? A co z toho budeme mít?"

Právě neatraktivita digitálního vysílání pro privátní provozovatele by měla podle Píchy v počáteční fázi zavádění digitalizace vést k průkopnické roli veřejnoprávních médií. Podmínkou je ale vynikající pokrytí, zpočátku dostupné alespoň v hustě obydlených aglomeracích s vyšší kupní silou obyvatel. Rozhlasovému vysílání v systému T-DAB by měla marketingově pomoci digitální televize - podle Píchy tím, že televizní multiplexy DVB-T nabídnou stejné rozhlasové stanice jako T-DAB a upozorní tak na jejich existenci a výhodu digitálního příjmu (zejména v automobilech). Kromě inzerce by provozovatelé digitálních rozhlasových stanic měli vydělávat také na přídavných službách, jejichž nabídka bude také jednou z hlavních motivací pro pořízení digitálního přijímače. Proto Český rozhlas žádá o přidělení určité části bitového toku ve veřejnoprávním multiplexu DVB-T, o který se má dělit s Českou televizí.

Podle Píchy by měla Česká republika zkoordinovat minimálně dva multiplexy T-DAB ve III. televizním pásmu (do jednoho multiplexu T-DAB se přitom vejde daleko více než dříve deklarovaných šest až osm rozhlasových programů). Jeden multiplex by zaplnil veřejnoprávní rozhlas a druhý komerční rádia. "Je otázka, zda chceme i v digitálu duální systém a jak má tento systém vypadat. To by mělo být politické rozhodnutí, které by určilo, jak by vedle sebe měla fungovat veřejnoprávní a komerční média," míní Pícha. Prostor a vysílací prostředky pro média veřejné služby by měl přímo určovat zákon. "Veřejnoprávní média nemohou vstupovat do licenčních řízení. Může se stát, že Rada rozdá licence a nezbude žádný další prostor," upozorňuje Pícha.

Digitalizace není pro poslance prioritní záležitostí

Veřejnoprávní rozhlas a komerční provozovatelé se ale neshodnou na tom, zda lze zahájit digitální vysílání za současné mediální legislativy, nebo zda čekat na přijetí dalších speciálních zákonů. Podle Píchy není státní administrativa dlouhodobě schopna udělit licence a příděly technických parametrů pro standardní vysílání. "Současná legislativa Českému rozhlasu umožňuje digitálně vysílat již nyní. Nemáme omezený počet programů, v zákoně o ČRo se mluví jen výčtově o vysílacích prostředcích a je tam slovíčko "zejména"," upozorňuje Pícha. Obě veřejnoprávní elektronická média - rozhlas i televize - přitom mají ze zákona podporovat vývoj nových technologických postupů při vysílání. Obě také chtějí provozovat společný digitální multiplex v systému DVB-T.

"Jediné, co nám nevyhovuje, je to, že současná legislativa nevyhovuje ČT," říká Pícha. Zákon totiž televizi striktně ukládá vysílat na dvou celoplošných okruzích, zatímco ve veřejnoprávní multiplex by měly tvořit čtyři nebo pět televizních programů ČT. Analytik ČT Nikolaj Savický prosazuje, aby zákon napříště nespecifikoval počet veřejnoprávních stanic: "Chtěli bychom prosadit v rámci zákona o elektronických komunikací, aby ČT a ČRo mohly utvořit vlastní bitový tok v rámci jednoho multiplexu včetně doplňkových služeb." Zavádění digitálního vysílání by tak mohlo zbrzdit připomínkové řízení k zákonu o elektronických komunikacích, k němuž existuje přibližně 500 pozměňovacích návrhů.

Při rychlosti legislativního procesu v Poslanecké sněmovně by to podle Píchy mohlo znamenat odložení digitalizace o několik dalších let. Michel Fleischmann ale varuje před unáhlenými kroky: "Pokud má Rada v záměru vyhlásit výběrové řízení na T-DAB, tak by měla počkat na určení jasných pravidel." Totéž si myslí i poslanec Vlastimil Tlustý (ODS): "Musí existovat určitý právní rámec. V našem poslaneckém klubu vznikla sedmičlenná pracovní skupina, která se tomu bude seriózně věnovat a hledat kompromisní řešení, aby byli všichni spokojeni." Na druhou stranu Tlustý přiznává, že digitalizace nemá ve sněmovně příliš vysokou prioritu. "Spíše převládá názor, že pokud to zatím mohlo počkat, ještě to nějaký čas počká."

(ČRo Digital, 29.11.2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home