potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

pátek, prosince 31, 2004

PF 2005

Já se polepším. Slibuju.

čtvrtek, prosince 30, 2004

Nova chce na Silvestra ukončit experiment DVB-T

Domácnosti, které v Praze a středních Čechách přijímají televizi prostřednictvím pozemních digitálních set-top-boxů, přijdou od Nového roku minimálně o dva programy. Kromě hudební televize Óčko, která vysílá ve zkušebním multiplexu Českých radiokomunikací (jejich licence vyprší 31.12.), půjde také o televizi Nova. Tu sice šíří také experimentální multiplex společnosti Czech Digital Group, který jako jediný bude v Praze pokračovat s vysíláním i po Novém roce, podle generálního ředitele TV Nova Petra Dvořáka ale ani v něm nebude možné Novu v příštím roce naladit.

Dvořák: chceme vysílat s radiokomunikacemi

Televize totiž počítala s tím, že Rada do konce roku vyřídí její žádost o rozšíření souboru technických prostředků o pozici v řádném multiplexu A Českých radiokomunikací. Radní sice vymezili celý multiplex A veřejnoprávní televizi a rozhlasu, Nova však s tímto krokem nesouhlasí a hodlá se o pozici v „áčku“ ucházet i přes to, že nebylo zařazeno mezi sítě, na jejichž programové obsazení by Rada vypsala výběrové řízení. Nova přitom vychází z toho, že její licence, platná do roku 2017, je technologicky neutrální a umožňuje jí tedy jak analogové, tak digitální pozemní vysílání. Multiplex A si podle Dvořáka zvolila proto, že má největší pokrytí (okolo 70 procent území ČR) a provozuje ho společnost, s níž má Nova dlouhodobě dobré zkušenosti.

„Máme předběžnou dohodu s ČRa o tom, že bychom provozovali digitální program v tomto multiplexu. Myslíme si, že ze zákona Radě vůbec nepřináleží jakékoli právo rozhodovat o tom, který multiplex bude udělen ČT nebo nebude. Samozřejmě v případě, že nám… Rada nám nemůže vrátit naši žádost ze stejného odůvodnění jako Primě (Prima žádala o přidělení pozic v multiplexu B společnosti CDG, ale Rada žádost zamítla s tím, že na pozice v síti B vypíše regulérní výběrové řízení, pozn. red.), protože na multiplex A nebylo vyhlášeno žádné licenční řízení. Jestli Rada najde nějaký jiný důvod, proč nám to vrátit, a my zjistíme, že bude postupovat protiprávně, pak se samozřejmě budeme bránit a žaloba je nejlogičtějším dalším krokem. Ale vzhledem k tomu, že my jsme tu žádost podávali 29.11. a vzhledem k tomu, že Rada má 60 dní k tomu, aby se vyjádřila, tak ještě má určitý časový prostor, aby nám odpověděla,“ tvrdí Dvořák.

Nova může zmizet stovkám domácností

Pokud by Rada na žádost neodpověděla do konce roku, bude to podle Dvořáka znamenat stažení Novy z experimentálního digitálního vysílání: „Budeme muset vypnout digitální vysílání, které teď dodáváme provozovatelům, což může vést i k tomu, že v řadě kabelových domácností se Nova prostě ztratí, protože část kabelových společností využívá digitálního vysílání, které posíláme na České radiokomunikace a na CDG. V případě, že nedostaneme povolení k tomu, abychom mohli dál řádně provozovat digitální vysílání od 1.1., tak pak nám nezbývá nic jiného – pokud nechceme porušit zákon a vydat licenci v šanc – tak to budeme muset vypnout.“ Kabelové společnosti Dvořákova slova částečně potvrzují. Největšího tuzemského operátora, společnosti UPC, se to ale podle jeho mluvčího Františka Maliny týkat nebude: „Signál TV Nova odebíráme výhradně z běžných analogových vysílačů.“

Horší to je z druhou největší českou kabelovou sítí Karneval. „Prakticky všechny programy kabelové televize jsou přijímány digitálně ze satelitů, aby byla zajištěna co nejvyšší možná kvalita distribuce do kabelových sítí. Karneval proto příjmu programů TV Nova z DVB-T využívá. Důvodem je stále velmi kompromisní kvalita terestrického (pozemského) vysílání z vysílačů na pražském Žižkově a na Bukové hoře, kde jsou navíc výkon i vyzařovací schémata kvůli mezinárodní koordinaci omezeny,“ říká mediální zástupce firmy Jan Hlaváč. „Pokud bude Karneval nucen přijímat signál TV Nova z některého z pozemských vysílačů, rozdíl v obrazové kvalitě mezi Novou a dalšími programy bude na televizních obrazovkách našich zákazníků znatelný. Karneval je samozřejmě na alternativní příjem Novy z terestrických vysílačů připraven.“

Havlová: k experimentům jsme nedávali souhlas

A proč zmizí program Novy také ze zkušebního multiplexu CDG, jemuž Rada pro rozhlasové a televizní vysílání prodloužila licenci do doby, než firma spustí vysílání svého řádného multiplexu B, ale nejpozději do konce příštího roku? „Multiplex B přejímá signál z Českých radiokomunikací. Tam je odbočka, mně to vysvětlovali naši technici, takže my dodáváme signál ČRa a CDG ho nabírá od nich,“ vysvětluje Dvořák. Právní zástupkyně Novy Markéta Havlová navíc tvrdí, že Nova nedávala žádnému provozovateli experimentálního vysílání DVB-T souhlas s šířením svého signálu. „My jsme nikomu žádný souhlas s experimentálním vysíláním nedali, a podle našeho názoru jde o šíření programu. To znamená, že my nedáme svolení k tomu, aby nás někdo experimentálně šířil, protože prostě právo šířit televizní program má pouze ten, kdo dostal licenci.“ Proto prý Nova požádala o pozici v multiplexu A.

„V tuto chvíli si myslíme, že ten správný postup, který by mohl vést k tomu, aby digitalizace vůbec nastartovala, je ten, že ten multiplex, který má nejširší pokrytí, tzn. A, bude přidělen dvěma programům ČT a případně jednomu nebo dvěma programům Novy, protože aspoň podle našich informací Prima nemá zájem o umístění v multiplexu A, chce být umístěna v multiplexu B společnosti CDG,“ tvrdí šéf Novy Petr Dvořák. „Tím samozřejmě neříkám, že bychom nepřáli ČT veřejnoprávní multiplex. Já si myslím, že veřejnoprávní multiplex může vzniknout, ale myslím si, že by měl vzniknout až v době, kdy těch multiplexů tady bude víc a kdy všechny budou mít nějaké rozumné pokrytí. Protože v momentě, kdybychom my s tím naším hlavním programem byli umístěni například do multiplexu C, který má pokrytí kolem 30 procent, tak si myslím, že nemáme sebemenší motivaci proč bychom nutili naše diváky, aby se na tu televizi připojovali.“

Pospíchal požadavky Novy odmítá

Z obchodního hlediska je podle Dvořáka nutné, aby Nova byla součástí multiplexu s největším pokrytím: „Samozřejmě nás zajímala dohoda specielně s provozovatelem, se kterým máme dlouhodobé vztahy, což jsou ČRa, s nimiž si myslíme, že nastavíme nejlepší obchodní podmínky, protože oni nám vychází vstříc, vzhledem k tomu, že s nimi provozujeme už analog. Proto to áčko.“ Předseda Rady pro vysílání Petr Pospíchal ale namítá, že pokud Nova chtěla začít vysílat v DVB-T, musela by vrátit současné analogové kmitočty a vyměnit je za digitální. „Zákon rozlišuje analogové a digitální pozemní vysílání. Pokud budeme vycházet z toho, že jejich licence je technologicky neutrální, můžou vysílat buď v analogu, nebo v digitálu.“ K žádosti Novy o rozšíření souboru technických paramentrů o multiplex A Pospíchal uvedl, že Rada má na její vyřízení čas do konce ledna.

„Pokud parlament řekl, že multiplex A vyčleňuje České televizi a Českému rozhlasu, bylo by nešťastné to nyní měnit,“ míní Pospíchal, podle něhož má Nova výsostné právo na ukončení experimentálního vysílání v DVB-T, pokud si to přeje její provozovatel. „Netvrdil bych ale, že zkušební vysílání Českých radiokomunikací skončí. Mají ještě den na to, aby požádali o jeho prodloužení a já si myslím, že by byly samy proti sobě, kdyby tu žádost nepodaly. Rada se pak bude muset touto žádostí samozřejmě zabývat.“ Pokud by zkušební digitální vysílání ČRa v Praze pokračovalo, znamenalo by to také zachování volného příjmu hudební televize Óčko, která jinak vysílá pouze v kabelech a na satelitu Astra.

„Stále věřím, že zdravý rozum zvítězí a dojde k dohodě, že experimentální pozemní digitální vysílání "pojede" až do doby, než budou uděleny licence na řádné DVB-T,“ říká k tomu generální ředitel Óčka Jiří Balvín. Stanice zatím nezahájila jednání se společností CDG o případném obsazení programové pozice v experimentálním multiplexu, které by se mělo uvolnit po Nově. „Zatím nejednáme, ale jsme na to připraveni,“ uvedl Balvín.

Pohl: Nova zatím zůstává v multiplexu CDG

Předseda představenstva CDG Leoš Pohl serveru RadioTV sdělil, že program Novy bude ještě přinejmenším první lednový týden součástí jejich zkušebního multiplexu DVB-T. „Program TV Nova je zařazen v datovém toku CDG se souhlasem jejího provozovatele,“ namítl Pohl na tvrzení právničky Novy Markéty Havlové. „Podle informací získaných 30.12. má TV Nova v naší síti zůstat minimálně do 4.1.2005. Vše však záleží na ponechání v provozu sítě Českých radiokomunikací, od kterých program TV Nova odebíráme. Podle sdělení Ing. Roztočila, ředitele úseku vysílacích služeb ČRa ze dne 30.12. 2004, bude nám signál s jistotou na 90% dodáván i po 31.12. 2004,“ uvedl Pohl s tím, že provozovatel Novy dosud CDG nepožádal o vyřazení svého programu z experimentálního multiplexu. „Pokud tak učiní, vyřadíme tento program ze svého vysílání,“ dodal.

(RadioTV.cz, 30.12.2004)

středa, prosince 29, 2004

Ukrajina odmítla udělit licenci Hlasu Ruska

Satkurier.pl/Financial Times (jp)

Ukrajinský regulátor elektronických médií odmítl žádost ruské rozhlasové stanice Hlas Ruska o licenci pro celoplošné vysílání na středních vlnách. Úřad zároveň odmítl jakékoli protesty stanice, která donedávna vysílala na frekvencích AM v Kyjevě. Hlas Ruska chtěl postupně svým signálem pokrýt celé území Ukrajiny.

Írán odmítá televizní vysílání v perštině

Satkurier.pl/Financial Times (jp)

Odbor tisku a zahraničních médií íránského ministerstva kultury odmítá vydat souhlas s udělením licence pro zahraniční satelitní kanály, které vysílají v perštině. Podle íránské agentury INSA teheránská vláda dospěla k názoru, že by toto vysílání mohlo ohrozit bezpečnost země. V několika médiích proběhla informace o zájmu televizní sítě Mohajer registrované v Německu. Její zástupci dokonce získali od Íránu povolení k prezentacím svého projektu a přicestovali do Teheránu. Toto povolení vyprší 30. ledna. Není však jasné, zda pro prohlášení ministerstva kultury nebudou muset zástupci sítě Mohajer vycestovat ze země.

úterý, prosince 28, 2004

Kdo by mohl nahradit Libuši Šmuclerovou?

Kdo bude novým programovým ředitelem nebo programovou ředitelkou televize Nova? Libuše Šmuclerová opouští svoji funkci i Novu k 31. prosinci, poté ji nějakou dobu budou zastupovat její podřízení. Podle generálního ředitele Novy Petra Dvořáka by bylo ideální, kdyby program vedl někdo z Novy, nikoli člověk, který by přišel zvenčí. Nabízí se však otázka, zda na Barrandově takového manažera mají. „Nemáme rozhodnuto. Jak jsem říkal, my tu situaci teď vyřešíme tím, že pověříme zastupováním někoho zevnitř televize a že si na to dáme čas na začátku příštího roku, abychom našli správné řešení,“ řekl Dvořák 21. prosince na setkání s vybranými novináři.

Dvořák: máme čas, nechci udělat chybu

„Jsou dvě varianty: buď využijeme někoho zevnitř televize, kdo má dostatečnou zkušenost, aby tu funkci mohl zastávat. Druhá varianta je, že požádáme někoho zvenku. Já bych se za sebe spíš klonil k té první variantě. Ale vzhledem k tomu, že jsme o tom ještě nerozhodovali, tak si myslím, že si budete muset počkat na začátek roku. My jsme z hlediska programového schématu v první polovině roku v pohodě a myslím si, že je čas na to rozhodnout to dobře. Paní Šmuclerová měla velkou spoustu kompetencí a zodpovědností, a není úplně jednoduché najít člověka, který ji nahradí. Proto bych tam nerad udělal chybu,“ uvedl Dvořák.

Letmý pohled do organizační struktury dvou klíčových firem TV Nova, licencované CET 21 a servisní České produkční 2000, dává Dvořákovi plně za pravdu. Vedení CET 21 tvoří šest manažerů: jednatelé Jiří Šmejc a Petr Dvořák, který je zároveň generálním ředitelem této firmy, dále ředitel sekce programu (doposud Šmuclerová), ředitel sekce financí (Pavel Horák), ředitelka sekce výroby (Jiřina Pokorná) a ředitel strategie a rozvoje (Petr Chajda). Samostatně a přímo pod generálním ředitelem pracují odbory pro mediální legislativu (právnička Markéta Havlová) a PR a klubu diváků TV Nova (Miloslava Nováková). Pod každou z pěti sekcí CET 21 spadají různé odbory a redakce. Nejvíce jich má právě program, devět.

Druhá nejdůležitější funkce na Nově

Jedná se o redakci zpravodajství (šéfredaktor Martin Ondráček), redakci zábavy (šéfredaktor Ivan Rossler), redakci vlastní tvorby (šéfredaktorka Šárka Baborovská), redakci publicistiky (šéfredaktor Radek John), redakci grafiky a self promotion (šéfredaktorka Kateřina McCarry), redakci časopisu ANO, redakci teletextu a Internetu (šéfredaktor Milan Kruml), redakci převzatých pořadů a odbor skladby programu s referátem mediaplannera. Pro porovnání: druhá největší sekce techniky či strategie a rozvoje má odbory pouze dva. Nelze proto ani vyloučit, že CET 21 funkci programového ředitele rozdělí na více různých pozic a ty by pak mohl vést některý ze jmenovaných šéfredaktorů.

Podobná situace je také u servisní organizace Česká produkční 2000. Její vedení tvoří také šest manažerů: generální ředitel a předseda představenstva Jiří Šmejc, ředitel sekce strategie a rozvoje (a člen představenstva firmy) Petr Chajda, ředitel sekce programu (tuto funkci opět zastávala Libuše Šmuclerová), ředitel sekce financí Petr Horák, ředitelka sekce výroby Jiřina Pokorná a ředitel sekce techniky a správy Ivo Ferkl (ten jediný nemá manažerskou funkci v CET 21, zato je společně s Petrem Dvořákem a Janem Gernerem členem dozorčí rady České produkční). Podobné je také členění na jednotlivé odbory a redakce, pouze s tím rozdílem, že u České produkční jich má pod sebou nejvíce šéf techniky a správy (pět, přičemž čtyři z nich mají po třech až čtyřech samostatných oddělení).

Šmuclerová vedla program šest let

Programová sekce České produkční se dělí podobně jako u CET 21 na redakci zpravodajství, redakci zábavy, redakci publicistiky a redakci grafiky a self promotion, ale spadají pod ní také redakce akvizičních pořadů a dabingu, odbor skladby programu s dvěma samostatnými odděleními a odbor výzkumu. Podle jakého klíče se rozhoduje, kdo má být zaměstnancem licencované CET 21 a kdo servisní České produkční? Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ještě v době, kdy Nova vysílala z Měšťanské besedy a využívala služeb servisní organizace ČNTS prosadila, aby šéfredaktory redakcí a vedoucí odborů zaměstnával přímo provozovatel televize, tedy CET 21. Tam, kde se redakce v podstatě kryjí, jsou vedoucí oficiálně zaměstnaní oběma společnostmi.

Tento krátký pohled na organizačního pavouka ve výročních zprávách obou společností za rok 2003 (platný od 1.7.2004) napovídá, že najít nového programového šéfa Novy bude opravdu pekelně těžké. Mimochodem, Šmuclerová na Nově působila od roku 1993 a program vedla od května 1998, tedy ještě rok a čtvrt před odchodem Vladimíra Železného a spol. na Barrandov. Stála tedy u vzniku celého složitého systému a dobře se v něm vyznala. Člověk, který by ji měl nahradit, aniž by se tento systém neměnil, by opravdu musel pocházet zevnitř televize, nebo by mu management musel dát dostatečný čas na seznámení s prostředím. Což by na jednu stranu asi šlo (sám Petr Dvořák říká, že program je na první pololetí 2005 prakticky hotový), na druhou to ale skrývá riziko v podobě lidské stránky: nový šéf by si nemusel s podřízenými hned tak padnout do oka.

Nejvíce medializovaným „kandidátem“ je Sládeček

Zatímco jména případných kandidátů na post programového ředitele přímo z Novy zatím médii neproběhla, od ohlášeného prodeje Novy se objevují zaručené tipy, kdo by mohl na Barrandov přijít zvenku. Nejčastěji skloňovaným jménem je dozajista Petr Sládeček, který program Novy vedl již v polovině devadesátých let a později dokonce povýšil na programového manažera celé CME (působil v londýnské centrále firmy). Sládeček ale veškeré spekulace na téma případného návratu do Novy odmítá. Se CME sice udržuje kontakty, ale jejího současného generálního ředitele Michaela Garina, který ve funkci působí teprve od letošního února, prý osobně nezná. „Dobře se znám s Fredem Klinkhammerem, který CME vedl v době, kdy jsem pro ni pracoval,“ říká.

Sládeček se nyní jako manager development věnuje projektu digitální stanice Febio TV producenta Fera Feniče. Na tiskové konferenci minulý týden ale uvedl, že jeho angažmá zde skončí případným udělením licence a o případné další účasti by jednal až potom. Tím Sládečkovi zůstává určitý manévrovací prostor pro případná jednání s Novou nebo jejími staronovými majiteli. Nabízí se ale otázka, zda by se v jeho případě jednalo o post programového, nebo přímo generálního ředitele. Petr Dvořák totiž jako zástupce minoritního majitele Novy v ředitelské funkci zřejmě nezůstane déle, než bude nezbytně nutné (tedy do definitivního dokončení všech transakcí mezi PPF a CME, jež se týkají prodeje Novy). To však může trvat přinejmenším ještě rok.

Fričová pracuje na vlastních projektech

Jako další adept či spíše adeptka se nabízí generální ředitelka Frekvence 1, Evropy 2 a Regie Radio Music Kateřina Fričová. Na Nově působila od jejího začátku do roku 1997 jako ředitelky výroby. Poté dva roky vedla jako generální ředitelka televizi Prima. Pokud by si měla Fričová vybrat mezi manažerskou funkcí v rádiu nebo televizi, rozhodně by sáhla po televizi. Odpovídají tomu i její nejnovější plány s kabelovým teleshoppingovým kanálem TOP TV a jeho digitální pozemní verzí TOP TV 2, které by měla provozovat společnost United Teleshop. Fričová v ní vlastní dvanáctiprocentní podíl. O licenci pro digitální televizi, a to hned dva kanály (TF1 a TE2) ale žádá také majitel Frekvence 1 a Evropy 2. Šla by Fričová za takových okolností do Novy? A na místo programové ředitelky?

„Volná“ je bývalá programová ředitelka Primy Jana Kasalová, která předloni téměř zvítězila ve výběrovém řízení na generálního ředitele České televize. Z Primy odešla přede dvěma lety a od té doby se věnuje mediálnímu poradenství. Podle svých slov se ale „zatím“ na Novu nechystá, i když televizní trh jí stále zajímá (zejména kabelový). Dalším „volným“ manažerem je bývalý šéfproducent redakce zábavy ČT Richard Medek, kterého letos při nástupu na Kavčí hory odvolala programová šéfka Eva Vrtišková. Medek v minulosti také pracoval na Nově, stejně jako desítky dalších, dnes už téměř zapomenutých šéfů z „americké Novy“ první poloviny devadesátých let. Jenže po těch management nesáhne, to by se asi musel naprosto zbláznit.

(RadioTV.cz, 28.12.2004)

pondělí, prosince 27, 2004

Stráví Poláci reality show s transsexuálem?

Wirtualnemedia.pl (jp)

Polská komerční televize TVN nasadí v neděli 2. ledna do vysílání kontroverzní reality show "There's Something About Miriam", která loni v létě vyvolala neskutečný skandál ve Velké Británii. V pořadu soupeří šestice mladíků o přízeň mexické modelky Miriam. Děj se odehrává na Ibize a vítěz má kromě svůdné krásky získat také výhru deset tisíc liber. Háček je v tom, že Miriam je transsexuál, což se ale soutěžící dozví až na úplný závěr reality show. Britští účastníci soutěže tuto skutečnost „nevydýchali“ a zažalovali jak producentskou společnost Endemol, tak komerční televizi Sky, která pořad vysílala. Obviňují je ze sexuální obscénnosti a zatajování důležitých skutečností. Dodatečně tak přidali obvinění ze zesměšnění, urážky na cti, porušení smlouvy a blíže nespecifikované škody na dobrém jménu. Polská TVN bude reality show vysílat každou neděli od 23:25. Jak ji přijmou diváci v silně katolickém Polsku?

Karel Gott je v pořádku

Ujistily mě o tom nedělní Události na České televizi. I když v původní reportáži o ohrožených Češích v Indickém oceánu to vypadalo dost hrozivě: Karel je prý na dovolené na Maledivách, které jsou za normálních okolností celé jen deset centimetrů nad vodou, a navíc jeho bungalov je přímo na východním pobřeží, kam v neděli ve tři hodiny ráno středoevropského času dorazila vlna tsunami vyvolaná největším zemětřesením u Sumatry od poloviny šedesátých let.

Jakýsi odborník s vytřeštěnýma očima ve veřejnoprávní reportáži Vladimíra Kořena dramaticky odtušil, že třicetinásobný Český slavík Karel bude mít bungalov zaplavený vodou přinejmenším do výšky jednoho a půl metru! A že o Karlovi nemají žádné informace. Ještě že po průstřihu na studio moderátorka Iveta Toušlová přinesla aktuální dobrou zprávu, že se Karlovi, ani druhému Karlovi (Svobodovi) a dalším celebritám, bez kterých by české televize zašly na úbytu, vlastně nic nestalo.

Televize Nova o několik minut později upřesnila, že Maledivy rozhodně neční nad hladinu Indického oceánu jen do výšky deseti centimetrů a že božský Karel tráví svátky na západním, nikoli tedy východním pobřeží, na které dorazila záplavová vlna. Přesto jsem si už nyní jist, že jakmile se oba Karlové a jejich další showbyznysoví kamarádi z Malediv vrátí, můžeme se těšit na celou řadu velmi dramatických interview. A to budou Velké divy.

(REFLEX OnLine, 27.12.2004)

sobota, prosince 25, 2004

Prima registruje názvy pro digitál

Společnost FTV Prima, která je provozovatelem televize Prima, si v souvislosti s licenčním řízením na programové pozice v multiplexech DVB-T nechala zaregistrovat ochranné známky Prima klub, Prima sport, Prima 1 a Prima 2. Kromě toho žádá o známky Prima svět a Prima Shop. FTV Prima podle dosavadních informací podala jedinou přihlášku do výběrového řízení na licence DVB-T, a to na plnoformátový program Prima klub v multiplexu B společnosti Czech Digital Group, s níž je vlastnicky spřízněná.

(RadioTV.cz, 25.12.2004)

čtvrtek, prosince 23, 2004

Nástupce Šmuclerové má být z Novy

Televize Nova rozhodne o novém šéfovi programu až po Novém roce. Na úterní tiskové konferenci k plánům Novy v digitálním vysílání to řekl generální ředitel stanice Petr Dvořák. „Jsou dvě možnosti: buď to bude člověk „zvenku“ a nebo z Novy. Osobně se kloním k druhé variantě,“ uvedl Dvořák s tím, že Libuše Šmuclerová měla poměrně mnoho kompetencí a najít člověka, který by zvládal tolik věcí najednou, bude těžké. Další personální změny v souvislosti se vstupem nového majitele prý Nova nechystá.

(RadioTV.cz, 23.12.2004)

Představujeme projekty DVB-T: Febio TV

Pozici třetí komerční televize po Nově a Primě chce v budoucnu obsadit společnost Televize Febio se svým projektem Febio TV. Na úterní tiskové konferenci to prohlásil manažer projektu Febio TV Petr Sládeček: „Chceme se stát významným hráčem na českém televizním trhu. Myslíme si, že tu existuje místo pro třetí komerční plnoformátovou stanici, menší televizi, jakou je například německá ProSieben a RTL II. nebo polská TVN.“ Febio TV nemá podle Sládečka ambici stát se market leadrem a nebude se přizpůsobovat masové poptávce diváků. „Jde nám o mladší divácký segment, lidi ve věku od 15 do 49 let,“ dodal Sládeček.

Na projektu vlastní televize začalo Febio pracovat v lednu letošního roku. „Do té doby mě nenapadlo mít vlastní televizi,“ svěřil se majitel Febia a stoprocentní vlastník společnosti Televize Febio, s.r.o. Fero Fenič. „Původně jsme pracoval s myšlenkou vlastního filmu, české komedie. Přihlásil se mi sponzor a tak vznikl nápad zkusit to s televizí,“ přiblížil historii projektu. „Okolí mě utvrzovalo o tom, že někdo to musí udělat, protože projekty digitálních televizí, které se objeví, budou pocházet od velkých finančních skupin a jiných velkých společností,“ dodal Fenič, podle něhož je pro úspěch chystané televize důležité, že pořady Febia nyní vysílají všechny čtyři celoplošné analogové televizní kanály.

Fenič: už nyní mají naše pořady milion diváků

„Máme svoji stálou základnu zhruba milionu diváků, s níž počítáme,“ prohlásil Fenič, podle něhož Febio na projektu digitální televize pracuje od dubna letošního roku. „Máme kvalitní byznys plán, který představíme pouze zahraničním investorům, ale pokud bude zájem, necháme do něj nahlédnout také Radu pro rozhlasové a televizní vysílání,“ tvrdí Fenič. Firmě se podařilo získat dobrozdání od nejmenované zahraniční finanční skupiny a v lednu ji čekají jednání s třemi vážnými zájemci o investici do televize Febio. „Neoslovovali jsme zájemce z českého trhu, protože nechceme tuto myšlenku poškodit. Půjde skutečně o investora, nikoli o strategického partnera, který by mohl zasahovat do vysílání,“ vysvětlil Fenič. Společnost ale zatím nechce uvádět názvy konkrétních firem, Fenič pouze uvedl, že jde o společnosti ze západní Evropy a severní Ameriky.

„Vidíme díru na trhu a chceme se do ní dostat,“ prohlásil Petr Sládeček, který v polovině devadesátých let působil jako programový ředitel TV Nova, později jako šéf programu všech televizí společnosti CME v její londýnské centrále a v posledních pěti letech se třikrát účastnil výběrového řízení na generálního ředitele České televize. „Do deseti let bychom chtěli dosáhnout tržního podílu okolo osmi až jedenácti procent,“ tvrdí Sládeček, podle něhož by měla být Febio TV „voňavější televizí“ než současné komerční kanály. Výrazně odlišné by mělo být zpravodajství, o němž Sládeček prohlásil, že bude serióznější a analytičtější a zásadně se vyhne infotainmentu. „Nezříkáme se zábavy, ale nebude ve zpravodajství dominovat,“ dodal mluvčí projektu Tomáš Klvaňa, který zároveň popřel informace o tom, že by se měl v televizi Febio vést redakci zpravodajství.

Pět ze šesti míst managementu je už obsazeno

„S panem Feničem jsme se domluvili tak, že moje angažmá na projektu Febio TV skončí ve chvíli, kdy bude rozhodnuto o licenci,“ uvedl Klvaňa. Stejnou dohodu potvrdil i Petr Sládeček. „V tuto chvíli máme obsazené všechny manažerské pozice kromě výkonného ředitele. Jména vám ale zatím říci nemohu, protože ti lidé zatím pracují v některých organizacích a mohlo by jim to způsobit problémy,“ uvedl Fenič. Pod výkonného ředitele bude spadat pět dalších ředitelů: programu, zpravodajství, obchodu a marketingu, financí a výroby a techniky. „Budoucí programový ředitel nyní pracuje na strategickém místě v jiné společnosti, doporučil ho Petr Sládeček,“ prozradil Fenič. Televize by měla dohromady zaměstnávat méně než sto lidí.

Febio žádá o programovou pozici v multiplexu C, jehož provozovatelem je Český Telecom. „Projekt lze realizovat pouze na vysílací síti A nebo C – jinak ho nelze naplnit,“ uvádí společnost v tiskovém materiálu, který rozdávala na úterní tiskové konferenci. Na dotaz, zda za nezájmem Febia o vysílání v multiplexu B stojí spíše malé pokrytí nebo skutečnost, že jeho provozovatel má stejného vlastníka jako televize Prima, Fero Fenič uvedl, že jde o obojí. „S Telecomem jsme už předběžně jednali,“ doplnil Sládeček. Multiplex A provozovaný Českými radikomunikacemi vymezila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání veřejnoprávní České televizi a Českému rozhlasu. Zatímco síť A nyní může pokrýt signálem přes 70 procent území ČR, multiplexy B a C mají pokrytí pouze okolo 30 procent.

Počáteční investice mezi půl a jednou miliardou Kč

„Naprosto klíčový pro nás bude rok 2006, kdy bude pokrytí signálem DVB-T ještě malé, takže půjdeme zároveň i do kabelů. Na základě výsledků dosažených v roce 2006 ještě nemůžeme počítat s vyššími zisky z prodeje reklamních časů. Bod zvratu by měl přijít po prvních pěti letech, návratnost investice předpokládáme do deseti let od zahájení vysílání,“ uvedl Sládeček. Podle Feniče je byznysplán televize Febio velice konzervativní a ze začátku počítá s vysíláním „neplnohodnotné“ verze. Počáteční investice by se podle Sládečka měla pohybovat mezi 500 miliony a jednou miliardou korun. „Je to méně než při vzniku TV Nova,“ dodal. Tomáš Klvaňa to shrnul slovy: „Česká televize je velrybou, Nova delfínem, my chcem být štikou českého televizního trhu.“

A jakou programovou nabídku chystá televize Febio? Mělo by jít o plnoformátovou televizi životního stylu, u níž budou dominovat především tyto programové formáty: dokument, pořady pro minority v nejširším slova smyslu, pořady kvality života, alternativní zábavné pořady, kvalitní filmy a tvorba nezávislých výrobců a evropský seriál. „Nebudeme mít problém zařadit třeba kvalitní ruský nebo bulharský film nebo seriál,“ prohlásil Petr Sládeček. „Neexistuje v Evropě televize, která by měla vlastní festival (Febiofest) a další kulturní aktivity. Nepůjde tedy jenom o televizi, ale o kulturní instituci,“ slibuje Fero Fenič a Febio v tiskovém materiálu dodává: mělo by jít o televizi moderní, trendovou, energickou a dynamickou, která se nebojí experimentů a chce divákům dělat radost.

(RadioTV.cz, 23.12.2004)

středa, prosince 22, 2004

Skrytý půvab digitální televize

Přechod na digitální televizní vysílání je největší událostí od vzniku TV Nova

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání včera uzavřela příjem přihlášek do výběrového řízení na licence pro pozemní digitální televize. Jde bezesporu o nejdůležitější událost od vzniku duálního systému vysílání, kdy na jedné straně existuje silná veřejnoprávní televize placená z převážné většiny z veřejných zdrojů (koncesionářských poplatků) a vedle ní komerční televize odkázané výhradně na výnosy z prodeje reklamních časů.

Třetí místo pro Febio TV?

Zjednodušeně řečeno, přechod na digitální vysílání znamená podobný zlom jako vznik televize Nova. Od první celoplošné komerční televize ve střední Evropě se také očekávalo mnohé. Kromě jiného i účinná konkurence poněkud zatuchlému veřejnoprávnímu molochu z Kavčích hor. Projekt Novy vzbuzoval naděje především u intelektuální části diváckého spektra. Kromě klasického komerčního programu totiž sliboval kvalitní dokumenty, jazz či opery. Klasickým divákem Novy se měl stát aktivní třicátník s nadprůměrnými příjmy.

Tyto představy ale brzy vzaly za své. Nova pochopila, že český masový divák není nijak výjimečný a ve svých nárocích nepřevyšuje průměr Evropy. V pozici lídra trhu si TV Nova nemohla dovolit experimenty s "kvalitní vlastní tvorbou". Tu nyní slibuje společnost Febio ve svém projektu digitální stanice Febio TV. Podle manažera projektu, mimochodem bývalého programového ředitele Novy Petra Sládečka, by mělo jít o inteligentní televizi, která nemá ambice stát se nejsledovanější stanicí, ale ráda by se stala "trojkou" po Nově a Primě.

Febio TV má být plnoformátovou stanicí, měla by tedy vysílat filmy, seriály, zpravodajství, publicistiku, talk show a další televizní formáty podobně jako ostatní komerční televize. Podle Sládečka by ale nemělo jít o klasickou masovou produkci, televize ráda zařadí kvalitní ruský nebo bulharský film či seriál. Zkrátka by měla být "svá", a to i ve zpravodajství. "Rádi bychom se zaměřili na analýzu problémů, a nikoli na infotainment," prohlásil na včerejší tiskové konferenci mluvčí projektu Tomáš Klvaňa.

Podobně vzletná slova slyšeli novináři v únoru 1993 od Vladimíra Železného. Tehdy u toho byl také Petr Sládeček. Dají se tedy od Febia také očekávat pragmatické změny ve schématu a postupný příklon k "většinovému divákovi"? Pravděpodobně ne. Digitalizace umožní vznik celé řady nových televizí, a ty se zákonitě musejí lišit ve svém zaměření. Deset plnoformátových stanic pro masového diváka, jako jsou TV Nova a Prima, by se na omezeném českém trhu neuživilo. A neuvítaly by je ani reklamní agentury, které se už nyní těší na pestrost programové nabídky: vždyť kde jinde by měla inzerovat hudební vydavatelství než na hudební televizi, kde jinde padne reklama na sportovní oblečení na úrodnou půdu lépe než na sportovním kanálu?

Febio TV nemusí mít srovnatelný počet diváků jako Nova, ale svým vyhraněním může přitáhnout takovou skupinu diváků, která je pro inzerenty zajímavá. Podle toho, co zaznělo na včerejší prezentaci Febia, by to měli být právě ti, na které mají reklamní agentury políčeno nejvíce: lidé ve věku od 15 do 49 let s vyšším vzděláním a příjmem, z větších měst a se zájmem o nové technologie. Jenže ustojí Febio postupný nástup digitálního vysílání a roky očekávaného neúspěchu? Nesklouzne pod vlivem nízké sledovanosti do stejné špinavé řeky stokrát opakovaných amerických seriálů a německých detektivek jako dnešní komerční televize? Těžko říct. Febio zatím nemá ani licenci, takže jsou veškeré takové úvahy hodně předběžné.

Nejisté roky

Jisté je, že projekty jako Febio TV, hudební Óčko nebo zpravodajská televize Z 1, kterou připravuje slovenská finanční skupina J&T, mohou zásadním způsobem posunout a zkvalitnit českou televizní produkci. Ne nadarmo se říká, že větší konkurence vede k lepším výkonům. V případě digitálního vysílání ale existují ještě mnohá úskalí, která nechtěně nahrávají současným analogovým televizím. Diváci většinou vůbec netuší, že si kvůli příjmu digitálních stanic budou muset pořídit přídavné zařízení k televizoru, takzvaný set-top-box. Neexistuje žádná státní informační strategie, aby se o této novince dozvěděli opravdu všichni občané, tedy i Vladimírem Železným vzývaná bába Dymáková z Horní Dolní.

Přinejmenším první dva roky (počítámeli se zahájením digitálního vysílání v letošním roce) bude příjem digitální televize omezen na území větších měst a nelze očekávat, že se inzerenti přetrhnou o reklamní časy. Naprosto nevyřešené je postupné vypínání analogových vysílačů a jejich nahrazení digitálními vysílacími sítěmi, které se dotkne naprosto všech domácností (v konečné fázi nebude možné sledovat televizi bez set-top-boxu nebo nového digitálního přijímače). Rozdílné názory panují také na právo současných analogových televizí na přednostní udělení digitálních licencí bez výběrového řízení.

I tak lze konstatovat, že pokud se přechod na pozemní digitální vysílání podaří, bude to znamenat největší zásah do televizního trhu v jeho novodobé historii. Vydělat by na něm měl především divák.

(Lidové noviny, 22.12.2004)

OPRAVA: Petr Sládeček upozorňuje, že v únoru 1993 ještě nebyl manažerem Novy a tudíž se na formování projektu CET 21 a jeho prvního programového schématu nepodílel.

Nova plánuje čtyři digitální kanály, jeden zpravodajský

Televize Nova podala k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání celkem osm žádostí na udělení licence pro pozemní digitální televizní vysílání. Týkají se čtyř projektů pracovně označovaných jako Nova film, Nova sport, Nova seriál a Nova news. Na úterní tiskové konferenci to sdělil generální ředitel Novy Petr Dvořák s tím, že televize využila možnosti požádat o programové pozice v obou nabízených multiplexech B a C, jichž se týká výběrové řízení. „Těmito kanály chceme oslovit úzkoprofilové diváky, jimž nevyhovuje současný program TV Nova,“ uvedl Dvořák.

Nova si podle Dvořáka nedělá ambice na zvýšení reklamního koláče, chce se ale přizpůsobit světovému trendu vytváření „rodiny“ tematických kanálů napojených na plnoformátovou stanici. „Chtěli bychom si na nových kanálech testovat nové formáty, včetně těch zahraničních, před jejich nasazením na Novu,“ vysvětlil Dvořák, podle něhož je klasickým příkladem americký seriál 24 hodin, jehož první řada dosáhla vysoké sledovanosti, ale druhá v konkurenci seriálu Náměstíčko na ČT zcela propadla. Nakolik by Nova mohla při tomto zkušebním vysílání nových formátů využít programového zázemí dalších stanic americké společnosti CME, Dvořák zatím nedokáže odhadnout: „Neprováděli jsme si ještě žádné analýzy.“

Překvapení: seriálový kanál

Nova se v tendru na digitální televize uchází o licence pro kanály Nova seriál, Nova news, Nova film a Nova sport. Kromě stanice zaměřené na seriály se tedy RadioTV podařilo odhadnout zaměření všech plánovaných digitálních kanálů nejsledovanější české televize. Nova seriál by měla podle Dvořáka vysílat reprízy úspěšných českých seriálů z produkce TV Nova, ale také zahraniční krimiseriály, telenovely a dokumenty seriálového typu. Nova news bude klasickým zpravodajským kanálem, který by měl zpočátku vysílat 12 hodin denně, později 16 a nakonec až 24 hodin denně. „Měl by to být protipól veřejnoprávního zpravodajského kanálu,“ prohlásil Petr Dvořák. Nova pro jeho program využije regionální partnery včetně Regionální televizní agentury (RTA) Jaroslava Berky, zahraniční agentury a smlouvy se světovou zpravodajskou stanicí CNN.

Dvořák také prozradil, že Nova počítá s vytvořením třech zpravodajských centrech Nova news v Praze, Brně a Ostravě. „Kromě RTA nadále spolupracujeme s 29 dodavateli regionálního zpravodajství,“ prohlásil Dvořák. Stanice Nova film by měla oslovit především ty diváky, kteří si na plnoformátové Nově oblíbili rozšířenou filmovou nabídku. Navíc by měla nabídnout tituly, které podle Dvořáka nejsou odvysílatelné na Nově, případně reprízy filmů, které by se nevyplatilo zařadit na hlavní kanál. „Nabízí se také možnost specializovaných dnů zaměřených třeba na evropskou tvorbu, americkou nezávislou tvorbu, akční filmy, okénka věnovaná sci-fi a podobně. Kromě toho počítáme s tím, že na tomto kanálu budeme vysílat další informačně-zábavné pořady,“ uvedl Dvořák s tím, že Nova u tohoto kanálu zavede vysílání ve formátu 16:9.

Nova nepočítá s koupí Galaxie sport

Největší neznámá zatím zůstává nad kanálem Nova sport. Dvořák na přímou otázku popřel, že by Nova počítala s propojením s kabelovou a satelitní stanicí Galaxie sport, na níž má údajně vlastnicky participovat spoluvlastník Novy Jiří Šmejc. „Galaxii sport prodáváme prostřednictvím Mag Medie reklamu, uvažujeme o užší spolupráci, protože má práva na sportovní události, které nás zajímají, ale žádáme o vlastní sportovní kanál,“ uvedl šéf Novy s tím, že v tomto případě televize nejvíce váhá se strukturováním programu. „Televizní práva pro volné pozemní vysílání jsou oproti kabelům a satelitu drahá a nabízí se otázka návratnosti,“ vysvětlil Dvořák. Nova sport by podle něj měla využít dvouletý kontrakt TV Nova na přenosy fotbalových zápasů první i druhé ligy a přátelských mezistátních zápasů na území České republiky (nyní Nova vysílá jen část první ligy, o kterou se formou sublicence dělí s Primou). „Chtěli bychom kombinovat živé vysílání se záznamy, sportovními dokumenty a magazíny. Máme nabídky na přenosy hokeje, formule 1, lyžování, volejbalu, ale i extrémních sportů,“ přiblížil Dvořák.

Nova nepočítá s tím, že by jí zprovoznění nových digitálních kanálů stálo nějaké větší finanční prostředky. „Už dnes jsme v podstatě schopni odbavovat dva televizní programy,“ prohlásil Dvořák a dodal, že televize hodlá další vysílání zvládnout při současném personálním obsazení. Pokud by Nova získala licence pro pozemní digitální vysílání, bude schopna jej zahájit do poloviny roku 2006. „Podle zákona bychom měli spustit vysílání do roka od udělení licence. Počítáme s určitými průtahy, takže předpokládáme, že licence budou uděleny přibližně v polovině příštího roku,“ uvedl Dvořák. Zatímco pro nové kanály Nova žádá pozice v multiplexech B a C, současný program Novy by chtěla zařadit do multiplexu A, který ale vysílací rada vyčlenila veřejnoprávní televizi a rozhlasu.

Dvořák: budeme usilovat o pozici v multiplexu A

„Máme s Českými radiokomunikacemi (provozovatelem multiplexu A) předběžnou dohodu o zařazení do jejich multiplexu. Požádali jsme Radu pro vysílání o rozšíření souboru technických parametrů o digitální kmitočty v multiplexu A, v němž bychom chtěli zahájit vysílání od 1. ledna 2005,“ prohlásil Dvořák. Nova žádost podala 29. listopadu a Rada má na její vyřízení 90 dní. Pokud by ale nerozhodla do konce letošního roku, ohrozila by podle Dvořáka příjem programu TV Nova v těch domácnostech, které jsou již nyní odkázané na experimentální digitální vysílání nebo kabelové rozvody, které odebírají signál Novy z digitálních vysílačů. Nova totiž po Novém roce odstoupí od digitálních experimentů (zatím má pokračovat pouze vysílání multiplexu Czech Digital Group v Praze).

Podle Dvořáka by bylo ideální, kdyby v multiplexu A, který má největší pokrytí (asi 70 procent území ČR), vysílaly dva programy České televize a dva programy Novy. „Prima deklarovala, že o multiplex A nemá zájem, že chce být v multiplexu B,“ uvedl ředitel Novy. Dvořák také kritizoval postup Rady při výběrovém řízení na licence DVB-T, především pak vyčlenění některých programových pozic regionálním televizím: „Rada by neměla specifikovat, kterým programům vyčlení některé pozice, mělo by se rozhodovat o všech najednou.“ V konečném důsledku by Nova chtěla ovládnout jeden celý digitální multiplex včetně doplňkových služeb, z nichž Dvořák zmínil například on line sázení a různé finanční služby.

S jakou sledovaností Nova počítá u svých nových kanálů? Podle Dvořáka se odhady pohybují okolo pěti až sedmiprocentního podílu na trhu. Pokud by se zavádění digitální pozemní televize z různých důvodů protahovalo, je Nova připravena vysílat nové programy zatím prostřednictvím kabelových rozvodů a satelitu.

(RadioTV.cz, 22.12.2004)

Poslední rána

Málokterý český podnik prožívá takové vlastnické kotrmelce jako televize Nova. Zfilmovat je, museli by producenti Rodinných pout zblednout závistí. Někde ve tři sta padesátém šestém díle by se na scénu vrátil americký podnikatel Ronald Lauder a s cukajícím koutkem úst by oznámil, že Nova je opět jeho. Za patnáct miliard korun.

„Musíme si zvykat na to, že majitelé se mohou měnit, a zvlášť v médiích to bývá celkem častý jev,“ řekla mi programová ředitelka Novy Libuše Šmuclerová několik hodin poté, co její šéf Petr Dvořák minulé pondělí na společné tiskovce s ředitelem americké společnosti CME Michaelem Garinem oznámil návrat někdejšího investora do Novy. „S novými majiteli Novy jsem měla v neděli večer poměrně dlouhý rozhovor, ze kterého vyplynulo, že v televizi nechystají žádné personální zemětřesení. Byl to velmi korektní rozhovor,” ujišťovala mne Šmuclerová.
„Zůstáváte tedy programovou ředitelkou Novy?“
„Ano.“
Zdálo se tedy, že alespoň po dobu, než doběhne transakce mezi PPF a CME, zůstane vše při starém, i když můj známý z Novy se odpovědím Šmuclerové divil: „To že ti řekla? No nevím, na tu otázku, jestli zůstává programovou ředitelkou, snad měla odpovědět, že to záleží na nových majitelích.“ A ono opravdu záleželo: už ve čtvrtek 16. prosince bylo všechno jinak, Šmuclerová prakticky dostala padáka. Shodou okolností to bylo zrovna v den, kdy na Nově probíhal vánoční večírek (což je motiv, za který by se nemusel stydět žádný scénárista mýdlových oper).

Odchod Šmuclerové se dal očekávat: po Vladimíru Železném to byla především ona, kdo před pěti lety „vypekl“ tu samou CME spuštěním „nové Novy“ na Barrandově – bez Američanů. Že budou manažeři CME tak rychlí, ale nikdo neočekával.

KACHNA JMÉNEM BERTELSMANN

Stejně jako skoro nikdo neočekával, že se do Novy vrátí CME. Mezi lidmi z oboru stále častěji kolovaly „zaručené zprávy“ o tom, že Novu koupí německý mediální koncern Bertelsmann. Noviny Nedělní svět je dokonce den před tiskovou konferencí o prodeji Novy zveřejnily jako hotovou věc. Redaktorka Práva Jana Perglerová a její pověstné zdroje pak tuto zprávu převzaly takovým způsobem, že si vydavatel musel v pondělí dopoledne rvát vlasy. Považte: v době, kdy finišovalo jednání o podpisu smlouvy mezi PPF a CME, novinové rotačky už tiskly Právo s palcovým titulkem „Do Novy vstoupí německá RTL“.

Přitom jednání mezi PPF a Bertelsmannem, který měl skutečně o Novu zájem, skončila nezdarem už před několika týdny. Nabídku německého investora, deset miliard korun, přebila CME tím, že „přihodila“ další pět miliard – a především tím, že část peněz zaplatila ve formě vlastních akcií, takže PPF se stala druhým největším spolumajitelem celé CME po pověstném Ronaldu Lauderovi. Na jedné straně tedy ztratila hlavní slovo v Nově, ale zároveň se stala podílníkem v osmi dalších televizích ve střední a východní Evropě, včetně slovenské Markízy.

Je to výhodný obchod pro obě strany: pokud od patnácti miliard korun odečteme více než deset miliard vysouzených na České republice v mezinárodní arbitráži za nedostatečně ochráněnou investici (proč je nikdo nevymáhá na Železném?), miliardu vysouzenou na Železném a tři miliardy, které CME zaplatila ve formě svých akcií, zbývá už jediná miliarda. No nekupte to, když stejné peníze Nova vydělá na prodeji reklamních časů za jediný rok!

Proč se obchod podařilo tak mimořádně utajit? Nabízí se jednoduché vysvětlení: CME je veřejně obchodovatelná společnost, u níž platí pro zveřejňování podobných informací přísná pravidla. Nesměly se tedy dostat na veřejnost do chvíle, než obě strany podepsaly smlouvu. Je dokonce možné, že dezinformace o Bertelsmannovi kolovala médii záměrně, aby nikdo nepátral po skutečném kupci.

BYZNYS BEZ EMOCÍ?

Jakou roli sehrála v tomto obchodě osobní msta Ronalda Laudera někdejšímu řediteli Novy Vladimíru Železnému? „Pro CME jsem pracoval v letech 1999 až 2000 a lidé, kteří znají pana Laudera, vždycky říkali, že tento pán nikdy boj o navrácení televize Nova nevzdá a že se bude chovat jako Simon Wiesenthal. Bude mu prý jedno, zda to bude trvat několik let, ale že Novu dostane zpět,“ řekl mi šéf hudební televize Óčko a bývalý ředitel České televize Jiří Balvín, který do „americké Novy“ nastoupil už v době, kdy neměla jak vysílat, protože ji Železný opustil a i s licencí se odstěhoval na Barrandov.

Osobní averze Laudera a Železného skutečně mohla sehrát důležitou roli, zřejmě ale ne klíčovou. Na druhou stranu, Balvínova slova jsem za dobu, po kterou se CME soudila s Železným i českým státem, slýchával poměrně často. Především pak o tom, že v židovské komunitě, kde Lauder hraje velmi významnou roli, se zrada neodpouští. Naopak: zrádce je potřeba položit na kolena, znemožnit (v novinách se psávalo o tom, jestli Železný skončí v teplácích), zasáhnout na co nejcitlivějším místě. Tím je pro Železného Nova, byť v ní už není ředitelem a soud mu v ní zřejmě nepřizná ani žádný vlastnický podíl.

Tím, že se Lauder na jednáních o koupi Novy přímo neúčastnil, a nepřiletěl ani v den jeho oznámení, což by mohl brát jako svůj osobní triumf, vlastně Železného ještě více pokořil. Naznačil mu, že pro něj není návrat do Novy ničím osobně tak důležitým, aby u něj musel asistovat a že jde v podstatě jen o dobrý byznys. Což je konec konců pravda, Nova už v prvních letech své existence vydělávala CME zdaleka nejvíce ze všech jejích televizí. Nabízí se ale otázka, zda-li Američané nebudou penězi získanými z Novy dotovat tyto další stanice. „Jestli je pravda, co řekl šéf CME Michael Garin, že tržby CME se díky opětovnému nákupu televize Nova zdvojnásobí, ačkoliv CME vlastní stanice na Slovensku, Ukrajině, v Chorvatsku, ve Slovinsku dvě a v Rumunsku dokonce tři, pak je to špatná zpráva. Protože zisk této dojné krávy českého mediálního populismu odplyne v rámci skupiny tam, kde je potřeba dobudovat globálněkonzumní návyky spotřebitelů,“ varuje Štěpán Kotrba z Britských listů.

ŠMEJCOVA PŘESMYČKA

Ale zpátky ke Šmuclerové a „přeběhlíkům“ z Měšťanské besedy, kteří se teď třesou o svá místa (Blesk dokonce zveřejnil procentuální odhady, kdo bude muset Novu opustit: Šmuclerová to měla jisté na 99 procent, moderátorka Lucie Borhyová na 45). Manažeři ze CME tvrdí, že se nechtějí mstít a na minulosti jim nezáleží. To však není tak úplně pravda. První, kdo doplatil na obchod s PPF, nebyla Šmuclerová, ale mediální zástupce CME v České republice Michal Donath.

PPF si na CME vymohla, aby se Donath žádným způsobem nepodílel na komunikování prodeje Novy. Nesměl se dokonce ani zúčastnit tiskové konference, která proběhla dvě stě metrů od sídla jeho firmy Donath-Burson-Masteller. Zřejmě proto, že si jej veřejnost pamatuje z mediálních přestřelek s Železným a prohrané arbitráže, která přišla státní kasu na deset miliard korun. Úplně jinak dopadl někdejší spolumajitel Novy Jiří Šmejc, který před pěti lety při rozchodu Železného se CME sehrál stejně důležitou, ne-li důležitější roli než Šmuclerová. Sehnal Železnému od IPB miliardový úvěr na rozjezd vysílání z Barrandova a vybudoval novou servisní společnost Česká produkční 2000, která nahradila Američany ovládanou ČNTS z Měšťanské besedy.

Když se přede dvěma lety do Novy „vbourala“ finanční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, obrátil Šmejc kartu a začal kamarádit s finančníky. Železný už nebyl důležitý. Později Šmejc dokonce PPF odprodal svoje firmy, přes které ovládal Českou produkční, a sám se stal členem nejužšího vedení této finanční skupiny. Minulé pondělí generální ředitel Novy Petr Dvořák oznámil, že v novém představenstvu holdingu firem okolo Novy budou čtyři lidé: tří zástupci CME a jediný Čech, Jiří Šmejc. Tomu se říká kariéra! Nebo spíš podnikatelský pragmatismus.

(REFLEX 52-53, 22.12.2004)

Nováci, nebojte se

Vlastnické změny na Nově poněkud odsunuly na druhou kolej přinejmenším stejně důležitou událost roku na českém televizním trhu: výběrové řízení na licence pro digitální televize. Snahy některých poslanců zastavit tento tendr definitivně padly, a toto úterý Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uzavřela příjem přihlášek. Sama Nova se chystá žádat o licence pro dva až tři programy, Prima si nárokuje programové pozice v digitální vysílací síti společnosti Czech Digital Group, s níž ji pojí stejný majitel. A existuje celá řada dalších zájemců, kteří zatím neměli možnost vlastnit nějakou televizi.

Být zaměstnancem Novy, který před lety odešel s Vladimírem Železným na Barrandov vysílat bez Američanů, vůbec bych se po návratu CME do Novy nebál o práci. Televizních projektů bude dostatek, chystají je finančně silné společnosti, a jediné, čeho se jim nedostává, jsou kvalifikovaní zaměstnanci. Zkrátka profesionálové. A ti můžou pracovat v jakékoli televizi – tedy pokud jim nebude vadit poněkud méně diváků, než má fenomén jménem Nova.

(REFLEX 52-53, 22.12.2004)

úterý, prosince 21, 2004

Zelený mozek se hlásí do služby

Nevím, čím jsem si to zasloužil, ale Vladimír Železný mi dnes na svojí tiskovce k prodeji Novy americké společnosti CME a jeho úmyslu napadnout výrok stockholmské arbitráže (že Česko neochránilo původní investici CME do Novy a tudíž muselo této firmě zaplatit deset miliard korun) věnoval hned tři poznámky. Ta první se týkala doslovné citace středečního Radiofóra, kde jsem vyslovil domněnku, že návrat Laudera do Novy souvisí s tím, že v židovské komunitě, ke které se oba pánové hrdě hlásí, se zrada neodpouští. Doktora Železného se zřejmě tato slova dotkla natolik, že mne před sálem zpola naplněným novináři a zpola Holubí letkou označil za „zelenou hlavu“. Nic proti tomu, vliv Zeleného Raoula se zřejmě už po tom roce a půl v Reflexu projevuje. Naprosto jsem ale nepochopil další poznámku o „potůčkovském dá-li Bůh“. Z celé tiskovky jsem si odnesl dojem, že panu europoslanci ukrutně chybí sobotní televizní půlhodinka. Měl by si ho najmout nějaký digitální kanál. Nejlépe česká verze Comedy Canal. Možná by se to dalo i vyvážet.

V Českém Těšíně vzniká „přeshraniční“ televize

Wirtualnemedia.pl/PAP (jp)

Český Těšín a polský Cieszyn uvažují o zřízení společné televizní stanice. Její vysílání by mohlo začít již v příštím roce, informuje polský regionální list Dziennik Gdański. „Byla by to první přeshraniční kabelová televize na světě,“ řekla deníku Halina Godecká, ředitelka fondu Mediální akademie. „Je to dobrý nápad,“ říká místostarosta Cieszyna Bogdan Ficek, který již o televizi mluvil s předsedkyní polské Rady pro rozhlas a televizi Danutou Waniek. „Šéfka vysílací rady uvedla, že kabelovka má velkou šanci, ale nejdříve musí Rada tento projekt prodiskutovat a konzultovat ho s ministerstvem zahraničí. Iniciátorem vysílání je Ogólnopolska Izba Gospodarcza Komunikacji Kablowej,“ dodal list, podle něhož by se na vysílání podílelo konsorcium různých firem. Program přeshraniční kabelové televize by tvořily především materiály nakoupené od jiných provozovatelů kabelových infokanálů a také z vlastní produkce, kde by se Poláci prezentovali Čechům a naopak. Premiérové vysílání má zabrat čtyři hodiny denně. „Zatím to vypadá, že kabelovka by mohla zahájit vysílání na přelomu srpna a září příštího roku,“ uvedl Dziennik Gdański.

Rusové zavedou kanál Diaspora pro menšiny

Satkurier.pl/Interfax (jp)

Již v lednu zahájí v Moskvě a nejbližším okolí vysílání speciální televizní kanál Diaspora pro náboženské menšiny. Jeho provozovatelem bude Svaz Diaspor Ruska, který tvoří na sto národnostních sdružení. Hlavní náplní programu bude regionální zpravodajství zaměřené na menšiny, pořady pro děti a talk show. Mezi největší skupiny, pro které má Diaspora vysílat, patří Ázerbajdžánci, Arménci, Tádžici, Gruzínci, Asyrové, Kurdové, různé evropské národy, Čnané, Litevci a Korejci.

Představujeme projekty DVB-T: Z1 News Channel

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dnes v 16:00 ukončí příjem přihlášek do výběrového řízení na licence pro pozemní digitální televizní vysílání v sítích B a C (provozovatelé: Czech Digital Group a Český Telecom). RadioTV ode dneška postupně představí projekty všech zájemců o vysílání ve formátu DVB-T, a to jak projekty společností, které dosud neprovozovaly v České republice televizní vysílání, tak nové projekty současných provozovatelů. Jako první nabízíme zpravodajský kanál Z 1 akciové společnosti První zpravodajská, ovládané slovenskou finanční skupinou J&T.

J&T Finance Group vlastní slovenskou zpravodajskou televizi TA3 a s podobným konceptem nyní usiluje o licenci pro stanici Z 1 TV News Channel. Její program má být postavený na zpravodajských blocích, publicistice a specializovaných pořadech věnovaných ekonomice, spotřebních magazínech a podobně. Generálním ředitelem Z 1 a předsedou představenstva První zpravodajské je Martin Mrnka, který dříve působil v redakcích publicistiky televize Nova a České televize (zde také krátkou dobu vedl redakci publicistiky, než jej někdejší ředitel zpravodajství Zbyněk Honys nahradil Milanem Bouškou). Mrnka nemá v První zpravodajské žádný podíl, časem by ale měl na firmě nějakým způsobem participovat.

Mrnka: jednáme s redaktory ČT i Novy

Obchodní rejstřík zapsal První zpravodajskou, a.s. teprve minulý čtvrtek 16. prosince. Firma oficiálně sídlí v Blanické ulici na Praze 2, podle Mrnky odtud ale televize vysílat nebude: „Sídlo zatím hledáme.“ Z internetového výpisu rejstříku lze vyčíst, že v dozorčí radě firmy sedí další bývalý redaktor TV Nova Martin Grmela, Tomáš Volejník a generální ředitel slovenské TA3 Ľubomír Čechovič. Jediným akcionářem První zpravodajské je přímo bratislavská J&T Finance Group, přičemž základní kapitál firmy tvoří dva miliony korun (rozdělených na 200 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000,- Kč v listinné podobě).

Jako předmět podnikání má První zpravodajská zapsány vydavatelské a nakladatelské činnosti, výrobu, rozmnožování a nahrávání zvukových a zvukově-obrazových záznamů, reklamní činnost a marketing a činnost informačních a zpravodajských kanceláří. Samotná televize už má logo (červeno-černo-bílé se zvýrazněným názvem Z 1 a menším písmem „TV News Channel“, slogan stanice je "Vědět víc") a podle Mrnky získala ke spolupráci zhruba deset až patnáct televizních novinářů. „Jejich jména ale nemůžu zatím zveřejnit, protože ještě pracují u jiných televizních společností a poškodilo by je to. Někteří se rozmýšlejí, zasáhla je změna majitele Novy.“ Česká televize nepřímo potvrdila, že zástupci Z 1 loví i ve „veřejnoprávních vodách“. Zájem mají například o investigativního reportéra Jiřího Hynka (Mrnka jednání s Hynem popřel).

Šéfredaktorem bude „typ podobný Ivanu Kytkovi“

„Dohromady bychom měli mít asi 120 zaměstnanců, z toho 40 novinářů,“ říká Mrnka. Interní redaktoři se budou výhradně věnovat zpravodajství, publicistiku bude Z 1 nakupovat od externích firem. Jednou z nich je produkční společnost A-News bývalých reportérů ČT Marka Vítka a Radana Šprongla (podíl v ní má také společnost IT Newton zastupovaná někdejším kandidátem na generálního ředitele ČT Petrem Krausem). „Investigativním reportážím se moc věnovat nebudeme,“ přiznává Mrnka, podle něhož se v hierarchii televize počítá i s pozicí šéfredaktora zpravodajství. Tím by měl být podle Mrnky člověk „hodně podobný Ivanu Kytkovi, který má také zkušenosti ze zahraničí“. Spolupráci nové televizi slíbila také válečná novinářka Petra Procházková či diplomatka Janina Hřebíčková. U Procházkové půjde ale jen o občasné příspěvky a „známé jméno“, nikoli stálé angažmá (působí ale také v dozorčí radě firmy Open Sky - viz dále).

Zpravodajský kanál Z 1 má už také minimálně dvě moderátorky. Jednou bude Hana Vítková, druhou bývalá redaktorka zpravodajství Novy Aneta Procházková. Další jména nechce Mrnka zatím zveřejňovat a opět se odvolává na současné pracovně-právní vztahy adeptů s nynějšími provozovateli televizního vysílání. Jak říká, sám na projektu zpravodajské televize podobné slovenské TA3 pracuje přibližně rok. Po ruce má také tým konzultantů, mezi nimiž je například Miroslav Brada ze společnosti Pro TV, jež vyrábí pro televizi Prima seriál Rodinná pouta a soutěžní pořad Kvíz show. V redakční radě Z 1 zasedne prorektor Univerzity Karlovy a šéf ISKŽ Michal Šobr.

Lidé ze Z 1 figurují v propletenci PR firem

Už nyní je ale zajímavé nahlédnout do propletence firem, které se pohybují okolo tohoto projektu a lidí, kteří za ním stojí. Například o registraci názvu Z 1 si už před časem požádala nikoli První zpravodajská, a.s. ale společnost Open Sky, kterou má rovněž vlastnit skupina J&T (v Česku jí patří ještě J&T Banka a fotbalová Sparta). Obchodní rejstřík tuto firmu zapsal letos v květnu a Mrnka je členem jejího představenstva. Funkci šéfa představenstva pro změnu vykonává Martin Grmela a členkou dozorčí rady je Janina Hřebíčková. Firma se měla původně zabývat jenom pronájmem nemovitostí, 10. prosince ale rozšířila předmět podnikání o dalších šest oblastí, mj. agenturní činnost v oblasti kultury a umění.

Martin Mrnka figuruje ještě jako jednatel a majoritní vlastník ve firmě 3 Pictures, jíž obchodní rejstřík zapsal letos 10. listopadu a zabývá se mj. zpracováním a výrobou návrhů reklamy a průzkumem trhu. Mrnka v ní vlastní 52 procent, o zbývajících 48 procent se napůl dělí Denisa Dufková a Simona Matásková. A aby byl výčet firem s Mrnkovou účastí kompletní, od letošního dubna je členem a od května předsedou představenstva akciové společnosti YALEPERRY - EU Projekt, která mj. pořádá „odborné kurzy, školení a jiné vzdělávací akce včetně lektorské činnosti“. Jediným akcionářem této firmy je Jiří Hart (jednatel agentury Christian V.I.P. – „marketingové poradenství se specializací na oblast informací“, kde je jednatelkou také Magdaléna Mrnková).

Existuje napojení na „upřímného“ Surňaka?

Hartovo jméno je neodmyslitelně spojeno s Andrejem Surňakem (přes firmu Crane Consulting, kde jsou oba jednatelé, ale i další firmy vesměs zaměřené na poradenství a PR), marketingovým specialistou ČSSD a autorem kampaně „Myslím to upřímně“. Surňakova firma Crane Consulting ale po neúspěšných volbách do krajských zastupitelstev a doplňovacích volbách do Senátu o smlouvu s ČSSD přišla. Hart je také místopředsedou představenstva akciové společnosti BSA FINANCE (poradenská činnost v oblasti průmyslu, obchodu a investic, zprostředkovatelská činnost v oblasti průmyslu, obchodu a investic obstaravatelská činnost v oblasti finančních akvizic), jejíž dozorčí radě předsedá Magdalena Mrnková.

Martin Grmela, po Martinu Mrnkovi „druhý muž“ v chystané zpravodajské televizi Z 1, je předsedou představenstva společnosti AGE Communications, jejímž předmětem podnikání je například poradenská činnost v oblasti společenských věd a rozvoje osobnosti nebo činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců (členem představenstva je další bývalý „novák“ Marek Stoniš). Grmela je také předsedou dozorčí rady společnosti Forward Media zaměřené na pronájem a prodej nemovitostí, reklamu a marketing.

Vedení Z 1 popírá vliv PR agentur

Mrnka i Grmela na úterní tiskové konferenci popřeli, že by se jejich působení v dalších firmách mohlo nějakým způsobem projevit na vysílání televize Z 1. "Redaktoři budou podepisovat vnitřní kodex. Redakce bude naprosto oddělená od vedení televize," uvedl Mrnka. Zároveň ale připustil, že televize bude při hledání redaktorů pátrat také v PR agenturách. "Obavy z ovlivňování redakce jsou ale liché, stejně jako to, že Z 1 je napojena na nějakou politickou stranu. Tím bychom ztratili důvěryhodnost," prohlásíl Mrnka, podle něhož lze Z 1 charakterizovat jako zpravodajsko-publicistický kanál, zatímco sesterská TA3 je zatím pouze zpravidajskou stanicí.

"Do projektu investujeme stovky milionů korun, přesné částky ale kvůli konkurenci říci nemohu," uvedl Mrnka s tím, že "bod zlomu" by Z 1 zažila po sedmi až osmi letech vysílání a po dvanácti letech by se měla úvodní investice několikanásobně vrátit. Cílovou skupinou Z 1 má být člověk v aktivním věku, který se zajímá o dění kolem sebe a chce být informován. "Dívá se na zprávy ve chvíli, kdy on chce a ne tehdy, kdy mu je servírují velké televizní stanice," přiblížil Mrnka. Z 1 podle něj bude vysílat každou celou hodinu patnástiminutovou zpravodajskou relaci a vždy o půl pětiminutový souhrn zpráv. Čas mezi nimi vyplní dopravní zpravodajství, kamery Panorama a spotřebitelské magazíny zaměřené na bydlení, motorismus, IT, mobily, spod.

Televize chce až pětiprocentní podíl na trhu

Z 1 bude také každý den vysílat diskusi se zajímavými a známými osobnostmi, které nebudou muset být nutně politiky. Jednou týdně pak stanice zařadí "interview týdne". Kromě toho Z 1 počítá se specializovaným ekonomickým zpravodajstvím, dokumenty a magazínem o střední Evropě. "Budeme také přebírat blok zpravodajství ze Slovenska od TA3 pro slovensko menšinu žijící v České republice a počítáme s tím, že časem by tato spolupráce měla fungovat i naopak," prohlásil Mrnka. Z 1 by měla zpočátku vysílat živě od 7:00 do 24:00 (během noci by šel záznam), časem by se živě vysílalo po celých 24 hodin.

"V případě, že bychom získali licenci pro digitální vysílání, jsme připraveni ho zahájit na podzim 2005, ale vzhledem k očekávaným technickým obtížím ho lze očekávat spíše na začátku roku 2006," uvedl Mrnka, podle něhož má Z 1 ambici dosáhnout ve svém prime time (brzy odpoledne a po 21 hodině) podílu mezi třemi a pěti procenty. "Slovenská TA3 má největší sledovanost ve 20:00, tedy po hlavních zprávách velkých televizí. Něčeho podobného bychom chtěli také dosáhnout," prohlásil Mrnka. Klasický reportér Z 1 by podle něj měl svým profilem připomínat reportéra někdejší televizní agentury TVD společnosti Mafra - měl by být mladý a flexibilní.

"U moderátorů spojíme moderování a funkci vedoucího vydání, což je obvyklé v anglo-saském modelu vysílání, nikoli u nás. Ideální moderátor Z 1 by měl mít okolo padesáti let, rozhodně nechceme mladé lidi, kteří moderují na velkých televizích. Bohužel takových starých profesionálů je u nás málo," říká Mrnka. Osmdesát procent produkce televize Z 1 má být původní, zbytek mají tvořit akvizice. "Jednáme o spolupráci se zahraničními televizemi a výrobci dokumentů a magazínů," slibuje ředitel Z 1 Martin Mrnka.

(RadioTV.cz, 21.12.2004)

pondělí, prosince 20, 2004

Nova představí plány v oblasti digitalizace

Televize Nova svolala na úterý 21. prosince od 15:00 setkání s novináři v pražském hotelu Marriott, kde představí svoje plány v oblasti digitálního vysílání. Právní zástupkyně Novy Markéta Havlová již dříve uvedla, že stanice chystá dva až tři projekty tematických digitálních kanálů.

(RadioTV.cz, 20.12.2004)

Přišel mi mail od Václava Cibuly, redaktora LN

Zde je pro pobavení doslovné znění:

Potůčku, Potůčku,
že jseš úplně vylízanej, to se o tobě říká prakticky všude. Když jsem si ale přečetl, cos o mně teď dvakrát napsal, tak už tě spíš jen lituju, jseš fakt zcela vybranej ubožák. Já ti snad někde zaplatím nějakou kurvu, aby sis zřejmě poprvé v životě zaobcoval, jestli teda vůbec víš, co to je. Kdybys nevěděl, rád ti poradím, aspoň se ti pak už semeno nebude tlačit na tvůj malinký zamindrákovaný mozeček.

S uctivým pozdravem

Václav Cibula


Nemůžu vás ochudit o další pokračování této plodné korespondence:

J.P.: Děkuji Vám za další příspěvek na můj blog.
V.C.: Rádo se stalo, bude mi ctí. Co bych pro tebe neudělal, vždyť na víc chudinko fakt nemáš. Posílám ti velkou pusu.
J.P.: A pac nebude?

Na stranických vlnkách

Zaútočí na nás politici z éteru? Parlament schválil novelu zákona o politických stranách a hnutích, která umožní vznik stranických rádií a televizí.

Jsou billboardy, placená inzerce a stranické noviny dostatečnou sebeprezentací politických stran? Zřejmě ne. Poslanecká sněmovna koncem září přehlasovala veto Senátu a rozšířila novelu zákona 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích o formulaci, která stranám umožňuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání.

Změnu inicioval komunistický poslanec Václav Exner, který při prvním čtení novely ve sněmovně řekl: „Domnívám se také, že je potřeba se vrátit k tomu, že v současné době je povoleno politickým stranám provozovat vydavatelství a nakladatelství, nikoliv však už například rozhlasové nebo televizní vysílání.“ Je to právě KSČM, která jako jediná dosud využila možnost vydávat vlastní deník (Haló noviny) a jež by také ráda provozovala vlastní rádio.

Zákon prošel hlasy poslanců napříč celým politickým spektrem. Novelu podpořila drtivá většina přítomných poslanců, pouze osm bylo proti (například Táňa Fischerová a Svatopluk Karásek z US-DEU a Petr Pleva z ODS). Zajímavé je, že ve chvíli, kdy na sporný paragraf o stranických rádiích a televizích upozornila média, někteří z poslanců, jež hlasovali pro zákon, najednou začali tvrdit, že o „Exnerově vložce“ nevěděli – například Kateřina Dostálová z ODS. Jiní, jako většina poslanců vládní US-DEU, pro jistotu mlčeli, protože o sporném paragrafu dobře věděli.

Výsledek? V polovině října zákon podepsal prezident a tím momentem také nabyl právní účinnosti. Politické strany tedy mohou již dnes požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o udělení licence. Jiná věc je, že z technického hlediska už není možné (do spuštění digitálního vysílání) udělit licenci pro celoplošné vysílání, a volné televizní kanály nejsou k dispozici ani v regionech. Stranická rádia nebo televize ale mohou vysílat přes satelit nebo v kabelových rozvodech a počkat si na přechod k digitálnímu vysílání, které umožní vznik desítek nových rádií i televizí.

Má to ovšem jeden háček: i kdyby třeba komunisté získali vysílací licenci, budou se muset řídit stejnými mediálními zákony jako kterýkoli jiný provozovatel. A zákon o rozhlasovém a televizním vysílání mimo jiné říká: „Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.“

Mimo jiné to znamená, že by si případné komunistické rádio nemohlo dovolit to, co na svých stránkách běžně dělají Haló noviny – přizpůsobovat realitu svému úhlu pohledu a poskytovat prostor pouze těm „správným názorům“. Takové rádio nebo televize by velmi rychle narazily; vysílací Rada totiž ze zákona kontroluje vyváženost zpravodajských a publicistických pořadů a v případě porušení této zásady uděluje poměrně vysoké pokuty. Na noviny a časopisy žádný takový regulační úřad nedohlíží, takže pokud svým psaním neporuší něčí práva a poškozený je nezažaluje, mohou si vydávat prakticky cokoli.

Zřejmě kvůli jasnému požadavku na nestranné zpravodajství nemají politické strany o vlastní rozhlasové nebo televizní vysílání příliš velký zájem. Například ODS se podle svého mluvčího Petra Husáka o tuto možnost vůbec nezajímá. „Nemáme zájem ani o jedno ani o druhé (rozhlas nebo televizi),“ říká. Vládní US-DEU v minulosti uvažovala o zřízení vlastního internetového rádia, pro jehož provoz není nutná licence od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Později od tohoto úmyslu upustila, neboť by se jí kvůli nízkému poslechu a nákladům na provoz nevyplatilo. Sociální demokraté a lidovci o možnosti vlastního vysílání taktně mlčí (pro lidovce by ale bylo zbytečné žádat o licenci, když už vysílá katolické Rádio Proglas).

Neparlamentní strany se k této legislativní novince staví značně skepticky. Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté podle svého předsedy Jana Kasla této novely nevyužije, protože ji považuje za špatnou a zavádějící nerovnost v politické soutěži: „Bylo by zajímavé vědět, kde na světě takto otevřeně existuje stranické vysílání. Jistě v době digitální televize lze mít soukromých stanic tisíce. Některá média jsou i dnes skrytě ovládána politiky. Připomíná nám to živě dobu, kdy média již byla v rukou politické strany.“ Kasl rovněž upozorňuje, že vlastní vysílání by mohly spustit zejména ty strany, které si díky systému jejich financování vytvořily dostatečné kapitálové zázemí. Zároveň se ptá: „Jak to bude s inzercí? Nehrozí monopolizace politické scény silnými subjekty?“

Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání podle Kasla právě explicitně omezuje možnosti vzniku stranického rádia nebo televize, a to i přesto, že jeho dikce je obtížně prosaditelná a vymahatelná. „Považujeme za nešťastné směšování role politiků a médií. Rozdělení rolí a kontrola politiků nezávislými médii je podle nás základem demokracie. Politici by měli především podporovat volnou soutěž nezávislých médií. Zatímco u komerčních rádií je může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání sankcionovat za politickou propagandu, zde by tomu bylo jinak?“ Zřejmě nebylo, ovšem situace, kdy by Rada složená z členů nominovaných a volených parlamentními politickými stranami rozhodovala o vysílacích licencích právě pro tyto strany, by byla mimořádně komická. Snad k ní nedojde.

(Konec Konců 1/05)

Dopravní podnik nadržuje bezdomovcům

Blíží se nám konec roku, takže dnes trošku odlehčím a podělím se s vámi o svou korespondenci s Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Ponechávám ji bez komentáře a naopak čekám, že pod tímto sloupkem těch komentářů bude habaděj. Pěkné Vánoce!

Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.
Odbor přepravní kontroly
Sokolovská 217/42
190 22 Praha 9

V Praze 15. listopadu 2004

Věc: Stížnost na postup kontrolora Dopravního podniku hl. m. Prahy

Prosím o prošetření postupu revizora DP hl.m. Prahy, který mne v neděli 14. listopadu 2004 pokutoval za jízdu tramvají s neoznačenou jízdenkou. Jízdu jsem nastoupil ve 13:45 ve zcela zaplněné tramvaji číslo 11 na Náměstí bratří Synků (číslo soupravy 8740) a ani po třech pokusech mi strojek, k němuž se mi podařilo dostat, neoznačil jízdní doklad. Další strojky nebyly kvůli nadměrnému počtu cestujících (na lince v neděli jezdí pouze jeden vůz místo dvou) přístupné.

Na zastávce Muzeum přistoupili dva revizoři DP hl.m. Prahy, z nichž jeden mne pokutoval za jízdu „na černo“, ačkoli jsem mu předal jízdenku, sdělil důvod, proč není označena a upozornil jej na očitého svědka, který mi mohl dosvědčit, že přístroj na označování jízdních dokladů ve chvíli, kdy jsem si chtěl jízdenku označit, nefungoval (při kontrole funkčnosti ale strojek revizorovi doklad označil).

Neměl jsem žádný důvod cestovat „na černo“, před cestou jsem si řádně zakoupil jízdní doklad (kdybych snad chtěl jet „na černo“, nebudu se v neděli odpoledne shánět v Nuslích, kde nejsou ani automaty na jízdenky, po dokladu!) a jeho označení mi znemožnily objektivní příčiny. Proto mne překvapil i další postup revizora, který vystoupil na zastávce Náměstí Jiřího z Poděbrad a jehož jsem posléze znovu zaregistroval na zastávce Flora, kam přijel následující tramvají číslo 11.

Zmíněný revizor zde vyloučil z přepravy bezdomovce, aniž by od něj požadoval pokutu, zaplacení jízdného nebo alespoň doklad totožnosti. Když jsem jej upozornil na zcela odlišný přístup v obou zmiňovaných případech, sdělil mi, že podle předpisů DP může jako revizor rozhodnout o tom, zda černého pasažéra bude pokutovat či zda jej pouze vyloučí z přepravy. Revizor mi na opakovanou žádost odmítl sdělit své jméno a služební číslo. Tento přístup považuji za naprosto nepřípustný, a proto požaduji:

1) Prošetření postupu revizora DP, který mne v podstatě pokutoval za technický výpadek přístroje na označování jízdních dokladů a zcela ignoroval mé upozornění na očité svědky,

2) Sdělení, zda při zadržení černého pasažéra existují jiná pravidla pro „normální občany“ a „bezdomovce“ (Cituji revizora: „Vy se chcete srovnávat s bezdomovcem? Ty tašky, co si nese, jsou všechen jeho majetek!“)

Jsem vnitřně přesvědčen o tom, že přepravní řád DP včetně pokut za jízdu bez platného dokladu platí pro všechny bez rozdílu. Cituji odstavec 4 pasáže Tarifu o přepravní kontrole: „Cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem a odmítá na místě zaplatit přirážku v hotovosti, je povinen prokázat přepravnímu kontroloru své osobní údaje. Osobní údaje se prokazují občanským průkazem, případně jiným průkazem vydaným státním orgánem.“

Skutečnost, že zaměstnanec DP, který má v náplni práce kontrolu platnosti jízdních dokladů, na jedné straně nepřipustí možnost technického výpadku přístroje na označování jízdenek, ačkoli na to existují nezávislí svědci, a na druhé straně odmítne pokutovat pasažéra, který cestuje bez jakéhokoli jízdního dokladu a ještě to zdůvodňuje rozdílnou sociální situací, mi přijde šokující.

Žádám o neprodlené prošetření celé záležitosti. Informaci o výsledku šetření mi sdělte na níže uvedenou adresu.

Jan Potůček

Příloha: Doklad o zaplacení přirážky 400,- Kč
Kopie: Tiskové oddělení Dopravního podniku hl. m. Prahy


Vážený pan
Potůček Jan
potucek@reflex.cz


Váš dopis zn./ ze dne Naše značka Praha dne
15.11.2004 90132-14/11-S č. 1528 10.12.2004


Věc: Stanovisko k Vašemu podání ve věci postupu přepravního kontrolora č. KO 7219

Vážený pane,

po provedeném posouzení a prošetření obsahu Vašeho podání Vám sdělujeme následující stanovisko:

Při posuzování a rozhodování je přepravní kontrolor povinen se řídit platnými právními předpisy, kterými jsou vyhláška Ministerstva dopravy č. 175/2000 Sb., v platném znění, Smluvně přepravní podmínky a Tarif pražské integrované dopravy. Tyto právní předpisy stanovují též podmínky, při jejichž splnění má cestující právo na přepravu. K základní podmínce patří povinnost cestujícího mít u sebe po celou dobu přepravy platný jízdní doklad a tímto dokladem se na výzvu přepravního kontrolora, kdykoliv během přepravy, prokázat. Pokud cestující stanovené podmínky nesplní, je přepravní kontrolor oprávněn uložit přirážku, požadovat její úhradu na místě kontroly nebo si vyžádat předložení osobních údajů, pro účely vymáhání nezaplacené přirážky. Kontrolor je též oprávněn vyloučit z přepravy cestujícího, porušil-li přepravně tarifní podmínky

K obsahu Vašeho podání lze konstatovat, že přepravní kontrolor č. KO 7219 při provádění kontroly jízdních dokladů na lince tramvaje č. 11 zjistil, že jste se na jeho výzvu nemohl prokázat platným jízdním dokladem. Tato skutečnost byla důvodem k uložení přirážky. Vaši námitku , že nefungoval označovací strojek, kontrolor přímo ve voze ověřil označením kontrolní jízdenky. Žádná závada zjištěna nebyla. Proto v souladu se zněním platných právních předpisů požadoval úhradu uložené přirážky a po jejím provedení vystavil potvrzení č. 0408720. Tím bylo jednání ukončeno.

K Vaší připomínce, která se týká postupu kontrolora, který vyloučil z přepravy cestujícího, jak uvádíte „bezdomovce“, dodáváme, že i tento postup kontrolora byl shledán správným . I sám kontrolor Vás o svém oprávnění informoval, když jste vyslovil svůj nesouhlas s jeho postupem s tím, že Vám byla uložena přirážka a „bezdomovce“ kontrolor pouze z přepravy vyloučil. Vyloučení z přepravy kontrolor zvolil z toho důvodu, že požadovat úhradu přirážky nebylo reálné.

Problematikou s osobami, které jsou z důvodu svých závažných hygienických nedostatků cestujícím ve vozidlech městské hromadné dopravy na obtíž, se naše společnost zabývá. Osoby, pokud je na nich patrná celková hygienická zanedbanost , nemají do vozidla městské hromadné dopravy přístup a pověřený pracovník dopravce /řidič, dispečer, přepravní kontrolor / je oprávněn takové osoby z přepravy vyloučit. Je i známa skutečnost, že naprostá většina těchto osob cestuje bez platného jízdního dokladu a neplní tak tarifní povinnost vůči dopravci. V případě uložení přirážky , požadování její úhrady nebo její vymáhání, je u závadových osob neproveditelné. Kontrolor je oprávněn sám na místě kontroly posoudit, zda uložení přirážky má v takovém případě nějaký efekt. Většinou však případy končí tím, že jsou závadové osoby z přepravy vyloučeny. Při současné intenzitě dopravy v Praze není však v silách dopravce kontrolovat všechny osoby, které do vozidla nastupují a preventivně nástup závadovým osobám neumožnit.

Naše společnost, aby zabránila podobných případům , využívá všech příležitostí, aby při současném stavu prohlubovala spolupráci s policií. Tato spolupráce již nabyla konkrétní podoby a v minulých týdnech proběhly ve vzájemné součinnosti kontrolní akce, při kterých bylo 300 závadových osob vyloučeno z přepravy. Takové akce budou pokračovat i nadále. Není však možné přítomnost policistů zajistit trvale ve všech vozidlech hromadné dopravy v Praze.

I když problém se závadovými osobami nebude vyřešen okamžitě, a není to problém jenom naší společnosti, ale i ostatních dopravců a městských částí v Praze, jistě budou učiněna příslušná opatření, která se neminou účinkem.

S přepravním kontrolorem č. KO 7219 byla Vaše stížnost osobně projednána.

S pozdravem

Hocek Josef
vedoucí odboru
přepravní kontroly

(REFLEX OnLine, 20.12.2004)

neděle, prosince 19, 2004

Průřez vánočními večírky minulého týdne

Tento příspěvek píšu hlavně kvůli Českým médiím a monitorovacímu oddělení jejich ZPRAVODAJSKÉ části, která považuje za zpravodajství kdejakou pitomost na kdejakém blogu – tento nevyjímaje…

Minulý týden byl náročný. V úterý probíhal ve Staré Celnici zaměstnanecký večírek Ringieru, vydavatele Reflexu, Blesku a dalších zajímavých titulů, na který jsem zaskočil ze zvědavosti s kolegyní fotoprodukční Marcelou Lhotskou. Z Reflexu tu byl po desáté hodině jenom zástupce šéfredaktora a editor Andrej Halada a art director Marek Pistora (pokud nepočítám ještě marketingového ředitele časopisecké divize Ringieru Jana Zahradníka, pod kterého nespadá jenom Reflex). Atmosféra: 80. léta, největší hity Michala Davida, Elánu a podobně. Totální převaha bleskoidních kolegů (na parketu zářil František Nachtigal, kdosi u reproduktorů se svlékl do půl těla a potom ho skoro vyvedli). Zážitek večera: Karakoe s Andrejem Haladou, který zpíval Gejzír od Petra Kotvalda. To jsem už opravdu nevydržel a za chvíli (po čtvrtém mochitu zdarma) odešel na tramvaj.

Ve středu následoval vánoční večírek Reflexu v restauraci Rubín na Staroměstském náměstí. Hudební doprovod byl naštěstí normální, promítaly se zdramatizované scénky s Hanou a Hanou a objevila se celá řada zajímavých lidí. Do podniku o kapacitě 90 osob jsme pozvali 120 lidí, takže si to asi dokážete představit. Nechal jsem si od Miloše Gašparce podepsat dvě knížky Hana a Hana „Ty jo“ a u stejného stolu podebatil s Erikou Hníkovou, režisérkou povedeného dokumentu Ženy pro měny. Jan Šmíd z Radiožurnálu si ze mě celou dobu dělal srandu, že mě shání Katka Neumannová, protože jsem o ní dlouho nenapsal (narážel na tuto Pátou kolonu, ke které se ještě dostanu), kolega Michal Komárek mi vynadal do grafomanů a jelikož se dělíme o společný pracovní stůl, okamžitě požadoval rozsazení („Padej k Haladovi!“ – přitom jsem mu jen řekl, že je levicový extremista a feminista, časem se to slilo v jediné slůvko „komunista“). Milan Tesař se mě opakovaně ptal, jestli jsem někde neviděl fotografii jeho dvouletého syna (co by dělala na baru???). U baru jsem prý spadl na produkční redakce Janu Turkovou, ale na to si nevzpomínám. Zato si pamatuji na živou výměnu názorů mezi Honzou Dědkem a Andrejem Haladou, kterou bych zde nechtěl reprodukovat. Stejně jako nelze zveřejnit MP3 verzi nahrávky, kterou jsem pořídil ve tři hodiny ráno, když jsme ve skupince posledních opozdilců opouštěli Rubín a skončili v jakési putyce na Újezdu mezi sjetými pankáči. Tady jsme nechali kolegu Michala Komárka…

Ve čtvrtek ráno bývají v Reflexu porady. Ani minulý čtvrtek nebyl výjimkou, byť bylo po večírku. Pan šéfredaktor ale začátek posunul z deváté na desátou. Bohužel jsem musel v devět na jednu důležitou schůzku, takže jsem po večírku naspal všeho všudy dvě a půl hodiny. Na poradě to vypadalo docela mrtvě. S Milanem Tesařem jsme soutěžili v zívání. O to hrůznější byla představa, že týž večer mám absolvovat večírek České televize. Naštěstí jsem nemusel, protože se ukázalo, že jde o uzavřenou akci, na kterou novináři nesmějí. Ale to jsem se dozvěděl až vpodvečer na neformálním vánočním setkání vedení ČT s novináři na Kavčích horách. Tady mi nejmenovaný zástupce ČT na otázku, co říkají tomu, že jim zpravodajská televize Z1 (projekt finanční skupiny J&T) lanaří redaktory, odpověděl: „No aspoň je nebudeme muset sami vyhazovat.“ Jiří Janeček se nezúčastnil, protože seděl ve sněmovně, kde se o poplatcích zase nerozhodlo. Potkal jsem nešťastného redaktora Strategie Tomáše Johánka, který se chystá podat výpověď, protože pod novým majitelem se redakci pracuje o poznání hůř. S obchodním ředitelem ČT Martinem Švehlou jsme zalaškovali na téma teleshopping. Pojedl jsem něco bramborového salátu, kterého ČT připravila dva druhy, protože na tom trval mluvčí Krafl. A nakonec nám všem přišla esemeska, že Libuše Šmuclerová končí na Nově (???).

Pátek byl ve znamení večírku Lidových novin v baru Tlustá Koala v Senovážné ulici. Tady donedávna sídlila i redakce LN, ale ta se už přestěhovala do (podle některých redaktorů) nechutně industriálních prostor Anděl Media Centra na Smíchově. Na večírek jsem šel s rozporuplnými pocity, protože už předem mě jeden kolega varoval před pomstou sportovního redaktora Václava Cibuly, o kterém jsem v Reflexu napsal, že by se měl léčit ze závislosti na lyžařce Kateřině Neumannové. Opravdu, lidé na večírku na mě tak nějak divně koukali a i šéfredaktor Veselin Vačkov mi připomněl, že pokud Cibulu potkám, bude sranda (onen kolega, co mě varoval předem, mi řekl: „Tys nebyl u toho, když jsme na internetu zveřejnili fotky nahé Neumannové, jak nám vlítl do redakce, rozkopal nábytek a málem vyházel monitory oknem.“). Cibula ale nikde. Zato jsem tu potkal Tomáše Etzlera, s nímž a jeho bratrem Mirkem jsme nedávno dělali zajímavý dvojrozhovor, který vyšel společně s úžasnými fotografiemi Davida Krause v aktuálním Reflexu 51. Z večírku jsem odcházel něco po čtvrt na dvanáct a druhý den jsem zjistil následující dvě věci: 1) nechal jsem si v baru tašku s diktafonem a sešitem s důležitými telefonními čísly (i na Šmuclerovou tam bylo), 2) Václav Cibula prý na večírek dorazil deset sekund po mém odchodu. Nevím, jestli to mám považovat za štěstí nebo za smůlu. Tašku mi personál Koaly schoval.

Tento týden mě čeká rozlučkový večírek zpravodaje německého veřejnoprávního rozhlasu ARD v Praze Christopha Scheffera. Psal jsem o něm v tomto článku o zahraničních zpravodajích. Je to sympatický člověk. Kromě jiného čte Reflex.

Febio posouvá tiskovku kvůli Železnému

Společnost Febio změnila termín tiskové konference k projektu digitální televize Febio TV. Setkání s novináři v restauraci u kina Evald proběhne v úterý 21. prosince od 10 hodin a nikoli od 13:00, jak původně sdělil Fero Fenič. Důvodem je tisková konference Vladimíra Železného naplánovaná na 11:00 v Cafe Louvre a novinářská projekce velkofilmu Alexandr Veliký, která začíná ve 13:00. Ve stejný den v 17:00 proběhne také tisková konference finanční skupiny J&T k projektu zpravodajské digitální televize Z 1.

(RadioTV.cz, 19.12.2004)

pátek, prosince 17, 2004

S tiskovkami k digitálním televizím se roztrhl pytel

Příští úterý 21. prosince proběhnou minimálně dvě tiskové konference k novým projektům digitálních televizí. Na 13:00 svolala novináře do salonku kina Evald společnost Febio, jmenovitě pak její jednatel Fero Fenič, mluvčí projektu Febio TV Tomáš Klvaňa a koordinátor a development manager Febio TV Petr Sládeček. V 17:00 proběhne setkání novinářů se zástupci finanční skupiny J&T k projektu zpravodajské televize Z1. Zve na ně mluvčí J&T Banky Petr Málek. Uzávěrka přihlášek do výběrového řízení na licence DVB-T vyprší právě v úterý 21. prosince v 16:00 hod.

Prezidente, tak už dost

Václav Klaus a jeho tiskové oddělení absolutně ztrácí veškerou soudnost. Jsou dny, kdy by řadový novinář mohl strávit celou pracovní dobu jen čtením a zpracováváním tiskových zpráv z Hradu. Právě mi v jediné minutě (13:59) přišly od dvou pracovníků tiskového oddělení Kanceláře prezidenta republiky dvě různé tiskové zprávy. Jedna s titulkem Prezident předá cenu "Sportovec roku 2004" (zaslal Petr Fučík), druhá nese název Prezident zahájí poslední letošní koncert cyklu "Jazz na Hradě" (od Adély Douchové). Od druhé jmenované mi jenom během psaní těchto pár řádek (14:03) došel další e-amil se zprávou Změna provozní doby v areálu Pražského hradu. Petr Fučík zase ve 12:44 zaslal oznámení Prezident rozhodl o konání opakovaných voleb do Senátu. To jediné bych asi považoval za natolik zásadní, že si vyžádalo rozeslání všem novinářům. Snad mezi těmi ostatními nezapadne.

čtvrtek, prosince 16, 2004

Libuše Šmuclerová odchází, CME ji odvolala

Televizi Nova opouští programová ředitelka Libuše Šmuclerová. Její odchod si ke konci letošního roku vyžádal nový majitel stanice, americká společnost CME. Šmuclerová to ve čtvrtek podvečer potvrdila zpravodajskému serveru iDnes. Svůj odchod z Novy po 17 hodině oznámila zaměstnancům Novy na vánočním večírku v sídle televize v Praze na Barrandově. „Rozhodnutí nebylo z mé strany, ale vzešlo to od vedení společnosti CME. Dohodli jsme se na ukončení pracovního poměru k 31. prosinci,“ řekla Šmuclerová iDnes.

Nerezignovala jsem, tvrdí Šmuclerová

„To, co napsal iDnes, že jsem rezignovala, je blbost. S majiteli jsme se dohodli na odchodu dohodou,“ komentovala Šmuclerová na rádiu Impuls původní informaci iDnes o tom, že svůj odchod nabídla CME sama. V oficiální tiskové zprávě Novy, kterou televize rozeslala v 18:28 hod., Šmuclerová uvádí: „Důvodem mého rozhodnutí je nová etapa televize, která začíná vstupem CME do Novy.“ Generální ředitel Novy Petr Dvořák ve stejné zprávě dodal, že Šmuclerová odchází po vzájemné dohodě, ke které došlo na dnešním (čtvrtečním) společném jednání o budoucnosti stanice. „Za její práci v Nově jí velmi děkujeme. Působila v ní jedenáct let a i díky ní se naše televize stala nejúspěšnější komerční stanicí v Evropě,“ uvedl Dvořák.

„Program potřebuje dost razantní změny a investice. Změny jsem očekával a celkem logicky to do toho zapadá,“ komentoval odchod Šmuclerové na rádiu Impuls bývalý šéfredaktor zpravodajství Novy a pozdější ředitel České nezávislé televizní společnosti Jan Vávra. „Já jsem s ní už v posledním období nespolupracoval. Myslím si, že je velmi výkonná manažerka, na některé věci v televizi jsme ale měli jiný názor,“ citoval iDnes Vávrova nástupce ve funkci šéfredaktora zpravodajství Novy, současného projektového manažera a moderátora Televizních novin Pavla Zunu.

Dvořáka čeká nová manažerská smlouva

CME podepsala smlouvu o koupi 85-procentního podílu v holdingu Nova (do kterého patří servisní organizace Česká produkční 2000, firma Mag Media 99 pro prodej reklamních časů na Nově a společnost Vilja, přes kterou PPF kontrolovala 52,8 procenta licencované společnosti CET 21) v pondělí nad ránem. Generální ředitel CME Michael Garin ještě týž den na tiskové konferenci prohlásil, že firma na Nově nechystá žádné personální zemětřesení. Vedení Novy podle něj pracuje dobře a tudíž není důvod ke změnám. „To ale neznamená, že by to měl každý na Nově jisté na deset let dopředu,“ doplnil Garina generální ředitel Novy Petr Dvořák.

Sám Dvořák v úterním Interview BBC prohlásil, že v následujících dnech podepíše s novými majiteli Novy manažerskou smlouvu na následující dva nebo tři roky. „Teď od Nového roku uzavřu nový manažerský kontrakt, který bude buď dvouletý, nebo tříletý – to je ještě otázka toho, jak se dohodneme. A ten bude fungovat standardně, to znamená, že pokud budou akcionáři spokojeni s tím, jak televizi řídím, pak mě tam nechají celou dobu a možná mi nabídnou jeho prodloužení. Pokud to fungovat nebude, tak předpokládám, že využijí svého práva a odvolají mě v momentě, kdy budou mít pocit, že už ten problém je větší, než oni potřebují,“ řekl Dvořák v BBC.

Šéf Novy: na minulosti mi nezáleží

Dvořák v úterý také odpovídal na dotaz moderátora Václava Moravce, zda se dají v souvislosti s návratem CME do Novy očekávat nějaké personální změny: „Nepředpokládám žádné zásadní, výrazně organizační nebo personální změny.“ Dvořák podotkl, že manažeři Novy měli možnost promluvit se zástupci CME již v neděli odpoledne. Libuše Šmuclerová v pondělí k tomuto setkání uvedla, že bylo „velmi korektní“ a na přímou otázku, zda zůstává programovou ředitelkou Novy, odpověděla: „Ano“. Dvořák v úterním Interview BBC řekl, že „teď přesně je ten čas, abychom si s top manažery sedli a začali se bavit o tom, jak za nové konstelace a za nových majetkových podílů se bude Nova dál chovat a pohybovat“.

„A je to o tom, že i oni se musí nějakým způsobem vyjádřit, zda chtějí pod novým majitelem pracovat. Protože samozřejmě tam vzniká určité dilema, které si myslím, že je zbytečné, ale myslím si, že u řady lidí takové je,“ uvedl Dvořák s tím, že minulost pro něj nic neznamená. „Pro mě znamená to, jestli budeme chtít s někým spolupracovat nebo ne, tak znamená, jestli se dokáže přizpůsobit té budoucnosti,“ dodal šéf Novy. Čtvrteční Televizní noviny odchod programové ředitelky Libuše Šmuclerové nijak nekomentovaly.

(RadioTV.cz, 16.12.2004)

Klvaňa mluvčím projektu Febio TV

Tomáš Klvaňa, bývalý zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, který loni krátce působil ve funkci mluvčího prezidenta Václava Klause, má na starost komunikaci projektu Febio TV, s nímž se produkční společnost Febio zúčastní výběrového řízení na licence DVB-T. Sdělil to zástupce Febia Petr Sládeček, podle něhož firma chystá na začátek příštího týdne tiskovou konferenci, kde představí svůj televizní projekt.

(RadioTV.cz, 16.12.2004)

J&T představí projekt televize Z1

Slovensko-česká finanční skupina J&T připravuje na příští úterý 21. prosince setkání s novináři, na kterém představí svůj projekt Z1 TV News Channel. Prezentace proběhne po uplynutí termínu pro příjem přihlášek do výběrového řízení na licence pro pozemní digitální televizní vysílání, uvedl mluvčí J&T Banky Petr Málek.

(RadioTV.cz, 16.12.2004)

Nova odřezává regiony, má pro ni pracovat Berkova RTA

Televize Nova se rozhodla ukončit k 31. prosinci spolupráci s několika regionálními studii, která se připojovala do jejího vysílání se zpravodajskou relací Právě dnes. Vesměs jde o regiony, které svým signálem pokrývají studia skupovaná Regionální televizní agenturou (RTA) Jaroslava Berky, majitele agentury a mediálního serveru Česká média. Tato studia zároveň sdílí kmitočty s televizí Prima a vysílají regionální zpravodajské relace také na této stanici. Původní partneři Novy se do jejího vysílání připojovali na základě smlouvy, kterou obě strany každoročně obnovovaly. Nova se však rozhodla, že od příštího roku bude využívat síť RTA.

„Existuje určitá nespokojenost s tím, jakým způsobem některá studia vyráběla regionální zpravodajství, a proto se už dlouhodobě přemýšlelo o systému, který by z jednoho jediného centra zajistil například jednotný vizuál, jednotnou formálně obsahovou podobu, centrální práci s jednotlivými redaktory, a podobně,“ potvrdil šéfredaktor zpravodajství TV Nova Martin Ondráček informaci, že televize smlouvy s některými regiony na rok 2005 nepodepíše. Ještě v polovině prosince přitom ale studia, která připravují regionální vysílání Právě dnes, od Novy neměla žádnou oficiální informaci o ukončení spolupráce a uzavírala s obchodními partnery smlouvy o odvysílání reklamních spotů na leden a únor příštího roku. To je třeba příklad brněnské televize Atlas, která pro Novu pracuje od roku 1994 a od níž na Barrandově vyžadovali exkluzivitu.

Regiony podepsaly smlouvy bez výpovědní lhůty

„O smlouvě pro rok 2005 jsem se snažila jednat od října, ale bohužel mi vedení Novy nedalo stanovisko, naopak bych řekla, že se mnou nekomunikovalo,“ řekla RadioTV majitelka Atlasu Dana Mervartová. „Bylo moc urgencí, indicií, že se dějí věci, které ovlivní spolupráci. Po dlouhé době s námi byla podepsána smlouva na dodávání zpravodajských příspěvků. 9. prosince 2004 oficiálním dopisem přišlo vyjádření, že pro rok 2005 už nepodepíšeme smlouvu na výrobu regionální relace Právě teď.“ Důvodem mělo být podle Mervartové „rozhodnutí finanční skupiny PPF, která dlouhodobě údajně podniká kroky k posilování pozice Novy“. „Nepochybuji, že ano. Nechápu ale tento krok, myslím, že je v rozporu s posilováním, když PPF doporučí Nově, aby změnila systém spolupráce s regionálními stanicemi. Změna nenastala, ukončení spolupráce ano,“ míní Mervartová.

Nova si podle majitelky brněnské televize Atlas nikdy nestěžovala na kvalitu dodávaných příspěvků, ani na úroveň jihomoravské verze pořadu Právě teď. „Naopak, dle vyjádření pana Martina Ondráčka, je naše spolupráce bezproblémová. Pokud jsou běžné problémy provozní, řeší se ihned ke spokojenosti nás i Novy. Naši redaktoři byli mockrát pochváleni,“ upozorňuje Mervartová s tím, že oficiálně zatím nemá informace o tom, kdo by měl Atlas ve vysílání jihomoravského Právě teď vystřídat. „Pouze jako snad každý si mohu vše přečíst v tisku. Domnívám se tedy, že region by měla dělat RTA, v Brně konkrétně společnost Fatem. Potom ale, kde je ta požadovaná kvalita?“ Nova měla podle Mervartové o budoucí spolupráci s RTA jednat již od dubna: „Bohužel, desetiletého partnera (Atlas) nikdo neinformoval. S panem Berkou jsem mluvila, ale žádnou konkrétní spolupráci zatím domluvenu nemáme.“

Nova: regiony vysílat nemusíme, je to naše věc

„Tím, že jsme vždy ctili barvy Novy a drželi pro ni exkluzivitu, a tím, že nebudeme vysílat Právě teď, se samozřejmě dostáváme do velkých problémů. Špatné je, že nemáme časový prostor na přizpůsobení se této situaci,“ vysvětluje Mervartová. Smlouva, kterou Atlas podepsal s Novou, ale nemá žádnou výpovědní lhůtu. Do podobné situace jako brněnské regionální studio se dostala například pardubická společnost GRTS. Její šéf Bíla nechtěl ukončení spolupráce s Novou komentovat do doby, než firma podepíše s Novou alespoň smlouvu o dodávání příspěvků pro Televizní noviny. Jak ale uvedl, ukončení spolupráce na pořadu Právě teď bude pro GRTS znamenat značné finanční náklady navíc: „Například smlouva o trasách má tříměsíční výpovědní lhůtu.“ V podobné situaci je společnost ATV z Českých Budějovic, plzeňské studio TV Pro, liberecká Terra TV (údajně jedná o spolupráci s televizí Genus, která sdílí kmitočty s Primou a zatím není součástí RTA) a pražská TV Grip.

„Dopředu je potřeba říct, že naše televize nemá ze zákona povinnost vysílat regionální zpravodajství. (míněno v tzv. trhacích časech). Je to pouze programové rozhodnutí a je na nás vybrat, který subjekt tuto službu bude provádět,“ říká Ondráček. Nova proto podle něj nemusela na regionální partnery vypisovat výběrové řízení (po vstupu PPF do Novy ale takové řízení na dodavatele relace Právě teď proběhla). „RTA je společnost, ve které působí několik představitelů dlouhodobě dobře vysílajících studií a jejich první kroky v tzv. nových regionech ukazují, že je to dobrá volba,“ vysvětluje Ondráček. RTA v současné době zahrnuje jihočeskou televizi Gimi, jihomoravský Fatem, východočeský Puls, televizi Vysočina (přes Gimi, která je jejím vlastníkem), má podepsanou předběžnou dohodu s ostravským Polarem a vyjednává o vstupu do plzeňské televize Zak, zlínského Emurfilmu a olomoucké TV Morava.

Pospíchal: RRTV se to netýká, jde o obchodní vztah

Všechna studia vlastněná RTA sdílejí kmitočty s Primou a připojují se do jejího vysílání s regionálním zpravodajstvím a reklamními bloky. Dříve také dodávala příspěvky do Zpravodajského deníku na Primě, vedení televize ale po vstupu RTA do regionů tuto spolupráci ukončila a našla si jiné partnery, případně najala externí zpravodaje. Jak Prima vnímá skutečnost, že se studia, která se připojují do jejího vysílání, budou připojovat také do vysílání konkurenční Novy? „Vzhledem k tomu, že se jedná o nezávislá studia s vlastními vysílacími licencemi, nepřísluší nám tuto situaci komentovat,“ říká mluvčí Primy Jana Malíková. Protože v případě Novy nejde o sdílení kmitočtů, ale čistě obchodní vztah, situací se nemůže zabývat ani Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

„Jestli je to v pořádku, to tedy nemohu sloužit, na to si musíte udělat názor sám,“ říká předseda RRTV Petr Pospíchal. „Ale zákonu to neodporuje, aspoň jsem nenašel, proč by to odporovat mělo. Jistě by zákonu odporovalo, kdyby ta regionální studia dohromady pokrývala více než sedmdesát procent obyvatel v pokrytí svého vlastního regionálního vysílání, ale zatím nepokrývají.“ Rada podle Pospíchala nemůže v takových případech vyslovovat „požehnání, protože tyto duchovní funkce jí zákonodárce zatím nesvěřil, stejně jako neuděluje ani svátosti“. „Vyslovuje však souhlas s převodem podílů a hlasovacích práv. Letmým nahlédnutím do vysílacího zákona zjistíte, že v těchto případech Rada nedisponuje správním uvážením. Tedy možností rozhodnout se, jak se k takové žádosti postaví,“ říká Pospíchal.

Berka: Chceme to dělat jinak, lépe a zajímavěji

Majitel RTA Jaroslav Berka nechce spolupráci jeho regionálních studií s televizí Nova nijak komentovat: „Omlouvám se, ale jsem natolik zaneprázdněn, že nebudu schopen se do konce ledna Vašim dotazům věnovat.“ Již dříve však v rozhovoru, který sloužil jako podklad k listopadovému článku týdeníku Reflex o projektech českých zpravodajských televizí, přiblížil, oč RTA půjde: „Zdá se mi, že zpravodajství je dnes už nudné jen svou formou, je pořád stejné. Řeknu příklad: angažuji zrovna jednoho člověka, který by změnil trochu způsob snímání záběrů. Když to řeknu hloupě, tak způsob natáčení seriálu 24 hodin se mi zdá více dynamický a dokážu si představit, že i při lepším stříhání se u tohoto typu snímání dá vyrobit zajímavější příspěvek. Takže bych chtěl, aby se to celé nastavilo novým způsobem.“

V regionech, kde RTA dosud nemá zastoupení, chce Berka vybudovat zcela nový studia. To se týká jak krajů, která svým signálem překrývají současná studia RTA, ale nemají v nich vlastní redakci, tak oblasti bez jakéhokoli pokrytí (především Praha). „Chceme v Praze přinést takový druh televize, který tady ještě není. Proč neexistují v současných televizích zpravodajské formáty, které by byly nějak mimořádně úspěšné? V zahraničí je jich spousta. Mimořádné situace dokáží přitáhnout diváky. Ta mimořádná situace může být například skok z Nuselského mostu. Vím, že to je trošku bulvární, ale je to příklad, jakým bych chtěl dělat Prahu,“ uvedl Berka začátkem listopadu s tím, že RTA má pro sídlo pražského studia zatím vytipovaná tři místa.

RTA angažovala bývalého „nováka“ Přemysla Svoru

Na vysílání pražského (centrálního) studia RTA by se měl mj. podílet bývalý vedoucí vydání Televizních novin na Nově (z dob ČNTS a Měšťanské besedy) Přemysl Svora, s nímž má ale zpravodajství Novy špatnou zkušenost: Svora před časem dokázal do její hlavní zpravodajské relace propašovat nepravdivou informaci o postřelení nejmenovaného ministra a téměř se mu podařilo kamuflovat živý vstup s reklamou na chystaný bulvární časopis Pres. První fáze přerodu studií vlastněných RTA se má ve vysílání projevit už po Novém roce. „Od 1. ledna by měl být jednotný vizuál, všechno by mělo být trochu jinak. Ale zase na straně druhé chci říci, že bych byl rád, kdyby se to od 1. ledna projevilo alespoň do té míry, že je jasné, že tady vzniká nějaká společnost. Určitě se to nepodaří od 1. ledna tak, jak bych si přál – tzn. už v těch návycích a ve stylu té práce. To ještě všechno bude spousta různých školení, myslím, že to bude trvat ještě hodně dlouho,“ tvrdil začátkem listopadu Berka.

Jeho slova v podstatě potvrzuje i šéfredaktor zpravodajství na Nově Martin Ondráček: „Celý ten projekt v tuto chvíli finišuje a oficiálně by se v nejbližších dnech měla studia, s nimiž už pro vysílání Právě dnes nepočítáme, dozvědět o ukončení spolupráce. Pokud bychom s nimi smlouvy vypovídali v průběhu roku, museli bychom to udělat tři měsíce dopředu.“ Dosavadní regionální partneři Novy podepisovali smlouvy o spolupráci každý rok s tím, že vždy v říjnu začínala jednání o podpisu smlouvy na následující rok. Letos si ale Nova dala na čas a dosud studiím oficiálně neoznámila, že s nimi od Nového roku nepočítá. Podle Ondráčka však většina těch, kterých se to týká, má tuto informaci neoficiálně již několik týdnů. Například zaměstnancům brněnské televize Atlas ji Ondráček sdělil prostřednictvím sms zprávy.

Ohrozí Berkovy plány vstup CME do Novy?

„Chceme dát regionálnímu vysílání jednotnou grafickou tvář. Chceme ho sladit i z formálního hlediska, vytvořit v každém regionu podobný vizuál a celkově zkvalitnit informace, které se divákovi dostávají. To, že je celý projekt řízený z centra, nám umožní například efektivněji provádět personální změny v jednotlivých regionech, školit a dál vzdělávat jednotlivé redaktory,“ vysvětluje Ondráček. To, že se studia RTA budou zároveň připojovat do vysílání Novy i Primy, šéfovi zpravodajství Novy nevadí. „My požadujeme, aby ta studia byla vnitřně rozdělena na tým, který pracuje pro Primu a tým, který pracuje pro Novu. Byli bychom přece naprostí blázni, abychom o půl hodiny později v Televizních novinách vysílali totéž, co v sedm hodin vysílají kolegové z Primy ve Zpravodajském deníku,“ říká Ondráček.

Uzavření smlouvy s RTA podle šéfa zpravodajství Novy neznamená, že by televize ukončila smluvní spolupráci s ostatními dodavateli zpravodajských příspěvků do Televizních novin. „I ta studia, která nebudou od 1. ledna vysílat Právě teď dostanou smlouvu na dodávky zpravodajských příspěvků, stejně jako další malí dodavatelé. V řadě regionů tedy vzroste počet studií, které budou Nově zpravodajství dodávat a konkurence, to je mocná čarodějka,“ říká Ondráček a dodává: „Já doufám, že vznik RTA nejen, že zlepší zásadním způsobem kvalitu regionálních relací TV Nova, ale že se pozitivním způsobem projeví také při výrobě Televizních novin.“ Zatím však není jasné, do jaké míry může chystanou spolupráci se sítí RTA ovlivnit vstup americké společnosti CME do Novy.

(RadioTV.cz, 16.12.2004)