potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

čtvrtek, prosince 16, 2004

Bruselské spojky: bude jich víc?

Téměř osm měsíců uplynulo od oficiálního vstupu České republiky do Evropské unie. Změnilo se nějak za tu dobu zpravodajství českých médií ze sídla EU? Lze události spojené s unií nadále považovat za zahraniční zprávy, nebo patří do domácích rubrik? A obejdou se české komerční televize i nadále bez stálých zpravodajů v Bruselu?

Všechny velké celostátní deníky s výjimkou Práva již mají v Bruselu stálého zpravodaje (podle vedoucího zahraniční rubriky Práva Vladimíra Plesníka redakce o zavedení tohoto postu v horizontu nejbližšího půl roku neuvažuje). Zpráv s tematikou unie přibývá a deníky ve většině případů dokáží rozlišit, který materiál zařadit do zahraniční a který do domácí rubriky. Neměly by jim ale noviny vyčlenit samostatnou rubriku?

Podle zástupce šéfredaktora Lidových novin Jaroslava Plesla to není možné, protože z Bruselu denně nepřichází tolik zpráv. Totéž si myslí i vedoucí všeobecného zpravodajství Hospodářských novin Jakub Unger, který by unijním záležitostem čas od času vymezil speciální rubriku nazvanou Agenda. HN mají vlastního zpravodaje při EU již od devadesátých let, nejdéle ze všech českých novin. Od loňského dubna pro ně pracuje bývalý zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

PRO TV NOVA Z BRUSELU…

Vůbec nejdéle má v Bruselu zastoupení Česká tisková kancelář, která zde měla zpravodaje už před rokem 1989. „Po listopadu 1989 se zde vystřídali čtyři lidé. Od roku 1998 má četka v Bruselu kromě stálého zpravodaje i tzv. stážistu. Tedy zpravodaje, který je tam vysílán na dobu kratší než rok. Za těch sedm let se jich vystřídalo deset,“ říká šéfredaktor ČTK Petr Holubec. Letos v lednu agentura posílila bruselskou pobočku o druhého stálého zpravodaje, který pokrývá také země Beneluxu a Štrasburk.

Česká televize zřídila post bruselského zpravodaje v roce 1992. Deset let jej zastával Pavel Bouda, kterého předloni poněkud komplikovaně vystřídal Jiří František Potužník (Bouda se původně nechtěl místa vzdát, i když téměř šest let přesluhoval). Bruselský zpravodaj ČT patří odjakživa k nejvytíženějším. Kromě klasického zpravodajství a častějších živých vstupů musí naplnit i řadu publicistických relací a obnovený pořad U nás v Evropě (zprávy se přitom netýkají jenom EU, ale i západní Evropy jako takové). Televize proto zvažuje, že by podobně jako ČTK do Bruselu vyslala ještě jednoho stálého redaktora. „Je to velmi konkrétní úvaha v jasném časovém horizontu – nejlépe k polovině příštího roku. Záleží ale na tom, zda nám to finanční situace dovolí,“ říká ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal.

Rozšiřující se „euroagenda“ nutí k zamyšlení také komerční televize. Nova ani Prima se sice nechystají do Bruselu vyslat vlastního redaktora, uvažují ale o úzké spolupráci s českými novináři, kteří už v Bruselu působí. „Chtěli bychom tam mít svého člověka. To ale neznamená, že vezmu někoho z Prahy a ubytuji ho v Bruselu. Spíš hledáme novináře, který tam už působí a mohl by občas přispívat do Televizních novin,“ říká šéf zpravodajství televize Nova Martin Ondráček. Podobné řešení chystá také Jiří Závozda z Primy: „O stálém postu neuvažujeme, budeme to řešit navýšením rozpočtu pro zahraniční cesty a spoluprací s novináři akreditovanými v Bruselu.“

ZAVALENI ZPRÁVAMI

Spíše v rovině přání se pohybuje snaha o rozšíření počtu bruselských zpravodajů Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu. Od loňského roku při EU působí redaktorka Pavla Kvapilová, kterou občas doplní zvláštní zpravodaj vyslaný z Prahy. Posílení bruselské pobočky je podle vedoucího zahraniční redakce Radiožurnálu Jiřího Hoška otázkou finančních možností rozhlasu, které jsou v současné době omezené.

Zajímavé je, že o vlastní zpravodajství z Bruselu mají zájem také komerční rádia. „Jednáme o spolupráci s člověkem, který v Bruselu pracuje a žije. Vyslání vlastního zpravodaje v nejbližší době nepředpokládáme,“ připouští programový ředitel rádia Impuls Jiří Korber. Před rozhodnutím, zda do Bruselu vyslat vlastního redaktora, nebo uzavřít smlouvu o spolupráci s některým bruselským novinářem, stojí rozhlasový dům Frekvence 1 a Evropy 2. Podle šéfredamaturga Frekvence 1 Miroslava Škody se nabízí možnost využití zpravodaje sesterských rozhlasových stanic francouzského majitele, společnosti LARI (Lagardere Active Radio International).

Zvýšený zájem českých médií o vlastní zastoupení v Bruselu je logický. Vždyť jenom servis ČTK loni přinesl dvakrát více původních zpráv o EU a NATO než v roce 1997. Letos by to měl být podle Petra Holubce už skoro trojnásobek. Inu, i čeští europoslanci chtějí být vidět.

(REFLEX 51, 16.12.2004)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home