potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

středa, prosince 22, 2004

Skrytý půvab digitální televize

Přechod na digitální televizní vysílání je největší událostí od vzniku TV Nova

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání včera uzavřela příjem přihlášek do výběrového řízení na licence pro pozemní digitální televize. Jde bezesporu o nejdůležitější událost od vzniku duálního systému vysílání, kdy na jedné straně existuje silná veřejnoprávní televize placená z převážné většiny z veřejných zdrojů (koncesionářských poplatků) a vedle ní komerční televize odkázané výhradně na výnosy z prodeje reklamních časů.

Třetí místo pro Febio TV?

Zjednodušeně řečeno, přechod na digitální vysílání znamená podobný zlom jako vznik televize Nova. Od první celoplošné komerční televize ve střední Evropě se také očekávalo mnohé. Kromě jiného i účinná konkurence poněkud zatuchlému veřejnoprávnímu molochu z Kavčích hor. Projekt Novy vzbuzoval naděje především u intelektuální části diváckého spektra. Kromě klasického komerčního programu totiž sliboval kvalitní dokumenty, jazz či opery. Klasickým divákem Novy se měl stát aktivní třicátník s nadprůměrnými příjmy.

Tyto představy ale brzy vzaly za své. Nova pochopila, že český masový divák není nijak výjimečný a ve svých nárocích nepřevyšuje průměr Evropy. V pozici lídra trhu si TV Nova nemohla dovolit experimenty s "kvalitní vlastní tvorbou". Tu nyní slibuje společnost Febio ve svém projektu digitální stanice Febio TV. Podle manažera projektu, mimochodem bývalého programového ředitele Novy Petra Sládečka, by mělo jít o inteligentní televizi, která nemá ambice stát se nejsledovanější stanicí, ale ráda by se stala "trojkou" po Nově a Primě.

Febio TV má být plnoformátovou stanicí, měla by tedy vysílat filmy, seriály, zpravodajství, publicistiku, talk show a další televizní formáty podobně jako ostatní komerční televize. Podle Sládečka by ale nemělo jít o klasickou masovou produkci, televize ráda zařadí kvalitní ruský nebo bulharský film či seriál. Zkrátka by měla být "svá", a to i ve zpravodajství. "Rádi bychom se zaměřili na analýzu problémů, a nikoli na infotainment," prohlásil na včerejší tiskové konferenci mluvčí projektu Tomáš Klvaňa.

Podobně vzletná slova slyšeli novináři v únoru 1993 od Vladimíra Železného. Tehdy u toho byl také Petr Sládeček. Dají se tedy od Febia také očekávat pragmatické změny ve schématu a postupný příklon k "většinovému divákovi"? Pravděpodobně ne. Digitalizace umožní vznik celé řady nových televizí, a ty se zákonitě musejí lišit ve svém zaměření. Deset plnoformátových stanic pro masového diváka, jako jsou TV Nova a Prima, by se na omezeném českém trhu neuživilo. A neuvítaly by je ani reklamní agentury, které se už nyní těší na pestrost programové nabídky: vždyť kde jinde by měla inzerovat hudební vydavatelství než na hudební televizi, kde jinde padne reklama na sportovní oblečení na úrodnou půdu lépe než na sportovním kanálu?

Febio TV nemusí mít srovnatelný počet diváků jako Nova, ale svým vyhraněním může přitáhnout takovou skupinu diváků, která je pro inzerenty zajímavá. Podle toho, co zaznělo na včerejší prezentaci Febia, by to měli být právě ti, na které mají reklamní agentury políčeno nejvíce: lidé ve věku od 15 do 49 let s vyšším vzděláním a příjmem, z větších měst a se zájmem o nové technologie. Jenže ustojí Febio postupný nástup digitálního vysílání a roky očekávaného neúspěchu? Nesklouzne pod vlivem nízké sledovanosti do stejné špinavé řeky stokrát opakovaných amerických seriálů a německých detektivek jako dnešní komerční televize? Těžko říct. Febio zatím nemá ani licenci, takže jsou veškeré takové úvahy hodně předběžné.

Nejisté roky

Jisté je, že projekty jako Febio TV, hudební Óčko nebo zpravodajská televize Z 1, kterou připravuje slovenská finanční skupina J&T, mohou zásadním způsobem posunout a zkvalitnit českou televizní produkci. Ne nadarmo se říká, že větší konkurence vede k lepším výkonům. V případě digitálního vysílání ale existují ještě mnohá úskalí, která nechtěně nahrávají současným analogovým televizím. Diváci většinou vůbec netuší, že si kvůli příjmu digitálních stanic budou muset pořídit přídavné zařízení k televizoru, takzvaný set-top-box. Neexistuje žádná státní informační strategie, aby se o této novince dozvěděli opravdu všichni občané, tedy i Vladimírem Železným vzývaná bába Dymáková z Horní Dolní.

Přinejmenším první dva roky (počítámeli se zahájením digitálního vysílání v letošním roce) bude příjem digitální televize omezen na území větších měst a nelze očekávat, že se inzerenti přetrhnou o reklamní časy. Naprosto nevyřešené je postupné vypínání analogových vysílačů a jejich nahrazení digitálními vysílacími sítěmi, které se dotkne naprosto všech domácností (v konečné fázi nebude možné sledovat televizi bez set-top-boxu nebo nového digitálního přijímače). Rozdílné názory panují také na právo současných analogových televizí na přednostní udělení digitálních licencí bez výběrového řízení.

I tak lze konstatovat, že pokud se přechod na pozemní digitální vysílání podaří, bude to znamenat největší zásah do televizního trhu v jeho novodobé historii. Vydělat by na něm měl především divák.

(Lidové noviny, 22.12.2004)

OPRAVA: Petr Sládeček upozorňuje, že v únoru 1993 ještě nebyl manažerem Novy a tudíž se na formování projektu CET 21 a jeho prvního programového schématu nepodílel.

0 Comments:

Okomentovat

<< Home