potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

středa, ledna 12, 2005

Nemůžeme divákům odepírat výhody spojené s digitálním vysíláním

říká v rozhovoru pro Krajské noviny předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Pospíchal

České televizní diváky čeká na sklonku letošního roku událost, která se dá srovnávat se zavedením barevných televizorů nebo vznikem televize Nova. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodne o obsazení prvních osmi programových pozic v digitálních vysílacích sítích, což umožní vznik několika nových televizních stanic. Kromě celostátních televizí (plnoformátových jako Nova nebo Prima, ale také různě tematicky zaměřených) by mělo jít také o regionální stanice. K jejich sledování bude potřebný pouze digitální převaděč, takzvaný set-top-box, jehož cena se dnes pohybuje okolo tři a půl tisíce korun.

Konkurz na digitální licence Rada vypsala loni 3. listopadu, zájemci se mohli hlásit do 21. prosince. Do konce roku Úřad Rady evidoval 54 žádostí od 32 společností včetně stávajících televizí. Například televize Nova žádá o čtyři licence pro zpravodajský, filmový, sportovní a seriálový kanál. Prima zase připravuje projekt s názvem Prima klub. Zájem o vlastní vysílání má také produkční společnost Febio Fera Feniče nebo finanční skupina J&T, která vlastní slovenskou zpravodajskou televizi TA3 (o jejím projektu více v rubrice Media). Mezi žadateli jsou také majitelé několika rozhlasových stanic, například Frekvence 1, Evropy 2, sítě rádií Kiss či bývalého pražského rádia Limonádový Joe.

Poslanecká sněmovna se snažila do poslední chvíle proces digitalizace televizního vysílání zbrzdit. Zejména opoziční ODS totiž tvrdila, že jej není možné zahájit bez přijetí zákona o elektronických komunikacích a novely vysílacího zákona. Námitky měly také komerční televize, pro které digitalizace znamená vznik nepříjemné konkurence. Přesto tři telekomunikační společnosti (České radiokomunikace, Czech Digital Group a Český Telecom) loni v létě získaly oprávnění k provozování sítí digitálních vysílačů, na nichž by měly na přelomu letošního a příštího roku zahájit vysílání nové digitální stanice. O které půjde, rozhodne v následujících týdnech Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Jejího předsedy Petra Pospíchala jsme se zeptali, jak tento výběr bude probíhat.

Koncem prosince vypršel termín pro podávání přihlášek do výběrového řízení na licence pro pozemní digitální televize. Radu teď čekají veřejná slyšení se všemi žadateli. Už víte, kdy se tato slyšení uskuteční?
Přesně ne, měli bychom se na tom usnést během následujícího měsíce. Podle zákona má předseda oznámit termín veřejných slyšení do devadesáti dní od vypsání licenčního řízení (o termínu by tedy mělo být rozhodnuto nejpozději do 3.února, pozn. red.).

Přihlásilo se přes třicet žadatelů s více než padesáti žádostmi. Můžete naznačit, jaká kritéria budou mít při vašem výběru největší váhu?
Tak ta kritéria nám jasně ukládá zákon, my si je nemůžeme sami od sebe vybírat.

Rada dopředu specifikovala, které programové pozice ve dvou digitálních multiplexech obsadí plnoformátovými programy rodinného typu, které tematickými kanály a které vyčlení pro regionální vysílání. To však kritizují někteří současní provozovatelé, například televize Nova, jejíž ředitel Petr Dvořák říká, že jste na to neměli právo.
Já si naopak myslím, že nám zákon jasně říká, že by Rada měla specifikovat základní programovou specifikaci kanálů, na které vypisuje licenční řízení. Čili jsme se zachovali přesně podle zákona.

NOVA A PRIMA MUSEJÍ POČKAT

Jedna věc je výběrové řízení na nové kanály a druhá převedení dnešních televizních stanic z analogového vysílání do digitálu. To proběhne jak?
Existují v podstatě dva způsoby. Současní provozovatelé se mohli přihlásit do probíhajícího licenčního řízení na nové digitální televize se stávajícími programy a dostali by úplně novou licenci. To se ale nestalo, žádný se nepřihlásil, takže v úvahu připadá druhá možnost, což je pozdější přechod na pozemní digitální vysílání podle toho, jakým způsobem se podle zákona budou vyměňovat soubory technických parametrů, které jsou součástí vysílací licence. Současné licence Novy a Primy neobsahují soubory technických parametrů, které by umožňovaly pozemní digitální vysílání.

Rada vyčlenila pro Českou televizi multilex A provozovaný Českými radiokomunikacemi, který má největší pokrytí (asi 70 procent území ČR). Proti tomu ale protestuje televize Nova, která požadovala o umístění právě v tomto multiplexu. Proč jste „áčko“ nechali veřejnoprávním médiím?
My jsme ho nevyčlenili nikomu.

Ale nevypsali jste na jeho obsazení licenční řízení. Proč?
Protože jsme se tak rozhodli. A ponechali jsme si prostor na uvážení, zda na něj vypíšeme licenční řízení, nebo jej přidělíme jako rozšířený soubor technických parametrů veřejnoprávním médiím.

Nova i Prima vycházejí z toho, že jejich licence jsou technologicky neutrální, tedy že platí jak pro analogové, tak digitální pozemní vysílání. Vy tvrdíte, že si ale musí vybrat mezi analogem a digitálem, protože jde o dva rozdílné způsoby vysílání. Jak budete tento rozpor řešit?
Já to netvrdím. Rada pouze říká, že se současnými soubory technických parametrů nemůže Nova ani Prima zahájit pozemní digitální vysílání, a to je fakt.

Například Prima si ale ještě před vyhlášením výběrového řízení na licence pro digitální televize požádala o rozšíření souboru technických parametrů o digitální kmitočty a Rada její žádost pozastavila s tím, že na ně vypíše řízení a poté ji z tohoto důvodu Primě vrátila. To je normální postup?
Je to postup, který odpovídá zákonu. Rada může vypsat licenční řízení pouze na kmitočet, který je momentálně k dispozici. Těžko je možné se domáhat kmitočtu, na který nebylo vyhlášeno licenční řízení a Rada může na takový kmitočet vyhlásit řízení i poté, co si o něj zažádal jediný zájemce.

Prima vás kvůli tomu chce zažalovat. Neobáváte se zbrzdění procesu digitalizace v případě, že jí soud dá za pravdu? Žalobu chystá i Nova kvůli zamítnutí její žádosti o zařazení do multiplexu A…
Nevím, kdo chystá jaké žaloby. Provozovatelé se ale mohou obracet na Městský soud v Praze, je to jediný přípustný opravný prostředek proti rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Proto bych se nedivil, že jej provozovatelé využívají.

REGIONY BUDOU VYSÍLAT JEN DOČASNĚ

Digitální licence, které bude Rada udělovat, platí 12 let. Některé regionální stanice je ale budou mít omezené na pouhé dva roky. Proč?
Protože u celoplošných televizí zůstane pokrytí stejné, respektive bude postupně vzrůstat až na skutečnou celoplošnost, zatímco některé regionální kmitočty jsou zkoordinovány pouze dočasně a na území, které by se mohlo časem, až dojde k překoordinování digitálních sítí, zvětšit – třeba na velikost jednotlivých krajů. To se u celoplošných televizí stát nemůže.

Budou mít regionální televize šanci tyto licence potom obhájit, případně si je nechat prodloužit podobně jako dnešní analogové televize?
To je dost složitá otázka,která překračuje rámec tohoto rozhovoru. Přihlášky do výběrového řízení na digitální licence jsou uzavřeny a já nyní nevím, zda si o tyto kmitočty někdo zažádal. Otázku prodloužení licence řeší zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, ale já se domnívám, že na tuto situaci není stavěný a tudíž tyto licence nebude možné po skončení jejich platnosti v roce 2007 prodloužit. Jejich uživatelé si ale budou moci požádat o novou licenci a případné předchozí působení v regionu pro ně může být výhodou.

V digitálních sítích mají vysílat také rozhlasové stanice. Kdy na ně Rada vypíše licenční řízení a bude podobně jako u televizí specifikovat jejich formáty?
To je otázka na celou Radu. Zatímco televize mají na zahájení vysílání lhůtu 360 dní od udělení licence, u rozhlasových stanic to je jen 180 dní. Z toho plyne, že výběrové řízení na licence pro digitální rozhlas v těchto vysílacích sítích proběhne později. U celoplošných stanic samozřejmě budeme znovu specifikovat základní programové zaměření, jak nám ukládá zákon.

Co osobně považujete za největší riziko pro rozjezd digitalizace?
Nevím o ničem, co by znamenalo nějaké zásadní riziko. Domnívám se, že je možné tento proces zahájit – ostatně proto Rada také vypsala výběrové řízení na licence pro pozemní digitální vysílání. Digitalizaci lze zahájit podle současných zákonů, které na ni také pamatují. Znají například termín výměna souboru technických parametrů.

Nemůže digitalizaci narušit soudní spor předloni odvolaných členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se státem? Mohla by se teoreticky stará Rada vrátit?
Stát se může cokoli. Teoreticky je to možné, ale nevím, co bych vám k tomu mohl říci.

ZMĚNY ZÁKONŮ DIGITALIZACI NENARUŠÍ

Kritici současného postupu Rady tvrdí, že měla počkat na přijetí nové legislativy, která by určila jasná pravidla pro digitální vysílání. Neobáváte se, že vydáte licence provozovatelům, a během jejich platnosti se budou měnit pravidla hry?
Každý státní orgán se musí řídit platnými zákony, nemůže čekat na to, zda se náhodou zákon změní. To by stát přestal konat. Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání zná pojem digitální vysílání a umí ho řešit. Pokud máme k dispozici kmitočty, bylo by od nás nesmírně špatné, kdybychom občanům odepírali právo na využívání nových technologií a provozovatelům novou formu vysílání. Kromě toho, Český telekomunikační úřad už v této věci rozhodl (loni v létě udělil licence pro provozování tří digitálních vysílacích sítí, tzv. multiplexů, v nich budou umístěny první digitální televize, pozn. red.), a tím urychlil i naše rozhodování.

Nemohla by tato změna vést k vleklým právním sporům?
Pravidla hry se mění prakticky denně a ve všem, to se netýká jen rozhlasového a televizního vysílání. Bylo by naivní si myslet, že současné mediální zákony zůstanou pořád stejné.

V souvislosti s digitalizací se často hovoří o možnosti sloučení dvou státních regulačních orgánů – vysílací rady a Českého telekomunikačního úřadu. Co si o této možnosti myslíte?
Nemyslím si o tom nic.

(Krajské noviny Pardubice, 12.1.2005)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home