potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

čtvrtek, ledna 06, 2005

Špatná strategie

Buď okamžitě podepíšete odchod dohodou, nebo dostanete paragraf 53 o závažném porušení pracovní kázně. Musíte podepsat teď hned, nesmíte nikomu volat. Máte nárok na jeden hrubý měsíční plat hotově, bez potvrzení. Ukrajina? Nikoli. Tak líčí bývalí zaměstnanci Strategie, týdeníku o reklamě, médiích a marketingu, chování svého nového vydavatele. Jejich původní majitel, společnost Sanoma Magazines Praha, je prodal společně s třemi dalšími tituly neznámému vydavatelství One media.

„Z dlouhodobého pohledu bylo více a více zřejmé, že se Sanoma (a to nejen zde v ČR) bude soustřeďovat především na rozvoj v oblasti vysokoobrátkových, tedy spíše konzumních či zábavních časopisů. Proto v roce 2004 přijalo vedení společnosti rozhodnutí odprodat tuto divizi zde v České republice,“ vysvětlil mi generální ředitel české pobočky finského vydavatelství Sanoma Magazines Petr Rasocha, proč se jeho firma rozhodla zbavit časopisů Strategie, Zdravotnické noviny, Postgraduální medicína a Sestra. Ano, ve společnosti Story nebo Vlasty tyto tituly vypadaly poněkud podivně.

JEDEN JEDNÁ, DRUHÝ KOUPÍ

O prodeji čtyř specializovaných titulů začala firma jednat loni v červnu. Oslovila několik potenciálních zájemců a z nich vybrala českobudějovickou společnost Aliafin zastupovanou panem Milanem Matouškem z Olomouce. Aliafin vznikl loni v únoru a za krátkou dobu své existence se stačil zúčastnit tendru na koupi státního podílu v dopravní agentuře ABA (neúspěšně). V létě založil dceřinou společnost One media, na kterou posléze převedl časopisy, které koupil od Sanomy. „Výběrové řízení vyhrála společnost Aliafin, nicméně hned v počátku jednání si obě strany odsouhlasily, že faktickým kupujícím bude společnost One media,“ říká k tomu Petr Rasocha.

K oficiálnímu převzetí titulů došlo k 6. prosinci loňského roku. Ten den zaměstnanci, kterých se to týkalo, podepisovali Oznámení o změně zaměstnavatele, v němž stojí, že všechna práva a povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy přecházejí ze Sanomy na nového vydavatele. One media sídlí v pražské Wenzigově ulici. Zaměstnanci Strategie, Zdravotnických novin, Postgraduální medicíny a Sestry se tedy domnívali, že jejich nové působiště bude právě tam. Omyl.

Cituji z webových stránek Petra Ditmara, dnes již bývalého webmastera internetových stránek Strategie: „V pátek (10. prosince) ráno kolem osmé hodiny se dozvídám od svého nadřízeného p. Petra Kopeckého, že se stěhujeme do Modřan do budovy Mladé fronty (vydavatel titulů Lidé a země, MF Plus, Mateřídouška či VTM). S kolegou Jiřím Uhlířem odcházíme do budovy redakcí B2B titulů na Karlově náměstí, kde již probíhají pohovory (…) Je kolem desáté dopoledne, dveře místnosti, kde pan Matoušek provádí pohovory s pracovníky, se otevírají a vychází evidentně zdrcená Eva Wiczazová. Netroufá si ani mluvit. Vyvádí ji ochranka, jako by něco provedla.“

PSYCHICKÉ VYDÍRÁNÍ?

Pohled obou stran na to, co dělo za zavřenými dveřmi, kde seděl jednatel firmy One media Milan Matoušek, se liší. Shodnou se jen v tom, že jako první k Matouškovi chodili ti, které si One media hodlala ponechat. Později přišli na řadu lidé, kterých se nový vydavatel rozhodl zbavit. A zde se už výpovědi zúčastněných rozcházejí: ti, kteří dostali padáka, líčí jednání jako silný psychický nátlak. „Pan Matoušek mi oznámil, že se mnou vydavatelství do budoucna nepočítá a že mi nabízí odchod dohodou k 31. prosinci s jedním hrubým měsíčním platem. Na oplátku jsem měl podepsat, že nemám vůči One media žádné finanční nároky. Pokud bych to nepodepsal, měl připravenou druhou variantu s paragrafem 53 o hrubém porušení pracovní kázně,“ líčil mi jeden z propuštěných zaměstnanců, který nechce být z obavy ze msty jmenován.

Totéž v podstatě potvrzuje i Petr Ditmar na svých internetových stránkách: „Na dotaz, jak to bude s odstupným, mi jeho partner podstrčí čtyři pětitisícovky přes stůl jako psovi způsobem, kterým dává najevo, že on je ten, kdo určuje, co a za jakých podmínek dostanu.“ One media se tímto způsobem rozloučila s osmnácti zaměstnanci. Z redakce Zdravotnických novin muselo odejít dvanáct z celkového počtu osmnácti lidí včetně šéfredaktora Tomáše Cikrta. Ten mi řekl: „Do poslední chvíle jsme se přitom bavili o nové koncepci Zdravotek a vypadalo to, že to myslí vážně.“

Jednatel One media Milan Matoušek schůzky s panem Cikrtem potvrzuje: „ Nakonec jsem se rozhodl s panem Cikrtem nespolupracovat. Důvodem rozchodu byla mimo jiné jeho nižší flexibilita a zároveň jeho neochota odpolitizovat časopis. Chceme ZDN profilovat jako odborné médium, ne jako časopis, který slouží k ukájení osobních politických zájmů šéfredaktora. “ K onomu ukájení politických zájmů: Zdravotnické noviny příliš „šily“ do šéfa Lékařské komory Davida Ratha. Jejich investigativní materiály často přebírala i další média, například časopis Týden. Rath si na redakci opakovaně stěžoval bývalému vydavateli, společnosti Sanoma. Neúspěšně. U One media jeho stížnosti zřejmě padly na úrodnou půdu.

Výsledek? Šest bývalých zaměstnanců One media podalo trestní oznámení na jednatele Milana Matouška pro nepřiměřený psychický nátlak, nabízení úplatku (hrubá mzda v hotovosti bez potvrzení) a jednání v rozporu se Zákoníkem práce. „Beru to čistě jako útok na svoji osobu. Jak jsem viděl, na internetu koluje o této věci celá řada lží a nesmyslů. Nic z výše uvedeného se nestalo. Můj jediný komentář je, že všechna ukončení pracovních poměrů jsou právně závazná a v souladu s právním řádem, včetně příslušných účetních předpisů. Pokud někdo podal trestní oznámení, alespoň se do celé věci vnese jasno,“ reaguje Matoušek.

Podle právničky Heleny Chaloupkové nelze počínání jednatele One media považovat za úplatkářství, protože to se týká pouze státní správy a veřejných činitelů: „Blížilo by se to ale trestnému činu proti hospodářské kázni, pokud by vyplácené odstupné v hotovosti nebylo uvedeno v účetnictví.“ Na tom, že firma po převzetí části jiné společnosti provede reorganizaci a propustí část zaměstnanců, nevidí Chaloupková nic špatného. „Musí to ale probíhat podle Zákoníku práce, tedy zaměstnavatel by měl s příslušnými zaměstnanci pohovořit a nabídnout jim jiné místo nebo jiné podmínky, případně se dohodnout na výpovědi, ale v tom případě má zaměstnanec ze zákona právo na odstupné ve výši dvou měsíčních platů.“

DRUHÝ KOUPÍ, TŘETÍ VYDÁVÁ

Zbývalí pracovníci někdejších odborných titulů Sanomy založili v polovině prosince odborovou organizaci, jejímž prostřednictvím chtějí zabránit dalším podobným krokům. One media mezitím sestěhovala všechny své tituly do budovy vydavatelství Mladá fronta, jehož výkonná ředitelka Markéta Nováková rozeslala redakcím e-mail, v němž oznámila, že spadají pod ní. Oficiálním nadřízeným je ale jednatel One media Milan Matoušek.

Podle Matouška neexistuje mezi One media a Mladou frontou žádné vlastnické propojení, jeho firma prý pouze využívá zázemí velkého vydavatelství – výrobu, distribuci, inzerci a další životně důležité úkony, bez kterých by časopisy nemohly vycházet. Bývalí zaměstnanci Sanomy to vnímají jako podraz a řada z nich uvažuje o odchodu. Matoušek se ale hromadného úprku redaktorů neobává: „Vážíme si každého odborníka který má chuť pracovat na rozvoji našich titulů a je loajální. Na druhou stranu máme připravena i opatření k tomu, aby v žádném případě nebylo ohroženo vydávání jednotlivých titulů.“

V souvislosti se svědectvími propouštěných zaměstnanců znějí tato slova poněkud trpce.

(REFLEX 1, 6.1.2005)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home