potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

čtvrtek, ledna 27, 2005

To se nedá poslouchat!

Řeč je o hudebním vysílání Českého rozhlasu (ČRo). Darmo mluvit o Radiožurnálu, to je už ohraná písnička. Co ale regionální vysílání? Má platit rovnítko mezi veřejnoprávností a „pohodovou českou muzikou“, jak ji v posledních letech servírují komerční rádia?

Český rozhlas provozuje celkem dvanáct regionálních studií. Většina z nich spolupracuje na hudebním vysílání s pražským centrem (konkrétně metropolitní stanicí Regina a okruhem Region), do značné míry jsou ale samostatné. To se netýká tří nejmladších regionálních stanic: ČRo Region střední Čechy, jihlavského ČRo Region Vysočina a ČRo Pardubice.

Například jihlavské studio ČRo vysílá přes devadesát procent hudební produkce podle pražského playlistu. V něm se objevují zejména české normalizační hity a popové šlágry devadesátých let. „Hudební formát stanice vychází z předchozích průzkumů ČRo. Svým posluchačům nabízí především osvědčené hity z druhé poloviny minulého století,“ charakterizuje hudební vysílání pardubického studia ve výroční zprávě rozhlasu za rok 2003 jeho šéfredaktor Martin Kolovratník.

Hudba tvoří až 65 procent vysílání regionů. Převážná většina hitů je českých – podobné hraje také komerční rádio Blaník, pražský a východočeský formát rádia Hey! či nejposlouchanější východočeské rádio OK. Nezdá se však, že by „osvědčené hity“ posluchače inspirovaly například k ladění pardubického rozhlasu. Od roku 2002, kdy studio zahájilo vysílání, jeho poslechovost nepřesáhla 17 tisíc lidí denně. To je nejméně ze všech východočeských rádií.

Podobně je na tom i jihlavské studio ČRo, jehož poslechovost se ještě před rokem pohybovala těsně nad hranicí statistické chyby. „Playlist přebíráme z Prahy, konkrétně od ČRo Regina. Doplňujeme jej o písničky regionálních hudebníků ("písničky z Vysočiny"). Tímto způsobem se snažíme propagovat místní zpěváky a kapely, kteří nemají šanci prosadit se na celoplošných stanicích, ale ani na regionálních komerčních stanicích,“ říká jeho šéfredaktor Ondřej Nováček.

Obě stanice by sice rády časem zaměstnaly vlastního hudebního dramaturga, v současné době ale ne něj nemají peníze. Financí se nedostává ani na propagaci, což je podle intendanta regionálního vysílání ČRo Ruzbeha Oweyssiho hlavní důvod, proč jsou tato studia málo poslouchaná: „Žádný playlist není dokonalý a vždy je co zlepšovat. Podle reakcí posluchačů v našich fokusech ve středních Čechách, na Vysočině i v Pardubickém kraji se zatím zdá, že jim hudba nových stanic vyhovuje, varováním je pro nás spíš nedostatečné povědomí o těchto rádiích.“

Je to ale opravdu jen špatnou propagací? Není chyba v poněkud zásadnějším strategickém rozhodnutí zaměřit tato studia na posluchače starší čtyřiceti let? Cituji šéfredaktora jihlavského studia ČRo Nováčka: „V případě kraje Vysočina je v tomto segmentu na rozhlasovém trhu místo (podobné formáty sem vysílají pouze stanice ze sousedních krajů). V jednotlivostech se mohou naše názory různit, ovšem celková vize hudební dramaturgie je výsledkem konsensu všech stanic.“

A ještě jeden názor od hudebního publicisty a autora formátů mnoha českých rádií Josefa Vlčka: „Obecně řečeno: nejúspěšnější rádia se obvykle nedají poslouchat - alespoň z hlediska určitých společenských vrstev, do nichž oba patříme. To ovšem neznamená, že jsou špatná. Jsou prostě jen pro jiný typ lidí. A propos, vy nemáte rád lidi 40+? Taky budete...“ Budu. Ale do té doby bych si rád v regionech naladil něco, co bych opravdu mohl poslouchat. Za to si ten rozhlas snad platím, ne?

(REFLEX 4, 27.1.2005)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home