potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

čtvrtek, února 10, 2005

Digitální žně

Třiatřicet společností požádalo na sklonku loňského roku o licenci pro digitální televizi. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání eviduje celkem 52 žádostí (některé firmy podaly dvě nebo tři) o programové pozice v prvních dvou digitálních vysílacích sítích. O tom, jaké televize se na přelomu letošního a příštího roku objeví v éteru, se rozhodne zřejmě už na jaře. Tedy pokud poslanci Radu do té doby neodvolají.

Mezi zájemci o digitální televizní vysílání se sice objevují firmy, které by už z čistě profesního hlediska bylo možné považovat za favority, licenci ale zatím nemá jistou nikdo. Dopředu ale lze odhadnout, jaké typy televizí uspějí. Nejvíce žádostí (shodně po devíti) se týká plnoformátových, tedy všeobecně zaměřených televizí a zpravodajských a publicistických kanálů. Mimochodem, to jsou finančně nejnáročnější typy televizních stanic.

KONKURENCE NOVY A PRIMY

Plnoformátovým televizím radní vyčlenili po jedné programové pozici v každé ze dvou digitálních vysílacích sítí, jež do roku 2007 pokryjí stěží třetinu území České republiky. Znamená to, že k dnešním celoplošným komerčním televizím Nova a Prima přibudou další dvě podobně zaměřené konkurenční kanály. Může se ale stát, že jednu z pozic získá Prima se svým projektem Prima klub. Generální ředitel Primy Martin Dvořák jej charakterizuje jako „Primu dvojku“, která se nebude od současné Primy nijak zásadně lišit: „V okamžiku, kdy na jednom kanálu budeme vysílat něco pro mladší cílovou skupinu nebo pro ženy, na druhém budeme chtít obsáhnout střední věkovou skupinu a vyšší věk plus například muže. A obráceně.“ Jinými slovy, Prima by chtěla zaplnit prostor, který by jinak obsadila konkurence, a nechce investovat do finančně náročnějšího tematického kanálu.

O licenci pro plnoformátovou digitální televizi má ze současných provozovatelů zájem už jen majitel parlamentní kabelové a satelitní stanice 24.cz Leoš Pohl, respektive jeho olomoucká společnost Region Media. Projekt nazvala 24.cz+ a lze předpokládat, že pokud uspěje v licenčním řízení, u původního majitele se příliš neohřeje: před několika týdny Region Media požádala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vstup nového společníka Tomáše Chrenka, člena dozorčí rady společnosti Moravia Steel. Ta kontroluje firmu Barrandov Studio, která rovněž usiluje o licence pro digitální televizi. A hned dvě: plnoformátovou TV Barrandov a kutilskou TV Hobby. Když jsem se na tyto projekty zeptal mluvčí Barrandova, odpověděla mi, že jsem se zřejmě spletl: „Asi jste chtěl napsat do Novy, ta sídlí taky na Barrandově, ale není to naše společnost.“ Ne, skutečně jsem se nespletl. Je vidět, že majitelé třineckých železáren drží jazyk za zuby i před vlastními zaměstnanci.

Mezi přihláškami do licenčního řízení lze najít i takové pikantnosti, jako televize 5TV a TV5. Obě mají být plnoformátové, každou ale zastupuje jiná společnost. Projekt 5TV předložila nymburská akciovka Minority, v jejíž dozorčí radě sedí spolumajitel agentury Intersports Stanislav Sádovský. Ten se podle obchodního rejstříku před časem sešel ve firmě Millenium Slovakia s Petrou Marschallovou, jednou z klíčových osob mediálního koncernu GES Media Holding, pod který spadá televize Prima, rádia Hey, ale také časopisy Mladý svět, Recepty prima nápadů či TV TiP seriál. A projekt TV5? Za ním stojí společnost Dramedy Production, která produkuje pro televizi Nova seriál Redakce.

UŽIVÍ SE KŘESŤANSKÁ TELEVIZE?

Na plnoformátovou televizi si chce troufnout také ředitel křesťanského rádia Proglas Martin Holík. Jeho firma Telepace předložila projekt „pozitivní rodinné televize“ Noe. Proglas vysílá bez reklam, veškeré náklady hradí z darů svých posluchačů. Očekává snad, že to půjde také u televize? To by asi bylo příliš. Otazník s financováním stojí i nad projektem Febio TV producenta Fera Feniče (blíže jsem o něm psal v Reflexu 1/05). Feničův záměr vypadá dobře. Dá se říci, že by šlo o mnohem veřejnoprávnější stanici než ČT, ale to si vyžádá stamiliónové investice. Zvlášť při vědomí, že první dva roky žádná z nových digitálních televizí nebude vydělávat (nedovolí to nízké pokrytí signálem a malé rozšíření digitálních přijímačů v domácnostech), se investor bude hledat špatně. A to platí obecně pro všechny nadšence, kteří se přihlásili do konkurzu a dosud nemají zkušenosti s provozováním televizního vysílání.

Leda že by za nimi stál finančně silný majitel, jako to je v případě projektu další plnoformátové televize TV Zone. O vysílací licenci žádá Omnicom Praha, dceřiná společnost Českého Telecomu. Telekomunikační gigant je zároveň provozovatelem jedné ze dvou sítí digitálních vysílačů, na kterých budou nové televize vysílat. Je proto příznačné, že Omnicom žádá o programovou pozici právě v síti provozované Telecomem. A kromě toho usiluje o ještě jednu pozici pro zpravodajský kanál TV Real. Plnoformátovou televizi chce provozovat také majitel sítě rádií Kiss, firma Radio Investments. Ta je jediným majitelem společnosti Televize Paráda se stejnojmenným digitálním projektem.

PŘETLAK ZPRAVODAJSKÝCH KANÁLŮ

Zpravodajským kanálům jsem se v Reflexu věnoval několikrát (naposledy v čísle 48/04), ale i tak mně počet kandidátů zaskočil. Pokud by se mezi ně měly počítat i regionální stanice, bylo by jich celkem třináct! Asi nejvážnějšími zájemci jsou CET 21, provozovatel televize Nova s projektem Nova news, a finanční skupina J&T, která prostřednictvím akciovky První zpravodajská usiluje o licenci pro zpravodajský kanál Z1. Jeho ředitelem by měl být bývalý reportér Novy a šéfredaktor publicistiky na ČT Martin Mrnka. Někdejší programový ředitel Novy Jan Vít a jeho firma COQUA stojí za projektem zpravodajské televize Regio. Plzeňská firma Infoline (dříve Hotelový informační systém) usiluje o licenci pro kanál Infoline. Její spolumajitel Jaroslav Vítek figuruje také v dozorčí radě firmy s legračním názvem World Trade Center Prague.

Podnikatel Tomáš Krejčí, spolumajitel několika produkčních společností a studií, stojí za žádostí společnosti Milk and Honey o licenci pro kanál TV News. Stejná firma chce také provozovat stanici TV Games zaměřenou na počítačové a televizní hry. Barrandovská produkční společnost Diamant Films zase sází na to, že se sveze na vlně eurománie a poslala vysílací radě projekt Euro TV zaměřený výhradně na Evropskou unii. Zkrátka takovou Špidlovizi. Asi nejneprůhlednější jsou projekty zpravodajských kanálů TV Pohoda a TV Aplaus, které předložila společnost Televize Pohoda.V internetovém výpisu obchodního rejstříku na ni nenarazíte, a tak se ani nedozvíte, kdo za touto firmou stojí.

Zato u projektu RTA neboli Regionální Televizní Agentury je vlastník naprosto jasný. Vydavatel serveru Česká média a mediální lobbista Jaroslav Berka nedávno skoupil několik velkých regionálních televizí, které se dělí o frekvence s televizí Prima a od Nového roku vysílá regionální zpravodajskou relaci Právě teď na Nově. RTA chce nicméně vytvořit vlastní síť regionálních stanic, která by vysílala část programu společně a část odpojovaně po jednotlivých krajích. Z vyloženě regionálních televizí projevily zájem o digitální licenci jenom liberecký Genus nechvalně proslulého majitele stavební firmy Syner Petra Syrovátka, rovněž liberecká Terra TV a děčínská televize Lyra.

ÓČKO VERSUS EVROPA 2

Lítý boj lze očekávat u projektů hudebních televizí. Překvapivě se přihlásily pouze čtyři: kabelová a satelitní televize Óčko (u ní se s úspěchem prakticky počítá dopředu), stanice TE2 připravovaná majiteli rádia Evropa 2, kanál FM TV (o něm se prakticky nedá nic zjistit) a MusicVOX od Typografického studia Trilabit. Do stejné kategorie by mohla patřit ještě lifestylová stanice Live TV zastupovaná Michaelem Kralertem, finančním ředitelem České televize za vedení Jakuba Puchalského. Kralert donedávna působil v pražské pobočce auditorské společnosti Delliot&Touche, nyní se zřejmě plně věnuje tomuto televiznímu projektu.

V čem může mít Óčko výhodu? Především ve skutečnosti, že už dva roky vysílá, v rámci pražského experimentu dokonce i digitálně (aniž by ale k tomu měla licenci). Na druhou stranu, projekt TE2 slibuje silné zázemí majitele Evropy 2, francouzského mediálního koncernu Lagardere. A nejde jen o peníze. „Měli bychom k dispozici rozsáhlou knihovnu klipů hudebního kanálu MCM, takže prakticky od začátku by bylo co vysílat,“ říká prezident Evropy 2 Michel Fleischmann. Rozhlasový dům, který zastupuje, podal ještě jednu žádost o licenci pro televizi TF1 (Televize Frekvence 1), což by byl zábavně-informační kanál pro ženy.

Vyloženě zábavných a volnočasových televizí se mezi přihlášenými projekty moc nevyskytuje. Je to do jisté míry překvapení: vždyť právě zábavní pořady vedou v žebříčcích sledovanosti. To si zřejmě uvědomuje firma United Teleshop, za níž stojí předseda Rady pro reklamu Zbyněk Roubal a ředitelka Frekvence 1 a Evropy 2 Kateřina Fričová. Už na jaře získali licenci pro kabelové vysílání teleshoppingového kanálu TOP TV a nyní usilují o digitální licenci pro stanici TOP TV 2. Mělo by jít o „zábavně-teleshoppingovou televizi“, pod čímž si lze představit prakticky cokoli. Jisté je, že Fričová patří mezi největší české televizní profesionály. Prošla Českou televizí, jako ředitelka výroby připravovala start vysílání Novy a pak dva roky vedla Primu.

Licenční řízení na digitální televize přilákalo také známého lobbistu Martina Nezvala, který v minulosti opakovaně (a neúspěšně) žádal o licence pro rozhlasové vysílání. Naposledy jeho firma The Cherry Orchard slibovala, že v Praze spustí rádio v angličtině pro cizince. Stejná společnost žádá o licenci pro digitální kanál TV Speed. Pozadu nezůstal ani majitel dnes již pouze internetového rádia Limonádový Joe Miroslav Pýcha. Jeho firma STEP Public Relations slibuje zábavnou televizi A je to!

KOUKNI NA CHAROUZE!

Velmi specifickým, ale také drahým žánrem jsou sportovní kanály. Radě se sešly celkem čtyři žádosti o takto zaměřenou televizi. Nova by ráda provozovala stanici Nova sport, majitel kabelové a satelitní televize Galaxie sport Jiří Hojgr předložil projekt kanálu Sport 2 (značka zkrachovalého kanálu Sport 1 je ještě stále registrovaná kabelovou společností UPC). Podobný název – Sport 5 – zvolila stejnojmenná společnost ovládaná agenturou BPA Antonína Charouze. Ta vlastní vysílací práva pro českou hokejovou extraligu, takže pokud by Charouz získal licenci, asi by se na Kavčích horách nestačili divit. Posledním „sportovně-zpravodajským“ projektem je už výše zmíněná TV Real společnosti Omnicom Praha alias Českého Telecomu.

Minimální zájem je o licence pro speciální filmové kanály. Placená kabelová a satelitní stanice HBO již dříve oznámila, že o digitální vysílání nemá zájem a na Radu skutečně neposlala jedinou žádost. Zato Nova usiluje hned o dvě licence: pro Novu film a Novu seriál. Společnost Milk and Honey by ráda provozovala Film Channel. Zajímavé je, že hned dvě firmy chtějí provozovat televizi zaměřenou na předpověď počasí a dopravní zpravodajství. Společnost FTV slibuje kanál TNC (Televize na cesty), dodavatel předpovědi počasí pro Novu a Primu, společnost Meteopress, žádá o licenci pro stanici Meteo TV (viz Reflex 25/04). Kromě toho přišla také s projektem Krimi TV o „zločinu a trestu“.

A CO EXISTUJÍCÍ TELEVIZE?

To je otázka. Nova s Primou tvrdí, že jejich licence, prodloužené do roku 2017 a 2018, jsou technologicky neutrální a tudíž platí i pro pozemní digitální vysílání. Proto se se svými současnými programy do řízení nepřihlásily a požádaly mediální radu, aby jim patřičné frekvence přidělila bez něj. To však radní odmítli, protože by obě televize podle jejich názoru musely nejprve vrátit současné analogové frekvence a za ty by pak jako náhradu dostaly digitální. Je to logické: Nova ani Prima nemají dvě licence pro celoplošné vysílání, ale jednu. K ní mají vydaný soubor technických parametrů, tedy frekvencí, na kterých můžou vysílat. Ten si mohou nechat vyměnit, případně rozšířit. Na výměnu mají právo, na rozšíření ne. Tam záleží na uvážení Rady, a ta řekla jasné ne.

Prima radní zažalovala, Nova se k tomu chystá. Ve hře jsou totiž programové pozice v nejkvalitnější síti digitálních vysílačů (pokrývá přes 70 procent území České republiky), na kterou Rada nevypsala výběrové řízení. Původně proto, že ji vymezila pro veřejnoprávní Českou televizi včetně připravovaného zpravodajského kanálu ČT3 a vzdělávací stanice ČT4. Předseda Rady Petr Pospíchal ale po tvrdé kritice komerčních stanic prohlásil, že o obsazení sítě označované pracovně písmenem A (licenční řízení se týká sítí B a C) zatím nebylo rozhodnuto a že si radní toto rozhodnutí nechávají na později. ČT přitom chtěla začít se zkušebním vysíláním zpravodajského kanálu už letos v dubnu.

„Rozhodně nejsem proti tomu, aby vznikl veřejnoprávní multiplex (digitální síť vysílačů obsazená pouze ČT, pozn. red.), ale až v době, kdy bude existovat více sítí a budou definitivní. Za současné situace je to nesmysl,“ prohlašuje generální ředitel Novy Petr Dvořák. Vlastně má také pravdu: nač by Nova usilovala o pozice v sítích B nebo C, které budou do roku 2007 vysílat na velmi omezeném území, když síť A vyhovuje současné definici celoplošného vysílání? Proč by tedy do roku 2007, kdy se na mezinárodní konferenci v Ženevě definitivně rozdělí kmitočty pro celou Evropu a v Česku by mělo vzniknout celkem osm digitálních vysílacích sítí s celostátním dosahem - každá minimálně se čtyřmi programovými pozicemi - nemohly v síti A vedle sebe vysílat nynější dva programy ČT, Nova a Prima, případně jiný zájemce?

To jsou otázky, které nyní Radě pro rozhlasové a televizní vysílání kladou také poslanci z parlamentní mediální komise. Je mezi nimi také řada odpůrců současného výběrového řízení. Nelze vyloučit, že se pokusí prostřednictvím dvojího zamítnutí výroční zprávy Radu odvolat. Zákon to dovoluje. Jenže potom by se proces digitalizace televizního vysílání v České republice definitivně zastavil. Byli bychom pro smích celé Evropě. A o to snad těm poslancům nejde.

(REFLEX 6, 10.2.2005)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home