potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

čtvrtek, února 17, 2005

Konec konců v koncích?

Časopisy zaměřené na občanskou společnost nemají na růžích ustláno. Dokládá to mimo jiné případ dvouměsíčníku Konec konců, bývalého časopisu Bariéry, který si po roce a půl existence pod křídly Fóra dárců hledá nového vydavatele. Důvod? Nízký počet předplatitelů, malý zájem o inzerci a s nimi spojená nerentabilnost vydávání.

Konec konců je poněkud netradiční časopis. Nezaměřuje se na žádnou specifickou skupinu čtenářů, jeho záběr je velmi široký a dal by se charakterizovat asi jako intelektuální záležitost pro velmi náročného čtenáře. Sama redakce o něm hovoří jako o periodiku určeném pro ty čtenáře, kteří se zajímají o netradiční reflexi dnešní doby (do značné míry šlo také o Reflexi s velkým R, neboť do Konce konců přispívalo mnoho kmenových redaktorů Reflexu včetně autora tohoto článku).

Fórum dárců jeho vydávání převzalo na podzim 2003, kdy mu po sedmi letech existence hrozil zánik. „Naším cílem bylo pomoci vyprofilovat tématicky zaměřené periodikum a poskytnout redakci časopisu zázemí poté, co odešli od minulého vydavatele. Náš původní záměr byl významně zvýšit čtenářský zájem o časopis. To se však bohužel nenaplnilo,“ říká výkonná ředitelka Fóra dárců Pavla Kalousová.

Název a obecnější zaměření Konce konců vymyslel loni zesnulý sociolog Bohuslav Blažek. „Není to časopis jednooborový, naopak je to časopis, který chce propojovat obory i zájmy a hledat souvislosti,“ říká jeho šéfredaktor Antonín Hošťálek. Jenže právě na onu tematickou nevyhraněnost nyní Konec konců doplácí. Fórum dárců ukončí jeho financování ke konci března, kdy má vyjít druhé číslo letošního ročníku. Vydavatel dokonce už začal čtenářům vracet předplatné. Redakce chce ve vydávání pokračovat, obesílá různé nadace a mecenáše výzvami o pomoc. Založila občanské sdružení Moravskoslezský kruh a podařilo se jí na ně převést vydavatelská práva. Jenže tím zatím veškeré naděje končí.

Skupina nadací sice poskytla časopisu Konec konců peníze na vydání jednoho čísla, to však na existenci časopisu nestačí. Získat grant od ministerstva kultury je nemožné – právě kvůli nevyhraněnosti a nejasné cílové skupině. „Ministr Dostál, náměstek Kořenek, paní ředitelka z jeho odboru a dva lidé, kteří mají granty na starosti nám říkají, že se do jejich grantového rozmezí nevejdeme,“ říká Hošťálek. Stěžuje si, že mnohem větší šanci mají časopisy pro Romy, které však skoro nikdo nečte. „Přesto jsme grant podali, abychom si mohli stěžovat, až nás zamítnou.“

Za vzniklou situaci si ale redakce může částečně sama. Konec konců vycházel na zbytečně příliš kvalitním papíře, platil za články standardní honoráře a měl několik stálých zaměstnanců. Podle Pavlíny Kalousové byl takový provoz redakce finančně neúnosný: „Náklady na vydání jednoho čísla dosahují 110 Kč na výtisk a v přepočtu na prodaný výtisk dokonce 620 Kč.“ Pro porovnání: Konec konců se prodává za 50 korun, tiskne se 2 300 výtisků, ale časopis měl loni pouhých 300 předplatitelů. Zbytek nákladu redakce rozesílala zdarma jako ukázkové či autorské výtisky.

Ředitelka Fóra dárců se domnívá, že Konec konců má své místo na trhu, musí o něj ale bojovat: „Je netypický tím, že jde o „neoborový“ časopis s ambicí iniciovat širší společenskou diskusi. Na vydávání takových titulů by mohly existovat samostatné neziskové organizace, což více odpovídá charakteru jejich činnosti. Takovéhle časopisy totiž více než vydavatele potřebují mecenáše.“ Najde se nějaký takový mecenáš pro Konec konců?

(REFLEX 7, 17.2.2005)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home