potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

pátek, března 25, 2005

EU řeší, co je to vlastně evropská televizní tvorba

Televize mají dodržovat kvóty pro evropskou produkci, její definice ale pokulhává

PRAHA – Co je to vlastně evropská televizní tvorba? Lze za ni považovat i filmy, které vznikají v Evropě, ale jejich producentem je americká společnost? Tato otázka pálí provozovatele televizních stanic v členských zemích Evropské unie, na které se vztahuje evropská direktiva Televize bez hranic. Na jejím základě by všechny pozemně vysílající celoplošné národní televize měly dodržovat kvóty pro evropskou televizní tvorbu: s výjimkou sportovních přenosů, zpravodajství, soutěží, reklamy a teleshopingu by evropská díla měla zabírat celou polovinu zbývajícího vysílacího času.

Myšlenka direktivy Televize bez hranic vznikla v roce 1984, evropské společenství ji přijalo o pět let později a v roce 1997 prošla novelizací. Hlavním důvodem jejího vzniku byl velký nárůst počtu komerčních stanic a obrana evropského trhu před amerikanizaci filmové a televizní tvorby. Česká republika direktivu zapracovala před čtyřmi lety do novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a od té doby Rada pro vysílání monitoruje, jak si tři tuzemské celoplošné televize vedou při dodržování kvót pro evropskou produkci. Například za loňský rok se hranici padesáti procent evropské tvorby nebezpečně přiblížila TV Nova: podle výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zařadila jen 51,33 procenta evropské tvorby. Pro porovnání: Prima vykázala 60 procent evropské tvorby a oba kanály veřejnoprávní České televize této tvorbě věnovaly dokonce 89,01 procenta vysílacího času.

„Vedle povinnosti dodržování evropských kvót je významná povinnost vyhradit aspoň 10 procent vysílacího času původním dílům vyrobeným nezávislými výrobci, nikoli provozovateli vysílání. Sám provozovatel musí tedy vyhradit 10 procent vysílacího času, a také rozpočtu na výrobu nebo nákup právě dílům těchto nezávislých výrobců. Tato povinnost znamená faktickou podporu původní a nezávislé tvorby, zejména tvorby národní,“ říká členka vysílací rady Eva Kantůrková. Ustanovení obsahuje ještě jednu důležitou podmínku: pořady nesmí být starší pěti let. Komerční televize nemají s jeho dodržováním problémy, protože jejich vlastní pořady většinou nevyrábí licencovaná společnost, ale servisní organizace a tudíž je mohou vykazovat jako „nezávislé“ (Česká produkční 2000 nebo ČNTS vyrábí pro Novu, jejíž licenci vlastní společnost CET 21, TV Produkce pro Primu, kterou provozuje společnost FTV Prima, dříve FTV Premiéra). Jediným omezením je skutečnost, že za nezávislého producenta se nepovažuje společnost, která konkrétní televizi v průběhu tří let za sebou vyrobí více než 90 procent její tvorby.

Problém nastává u České televize, která vysílá ze zákona a tudíž nemá žádné servisní organizace, které by pro ni vyráběly. První program ČT tak za loňský rok vyčlenil nezávislé evropské tvorbě necelých devět procent celkového vysílacího času a kvótu nedodržel. ČT se ale vyhnula sankci, protože zákon hovoří o tom, že televize mají vyhradit evropským dílům vyrobeným nezávislými producenty deset alespoň deset procent vysílacího času „tam, kde je to proveditelné“. Česká vysílací rada od roku 2001, kdy vstoupily kvóty v platnost, zatím žádného provozovatele za jejich nedodržení nepokutovala. Mimo jiné proto, že u sporných případů lze jen těžko dokázat, že daný film nebo pořad není evropské produkce.

„Zákon velice přesně stanoví, co lze považovat za evropskou tvorbu, a sice podle území, podle autorů a jejich pobytu, podle producentů a jejich sídle ve státě, a co za evropská díla nelze považovat. Život je ale složitější než sebekonkrétnější ustanovení zákona, takže už sama přílišná konkrétnost vytváří problémy. Například jak určit, zda je dílo evropské, když autor scénáře pochází z Francie, překladatel z Afriky, režisér je například Japonec a producent je z Ameriky. V současné době i v Evropské unii dochází k určitému ústupu a pochopení toho, že život nelze překonat paragrafem,“ říká radní Kantůrková. A to je možná řešení pro americké filmové producenty, který evropská direktiva Televize bez hranic značně ztížila situaci na starém kontinentě: najímejte si evropské scénáristy, režiséry a herce, natáčejte v Evropě a hádejte se s Bruselem, zda jsou vaše filmy evropské nebo americké.

(Evropské noviny, březen 2005)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home