potucek@reflex.cz GSM +420 606 222 928 CS společenský týdeník REFLEX

úterý, března 29, 2005

Hrůza poledních televizních diskusí

Byly doby, kdy jsem sledoval všechny tři nedělní televizní politické diskuse. Pravda, od jisté chvíle to kvůli překrývání Otázek Václava Moravce na České televizi a Sedmičce na Nově nejde (a nahrávat si jeden z pořadů, abych si ho pustil později, mi přijde trošku úchylné – přeci jenom nejsem politický komentátor), ale to není hlavní důvod, proč jsem si přestal znechucovat nedělní obědy.

Původně jsem si myslel, že to souvisí s celkovou únavou z televize. Když se několik let věnujete médiím, píšete speciálně o televizi a ještě si dáváte pozor, aby vám neuniklo nic důležitého z programu, zákonitě vás to časem přestane bavit. Nebo z toho rozhodně nemáte takové potěšení jako dřív. V takové situaci je nejlepší dát si přestávku, věnovat se něčemu jinému. Ostatně, lehce pak zjistíte, že televize je skutečným žroutem času, který se dá využít mnohem lépe než pasivním civěním na obrazovku.

K televizi mě znovu vrátila hokejová extraliga a vládní krize (přesně v tomto pořadí). Podíval jsem se tedy znovu i na nedělní politické diskuse. Nedělní partii na Primě vynechám, protože kvalitativně ostatním dvěma pořadům nesahá ani po kotníky (možná by stálo za to uvažovat o výrazných změnách – a nejen v dekoracích a osobách moderátorů). Je však pravděpodobné, že se potýká se stejnými problémy jako debaty na ČT a Nově: totiž že politici mluví stále nesrozumitelněji a jejich polemiky výrazně postrádají argumentaci postavenou na faktech – nebo spíše na tak podaných faktech, aby jim průměrný divák vůbec porozuměl.

V tom názoru mě utvrdila nedělní speciální Sedmička z Brna i pondělní velikonoční Otázky Václava Moravce. Na Nově diskutoval poražený kandidát na předsedu ČSSD Zdeněk Škromach s místopředsedou ODS Petrem Nečasem, na ČT premiér a nově potvrzený předseda ČSSD Stanislav Gross s šéfem ODS Mirkem Topolánkem. Diskuse se zvrhávaly buď na velmi odborné polemiky, u kterých nebyl čas téma vysvětlit, takže si politici navzájem ukazovali různé grafy a vytahovali čísla z rukávu, ale divák prostě neměl šanci zjistit, kdo má ve skutečnosti pravdu, anebo v argumentačně prázdná obviňování z demagogie, lhaní a populismu. Což může být pro některé diváky velmi vděčné, ale po faktické stránce jde o naprosto zbytečnou diskusi.

Marně přemýšlím, co by se s tím dalo dělat. Problém samozřejmě není jenom v televizích a jejich moderátorech. Ostatně, ti mají v poslední době co dělat, aby si vůbec uhájili svou pozici „usměrňovatele diskuse“. Viděl bych ho spíš v samotných politicích, v jejich laciných bonmotech, útocích a schovávání za složitými čísly. Ono je to svým způsobem velmi jednoduché a ani to nebolí.

Jenže zkuste si představit, že by se najednou objevila osobnost, která by začala věcně, jednoduše a srozumitelně argumentovat. Jak by asi v takové diskusi dopadli její političtí oponenti? Trapnost v podobě zažitých klišé o „demagozích“ a „populismu“ by se dala krájet. Ještě že u nás žádnou takovou politickou personu, která by voličům jednoduše a jasně vysvětlila svůj záměr a dokázala ho bez urážek obhájit před svými oponenty, nemáme. Nebo se mýlím?

(REFLEX OnLine, 29.3.2005)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home